České lesy se staly jednotvárnějšími. Pestřejší otevřené lesy dlouhodobě mizí
6.3.2024 05:56 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Stinný les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Botanický ústav AV ČR
Proměna českých lesů - schéma.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Botanický ústav AV ČR
Výzkum se zaměřil na osm široce definovaných typů lesních stanovišť. Ukázal, že největší úbytek se projevil u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly.
Světlý les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Botanický ústav AV ČR
„Naše zjištění ukazují, že dlouhodobé změny v lesních ekosystémech mírného pásma jsou spojeny se sukcesí k živinami bohatším zapojeným lesům. To znamená, že otevřené lesy, často nižních poloh, které jsou druhově bohatší, se mění rychleji než tmavší lesy a rychleji ztrácejí svoji biodiverzitu,“ uvedl hlavní autor studie Ondřej Vild z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR.
Přečtěte si také |
Nejstarší buk roste ve Východním Krušnohoří
Úbytek otevřených lesů autoři vysvětlují změnami v hospodaření a někdy i změnami dominantních druhů dřevin. Nížinné lesy byly po staletí obhospodařovány jako výmladkové lesy, tzn., že dřeviny byly pravidelně osekávány nebo seřezávány blízko země pro palivové dřevo, a z pařezů vyrážely nové výmladky. Ukončení tohoto způsobu lesního managementu na konci druhé světové války znamená, že lesy více zarůstají, původní druhy rostlin se nedokáží na nové podmínky adaptovat, a proto ustupují.
Změna zastoupení jednotlivých typů lesa za posledních 52 let. Typy světlých lesů (horní čtyři sloupce) ubyly, zatímco typy stinných lesů (následující čtyři sloupce) přibyly.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Botanický ústav AV ČR
Studie proto zdůrazňuje i potřebu aktivního managementu pro ochranu biodiverzity rostlin ve středoevropských lesích. Pro biologickou rozmanitost jsou tedy klíčové nejen lesy pralesovitého charakteru, ale i lesy otevřené udržované hospodařením.
Více informací:
Ondřej Vild, Markéta Chudomelová, Martin Macek, Martin Kopecký, Jindřich Prach, Petr Petřík, Petr Halas, Michal Juříček, Marie Smyčková, Jan Šebesta, Martin Vojík, Radim Hédl (2024): Long-term shift towards shady and nutrient-rich habitats in Central European temperate forests, New Phytologist (doi.org/10.1111/nph.19587).
reklama
Dále čtěte |
SVOL: Jarní mráz způsobil v lesích škody na mladých porostech za miliardy korun
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
Další články autora |
Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
Čeští botanici předpovídají, co bude v budoucnu trápit tropické lesy a co severské lesy. Oba čeká něco jinéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
SV
Slavomil Vinkler
6.3.2024 08:47Výběrová těžby, údržby ekotonu (okrajů) a místy lesní pastva například ne příliš zazvěřená obora se zubry a koňmi. Mamuti nebudou (to z části nahradí výběrová těžba).
Odpovědět
HH
Honza Honza
6.3.2024 12:56jednotvárnější?! sukcesí zarostlé stinné lesy s bohatší půdou, větším množstvím organického materiálu, více zachycující vodu: není to cíl a úspěch pralesů v bezzásahových zónách NP? Přechod k přírodnějšímu pěstování samovýsevem z matečních ponechaných stromů vede k zahuštěnějším přírodnějším lesům, kde je tolik samovýsevů, že je ani zvěř nemůže sežrat a zvěř v lese tolik nevadí?
Ale i volnější lesy jistě potřebujeme, vypásané zvěří s větší diverzitou.
Ale jako boj s oteplováním, kde se jinde na to vydávají biliony (bezúspěšně kvůli setrvačnosti CO2, jak píše p. Vinkler!) to spolu se savanami asi není ta správná cesta.
Opět je vidět paradox v rozhodování přírodovědců: je třeba vše udělat, aby to bylo bílé (tj. ochlazené), všichni se musí přizpůsobit, omezit, v topení, dopravě, snížit si životní úroveň a přitom postupovat tak, aby to bylo černé (vysušené)- někdy je i to třeba, ale asi s rozumem!
Odpovědět
Ale i volnější lesy jistě potřebujeme, vypásané zvěří s větší diverzitou.
Ale jako boj s oteplováním, kde se jinde na to vydávají biliony (bezúspěšně kvůli setrvačnosti CO2, jak píše p. Vinkler!) to spolu se savanami asi není ta správná cesta.
Opět je vidět paradox v rozhodování přírodovědců: je třeba vše udělat, aby to bylo bílé (tj. ochlazené), všichni se musí přizpůsobit, omezit, v topení, dopravě, snížit si životní úroveň a přitom postupovat tak, aby to bylo černé (vysušené)- někdy je i to třeba, ale asi s rozumem!
SV
Slavomil Vinkler
6.3.2024 17:07 Reaguje na Honza HonzaLesy CO2 nechytají (po několika desítkách let shnijí). Ty jsou efektivní jako akumulace vody. Řidší listnatý les méně vypařuje. Záchyt CO2 musí dělat pole agrotechnikou, zapravováním organického i anorganického uhlíku. Místo nevhodných bioplynek a spaloven štěpky.
Odpovědět
HH
Honza Honza
6.3.2024 20:05 Reaguje na Slavomil Vinkler-ale ve dřevě je stále uloženo velké nožství uhlíku, pokud les existuje. Nám by stačilo na 100let, potom už snad bude efektivní bezemisní zdroj energie.
-řídké lesy zachycují méně vody, než husté- v hustých lesích je vlhčeji
Trochu už chápu p. Macháčka s jeho odporem k ekologům, zničením všech hodnot, rozvratem efektivního výnosného hospodaření. OZE znamená existenční omezení pro nás všechny, nesmírné omezení normálního života. Jak budeme topit, když nejsme milonáři, jak jezdit autem s cenou 500 tis na 5 let? Kdo to všechno utáhne?
A pak někdo přijde s přehřátou savanou bez vody, vedoucí ke kolapsu. To je opravdu bezútěšná bezperspektivní budoucnost!
Odpovědět
-řídké lesy zachycují méně vody, než husté- v hustých lesích je vlhčeji
Trochu už chápu p. Macháčka s jeho odporem k ekologům, zničením všech hodnot, rozvratem efektivního výnosného hospodaření. OZE znamená existenční omezení pro nás všechny, nesmírné omezení normálního života. Jak budeme topit, když nejsme milonáři, jak jezdit autem s cenou 500 tis na 5 let? Kdo to všechno utáhne?
A pak někdo přijde s přehřátou savanou bez vody, vedoucí ke kolapsu. To je opravdu bezútěšná bezperspektivní budoucnost!
SV
Slavomil Vinkler
7.3.2024 06:52 Reaguje na Honza HonzaPoněkud překrucujete. Nikdy jsem neprosazoval savanu místo lesa. Máme pole=kulturní step. Jen propaguji
-zachování posledních zbytků stepí na kopečkách starých pastvin, jako zbytkový biotop stepních organismů (koroptev, sysel, majky, okáč skalní...).
Poněkud zaměňujete příčinu a důsledek
-řídké lesy jsou tam, kde je sucho, husté tam kde hodně prší, proto to vypadá tak jak píšete. Hustý les odpařuje víc vody, víc chladí, ale ta voda mu naprší. Řídký les vodu nemá, nenaprší, tak méně chladí.
Odpovědět
-zachování posledních zbytků stepí na kopečkách starých pastvin, jako zbytkový biotop stepních organismů (koroptev, sysel, majky, okáč skalní...).
Poněkud zaměňujete příčinu a důsledek
-řídké lesy jsou tam, kde je sucho, husté tam kde hodně prší, proto to vypadá tak jak píšete. Hustý les odpařuje víc vody, víc chladí, ale ta voda mu naprší. Řídký les vodu nemá, nenaprší, tak méně chladí.
HH
Honza Honza
8.3.2024 06:06 Reaguje na Slavomil Vinklernení to pravda, příčinu a důsledek zaměňujete vy. Když les vykácíte, vznikne vyprahlá savana. Důkaz je ve Středomoří. Amazonii.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
7.3.2024 09:25 Reaguje na Honza Honzaparadox to není, vždy záleží na tom, co od daných zásahů očekáváte. pokud je cílem ochrana co nejúplnější trofické pyramidy, potřebujete chránit bezzásahovost v lese pralesního typu, aby tam byl např. dostatek mrtvého dřeva pro dřevokazné brouky a na ně navázanou kaskádu dalších organismů. Pokud je cílem ochrany biodiverzita světlých teplomilných lesů, což je alespoň částečně díky lidské činnosti udržované společenstvo na půl cesty mezi stepí a doubravou, tak tam lidskou činnost musíte nějakým způsobem suplovat, protože jinak to společenstvo sukcesně samovolně přejde k tomu stinnému vysokokmennému lesu, z kterého všechny světlomilné prvky zmizí. Nebudu tady nijak komentovat boj s oteplováním, pouze se omezím na konstatování, že les (mám na mysli ten již existující) žádným způsobem z atmosféry CO2 neodčerpává. Je to oblíbená mantra všech bojovníků proti změnám klimatu, ale je to úplná pitomost. Aby docházelo k odčerpávání CO2, musela by vám v tom lese přibývat biomasa. Ta je ale v klimaxovém lesním společenstvu konstantní, stejné množství jako přiroste, zároveň odumře a rozloží se. Abyste tímto způsobem odčerpával z atmosféry CO2, musel byste ty lesy periodicky těžit a vytěžené dřevo vystřelovat na Mars, nebo potápět někam hluboko na dno oceánu, kde by se nerozkládalo (nejde to, mrcha plave...) Nebo lesy osázet ornou půdu, potom vám zhruba sto, stopadesát let ty rostoucí lesy budou C02 odčerpávat. Do okamžiku než dorostou, potom už to bude zase nula od nuly. Akorát potom nebudete mít kde pěstovat potraviny....
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.3.2024 13:26 Reaguje na Otakar ŠídaA ona ta biomasa v tom lese snad nepřirůstá?
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
7.3.2024 13:42 Reaguje na Jarek SchindlerPřirůstá, ale zároveň se vám ta odumřelá rozkládá, tj. se CO2 zase uvolňuje zpátky. Je jedno, jestli to dřevo spálíte, nebo shnije. Prostě pokud ten les doroste do finálního stavu, kdy staré stromy začnou odumírat a jsou postupně nahrazované novými, tak od toho okamžiku je celková bilance neutrální. Maximálně čas od času fluktuuje do plusu či mínusu, když tím lesem třeba projde požár a najednou zoxiduje větší množství biomasy, v ten okamžik bude bilance mírně záporná, ale v dalším období, kdy tam ty stromy budou dorůstat, se to zase vyrovná kladným výkyvem. Z dlouhodobého hlediska se vám to množství vázaného uhlíku může trochu měnit maximálně tím, že třeba stromy začnou dorůstat o něco vyšší výšky a celkové množství živé biomasy se tak zvýší, budou to ale úplně nepodstatné fluktuace. Les může být čistý pohlcovač uhlíku jenom ve vzácných zcela speciálních případech, jako jsou třeba rašelinné lesy, kde se část té vzniklé biomasy zakonzervuje v té rašelině, nebo bude pohřbená v permafrostu u některých (zdaleka ne všech) typů tajgy, to bude ale vždycky zanedbatelná, úplně minoritní část lesních ekosystémů. Anebo když budete mít karbonský uhlotvorný prales, nic takového ale dneska nikde na zemi neexistuje.
Odpovědět
HH
Honza Honza
8.3.2024 06:09 Reaguje na Otakar Šídato nikdo nezpochybňuje, ale více lesa = více zadrženého uhlíku.
V současné době potřebujeme zadržovat vodu a ochlazovat přírodu, ne postupovat opačně, přírodu vysušovat a oteplovat!
Odpovědět
V současné době potřebujeme zadržovat vodu a ochlazovat přírodu, ne postupovat opačně, přírodu vysušovat a oteplovat!
JS
Jarek Schindler
8.3.2024 10:54 Reaguje na Otakar ŠídaV principu souhlasím. Jde ale o to, že obnovou lesa tedy toho "starého" co již více uhlíku vydává než pohlcuje", tedy jeho vykácením a následným zalesněním se opětovně nastartuje les jako úložiště. No a jde o to co se udělá s tou vytěženou biomasou. Pokud pujde o kvalitní dřevo na výrobu nábytku či dřevostaveb tak se tím uloží ten uhlík na dalších 50- 100 let. Pokud mi les produkuje jen palivové dřevo tak je ta bilance samozřejmě krátkodobě záporná. Toho uhlíku je na zemi stále stejné množství. Mění se pouze forma.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
6.3.2024 15:27Stinné porosty s nadbytkem živin (zapojené bučiny) znamenají více vázaného CO2 ve srovnání s chudými světlými lesy (bory s brusinkou, borůvkou nebo chudé dubové lesy na vrších). Současně asi pokračuje zalesňování drobných luk a pastvin (moc práce s malým užitkem, omezená možnost mechanizovaného hospodaření, vlci za humny). Otázka je co chceme, a co jsme ochotní obětovat.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
7.3.2024 09:35autorům gratuluji, je cenné, že je tato z krajinného hlediska hodně významná změna doložená takto tvrdými daty. Teď se (snad) budou změny v tradičním lesním managementu prosazovat jednodušeji. Osobně bych za tím trendem, kromě zmíněné změny obhospodařování, viděl ještě další věc, a to jsou významně vyšší plošné depozice dusíku, než byly před těmi 70-100 lety. Haberova-Boschova syntéza sice nakrmila lidstvo, zároveň ale globálně změnila celou globální biosféru, české lesy nevyjímaje...
Odpovědět
