https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/cesko-ma-novy-online-atlas-lisejniku.v-cem-muze-pomoci-ochrane-ceske-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česko má nový online atlas lišejníků. V čem může pomoci ochraně české přírody?

3.2.2021 07:33 | PRŮHONICE (Ekolist.cz)
Lišejník Chaenotheca stemonea v Libickém luhu, Poděbrady.
Lišejník Chaenotheca stemonea v Libickém luhu, Poděbrady.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | František Bouda / Botanický ústav AV ČR
Čeští vědci vytvořili on-line atlas lišejníků, do něhož soustředili údaje o všech přibližně 1700 druzích známých z ČR. Jedná se tak zřejmě o největší a nejucelenější dílo pojednávající o českých lišejnících.
 

„Informace o české lichenoflóře byly doposud velmi špatně dostupné, roztroušené ve stovkách různých prací, a neexistovala publikace, která by souhrnně podávala informace o všech našich druzích,“ říká jeden z autorů, Jiří Malíček z Akademie věd ČR.

Na sestavení atlasu se podíleli vědci Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci s několika externími kolegy. Atlas vypovídá nejen o rozmanitosti lišejníků, ale také o jejich ekologii, rozšíření a hojnosti. Taková data jsou velmi cenná pro ochranu přírody. Vypovídají totiž o změnách naší krajiny, a to především o změnách způsobených lidskými činnostmi. Mnohé lišejníky totiž celkem citlivě reagují na způsob využívání krajiny, intenzivní lesnické hospodaření, eutrofizaci (tj. nadbytek živin) nebo globální klimatickou změnu.

Lišejníky jsou symbiotické organismy, které vznikají soužitím houby s fotosyntetizující řasou nebo sinicí.
Lišejníky jsou symbiotické organismy, které vznikají soužitím houby s fotosyntetizující řasou nebo sinicí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Lišejníky jsou jedinečné symbiotické organismy, které vznikají soužitím houby s fotosyntetizující řasou nebo sinicí. Můžeme je nalézt v různých extrémních typech prostředí od povrchu holých skal, přes polární oblasti až po pouště. „Z hlediska významu pro člověka jsou pozoruhodné např. svojí citlivostí na znečištěné ovzduší nebo změnou společenstev v závislosti na způsobu hospodaření v krajině. Jejich rozšíření a početnosti nám tak vypráví nespočet příběhů o historickém i současném stavu našeho životního prostředí,“ popisuje Jiří Malíček.

Základním zdrojem údajů pro nový atlas je nálezová databáze Dalibor, kterou botanický ústav veřejnosti představili minulý rok. Databáze i atlas jsou průběžně doplňovány a aktualizovány, aby nezastaraly.

„Záznamy o výskytu jednotlivých druhů společně s fotografiemi a informacemi o jejich ekologii i četnosti nyní volně poskytujeme všem – vědcům, pedagogům i široké veřejnosti. V tuto chvíli na atlasu stále intenzivně pracujeme a velké množství informací bude ještě doplněno. Přesto ho lze již nyní považovat za velmi užitečnou pomůcku a obsáhlý datový zdroj,“ doplňuje Jiří Malíček.

Stěžejní součástí atlasu jsou karty druhů pro přibližně 1700 lišejníků známých z ČR. Každá karta druhu obsahuje dynamicky generovanou mapu rozšíření, distribuční sloupcový graf nadmořských výšek, dva koláčové grafy preferovaných substrátů, taxonomické zařazení druhu, synonyma, kategorie Červeného seznamu a české jméno. V mapě rozšíření je dostupná funkce zobrazení údajů dle data jejich nálezu (pomocí posuvné hranice), čímž je možné např. demonstrovat úbytek některých lišejníků v průběhu času.

Postupně jsou do atlasu doplňovány fotografie a komentáře, které obsahují velmi stručnou charakteristiku druhu a poměrně podrobný popis ekologie a rozšíření.

Mimo vlastní karty druhů atlas obsahuje i fotogalerii lišejníků nebo mapy s největší druhovou diverzitou. Pro specialisty (lichenologové) je zařazena i databáze lišejníkových metabolitů, které byly zjištěny v dosud analyzovaných vzorcích z našeho území.

Lišejník Cladonia turgida, Raškov, Šumperk.
Lišejník Cladonia turgida, Raškov, Šumperk.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Malíček / Botanický ústav AV ČR

Dle poslední verze Červeného seznamu z roku 2010 na našem území vyhynulo 138 lišejníků (9 %) a dalších 37 % druhů patří do některé z kategorií ohrožení. Od té doby se však podařilo několik desítek „vyhynulých“ lišejníků v ČR znovu nalézt, takže nyní se jejich počet pohybujeokolo 100 druhů (6 %). Patří mezi ně zejména epifyty (organismy žijící na jiných rostlinách, ale neparazitující), které jsou často vázané na staré lesní porosty a zároveň jsou extrémně citlivé k znečištění ovzduší. Za vyhynulé se považují i některé saxikolní lišejníky (takové, které se vyskytují na skalách, sutích apod.), jejichž poslední lokality zanikly např. těžbou nerostných surovin.

Za posledních 150 let došlo k dramatickým změnám ve společenstvech lišejníků. Mnohé regiony postihla téměř kompletní obměna a silné ochuzení lichenoflóry. První zaznamenané zvraty lze datovat na začátek 20. století, kdy díky průmyslovému znečištění, emisím z lokálních topenišť a zejména intenzivnímu lesnímu hospodaření z našeho území zmizely některé velmi citlivé epifyty.

Mizení epifytů pokračovalo na celém našem území ruku v ruce se sílícím emisním znečištěním, které gradovalo v 70. a 80. letech minulého století. Kyselé deště výrazně ovlivnily i zdánlivě odlehlé regiony, např. Šumavu. Po odsíření tepelných elektráren v 90. letech dochází k poměrně rychlému návratu některých epifytických makrolišejníků, zatímco jiné zřejmě dále ubývají v souvislosti s plošnou eutrofizací krajiny.

Současné změny v epifytických společenstvech pravděpodobně formuje také globální klimatická změna. Ve velkém ohrožení jsou reliktní horské, zvláště pak arkto-alpinské druhy, jejichž aktuální výskyt u nás je často mimo jejich ekologické optimum. Zásadní vliv na zemní druhy má také eutrofizace, která zvýhodňuje konkurenčně silnější cévnaté rostliny. Ty jsou pak schopny osídlovat i jinak velmi extrémní stanoviště, která byla doposud rájem lišejníků.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

3.2.2021 15:53
Je to hezké, ale uvítal bych kombinaci toho atlasu s nějakým klíčem.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

4.2.2021 12:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdo nemá s určováním lišejníků zkušenosti, tomu klíč příliš nepomůže.
Odpovědět

Jirka Černý

4.2.2021 14:22 Reaguje na Karel Tejkal
Můžu potvrdit, do teď jsem myslel že je jich tak deset druhů a i ty se mi pletou. Ale pro toho kdo se vyzná to určitě přínos bude.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist