Co potřebuje uměle odchovaný tetřívek pro své přežití ve volné přírodě?
Uvedený problém je zřejmě zásadní pro úspěšné reintrodukce a vědci z Útvaru myslivosti VÚLHM, v. v. i., jej řešili v rámci projektu č. TH04030524, Model zachování a rozvoje biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Králického Sněžníku, podpořeného Technologickou agenturou ČR. Výsledky pak publikovali v článku Zvýšení biologické kvality jedinců tetřívka obecného připravovaných pro záchranné programy, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2023. Článek přispívá k řešení jak posílit populace, jejichž početnost je již pod úrovní biologického minima, a dále pro reintrodukce na lokalitách s rekonstruovaným prostředím.
Spektrum potravy tetřevovitých se v průběhu roku výrazně mění a je specifické oproti jiným druhům hrabavých. Tomu je přizpůsoben i jejich trávicí trakt, ve kterém sehrává významnou úlohu zdvojené slepé střevo (domácí kuři jej mají několikrát kratší). Je to proto, že tetřevi přijímají (především v zimě) těžce stravitelnou potravu s vysokým obsahem celulózy. V této době jsou jejich slepá střeva teprve plně funkční (oproti vegetačnímu období).
Vědci zjistili, že například skotští sněžní kurové, chovaní v zajetí a krmení peletami, měli slepá střeva zkrácená o 48 % a tenká střeva o 28 % oproti volně žijícím ptákům. Právě tato skutečnost je jedním z významných faktorů snížené biologické kvality a zvýšené mortality uměle odchovaných tetřevů a tetřívků ve volnosti. Proto také dochází u těchto jedinců k problémové adaptaci na přirozenou potravu.
U těchto ptáků, v důsledku nevyváženosti jednotlivých složek potravy, nefunguje zažívací trakt odpovídajícím způsobem. Následně dochází k vyhubnutí ptáků, k nárůstu parazitace atd., což má za následek jejich úhyn nebo ulovení oslabených jedinců predátorem.
Pro krmení tetřevovitých jsou u nás i v zahraničí používány většinou různé granulované směsi nebo směsi sestavené pro holuby a papoušky. Toto krmivo je pak doplňováno přírodními krmivy. Ve voliérových chovech by se měla potrava tetřevovitých co nejvíce blížit potravní nabídce dostupné ve volnosti.
Přečtěte si také |
Jedle bělokorá může být klíčovou dřevinou budoucích lesůJejí doporučované složení dle sezóny je takové, že například v lednu a únoru by měla obsahovat větvičky smrku a borovice, jalovec, lísky, břízy, vrby, osiky a cibuli. V červenci a srpnu by měly být předkládány keříky borůvky, brusinky, osika, vrba, modřín, jetel, rybíz, salát, pažitka, řeřicha, kapradí a další.
Ve voliérových chovech je celoroční použití směsi semen nutností. Na základě výzkumu a exaktně stanoveného obsahu živin v přirozených složkách potravy vědci navrhli recepturu krmné směsi pro tetřevovité chované v zajetí, která akceptuje potřeby přípravy ptáků na pobyt ve volnosti.
Složení krmné směsi: oves setý nebo oves nahý 20 %, proso seté 10 %, pohanka obecná 7 %, kukuřice sp. 5 %, pšenice sp. 5 %, čirok sp. 5 %, hrách setý 6 %, čočka jedlá 5 %, brukev řepka 1 %, slunečnice roční 5 %, konopí seté 3 %, len setý 3 %, ostropestřec mariánský 2 %, borovice lesní 3 %, jeřáb ptačí nebo černý rybíz 10 %, vřes obecný 5 %, sušené vývojové stadium potemníka moučného, moučný červ 5 %.
Zvýšený obsah tuku ve směsi by měl přispět k překonání prvního období po vypuštění ptáků do volnosti a potravního strádání. Snížený obsah vlákniny je třeba v chovu saturovat paralelním podáváním přirozených krmiv. Výběr potravy může být do jisté míry ovlivněn i pohlavím a věkem ptáků. Vědci uvádějí, že na podzim je potrava tetřívků velmi chudá na živočišné bílkoviny (hmyz zjištěn jen v 10 % volat), které jsou více zastoupeny u samic. Podle charakteru lokality se v potravě tetřívků objevují i zemědělské plodiny, a to jetel luční, oves setý a další.
Na základě zjištěných informací a originálních šetření vědci do krmné směsi zakomponovali jak divoce rostoucí, tak kulturní druhy rostlin. Jedná se o semena borovice lesní, sušené plody jeřábu sp., semena a sušený list vřesu nebo zemědělské druhy zastoupené např. ovsem setým. Dále jsou to plodiny se specifickými vlastnostmi jako luštěniny, olejniny a některé další druhy, které mají dietetické účinky, například pohanka obecná, popřípadě len setý nebo ostropestřec mariánský. Volně žijící hmyz, reprezentující živočišnou složku potravy tetřívků byl ve směsi nahrazen sušenými moučnými červy.
Přečtěte si také |
Tetřívek obecný aneb Zpráva z tokaništěDalší podstatnou vlastností navržené směsi pro tetřívky připravované pro reintrodukci je její sestavení výhradně ze semen, sušených prýtů a plodů, což umožňuje potřebný rozvoj zažívacího traktu juvenilních jedinců a následně jejich schopnost plně využívat přírodní zdroje potravy po vypuštění do volnosti. Navržená krmná směs pro tetřevovité musí byt k dispozici kuřatům již po prvním týdnu jejich věku, i přesto, že se v tomto věku ještě živí téměř výhradně živočišnou potravou.
Třetí vlastností navržené směsi je, že jejím zkrmováním si ptáci osvojí tvar, barvu, velikost a další charakteristiky přirozené potravy, jejíž vyhledávání a příjem po vypuštění do volnosti je u nich již fixováno (nehledě na adaptovaný gastrointestinální trakt).
Článek Zvýšení biologické kvality jedinců tetřívka obecného připravovaných pro záchranné programy je volně ke stažení.
Autoři odborného článku: František Havránek, Jan Cukor, Lucie Hambálková, VÚLHM, v. v. i., Boris Hučko, ČZU v Praze.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Karel Zvářal
29.3.2024 07:27Slavomil Vinkler
29.3.2024 09:16 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.3.2024 10:38 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2010/Zari---2010/Muze-predace-ohrozit-zivocisny-druh-
Nejen že zapomíná, ale mnozí o tom nechtějí slyšet. Nepomůže o tom psát a připomínat, společnost k tomu poznání musí dospět sama, resp. vlastními silami.
Břetislav Machaček
29.3.2024 10:04 Reaguje na Karel Zvářala to už je přímo předurčuje být levnou kořistí a nebo hynout na
nedostatek potravy, protože tu přirozenou neznají. U kuřic z
drůbežárny provozuji při obměně nosnic praxi, kdy prve pozorují
oddělené plotem ty staré nosnice, které postupně vybiju a nechám
pouze jednu "vychovatelku". Tu pak nechám ty mladé vždy půl roku
"vychovávat" a ta je naučí sledovat oblohu, zda tam není dravec
a následně jim ukáže, jak se před ním ukrýt. Naučí je i to, že
nemají u plotu provokovat sousedova psa a taky kde hrabat, popelit se a jaká tráva je nejlepší. Je to mnohem efektivnější, než by na to musely přijít samy bez "vychovatelky". Ono i kvočna mívala stejný význam a vychovala slepice zkušené a odolné více, než umělá líheň.
Včera jsem už v 19.30 potkal kousek za domem ve staré pískovně
u vody jezevce, jak "luxoval" žáby při množení. Totéž dělají lišky
a obojí tam před revolucí nežilo, ale byly tam žab stovky, desítky
bažantů, koroptví a zajíců. Nad poli vrzali skřivani a dnes? Pár
hladovějících predátorů, kteří už chodí vybírat odpadkové koše
na okraji vesnice. A k nim mají i přibýt šakali, vlci a medvědi?
Copak budou žrát oni? Ten zbytek srnčí zvěře a nebo ty ovce?
Radek
29.3.2024 14:35 Reaguje na Břetislav MachačekZrovna lišek se loví cca 70 000 ročně a nevěřím že by tam před revolucí nebyly .
Možná by stálo za to dovézt novou populaci tetřívka z volné přírody .
Slavomil Vinkler
29.3.2024 16:42 Reaguje na RadekDovést populaci je dost rizikové. Může to být jiný poddruh a můžete zatáhnout nemoci.-
Jarek Schindler
30.3.2024 08:03 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
31.3.2024 10:45 Reaguje na Slavomil VinklerRadek
30.3.2024 09:56 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
30.3.2024 14:37 Reaguje na RadekRadek
30.3.2024 15:23 Reaguje na Slavomil VinklerTeď až vlastník zemědělec, lesník,vyzabiji i zvěř spárkatou tak to podle vás bude dobře... Kdyby vlastníci nezměnili životní prostředí tak by byl tetřívek všude tak jako tomu bylo v 50 letech
Karel Zvářal
30.3.2024 17:28 Reaguje na RadekTetřívek je na tom špatně nejen v NP krkonoše, ale i v NP Šumava. Vy ani tu tetu Wiki nenavštívíte, jinak byste věděl, že cca polovina naší populace je v Krušných horách - žádné chko, žádný np, ale obyčejný HOSPODÁŘSKÝ les.
Kromě hojných světlin/pasek mají Krušky i dostatek luk, kde na okrajích bývají mraveniště - jeden ze základních zdrojů potravy pro kuřátka. A jedno ze tří známých K je klid - a ten zajišťovaly/zajistí kamizolky, tedy dnes jak kde... Jinak se o ně postará (nejen) zubatá biologická ochrana.
Radek
30.3.2024 19:38 Reaguje na Karel ZvářalVy se nekdy zastavte v hospodarskem lese , mozna me potom porozumíte
Karel Zvářal
30.3.2024 19:52 Reaguje na Radekhttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Radek
30.3.2024 20:05 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.3.2024 20:32 Reaguje na RadekRadek
30.3.2024 21:35 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
30.3.2024 19:08 Reaguje na RadekJá souhlasím s tím co píšete, a navíc ani v NP nejsou pestré řídké lesy, ale hustá monokultura smrku. Chybí megafauna, nebo její náhrada k vytváření řídkých, mírně spasených rozvolněných "parků".
Karel Zvářal
30.3.2024 19:28 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
31.3.2024 14:20 Reaguje na Karel ZvářalRadek
30.3.2024 20:18 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
31.3.2024 18:56 Reaguje na Radekptáka? To kolik se loví lišek je věc jedna, ale to
není jediný predátor tetřívků. Pochutná si na něm
chráněný jestřáb, na vejcích a kuřatech sojky, straky, vrány, krkavci, kuny, jezevci atd. No a
taky ta černá, která je produktem pěstování o
mnoho více kukuřice, než v minulosti pro ekology propagované bioplynky. Ta se v kukuřici namnoží,
po sklizni zmizí v lese a na jaře plení hnízda
na zemi hnízdících ptáků jak v lese i mimo něj.
Lovit ji není snadné a leckde se to sice daří,
ale jiná přitáhne odjinud. Myslivci v mém okolí
ji loví velmi úspěšně a stavy ihned doplní černá
z Polska. Navíc je černá moudrá a kde se loví,
tak odtamtud odchází tam, kde se neloví. No a
kde žijí tetřívci? V NP a CHKO, kde hospodaří
většinou profesionálové a nebo pronajímají
honitby těm, kdo zaplatí nejvíc a ne těm, co
by rádi lovili i tu černou a ne pouze vysokou
jako ti VIP.
smějící se bestie
29.3.2024 13:48 Reaguje na Karel Zvářalpredátoři byli přísně regulováni.
Ne chráněni, jako je tomu dnes !
Slovan
29.3.2024 14:57Problémů, kterým ti ptáci čelí je samozřejmě celá řada. Reintrodukce uměle odchovaných tetřívků je evidentně extrémně obtížná a procenta přežití jsou velice malá. Pokud mají vědci data, že je vysoké procento vypouštěných zvířat silně oslabených, je fajn, že se tomu někdo pověnoval. Oslavené zvíře totiž nemá v přírodě moc šanci.