https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/douglaska-vysusuje-lesni-pudu-mene-nez-smrk-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Douglaska vysušuje lesní půdu méně než smrk

21.8.2022 05:06 (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti)
Douglaska tisolistá.
Douglaska tisolistá.
Jednou z perspektivních dřevin, na jejíž výzkum se zaměřují vědci, je douglaska tisolistá. Mohla by totiž při obnově lesů po kůrovcové kalamitě alespoň částečně nahradit chřadnoucí smrk. Proto mají informace o vodním režimu douglasky a smrku mimořádný význam, také kvůli klimatickým výkyvům hrozícím povodněmi a suchem. Douglasku je navíc popisována jako dřevina s vyššími nároky na živiny a příznivějšími melioračními účinky na půdu oproti smrku ztepilému.
 

Výzkumem douglasky tisolisté se dlouhodobě zabývají vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Výzkumné stanice v Opočně, a své poslední poznatky zveřejnili v článku „Douglaska využívá vodu z hlubší vrstvy půdy než smrk“, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.

Ve své práci porovnávali vlhkost svrchních vrstev půdy mladého douglaskového porostu s příměsí buku (BK) a mladého smrkového porostu s příměsí modřínu a borovice. Srovnání provedli pro svrchní vrstvu půdy v hloubce 0–35 cm. Informace ze svrchní půdní vrstvy jsou důležité, protože asi tři čtvrtiny úbytku obsahu vody z celého půdního profilu pocházejí právě z této svrchní vrstvy půdy.

Vědci svůj výzkum prováděli na dvou pokusných plochách. Plocha Bystré o výměře 2,2 ha se nachází v přírodní lesní oblasti Předhoří Orlických hor v katastrálním území obce Bystré, v nadmořské výšce 510 m, na mírném svahu se sklonem 15 %. Průměrné roční srážky činí 721 mm, průměrná teplota vzduchu je 8,4 °C. Plocha Čermná také leží v Předhoří Orlických hor, v nadmořské výšce 500 m, na příkrém svahu se sklonem 44 %. Průměrné roční srážky činí 830 mm, průměrná teplota vzduchu je 8,0 °C.

Mezi hlavní výsledky výzkumu patří tato zjištění:

Dospělý smrk jako hlavní dřevina spotřebovává ze svrchní vrstvy půdy ve vegetačním období více vody a vysušuje ji více než dospělá douglaska. Douglaska má oproti smrku příznivější účinky na acidifikaci půdy a zlepšování humusových forem.

V mimovegetačním období opustilo, převážně odtokem, svrchní vrstvu půdy (0–35 cm) v douglaskovém porostu 33 % a ve smrkovém porostu 80 % srážek volné plochy. Douglaska si v mimovegetační době vytváří ve dřevě zásoby vody využitelné v sušší vegetační sezóně.

Douglaska jako hlavní dřevina v mimovegetačním období méně doplňuje podzemní vody než SM.

Ve vegetačním období douglaska jako hlavní dřevina spotřebovává méně vody ze svrchní vrstvy půdy a méně ji vysušuje než smrk. Množství srážek přicházejících k povrchu půdy pod douglaskovým porostem s bukem je pro vlhkost půdy velmi významné. Intercepce douglasky představuje 30 %, buku 14 % a jejich směsi 19 % srážek volné plochy.

V mladých desetiletých směsích čerpaly jehličnany douglaska a smrk vodu v průměru z hlubších půdních vrstev než listnáče buk a dub. Nicméně při intenzivní kompetici se zvyšujícím se podílem jehličnanů buk čerpá vodu z progresivně hlubších půdních vrstev.

Pro zajímavost lze uvést výzkum vědců v Britské Kolumbii, kteří zjistili příznivé meliorační působení u směsi javoru velkolistého s douglaskou. Javor živil douglasku svými podkorunovými srážkami a stokem po kmeni (živiny a voda). Javor působil příznivě také na půdní úrodnost a podporoval produktivitu jehličnanů, později i jejich sukcesi, která následovala při ústupu javoru velkolistého.

V jiném výzkumu vědci v Oregonu prováděli převod jehličnatého smíšeného starého lesa na douglaskové kultury a zjistili zde velký účinek na letní průtoky. Průměrný denní průtok v létě (červenec až září) v povodích se 34- až 43letými výsadbami douglasky byl o 50 % nižší než průtok z referenčních povodí se 150 až 500 let starými lesy s dominující douglaskou, tsugou západní a dalšími jehličnany.

Je to argument pro tvrzení, že hydrologicky funkční les „dozrává“ až po 100 letech.

Mladé stromy měly větší výčetní základnu, a tudíž vyšší mízní tok a transpirační proud na jednotku plochy výčetní základny. Měly i větší listovou plochu a menší schopnost omezit transpiraci než staré douglasky, a to zvláště v suchém létě. Z mladších porostů se snižuje průtok a zmenšuje se také ohřev odtékající vody.

Tato ovlivnění se přitom mohou dále promítnout i do velkých povodí. Nastalé změny průtoků pak mohou být v povodí velkých řek mylně interpretovány jako působení klimatické změny.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.8.2022 05:30
Tohle vědecké bádání mi připomíná hlášku vandráka z jedné povídek J.Haška z jižních Čech. " Jež je chutnější jak ježice, nejchutnější je však malé ježe."
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.8.2022 06:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.8.2022 07:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych se tomu nesmál. Zjistit, které stromy mají jakou spotřebu není k zahození. Na Mendelově universitě měřili smrk a dub. Množství potřebné vody je cca 750 mm/r smrk a 500/r dub. Rozdíl je výrazný a argumentačně důležitý. Tvrdit, že se přece ví o větší odolnosti dubu k suchu není exaktní.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.8.2022 08:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Soukmenovče nezlob se , ale jsi vedle. Pokud mám vyřešit rovnici, tak musím znát matematicky řečeno okolní podmínky zadání úlohy a teprve potom mohu nabídnout správné řešení.
Tedy konkrétní lokalitu, výšku, půdní poměry, srážky /rok, orientaci , průměrnou teplotu ,kvalitu okolních ekosystémů apod.
Jedna přednost může být převážena několika jinými nedostatky.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

21.8.2022 10:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přesně, bod 1.jak píše Miroslav. Přídám bod 2. proč se někdo nezabývá ekonomickou stránkou věci. Všude v evropě monokultura smrku a borovice a když bylo třeba koupit dubové dřevo v podobě trámů na opravu jednoho historického řetězového mostu v ČR, tak se dovezlo za tááákhle dlouhý peníze z Itálie, podobně na tom je materie pro skokanské můstky, protože v okolí ČR. se takovýto sortiment prostě nenalézá. Všichni se zabýváte předhozeným nesmyslem. Vím jedno, pokud budu chtít dřevo na hudební nástroje, nábytek, dýhu, krovy, nebo mlýnské kolo, půjdu vybírat dosuchého, skalnatého lesa, kde je přírustek minimální a dřevo husté, kvalitní bez hniloby. Na ostatní výrobu je to už tak nějak úplně jedno, protože se jedná o výřezy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.8.2022 13:29 Reaguje na Milan Vítkovič
V Ondřejově je firma se dřevem, ne kulatina a ta vozila dub, buk, možná i borovice, z Běloruska.
Nyní sankce, tak zřejmě nic.
Odpovědět
Masunta nejosvícenější

Masunta nejosvícenější

21.8.2022 08:48
Douglaska patří mezi mé oblíbené stromy. Vzácně u ní roste na podzim hřib douglaský. Také jedle bělokorá, buk, dub.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

21.8.2022 10:01
Je dobré vzít Douglasku na milost ..., jeden moment se proti ní dost bojovalo.
Nejsem zastánce divokých výsadeb, ale rozšíření vhodných dřevin uvítám. Mě osobně zajímají písčité suché borové stanoviště v Polabí... Dříve bylo možno sázet i dub červeňák nyní se nedoporučuje neznám důvody, krom toho, že není původní. Opadem dost přispívá k obohacení půdy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.8.2022 11:20 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Ta nepůvodnost je pro mnohé dostatečným důvodem.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

23.8.2022 12:04 Reaguje na Jarek Schindler
A dle čeho berete tu původnost? Pokud půjdeme takových 12 tisíc let zpět, tak tu máme glaciál a vše od té doby je vlastně "nepůvodní". A co takový jinan, rostl tu stovky milionů let a nepřežil glaciál, je původní nebo ne? Ten řev ekoteroristů "zničme vše nepůvodní" mě už začíná unavovat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.8.2022 12:57 Reaguje na Miloš Vondruška
O kdo tu řve ,,zničme vše nepůvodní,,? Nějaký konkrétní odkaz...
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

26.8.2022 13:49 Reaguje na Petr Eliáš
Řvete vy tupí hloupí ekoteroristé. Odkaz si na těch svých ekoteroristických stránkách jistě dohledáš, třeba tu Vaší příručku jak ničit akáty, tak že je zmrzačíte a zmrzačené rány natřete glyfosátem, vy "ekologisti".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.8.2022 19:04 Reaguje na Miloš Vondruška
Pane Vondruško přemýšlejte prosím na co reagujete. No a pak vlastně přemýšlejte i tom co píšete.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2022 10:02
Bohužel nepůvodní dřevina a mantra původnosti nepřipustí její vysazování.
U těch výzkumů s vypařováním pouze tolik, že stromy vodu pouze nevypařují,
ale taky ji "vyčesávají" z mraků a mlhy. To pak záleží jakou plochou
disponují v době, kdy se tyto jevy vyskytují. Ono takový dub bez listí
na podzim toho nevyčeše tolik, co smrk a nebo jiné neopadavé jehličnany.
Navíc tu nejde pouze o vypařování z plochy rostliny, ale i z půdy pod
nimi. Každý, kdo chodí celoročně po lese a nesedí pouze u PC, tak vidí,
jak probíhá tání sněhu v jednotlivých druzích lesa. V listnatém lese ho
slunce zlikviduje za pár dnů, ale ve stinném jehličnatém odtává pomalu
a stačí zasakovat do půdy, místo rychlého odtoku po oblevě z listnatých
lesů a jiných osluněných ploch. Ono se to bude brzy projevovat na těch
odlesněných plochách po uměle zlikvidovaných smrkových lesích, pokud ale
nějaký sníh vůbec napadne. Praktici vědí, jak dlouho je ve smrčině ještě
na jaře sníh, když už jinde kvetou sasanky. To ale vědci a laici od PC
nevědí a "svatý" boj proti smrku musí dobojovat do konce. Co zkazili, to
musí obhájit i kdyby měli popřít zkušenosti ověřené předky za staletí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.8.2022 10:43 Reaguje na Břetislav Machaček
A jako vždy opakem pravdy je pravda jiná. Ano sníh ve smrku taje pomaleji. Ale smrkový odpad a podzol saje a udržuje dešťovou vodu daleko hůře než listnáčová humusová hlína. Bylo by dobré to změřit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2022 11:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když něco rychle taje na zmrzlé půdě, tak taky odtéká
i s humusem a půdou do údolí. Co taje pomalu a čeká tak na
nikoliv na slunce, ale na teplý vzduch a prohřátí půdy pod
sněhem, tak má čas zasakovat a neodtékat. Měřit se dá vše,
ale najít zcela totožné lokality k tomu měření je možné
pouze snad jenom v laboratoři, ale to už jsou zcela umělé podmínky. Zažil jste někdy podzimní mlhu, či les v mracích?
Víte vůbec o čem píšu(vyčesávání vody)? a toto někdo taky
zkoumá a měří? Na těch smrkových větvích se voda vysráží, skape dolů a nebo taky zmrzne a vítr ji shodí dolů ve formě jinovatky. To se v listnatém lese bez listí děje minimálně
a to je ten rozdíl nejenom v odparu, ale i při získávání
vody nejenom z deště a sněhu. Jinak měřit se dá cokoliv,
ale taky se záměrnými chybami podle zakázky zadavatele.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.8.2022 18:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ten podzol s bukem bude snad "sát a udržovat děšťovou vodu lépe?
Odpovědět

Jan Škrdla

21.8.2022 21:58 Reaguje na Jarek Schindler
Rozdíl bude ve způsobu zadržování vody. U smrku připadá více na intercepci (větší množství vody zadrží v koruně a odpaří) ve srovnání s bukem. Buk díky architektuře koruny vekou část zadržené vody svede po kmeni na zem (podobně jako ten javor velkolistý uvedený v článku).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.8.2022 22:43 Reaguje na Jan Škrdla
Já reagoval na slova, že "smrkový odpad a podzol saje a udržuje dešťovou vodu daleko hůře než listnáčová humusová hlína". Ta " listnáčová humusová hlína", zajímavý to termín se mi také velice líbí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2022 12:43 Reaguje na Jarek Schindler
Vezměte si do lesa lopatku a vykopejte si sondu aspoň 30 cm. Ve smrku a v dubu. Než ji použijete a zasypete, udělejte si dokumentační foto stěny. Uvidíte rozdíl.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.8.2022 09:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
To myslíte sondu pod dubem v 300 metrech a pod smrkem v 700 metrech? Ještě jednou. Já reagoval na ty vaše podzoly které sají vodu huře než "listnáčová humusová hlína". U nás je listnáčů (hlavně buku) celkem dost ale ta humusová hlína se pod nimi nějak nekoná.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.8.2022 20:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Vyčesávání vody se z mraků a mlhy se děje ve vyšších nadmořských výškách (dejme tomu nad 1000 m), kde se dá dub těžko očekávat.
Naopak v nížinách ten smrk skoro nic nevyčeše, naopak velké množství srážek zadrží v koruně a nepustí jej na zem, a velké množství vody odpaří z horních vrstev půdy. Tím v sušším období v podstatě spáchá sebevraždu. Navíc v nižších polohách je sníh vzácný úkaz.
Takže se smrkem se dá počítat, ale jen tam, kde bude prosperovat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.8.2022 22:47 Reaguje na Jan Škrdla
A co tak poznatek, že ve smrkovém lese prší dvakrát. No a potom, kde ten smrk bude prosperovat? Bude se to vědět pokud se to nezkusí?
Odpovědět

Jan Škrdla

22.8.2022 18:15 Reaguje na Jarek Schindler
Záleží jestli máte na mysli malý vodní oběh, nebo korunový okap. Korunovým okapem si smrk pomůže v případě velkých srážek (malé srážky z větší části odpaří. Malý vodní oběh pak funguje v případě velkých lesních komplexů. Co se týká srovnávacích pokusů (např. SM a BK), tak ty se dělaly.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.8.2022 19:14 Reaguje na Jan Škrdla
Jak jsem již napsal, malý vodní oběh má jednu chybičku. Málo kdy ta voda spadne tam jde se odpaří. Tedy mimo rosu a mlhy.Jinak snad i ten korunový okap což je , jak správně píšete, jedna z možností jak zmírnit dopady přívalových dešťů a prodloužit přítomnost vody z těchto přívalových dešťů v krajině, se dá zařadit do mechanismů malého vodního oběhu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.8.2022 09:23 Reaguje na Jan Škrdla
Bože můj chodíte vůbec do lesa? Mlha je pouze nad 1000 metrů? Přečtěte si, co jste napsal! No a to, že strom vypařuje vodu je špatné? Tak osaďte přírodu plastovými atrapami stromů, co nic nevypaří a pod vrstvou plastového listí zadrží maximum vody. Kdysi jsem měl diskusi jako
zástupce včelařů s vedením životní prostředí ohledně kácení
starých, ale zcela zdravých lip a chtěl jsem znát důvody.
Prý stíní v bytech, zvedají kořeny silnice a chodníky,
prý ohrožují majetek a lidi pádem větví a komunál musí nákladně uklízet listí. Načež jsem jim poradil nahradit lípy plastovými stromy, které nebudou vadit ani jedné z námitek. Prý si dělám legraci, načež jsem odpověděl, že já nezačal. Ochranářům vadí stromy a přirozený výpar vody? No tě prd,
tak jsem se dozvěděl, že ta příroda jim asi vadí taky,
pokud není podle nich a jejich nápadů.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.8.2022 18:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Kde jsem psal, že odpařování vody stromy je špatně? Na jiném místě jsem psal, že malý vodní oběh je prospěšný, ale Vy mi podsouváte plastové atrapy stromů.
Za čím si stojím, tak každá dřevina by měla růst tam, kde jí to vyhovuje. Smrk, který má velký výpar, potřebuje růst tam, kde je chladné klima a dostatek srážek, ideálně na horách, popř. na severních svazích vrchovin. V nížinách jestli něco málo vyčeše z mlh, tak jej to nespasí, protože daleko více zadrží v korunách a odpaří. Jestli nevěříte, bylo to předmětem výzkumu.

Když to úplně zjednoduším (odmyslím si expozici svahu a půdní podmínky, kterém můžou ledacos změnit), tak na horách (dejme tomu nad 1000 m by měly převažovat jehličnaté porosty, v nížinách (dejme tomu do 400 m) listnaté a mezi tím smíšené.
Odpovědět

Václav Šafr

21.8.2022 19:43
Douglasku mám rád, už proto, že mne před léty v lednickém parku při bivaku pod širákem ochránila před komáry. Všude jich bylo plno, ale pod skupinou douglasek ani ťuk. Zřejmě vylučuje nějaké silice, které komárům nechutnají. Na druhou stranu, zdá se mi poněkud nešťastné nahrazovat domácí dřevinu exotem. V městském nebo zámeckém parku ji rád uvidím, v přírodě spíše na pokusné ploše... Ta debata o toleranci dubu k suchu mi připadá praštěná: je prověřená staletími lesnických zkušeností. Samozřejmě záleží na druhu, o našich to platí na 100%.
Odpovědět
Anyr

Anyr

22.8.2022 00:28
Nezpochybňuji vlastnosti douglasky, ale je to nepůvodní druh, a tím to pro mne začíná i končí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.8.2022 09:32 Reaguje na Anyr
Koukněte kolem, co je tu nepůvodních stromů a rostlin a už si bez
nich nelze život představit. Namátkou ořešák, meruňka, broskev,
brambory, kukuřice, slunečnice atd. Taky zakázat a zlikvidovat?
A co nepůvodní obyvatelstvo? Není to vyvolávání nenávisti vůči
jiným národnostem a rasám? Tady je tolerance možná, nebo jste taky
zásadně proti? Co když tu nebudou prosperovat původní dřeviny? To
budete tolerovat raději bezlesí, než les z nepůvodních dřevin?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2022 12:40 Reaguje na Anyr
Co je původní a co ne? Jaké máte kritérium?
Stromy jsou zde asi 8-5 tisíce let(podle druhu). To člověk tady byl asi 200 tisíc. Ale hodně stačil vyhubit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.8.2022 09:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Promiňte ale dřeviny tu byly i v dobách meziledových a i v dobách ledových se pohybovaly podle klimatu a míry zalednění, jednou na sever, podruhé na jih.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.8.2022 19:26 Reaguje na Jarek Schindler
No a proto se ptám, na definici co je původní a co ne,
tady bylo v minulosti různých druhů stromů...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.8.2022 19:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
No tak tu definici se od Anyra asi těžko dovíte. Já si na původnost v dnešní, z velké většiny už nepůvodní krajině tak nějak nehraji a beru to co tu roste či žije a přitom okolí neškodí.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

26.8.2022 13:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Správná otázka. Např. jinak tu byl někokik stovek milionů let, pak se nevrátil po poslední době ledové. Je původní nebo ne?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.8.2022 20:11 Reaguje na Miloš Vondruška
Já rozumím, Jinan, či Tisovec, Metasekvoj atd.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.8.2022 08:54 Reaguje na Anyr
Anyr neni puvodni ceske jmeno. Jste mi apriori podezrely - a tim to pro mne zacina a konci
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

25.8.2022 08:50
Mne by zajimala podrobnejsi informace, jak se takovehle veci meri... :) Vzdyt to temer nejde. Nemuzete mit tri podobne strane a na nich pro srovnani smrk, douglasku a dub a pod tou strani sberny potucek. ktery ji odvodnuje. Proste je treba ferove priznat, ze jde o (haus)numera zvana "odborny odhad" :) Ne ze by takova cisla nebyla velmi dulezita - ale jak je urcit?
Rad uvadim v teto souvislosti priklad Kaspickeho more. Tam snadno urcite rocni vypar (cini kolem metru) tim, ze vydelite pritok z Volhy plochou toho jezera - a mate hned docela dobry priblizny odhad. To same muzete udelat, kdyz si na dvorku date na stul talir s litrem vody a merite za jak dlouho to vyschne. Tohle byly dva extremni priklady a mezi tim jsou tisice jinych situaci kde by Vas ten vypar taky zajimal ale jak to chcete merit? O to cennejsi jsou ty nemnohe situace, kdy takova vec rozumne zmerit jde

Vzdyt ani nejde poradne zmerit "kolik se v prumeru vypari ze svetoveho oceanu". Rekneme, ze se jakztakz da odhadnout pritok ze vsech rek ale jake jsou globalni srazky nad oceany, nikdo nevi a i globalni srazky nad sousi budou znamy jen velmi aproximativne
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist