Jaký bude osud monitorovací stanice na Bečvě?
Monitorovací stanici provozuje Výzkumný ústav vodohospodářský už roky a Přemysl Soldán s nimi má bohaté zkušenosti. Svého času dvě takové stanice zkoumaly kvalitu vody v Odře. O jejich existenci se ale moc nevědělo.
Výzkumníci na Odře tehdy díky stanici zaznamenávali, kdy řekou teče čistá voda a kdy je v řece něco, co tam být nemá. Podařilo se jim pak díky takřka detektivní práci najít přímo znečišťovatele (více viz článek Proč nikdo nechce zařízení, které pozná jedy v řece? Protože je lepší nechat to plavat, myslí si výzkumník).
Monitorovací stanice se také někdy nazývá jako toximetr, a zjednodušeně popsáno jde o nádobu s perloočkami, ke kterým je přímo z řeky čerpána voda. Kamery sledují a vyhodnocují pohyb a chování perlooček. V případě, že se ve vodě objeví nějaké znečištění, které perloočkám nedělá dobře, projeví se to na jejich chování (či úhynu). Jakmile takové chování přístroj zaznamená, automatický vzorkovač odebere vzorky vody pro další analýzu. A také přístroj pošle výstrahu někomu kompetentnímu.
Problém toximetru je, že jeho provoz něco stojí. V závislosti na podmínkách jde o desítky tisíc korun ročně. Konkrétně provozování stanice u Bečvy, pokud by se o něj staral Výzkumný ústav vodohospodářský, by vyšlo na milion korun ročně. Potíž je v tom, že ústav sídlí v Ostravě a na Bečvu je to daleko.
Na konci tohoto měsíce by měl skončit provoz monitorovací stanice na Bečvě, kde ji Výzkumný ústav vodohospodářský provozoval jako svou výzkumnou činnost. Úkolem ústavu ale není inspekční či dohledová činnost a na konci ročního projektu se hledalo, kdo by zařízení provozoval dál.
Svého času to vypadalo, že se financování ujme město Valašské Meziříčí, ale milion korun ročně je pro 22 tisícové město přeci jen hodně. Starosta Robert Stržínek (ANO) proto začal hledat další zdroje, obrátil se na kraj i ministerstvo životního prostředí. A i na okolní města Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín a Hranice. „Shodli jsme se na tom, že jsme připraveni částečně na provozu participovat, nicméně hlavní tíži nákladů by měla nést ministerstva životního prostředí a zemědělství, popřípadě také povodí Moravy,“ myslí si Robert Stržínek. „Odpověď jsem od nich prozatím neobdržel.“
„Můj názor je takový, že by se mělo Ministerstvo životního prostředí postarat o koncepční a kontinuální měření na vodních tocích. Jak bylo z úst mnoha politiků po kauze Bečva deklarováno. Za kraj měření vítáme, ale je potřeba tuto problematiku skutečně řešit komplexně a neházet financování na obce a kraje,“ dodává k tématu Hana Ančincová, náměstkyně zlínského hejtmana, která má na starosti životní prostředí. „Jednání o dalším provozu ještě není vyřešeno a ještě probíhají.“
Vyjádření ministerstva životního prostředí do vydání článku nedorazilo, ale je zřejmé, že všichni zainteresovaní chtějí téma probrat s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, který v pátek jede do Hustopečí pod Bečvou zrekapitulovat kroky, které ministerstvo životního prostředí udělalo pro lepší ochranu vod.
Určitě s ním o tom bude mluvit předseda místní organizace Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou Stanislav Pernický. Ten je k monitorovací stanici lehce skeptický, jeho kritika ale směřuje k umístění stanice. „Mnohem užitečnější by bylo, kdyby taková věc byla přímo u výpusti z fabriky,“ míní Pernický, podle kterého je jinak dobře, že stanice na Bečvě je.
A shodne se s Přemyslem Soldánem v tom, že stanice funguje skvěle jako prevence a strašák. Během bezmála ročního provozu nezaznamenala stanice žádnou situaci, která by svědčila o tom, že se do Bečvy vypouští něco, co do řeky nepatří. „Tím, že tu ta stanice je, odrazuje podniky od toho, aby do řeky něco záměrně vypouštěli. Bojí se toho, že by to přístroj zachytil,“ míní Soldán.
Otázka je, co bude se stanicí dál. Je možné, že se najdou zdroje na její provoz. Pak bude trochu nesystémově na jednom místě jedné české řeky jeden toximetr. Ideální by bylo, kdyby takové zařízení mohlo být u každé větší výpusti či pod větší aglomerací. Otázka je, kdo by zaplatil jejich pořízení a provoz. Otázka je, jak moc stojíme o to, abychom měli čisté řeky.
Podle některých odborníků se možnosti využití toximetrů přeceňují. K jejich využití je skeptický například Jiří Medek, vedoucí odboru vodohospodářských laboratoří Povodí Labe. Jeho obsáhle zhodnocení možností a vlastností toximetrů si můžete přečíst v textu Lze využít toximetry při monitoringu povrchových vod?
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Slavomil Vinkler
15.6.2023 09:51Stačí pouze s ohledem na stále neobjasněnou havárii na Bečvě ihned doplnit stávající integrované povolení a není potřeba na nic čekat.
Monitorovací stanici by měla 100 % financovat DEZA. Pokud by neexistovala DEZA nemusela by být ani monitorovací stanice. V případě úhynu perlouček by stanice měla automaticky vyslat zprávu vodohospodářskému orgánu, ČIŽP, Povodí Moravy a rybářům. Tak by se mohlo zabránit vzniku havárie tak velkého rozsahu a případně DEZE prokázat svou nevinu.
DEZA je opravdu obrovské riziko a monitorovací stanice je minimum, co může DEZA udělat pro ochranu Bečvy. Je jen na ŽP Zlínského kraje zda konečně přestane dělat mrtvého brouka jako všichni ostatní a začne konat.
Stačí pouze s ohledem na stále neobjasněnou havárii na Bečvě ihned doplnit stávající integrované povolení a není potřeba na nic čekat.
Monitorovací stanici by měla 100 % financovat DEZA. Pokud by neexistovala DEZA nemusela by být ani monitorovací stanice. V případě úhynu perlouček by stanice měla automaticky vyslat zprávu vodohospodářskému orgánu, ČIŽP, Povodí Moravy a rybářům. Tak by se mohlo zabránit vzniku havárie tak velkého rozsahu a případně DEZE prokázat svou nevinu.
DEZA je opravdu obrovské riziko a monitorovací stanice je minimum, co může DEZA udělat pro ochranu Bečvy. Je jen na ŽP Zlínského kraje zda konečně přestane dělat mrtvého brouka jako všichni ostatní a začne konat.
Stačí pouze s ohledem na stále neobjasněnou havárii na Bečvě ihned doplnit stávající integrované povolení a není potřeba na nic čekat.
Monitorovací stanici by měla 100 % financovat DEZA. Pokud by neexistovala DEZA nemusela by být ani monitorovací stanice. V případě úhynu perlouček by stanice měla automaticky vyslat zprávu vodohospodářskému orgánu, ČIŽP, Povodí Moravy a rybářům. Tak by se mohlo zabránit vzniku havárie tak velkého rozsahu a případně DEZE prokázat svou nevinu.
DEZA je opravdu obrovské riziko a monitorovací stanice je minimum, co může DEZA udělat pro ochranu Bečvy. Je jen na ŽP Zlínského kraje zda konečně přestane dělat mrtvého brouka jako všichni ostatní a začne konat.
Břetislav Machaček
15.6.2023 18:25Pokud tam žijí, tak je voda OK a je to jasné komukoliv okamžitě a bez
nákladů státu na provoz. Je možné lagunu osadit i kamerou s dálkovým
ovládáním a na dispečinku Povodí vidět desítky takových lagun na jedné
obrazovce. Plavou-li tam ryby břichem nahoru, tak zastavit dálkově
výpusť a zjednat nápravu. Stanovit termín realizace na rok a je za rok
po problémech!
Jarka O.
15.6.2023 19:15Vodohospodářský úřad tuto povinnost uložit může, nesmí však podléhat tlakům politických lobistů a oligarchů.
Slavomil Vinkler
16.6.2023 07:19 Reaguje naO čem v tom zákoně jednají, model je dávno známý, pak by to byly náklady provozovatele čistírny. Pokuty až potom. Nejprve trvalý monitoring.
Břetislav Machaček
16.6.2023 15:54 Reaguje na Slavomil Vinklersmíšenou kanalizaci vod splaškových a srážkových.
Výsledkem je za deště průtok čističkou a nebo ochozem bez čištění a "čistička" by tudíž nevyhovovala normě pro vyčištěnou odpadní vodu.
Jsou to pouze naředěné splašky+ usazené sedimenty,
které srážky vypláchly. Je to hrana na čištění,
aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Ideálem je
kanalizace oddělená, ale s dvojnásobnými náklady
na výstavbu a provoz. Proto i ten tlak na jímání
srážkových vod a zasakování. Průběžně lze pouze
sledovat něco, co nelze zfalšovat, ale tím asi
není výstupní "vyčištěná" voda. Ono stačí vodu
ředit vodou čistou na přijatelnou hodnotu a je
vše v pořádku. Totéž u vzorků, které si podnik
odebírá sám! Přiliju tam čisté vody a je vše OK.
No a nezávislá kontrola? Za kolik je někdo asi
nezávislý a závislý? Rybu v laguně nepodplatíte,
aby přežila otravu a taktéž ty sedimenty v ní
za hodinu nezbavíte všech těch jedů. Co je
průkazné, tak se prostě někomu nelíbí a raději
vymýšlí jak to obejít a nebo jak to zavrhnout.
Jarka O.
17.6.2023 16:56 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
16.6.2023 13:35 Reaguje naChcete bioindikátory. Je to doplnková, ne hlavní kontrola, s falešně pozitivními poplachy. V podstatě je perloočková stanice rychlonáhrada laguny. Pokud 40 µg/l kyanidu zabije pstruha, je ryba citlivý indikátor, ryby jako indikátory nemá jen průmysl, také některé ČOV. Laguny jsou staré, zavedené a tím levné rybníčky - biologické dočištení. Takže se dá i bez ryb chemicky a mikrobiologicky kontrolovat voda a bahno, i nějaké perloočky byste v nich našel.
Pak horujete pro povinnost mít specielně perloočky specielně v Deze, i když už má své bioindikátory. Co říct... sladký nekonečný antibabiš sen, a já se ho tím nijak nezastávám. Horoval byste pro toto biozařízení, kdyby Deza byla cizí a jmenovala se Deaz? Myslíte, že cizí firma by pustila ČIŽP do svého areálu? V době, kdy Německo mluví o soběstačnosti, se zruší špinavá (to všichni víme) 3směnná výroba v Čechách? Kde bude Západ brát produkty, které nevyrábí doma?
Pokud biočištění někdo (ne Deza!) jen tak odstavuje, ukazuje to na chaos a úpadek péče o životní prostředí oproti době před 35 lety, nemyslíte? A to byste mohl uznat, je víc nez ostuda. Je to smutek.
Tlaky oligarchů se projevují v zákonech, jak by mohl lobista nařizovat vodohospodářům? Navrhujete, aby vodohospodář vymyslel nějakou "povinnost" pro jednu firmu, protože patří Babišovi?
Nařídil byste biostanici EA?
Břetislav Machaček
16.6.2023 16:06 Reaguje na Jarka O.protože téměř okamžitě reagují na změny kvality vody.
Tím dají vodařům čas odvrátit zamoření vodovodů
závadnou vodou a zjistit příčinu. Levné a dosud
nepřekonané řešení rychlého zjištění problémů.
Co teoreticky vydrží pstruh, tak i lidé a další
čidla pouze mohou dotvářet celkový přehled o
kvalitě vody. Opačně pak doporučuji, aby šéfové
čističek dokázali čistotu vypouštěné vody tak,
že ji budou demonstrativně pít. To samozřejmě
přeháním, ale ryby v tom musí žít a nebo taky
umřít.
Jarka O.
17.6.2023 17:03 Reaguje na Břetislav Machačekročně a na Bečvě neměla být DEZA nikdy postavena.
Celé podloží DEZY je prosyceno vysoce toxickými látkami. Šíření kontaminace podzemních vod pod DEZOU sice brání hydraulická clona, jaké má rizika a jak je kontrolována při současné kvalitě VODOHOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNŮ A ČIŽP je velký otazník. Přístup mají ze zákona zajištěn obavy jen vzbuzuje, jak kontrolu reálně provádějí, po všech Brabcových změnách.
Pokud DEZA nebo EA odstaví laguny, což se reálně děje, měla by kontrolu provádět na nákladu firmy alespoň monitorovací stanice.
Jarka O.
20.6.2023 09:14 Reaguje naBřetislav Machaček
20.6.2023 09:26 Reaguje naOstravě, ve "Zlámané Lhotě" ? Bez výrobků z DEZY
by měl problém nejenom ostatní průmysl, ale i
cíloví zákazníci. Každopádně se s klesajícím
koksárenstvím sníží množství zpracovávaného
dehtu, pokud se nebude dovážet odjinud. Víte
kolik bývalých i stávajících chemických provozů
má podloží prosyceno jedy a nic se s tím nedělá? Jenom u nás v Bohumíně je to například plocha
několika hektarů za války vybombardované ropné rafinérie a o okolních podnicích ani nemluvím. Za
humny v Ostravě jsou to plochy po Ostramu, kde
kontaminace začala už v 19. století a zatím se "čistí" pouze laguny. Nedělám si iluze ani o DEZE
a jiných firmách, kde se podloží ZATÍM nezkoumá. Máte třeba ponětí, kam se poděly statisíce tun
maziv třeba lokomotiv a aut, které se nevrátily
k recyklaci? No přece do okolí cest a tratí, kde
paradoxně i při použití herbicidů proti trávě v
kolejišti vidím obojživelníky a hmyz jinde nevídaný. Ono je totiž rozdíl v úměrnosti a nebo
v havárii. Nemít informace například o za války
vybuchlém cisternovém vlaku s chemikáliemi, tak
se tam klidně napiji ze studánky, ale že to vím,
tak nikoliv, ač je na prvý pohled křišťálová!
Zlatá nevědomost, když nechci umírat strachem!
Jarka O.
20.6.2023 10:07 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
16.6.2023 15:36 Reaguje na Slavomil Vinklera nefungují v době absence srážek, což bylo v době havárie.
Obtoky mají i čističky odpadních vod se sdruženou kanalizací
a to je teprve humus, když deště vyplaví přes obtok usazené
sedimenty z kanálů rovnou do řeky. Ono šetřením vodou je
mnohde tak slabý průtok kanalizací, že se v ní hromadí
sedimenty a čeká se na "průplach" deštěm. Pokud jsou kanalizace pouze na splašky bez vod srážkových, tak tomu musí někdy pomoci vodaři průplachem. Pokud tedy měly laguny obtok, tak co v něm za sucha teklo? Je přece jednoduché zjistit jaká propojení kanalizace mají a kam vytékají. Nebo to je "tajná" kanalizace a výpusť o které ví pouze pánbůh?
Nechte to na policii a soudu, pokud už jste neodsoudil DEZU
a jiný rozsudek prostě nepřijmete.
Slavomil Vinkler
17.6.2023 17:03 Reaguje na Břetislav MachačekJá je oživuji informaci (mnou neověřenou) od místních rybářů na mrku, že na výpusti (neznámo jaké) vedle výpusti dezy byly vypálené řasy a smrdělo to chlorem. Odebrané vzorky od rybářů byly údajně zlikvidovány jako nedůvěryhodné=neprůkazné.
Břetislav Machaček
18.6.2023 10:03 Reaguje na Slavomil Vinklerspálené, ale sluncem a zbavené zářením chlorofylu.
Zahnívající organické zbytky z potrubí různě
páchnou a někdy to může připomínat pach chlóru. Víte jak dlouho je cítit chlór? Pokud bude někde
v prohlubni, tak dlouho(je těžší než vzduch), ale
u výpusti u řeky? Jednak je hladina řeky většinou
níže, než výpusť (pokud to není záměrně utajená
výpusť ukrytá pod hladinou řeky) a klesá po proudu tak, že výše už ho necítíte, ale níže ano. Pokud
dojde k otravě nahoře a zjistíte to třeba za hodinu, tak si spočtěte dle rychlosti proudu, kam až se chlór dostane. Bydlím cca km od továrny na
výrobu chlorových čistících prostředků a znám havarijní plán pro případ úniku chlóru. Při absenci plynových masek je nejlépe utéci co nejvýš, dokud vítr chlór nenaředí ve vzduchu na neškodnou úroveň.
Jinak odsuzuji všechny, kterým to zrušení lagun Energoaqou připadá jako správné a funkční laguny DEZY považují jako zbytečné, protože prý mají
ochoz. Omlouvám se vám, pokud jste nestranný.
Rybářům se jako rybář nedivím, ale ve zlosti z
úhynu ryb jsou často možné i ukvapené závěry
a hledání viníka co nejblíž místa otravy. Ono
to znečištění ale může být paradoxně odjinud,
kde ještě otravu nezpůsobí, ale pouze začíná
reagovat s vodou, světlem atd. V potrubí se
to nemusí stát, když schází to světlo a vodní
prostředí stejné jako v řece. Navíc jsou ryby,
které před znečištěním unikají proti proudu
(v místě vtoku), ale ty po proudu níže už pouze
dolů v očekávání, že se znečištění naředí na
přijatelnou úroveň. Jsou už ale zasažené a umírají
až níže po proudu, než kam se do toku znečištění
dostalo. Mezitím už je horní část propláchnutá
a obsazena rybami z toku nad otravou a z přítoků.
Dokonce byl případ, že na jedné straně řeky tekly
jedy, na druhé straně rybáři lovili zdravé ryby
a netušili, že už chytají podle vyšetřovatelů
v otráveném místě. Takže čekám na rozsudek, neboť
jsem u toho nebyl a nechám to na odbornících a
soudcích.
Břetislav Machaček
20.6.2023 09:40 Reaguje nadešťových vod poklesne možnost těmito vodami ředit
ty pofidérně vyčištěné odpadní vody a toky tak
budou syceny pouze těmi odpadními vodami. Leckde
už tomu tak je a v potocích teče na prvý pohled čistá voda, ale potok je komplet zarostlý vodním
rostlinstvem bujícím z živin ve "vyčištěné" vodě
a bez živých tvorů schopných vysoké koncentrace
živin a jedů přežít. Je to jedna ze slepých ne uliček, ale rovnou dálnic naši ochrany přírody. Jímejme "vyčištěné" odpadní vody k závlahám a k
pouhému vypařování a nebudeme toky zatěžovat těmi
nevyčistitelnými zbytky. Jdeme ale opačnou cestou a to jímáním relativně čisté srážkové vody a vodu z "čističek" vypouštíme naplno i za nízkých průtoků. Pak se divíme nejenom zápachu, napěnění, ale i úbytku choulostivých vodních organismů a tvorů.