https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-bude-osud-monitorovaci-stanice-na-becve
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaký bude osud monitorovací stanice na Bečvě?

15.6.2023 05:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Když se začátkem loňského roku chystalo spuštění monitorovací stanice na Bečvě, lákala chystaná stavbička sem tam nějakého zvědavce. Jak to po roce líčí Přemysl Soldán z Výzkumného ústavu vodohospodářského, pár lidí se přišlo přeptat, co to je za věc a co umí a jak funguje.
 
Podle Přemysla Soldána je dost možné, že mezi nimi byli i lidé z podniků na toku Bečvy. A domnívá se, že jestli něco stanice za ten rok dokázala, tak především odstrašila kohokoliv, kdo by do řeky chtěl něco vypustit. A to na Bečvě není málo. Monitorovací stanice se na břehu totiž objevila jako politické gesto po té, co řeku v roce 2021 vytrávila neznámá látka a způsobila jednu z největších ekologických havárií na českých vodách.

Monitorovací stanici provozuje Výzkumný ústav vodohospodářský už roky a Přemysl Soldán s nimi má bohaté zkušenosti. Svého času dvě takové stanice zkoumaly kvalitu vody v Odře. O jejich existenci se ale moc nevědělo.

Výzkumníci na Odře tehdy díky stanici zaznamenávali, kdy řekou teče čistá voda a kdy je v řece něco, co tam být nemá. Podařilo se jim pak díky takřka detektivní práci najít přímo znečišťovatele (více viz článek Proč nikdo nechce zařízení, které pozná jedy v řece? Protože je lepší nechat to plavat, myslí si výzkumník).

Monitorovací stanice se také někdy nazývá jako toximetr, a zjednodušeně popsáno jde o nádobu s perloočkami, ke kterým je přímo z řeky čerpána voda. Kamery sledují a vyhodnocují pohyb a chování perlooček. V případě, že se ve vodě objeví nějaké znečištění, které perloočkám nedělá dobře, projeví se to na jejich chování (či úhynu). Jakmile takové chování přístroj zaznamená, automatický vzorkovač odebere vzorky vody pro další analýzu. A také přístroj pošle výstrahu někomu kompetentnímu.

Problém toximetru je, že jeho provoz něco stojí. V závislosti na podmínkách jde o desítky tisíc korun ročně. Konkrétně provozování stanice u Bečvy, pokud by se o něj staral Výzkumný ústav vodohospodářský, by vyšlo na milion korun ročně. Potíž je v tom, že ústav sídlí v Ostravě a na Bečvu je to daleko.

Model toximetru, který byl umístěn na Odře. Vlevo samotný toximetr, vpravo automatický vzorkovač.
Model toximetru, který byl umístěn na Odře. Vlevo samotný toximetr, vpravo automatický vzorkovač.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Přemysla Soldána

Na konci tohoto měsíce by měl skončit provoz monitorovací stanice na Bečvě, kde ji Výzkumný ústav vodohospodářský provozoval jako svou výzkumnou činnost. Úkolem ústavu ale není inspekční či dohledová činnost a na konci ročního projektu se hledalo, kdo by zařízení provozoval dál.

Svého času to vypadalo, že se financování ujme město Valašské Meziříčí, ale milion korun ročně je pro 22 tisícové město přeci jen hodně. Starosta Robert Stržínek (ANO) proto začal hledat další zdroje, obrátil se na kraj i ministerstvo životního prostředí. A i na okolní města Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín a Hranice. „Shodli jsme se na tom, že jsme připraveni částečně na provozu participovat, nicméně hlavní tíži nákladů by měla nést ministerstva životního prostředí a zemědělství, popřípadě také povodí Moravy,“ myslí si Robert Stržínek. „Odpověď jsem od nich prozatím neobdržel.“

„Můj názor je takový, že by se mělo Ministerstvo životního prostředí postarat o koncepční a kontinuální měření na vodních tocích. Jak bylo z úst mnoha politiků po kauze Bečva deklarováno. Za kraj měření vítáme, ale je potřeba tuto problematiku skutečně řešit komplexně a neházet financování na obce a kraje,“ dodává k tématu Hana Ančincová, náměstkyně zlínského hejtmana, která má na starosti životní prostředí. „Jednání o dalším provozu ještě není vyřešeno a ještě probíhají.“

Vyjádření ministerstva životního prostředí do vydání článku nedorazilo, ale je zřejmé, že všichni zainteresovaní chtějí téma probrat s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, který v pátek jede do Hustopečí pod Bečvou zrekapitulovat kroky, které ministerstvo životního prostředí udělalo pro lepší ochranu vod.

Určitě s ním o tom bude mluvit předseda místní organizace Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou Stanislav Pernický. Ten je k monitorovací stanici lehce skeptický, jeho kritika ale směřuje k umístění stanice. „Mnohem užitečnější by bylo, kdyby taková věc byla přímo u výpusti z fabriky,“ míní Pernický, podle kterého je jinak dobře, že stanice na Bečvě je.

A shodne se s Přemyslem Soldánem v tom, že stanice funguje skvěle jako prevence a strašák. Během bezmála ročního provozu nezaznamenala stanice žádnou situaci, která by svědčila o tom, že se do Bečvy vypouští něco, co do řeky nepatří. „Tím, že tu ta stanice je, odrazuje podniky od toho, aby do řeky něco záměrně vypouštěli. Bojí se toho, že by to přístroj zachytil,“ míní Soldán.

Otázka je, co bude se stanicí dál. Je možné, že se najdou zdroje na její provoz. Pak bude trochu nesystémově na jednom místě jedné české řeky jeden toximetr. Ideální by bylo, kdyby takové zařízení mohlo být u každé větší výpusti či pod větší aglomerací. Otázka je, kdo by zaplatil jejich pořízení a provoz. Otázka je, jak moc stojíme o to, abychom měli čisté řeky.

Podle některých odborníků se možnosti využití toximetrů přeceňují. K jejich využití je skeptický například Jiří Medek, vedoucí odboru vodohospodářských laboratoří Povodí Labe. Jeho obsáhle zhodnocení možností a vlastností toximetrů si můžete přečíst v textu Lze využít toximetry při monitoringu povrchových vod?


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

15.6.2023 09:51
Dokud se nic nestane, jsou peníze na prevenci naprosto vyhozené a zcela neobhajitelné.
Odpovědět
hi

15.6.2023 15:39
S ohledem na obrovská rizika provozu Dezy pro Bečvu a zdroje pitné vody pro velkou část Moravy, může vodohospodářský orgán,(který povolil provoz ČOV Dezy) nařídit Deze, aby na své kanalizační výpusti z ČOV zřídila a na své náklady provozovala monitorovací stanici.
Stačí pouze s ohledem na stále neobjasněnou havárii na Bečvě ihned doplnit stávající integrované povolení a není potřeba na nic čekat.
Monitorovací stanici by měla 100 % financovat DEZA. Pokud by neexistovala DEZA nemusela by být ani monitorovací stanice. V případě úhynu perlouček by stanice měla automaticky vyslat zprávu vodohospodářskému orgánu, ČIŽP, Povodí Moravy a rybářům. Tak by se mohlo zabránit vzniku havárie tak velkého rozsahu a případně DEZE prokázat svou nevinu.
DEZA je opravdu obrovské riziko a monitorovací stanice je minimum, co může DEZA udělat pro ochranu Bečvy. Je jen na ŽP Zlínského kraje zda konečně přestane dělat mrtvého brouka jako všichni ostatní a začne konat.
Odpovědět
hi

15.6.2023 15:42
S ohledem na obrovská rizika provozu Dezy pro Bečvu a zdroje pitné vody pro velkou část Moravy, může vodohospodářský orgán,(který povolil provoz ČOV Dezy) nařídit Deze, aby na své kanalizační výpusti z ČOV zřídila a na své náklady provozovala monitorovací stanici.
Stačí pouze s ohledem na stále neobjasněnou havárii na Bečvě ihned doplnit stávající integrované povolení a není potřeba na nic čekat.
Monitorovací stanici by měla 100 % financovat DEZA. Pokud by neexistovala DEZA nemusela by být ani monitorovací stanice. V případě úhynu perlouček by stanice měla automaticky vyslat zprávu vodohospodářskému orgánu, ČIŽP, Povodí Moravy a rybářům. Tak by se mohlo zabránit vzniku havárie tak velkého rozsahu a případně DEZE prokázat svou nevinu.
DEZA je opravdu obrovské riziko a monitorovací stanice je minimum, co může DEZA udělat pro ochranu Bečvy. Je jen na ŽP Zlínského kraje zda konečně přestane dělat mrtvého brouka jako všichni ostatní a začne konat.
Odpovědět
hi

15.6.2023 15:43
S ohledem na obrovská rizika provozu Dezy pro Bečvu a zdroje pitné vody pro velkou část Moravy, může vodohospodářský orgán,(který povolil provoz ČOV Dezy) nařídit Deze, aby na své kanalizační výpusti z ČOV zřídila a na své náklady provozovala monitorovací stanici.
Stačí pouze s ohledem na stále neobjasněnou havárii na Bečvě ihned doplnit stávající integrované povolení a není potřeba na nic čekat.
Monitorovací stanici by měla 100 % financovat DEZA. Pokud by neexistovala DEZA nemusela by být ani monitorovací stanice. V případě úhynu perlouček by stanice měla automaticky vyslat zprávu vodohospodářskému orgánu, ČIŽP, Povodí Moravy a rybářům. Tak by se mohlo zabránit vzniku havárie tak velkého rozsahu a případně DEZE prokázat svou nevinu.
DEZA je opravdu obrovské riziko a monitorovací stanice je minimum, co může DEZA udělat pro ochranu Bečvy. Je jen na ŽP Zlínského kraje zda konečně přestane dělat mrtvého brouka jako všichni ostatní a začne konat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2023 18:25
Nevyjde levněji (povinnost provozovatele) kontrolní laguna s rybami?
Pokud tam žijí, tak je voda OK a je to jasné komukoliv okamžitě a bez
nákladů státu na provoz. Je možné lagunu osadit i kamerou s dálkovým
ovládáním a na dispečinku Povodí vidět desítky takových lagun na jedné
obrazovce. Plavou-li tam ryby břichem nahoru, tak zastavit dálkově
výpusť a zjednat nápravu. Stanovit termín realizace na rok a je za rok
po problémech!
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.6.2023 19:15
Dobře, že se zmínily články p. Medka. S těmi jsem souhlasila. Nelze někomu dát za povinnost provozovat výzkumné zařízení na vlastní náklady, když to není v zákoně ani standard, a jsou jiné zavedené bezpečně fungující metody. Jak píše p. Machaček, ryby v lagunách jsou levné biologické indikátory, má je např Deza.
Odpovědět
hi

16.6.2023 06:05 Reaguje na Jarka O.
Laguny nemusí být vůbec levné. Perloočky jsou citlivější než ryby a jejich monitorování je snadné po 24 hod. Vznik havárie je hlášen okamžitě. DEZA pracuje s tisíci tunami vysoce toxických látek. Pokud tak vysoce rizikové provozy nad vodárenskými zdroji nelze zrušit, měla by být monitorovací stanice na jejich výpusti samozřejmostí.
Vodohospodářský úřad tuto povinnost uložit může, nesmí však podléhat tlakům politických lobistů a oligarchů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.6.2023 07:19 Reaguje na
Z hlediska atmosférických emisí je povinností velkých znečišťovatelů trvalý průběžný monitoring emisí s on line přenosem, například ze spalovny, elektrárny, atd, za peníze provozovatele. Proč to neplatí pro čistírny vod!!!
O čem v tom zákoně jednají, model je dávno známý, pak by to byly náklady provozovatele čistírny. Pokuty až potom. Nejprve trvalý monitoring.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2023 15:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já vám odpovím proč! Část "čističek" je napojena na
smíšenou kanalizaci vod splaškových a srážkových.
Výsledkem je za deště průtok čističkou a nebo ochozem bez čištění a "čistička" by tudíž nevyhovovala normě pro vyčištěnou odpadní vodu.
Jsou to pouze naředěné splašky+ usazené sedimenty,
které srážky vypláchly. Je to hrana na čištění,
aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Ideálem je
kanalizace oddělená, ale s dvojnásobnými náklady
na výstavbu a provoz. Proto i ten tlak na jímání
srážkových vod a zasakování. Průběžně lze pouze
sledovat něco, co nelze zfalšovat, ale tím asi
není výstupní "vyčištěná" voda. Ono stačí vodu
ředit vodou čistou na přijatelnou hodnotu a je
vše v pořádku. Totéž u vzorků, které si podnik
odebírá sám! Přiliju tam čisté vody a je vše OK.
No a nezávislá kontrola? Za kolik je někdo asi
nezávislý a závislý? Rybu v laguně nepodplatíte,
aby přežila otravu a taktéž ty sedimenty v ní
za hodinu nezbavíte všech těch jedů. Co je
průkazné, tak se prostě někomu nelíbí a raději
vymýšlí jak to obejít a nebo jak to zavrhnout.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.6.2023 16:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Včera tu byl článek, že financování toximetru je na půl roku zajištěno, tak asi půl roku zase nic neuslyšíme. Přitom toximetry byly původně zamýšlené jako doplněk monitoringu řek. Když zjistí problém, jde se hledat viník. O tom byly. Můžete si vyhledat články p. Medka. Problém byl financování, protože teď je 1 toximetr výzkumný program. Pán připomíná lobistu, protože bez opory v zákoně požadoval, aby Deza jako soukromý podnik povinně provozovala na vlastní náklady (sponzorovala vědcům) toximetr na výpusti odpadních vod, a to je zcela jiné určení než to původní. Byl by to výsměch, protože Deza má své biočištění i bioinditátory, ale teď bude asi zase chvíli od toximetrových lobistů klid.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.6.2023 13:35 Reaguje na
Je řeč o více věcech. Samozřejmost by měly být laguny a Deza je má.

Chcete bioindikátory. Je to doplnková, ne hlavní kontrola, s falešně pozitivními poplachy. V podstatě je perloočková stanice rychlonáhrada laguny. Pokud 40 µg/l kyanidu zabije pstruha, je ryba citlivý indikátor, ryby jako indikátory nemá jen průmysl, také některé ČOV.  Laguny jsou staré, zavedené a tím levné rybníčky - biologické dočištení. Takže se dá i bez ryb chemicky a mikrobiologicky kontrolovat voda a bahno, i nějaké perloočky byste v nich našel.
Pak horujete pro povinnost mít specielně perloočky specielně v Deze, i když už má své bioindikátory. Co říct... sladký nekonečný antibabiš sen, a já se ho tím nijak nezastávám. Horoval byste pro toto biozařízení, kdyby Deza byla cizí a jmenovala se Deaz? Myslíte, že cizí firma by pustila ČIŽP do svého areálu? V době, kdy Německo mluví o soběstačnosti, se zruší špinavá (to všichni víme) 3směnná výroba v Čechách? Kde bude Západ brát produkty, které nevyrábí doma?
Pokud biočištění někdo (ne Deza!) jen tak odstavuje, ukazuje to na chaos a úpadek péče o životní prostředí oproti době před 35 lety, nemyslíte? A to byste mohl uznat, je víc nez ostuda. Je to smutek. 
Tlaky oligarchů se projevují v zákonech, jak by mohl lobista nařizovat vodohospodářům? Navrhujete, aby vodohospodář vymyslel nějakou "povinnost" pro jednu firmu, protože patří Babišovi?

Nařídil byste biostanici EA?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2023 16:06 Reaguje na Jarka O.
Pstruhy používají i úpravny vod vodárenských nádrží,
protože téměř okamžitě reagují na změny kvality vody.
Tím dají vodařům čas odvrátit zamoření vodovodů
závadnou vodou a zjistit příčinu. Levné a dosud
nepřekonané řešení rychlého zjištění problémů.
Co teoreticky vydrží pstruh, tak i lidé a další
čidla pouze mohou dotvářet celkový přehled o
kvalitě vody. Opačně pak doporučuji, aby šéfové
čističek dokázali čistotu vypouštěné vody tak,
že ji budou demonstrativně pít. To samozřejmě
přeháním, ale ryby v tom musí žít a nebo taky
umřít.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.6.2023 17:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Vaše slova o rybách, které musi žit ve vodě - to jsou ty zločiny na životním prostředí, kterým se chtělo 35 let bránit. Ochrana prostředí začínala s ohledem na zdraví člověka, vody, vzduchu, půdy, a vidíte, čim je ekologie dnes. A v době, kdy se dějí věci,, nevím, zda má cenu chránit životní prostředí.
Odpovědět
hi

19.6.2023 19:43 Reaguje na Jarka O.
Zvýšenou pozornost DEZE je potřeba věnovat, protože je to zdaleka nejrizikovější provoz na Bečvě, který ohrožuje významné vodárenské zdroje na Bečvě a Moravě. Nikoliv proto, že paří Babišovi. V DEZE se zpracovávají stovky tisíc vysoce toxických látek.
ročně a na Bečvě neměla být DEZA nikdy postavena.
Celé podloží DEZY je prosyceno vysoce toxickými látkami. Šíření kontaminace podzemních vod pod DEZOU sice brání hydraulická clona, jaké má rizika a jak je kontrolována při současné kvalitě VODOHOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNŮ A ČIŽP je velký otazník. Přístup mají ze zákona zajištěn obavy jen vzbuzuje, jak kontrolu reálně provádějí, po všech Brabcových změnách.
Pokud DEZA nebo EA odstaví laguny, což se reálně děje, měla by kontrolu provádět na nákladu firmy alespoň monitorovací stanice.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.6.2023 09:14 Reaguje na
Brabec novelu vodního zákona nestihl a asi byste měl věřit, že kontroly podle zákona fungují. Pokud ne, kdo 35 let vychovával odborníky, proč je státní správa zrovna v ohledu ochrany prostředí špatná? Přístup k datum z monitoringu je veřejný, ovlivnění podzemních vod nebo řek by se dala vysledovat ze změn napr. AOX apod. Neobvinujte Dezu na základě osobních preferencí, když není důkaz. Naopak krytí dřevně kapitalistické firmy přes to, že zjevně má co skrývat, je takový kontrast.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.6.2023 09:26 Reaguje na
Kde by jste si DEZU představoval? V Praze, Brně,
Ostravě, ve "Zlámané Lhotě" ? Bez výrobků z DEZY
by měl problém nejenom ostatní průmysl, ale i
cíloví zákazníci. Každopádně se s klesajícím
koksárenstvím sníží množství zpracovávaného
dehtu, pokud se nebude dovážet odjinud. Víte
kolik bývalých i stávajících chemických provozů
má podloží prosyceno jedy a nic se s tím nedělá? Jenom u nás v Bohumíně je to například plocha
několika hektarů za války vybombardované ropné rafinérie a o okolních podnicích ani nemluvím. Za
humny v Ostravě jsou to plochy po Ostramu, kde
kontaminace začala už v 19. století a zatím se "čistí" pouze laguny. Nedělám si iluze ani o DEZE
a jiných firmách, kde se podloží ZATÍM nezkoumá. Máte třeba ponětí, kam se poděly statisíce tun
maziv třeba lokomotiv a aut, které se nevrátily
k recyklaci? No přece do okolí cest a tratí, kde
paradoxně i při použití herbicidů proti trávě v
kolejišti vidím obojživelníky a hmyz jinde nevídaný. Ono je totiž rozdíl v úměrnosti a nebo
v havárii. Nemít informace například o za války
vybuchlém cisternovém vlaku s chemikáliemi, tak
se tam klidně napiji ze studánky, ale že to vím,
tak nikoliv, ač je na prvý pohled křišťálová!
Zlatá nevědomost, když nechci umírat strachem!
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.6.2023 10:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Odpovím: V cizích rukou asi. Mám také dojem, že pánovi jde jen o Babiše, přestože tvrdí opak. Nikdy tu nebyl jeho komentář k Odře, Bílině, rtuti v nádrži Skalka... , válce. Zajímalo by mě, jaké zkušenosti jsou z jednání s cizími majiteli prostředí znečištujících firem. A je jich dost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.6.2023 07:21 Reaguje na Jarka O.
No ony ty laguny mají údajně obtok.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.6.2023 13:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
S meandry? :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2023 15:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Obtoky jsou pouze pro dešťové vody oddělené od odpadních
a nefungují v době absence srážek, což bylo v době havárie.
Obtoky mají i čističky odpadních vod se sdruženou kanalizací
a to je teprve humus, když deště vyplaví přes obtok usazené
sedimenty z kanálů rovnou do řeky. Ono šetřením vodou je
mnohde tak slabý průtok kanalizací, že se v ní hromadí
sedimenty a čeká se na "průplach" deštěm. Pokud jsou kanalizace pouze na splašky bez vod srážkových, tak tomu musí někdy pomoci vodaři průplachem. Pokud tedy měly laguny obtok, tak co v něm za sucha teklo? Je přece jednoduché zjistit jaká propojení kanalizace mají a kam vytékají. Nebo to je "tajná" kanalizace a výpusť o které ví pouze pánbůh?
Nechte to na policii a soudu, pokud už jste neodsoudil DEZU
a jiný rozsudek prostě nepřijmete.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.6.2023 17:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Nenapadejte, já nikoho neodsuzuji.
Já je oživuji informaci (mnou neověřenou) od místních rybářů na mrku, že na výpusti (neznámo jaké) vedle výpusti dezy byly vypálené řasy a smrdělo to chlorem. Odebrané vzorky od rybářů byly údajně zlikvidovány jako nedůvěryhodné=neprůkazné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.6.2023 10:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Viděl jste někdy suché řasy? Jsou bílé a jako by
spálené, ale sluncem a zbavené zářením chlorofylu.
Zahnívající organické zbytky z potrubí různě
páchnou a někdy to může připomínat pach chlóru. Víte jak dlouho je cítit chlór? Pokud bude někde
v prohlubni, tak dlouho(je těžší než vzduch), ale
u výpusti u řeky? Jednak je hladina řeky většinou
níže, než výpusť (pokud to není záměrně utajená
výpusť ukrytá pod hladinou řeky) a klesá po proudu tak, že výše už ho necítíte, ale níže ano. Pokud
dojde k otravě nahoře a zjistíte to třeba za hodinu, tak si spočtěte dle rychlosti proudu, kam až se chlór dostane. Bydlím cca km od továrny na
výrobu chlorových čistících prostředků a znám havarijní plán pro případ úniku chlóru. Při absenci plynových masek je nejlépe utéci co nejvýš, dokud vítr chlór nenaředí ve vzduchu na neškodnou úroveň.
Jinak odsuzuji všechny, kterým to zrušení lagun Energoaqou připadá jako správné a funkční laguny DEZY považují jako zbytečné, protože prý mají
ochoz. Omlouvám se vám, pokud jste nestranný.
Rybářům se jako rybář nedivím, ale ve zlosti z
úhynu ryb jsou často možné i ukvapené závěry
a hledání viníka co nejblíž místa otravy. Ono
to znečištění ale může být paradoxně odjinud,
kde ještě otravu nezpůsobí, ale pouze začíná
reagovat s vodou, světlem atd. V potrubí se
to nemusí stát, když schází to světlo a vodní
prostředí stejné jako v řece. Navíc jsou ryby,
které před znečištěním unikají proti proudu
(v místě vtoku), ale ty po proudu níže už pouze
dolů v očekávání, že se znečištění naředí na
přijatelnou úroveň. Jsou už ale zasažené a umírají
až níže po proudu, než kam se do toku znečištění
dostalo. Mezitím už je horní část propláchnutá
a obsazena rybami z toku nad otravou a z přítoků.
Dokonce byl případ, že na jedné straně řeky tekly
jedy, na druhé straně rybáři lovili zdravé ryby
a netušili, že už chytají podle vyšetřovatelů
v otráveném místě. Takže čekám na rozsudek, neboť
jsem u toho nebyl a nechám to na odbornících a
soudcích.
Odpovědět
hi

19.6.2023 19:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Na odlehčení dešťových vod z jednotné kanalizace se budují dešťové zdrže, které zachytí první nejhorší proplach kanalizační sítě a zajišťují alespoň mechanické předčištění odlehčovaných vod. Rovněž se z jednotné kanalizace odpojují dešťové vody. Firmy za dešťové vody platí nemalé stočné a uvažuje se i se zpoplatněním vypouštění deš. vod do jednotné kanalizace od fyzických osob. Velký problém to je, ale něco se přece jen dělá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.6.2023 09:40 Reaguje na
Víte čeho se obávám, že s poplatněním vypouštění
dešťových vod poklesne možnost těmito vodami ředit
ty pofidérně vyčištěné odpadní vody a toky tak
budou syceny pouze těmi odpadními vodami. Leckde
už tomu tak je a v potocích teče na prvý pohled čistá voda, ale potok je komplet zarostlý vodním
rostlinstvem bujícím z živin ve "vyčištěné" vodě
a bez živých tvorů schopných vysoké koncentrace
živin a jedů přežít. Je to jedna ze slepých ne uliček, ale rovnou dálnic naši ochrany přírody. Jímejme "vyčištěné" odpadní vody k závlahám a k
pouhému vypařování a nebudeme toky zatěžovat těmi
nevyčistitelnými zbytky. Jdeme ale opačnou cestou a to jímáním relativně čisté srážkové vody a vodu z "čističek" vypouštíme naplno i za nízkých průtoků. Pak se divíme nejenom zápachu, napěnění, ale i úbytku choulostivých vodních organismů a tvorů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist