https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jeden-snimek-za-tisic-slov-divoci-kone-pomohli-znovuzrozeni-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jeden snímek za tisíc slov: Divocí koně pomohli znovuzrození přírody

22.2.2020 04:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
Před a po.
Před a po.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká krajina
Jeden pohled vydá za tisíc slov. Staré přísloví nejlépe vystihuje porovnání fotografických záběrů z bývalého vojenského prostoru Milovice. První snímek ukazuje bezútěšné porosty agresivní třtiny křovištní, která v těchto místech dominovala v roce 2014. Druhý rozkvetlé louky kopretin a šalvějí, které se vrátily díky pastvě divokých koní a zpětně šlechtěných praturů. Informuje o tom spolek Česká krajina.
 

Podobné záběry přináší právě publikovaný stručný dokument shrnující výsledky pěti let pastvy velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru. Fotografie ukazují jak změny po pěti letech pastvy, tak místa zachycená ve stejný okamžik a vzdálená od sebe jen několik metrů. Jedno uvnitř pastevní rezervace, druhé hned za její hranicí.

„I když neuvěřitelnou obnovu lokality sledujeme průběžně celých pět let, až porovnání fotografií ukazuje, jak výrazná proměna se v těchto místech odehrála. Právě snímky přibližují znovuzrození místní přírody i lidem, kteří nejsou biologové, protože mluví samy za sebe,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ta v roce 2015 přivezla do milovického vojenského prostoru divoké koně, zubry a pratury. Rezervace se tak stala prvním místem na světě, kde se všechny tři klíčové druhy vyskytují současně.

Přítomnost velkých kopytníků pomohla velmi rychle s odstraněním dominantních trav. Zvířata je dokázala potlačit již během prvních dvou let pastvy. Od třetího roku se pak začaly výrazně šířit kvetoucí byliny. „Ve čtvrtém až pátém roce pastvy došlo k plošné obnově zhruba dvou set hektarů květnatých trávníků,“ popisuje neuvěřitelný výsledek Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Díky obnově květnatých pastvin se podařilo stabilizovat nebo zvyšovat počty motýlů, kteří potřebují ke svému životu nektar z květin. Vrátil se dokonce vzácný motýl, modrásek jetelový, který v Milovicích před desítkami let vyhynul. V době, kdy v Evropě dochází k výraznému poklesu počtu motýlů a dalšího hmyzu, tak čeští vědci a ochranáři vyzkoušely fungující metodu na jejich záchranu.

Pro motýly, ale i pro další hmyz je důležitý nejen rozsah obnovených pastvin, ale i jejich přírodní charakter. „Prakticky všechny plochy obnovených květnatých trávníků lze označit za strukturované. To znamená, že se střídají plochy bez vegetace s plochami krátkostébelných i vysokostébelných trávníků a dřevinami,“ upozornil Miloslav Jirků. Podobnou pestrost podle něj není možné na srovnatelných plochách dosáhnout jiným zavedeným typem managementu.

Pastva zároveň postupně obnovila takzvané sezonní aspekty, kdy jedna či více bylin udává barevný charakter vegetace. První obnovený aspekt je tvořen v květnu koberci žlutě až oranžově kvetoucího pryšce chvojky s příměsí bíle kvetoucích bylin ptačince velkokvětého a jahodníku. Druhým je časně letní aspekt charakteristický masovým kvetením šalvěje luční a kopretiny bílé. „Pokračuje sled letních aspektů, které se ve vlhčích letech prolínají: žluto-bílý aspekt bílojetele bylinného, úročníku bojhoje, tolice a řepíku lékařského, přecházející v sytě žlutý aspekt svízele syřišťového, třezalky a posléze starčku přímětníku, do toho během června a července rozkvétají koberce čičorky pestré. Na vrcholu léta následuje bílý aspekt mrkve obecné, bedrníku obecného a řebříčků, s výrazným podílem fialově kvetoucích chrp,“ popisuje Miloslav Jirků barevné změny na pastvinách. Od srpna nastává světle žlutavý aspekt hlaváče žlutavého.

Pastva velkých kopytníků pomáhá nejenom v návratu květin a motýlů, ale i dalších druhů, které jinak z krajiny mizí. V rezervaci našli na obou pastvinách útočiště koroptve polní a křepelky polní, dudci, nebo vzácní korýši jako žábronožka letní a listonoh letní.

„Chvíle, kdy je výsledek několika let péče o přírodní lokalitu na první pohled vidět i bez počítání květin a motýlů. To vidím jako největší odměnu za roky práce. V případě milovických pastvin tento stav nastal už předloni, ale uvědomili jsme si to plně až nyní při srovnávání archivních a aktuálních fotografií. Počty květin a motýlů samozřejmě srovnáváme také, ale vyžaduje to důkladné statistické analýzy, na kterých v současnosti pracujeme,“ dodává Miloslav Jirků.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

22.2.2020 06:12
Dotaz - uvedené byliny se vrátily samovolně anebo jejich výskyt je důsledkem zapravení vybraných semen bylin na plochu bývalého cvičiště ?
Odpovědět
MM

Milan Milan

22.2.2020 15:16
Perfektní, jenom se mi ty obrázky fotografované krajiny podle bližšího i vzdálenějšího horizontu nezdají identické. Nebo jsou?? Kam se teda poděl ten lízký keřostrom a jak se narovnala ta vzdálená pahorkatina vzadu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2020 08:32 Reaguje na Milan Milan
Fotografie ukazují jak změny po pěti letech pastvy, tak místa zachycená ve stejný okamžik a vzdálená od sebe jen několik metrů. Jedno uvnitř pastevní rezervace, druhé hned za její hranicí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.2.2020 17:57
Zveřejněné fotografie mně připadají hodně nevěrohodné.
Za prvé dnes v době digitálů, chyrých telefonů a tabletů dá jen minimální námahu, pokud jsou na fotce vzdálenější orientační body, s odstupem doby to místo najít a udělat s podobným zoomem fotku přesně stejné plochy. To tady není.
A za druhé velcí kopytnatci nejsou motorové sekačky, nespásají a neudupávají "pastvinu" úplně stoprocentně stejně a rovnoměrně. Vypasou a udusají plochu jen částečně a místy a potom se přesunou jinde. Plocha reálné pastviny v přírodě je tak vždy diverzifikovaná. Takže na reálné pastvině by místy byly sice rostoucí, ale málo prosperující a časem ustupující ostrůvky původního porostu, oné třtiny křovištní a jinde ostrůvky hustě kvetoucího "nového" porostu, postupně se rozšiřujícího. A mezi tím "průměr" trochu nových kytek, trochu původního porostu.
Zvláště u kopretiny to je výrazné, protože kopretina je trvalka a roste v trsech, které, jak s roky přirůstají se postupně zvětšují. U šalvěje nevím, tu neznám. Samostatně rostoucí jednotlivé kopretiny znamenají, že na tom stanovišti jsou první nebo druhý rok a samostatně rostoucí jednotlivé kopretiny rovnoměrně na celé ploše, jako na snímku, znamenají že ta kopretina tam byla uměle vyseta nebo doseta.
Je jen otázka, jestli byla uměle doseta na místa, které velcí kopytnatci přechodným nahromaděním zničili tak, že tam nezůstal žádný porost a byly nutno "odzelenělá" místa z propagandistických důvodů zase ozelenit.
Nebo jestli bylo to místo rovnou nějak obděláno,aby se výrazně zničil původní porost třtiny křovištní a uvoplnil prostor pro kytky třeba přerytím nebo podmítnutím a kopretina a šalvěj byla vyseta úplně uměle stejně jako na obdělávaném poli.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

22.2.2020 18:45 Reaguje na Radim Polášek
V clanku pisou,ze je to focene ve stejnou dobu,jednou před ohradou a podruhe za ohradou - proc to není focene tak aby se snímky castecne prekryvaly?
Podle snimku oblohy je dost pravdepodobne ze to nebylo ani focene ve stejnou dobu - ruzna oblacnost.
Verim tomu, ze velci kopytníci prostoru prospeli, nechapu proto, proc je to "zneverohodnovano" těmito fotografiemi - pokud to nejsou fotografie které jsou prilozeny k zadosti o prideleni dotace na provoz reservace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2020 08:36 Reaguje na Jarda Bobr
Ta oblačnost je totožná, jen na snímku je jiná krajina, možná focená z jednoho místa vpravo vlevo s odstupem třeba pár minut. Ale nejhorší je, že místní přispěvatelé ihned autora podezírají, že lže. To je čechčkovsky odporná vlastnost, které mnám neumožňuje nic jiného, než být za votroky a pitomce celé Evropy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.2.2020 14:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Když lžou všichni a hodně často, pak je běžné nevěřit ani tomu, kdo mluví pravdu. Ano jde o čecháčkovskou vlastnost, která je velmi rozšířená a ještě odpornější, než ty ostatní. Ovšem pastevectví je pro přírodu výrazně prospěšnější (bez ohledu na uveřejněné fotografie), než intensivní pěstování řepky a kukuřice, jak nám to předvádí firma, kterou si premiér odložil, pod totální dohled své vlastní druhé manželky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2020 17:06 Reaguje na Jiří Daneš
Nelžou všichni. Když čtu jakoukoliv takovou informaci, řadím ji do kategorie "normální, neověřená" a nemám jediný důvod jí nevěřit, (ani věřit).
Až v případě, kdy ji někdo logicky a na zákadě argunemtů zpochybní, můžu ji nevěřit. Do té doby nemám důvod.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.2.2020 17:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono zelení aktivisté lžou velmi často. Jednak proto, že jsou často tak hloupí, že si myslí, že jim to projde,jednak mají pocit, že v zájmu "svaté" ochrany přírody lhát mohou a jsou dokonce lhát povinni.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

23.2.2020 18:29 Reaguje na Radim Polášek
Nejen zeleni.Technicke obory mají tu vlastnost, ze vite jaky výsledek chcete dosáhnout a většinou je zmeritelne jestli ho dosazeno bylo nebo ne a vite, kolik vas to stalo.Hloupe je, když po case zjistite, ze na ceste k vysledku produkujete odpad který se po čase vyhodnoti jako neprijatelny.
Při ovlivnovani přírody je spolupůsobících mnoho dalších na nas nezavislych faktoru a tak je výsledek najisty.I stanoveny výsledek byva vagni - napr zvyseni biodiversity atd.Lide kteří se tim zabyvaji profesionalne musí z neceho zit a tak presentuji sve výsledky jako uspech aby nevyschl privod penez(stejne je to s organizacemi které zaclenuji neprizpusobene do vetsinove spolecnosti).
Louka s kopretinami a salvejemi vypada opticky lepe nez trtina.To ze se objevili motyli, koroptve a krepelky ocenuji jako uspech.Na druhou stranu jsem videl par koroptvi s kuraty v prumyslovem arealu.Rozcleneni naší zemedelske krajiny podobnými reservacemi bych povazoval za prinosne.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.2.2020 13:52 Reaguje na Jarda Bobr
"Lide kteří se tim zabyvaji profesionalne musí z neceho zit a tak presentuji sve výsledky jako uspech aby nevyschl privod penez"
To je jen znakem pokřivené doby, která neuznává čistě věcné odborné argumenty oproštěné od příslušné propagandy.
Za komunistů se do takových výsledků, aby se odborník dočkal od "načalstva" své odměny muselo za stejným účelem psát takové bláboly jako že "výsledky prokázaly převahu našeho socialistického zřízení nad kapitalismem" že u "nás" to děláme mnohem lépem a vždy to bylo lepší než u kapitalistů a podobně.
Dnes se zase musí lhát, pardon trochu upravovat výsledky takhle.
Rozčlenění naší zemědělské krajiny takovým rezervacemi bych považoval naopak za velkou prohru. Jakmile totiž někde vypustíte tyto velké kopytníky, automaticky toto území znepřístupníte lidem. Vznik jedné takové rezervace je velmi dobrá věc, protože ukazuje obyčejným lidem neodborníkům a i přes zelený nátěr presentace takové akce, co všechno je možné a jaké klady to přináší, ale plošné rozšíření takových rezervací je kontraproduktivní nesmysl. My totiž naopak potřebujeme lidi do krajiny dostat a to hlavně tam, kde bydlí. Pouze pokud si lidé zvyknou chodit do přírody za humny svých baráků, budou tam chodit, sbírat houby, lesní plody nebo třeba tam dělat myslivost nebo včelaření či rybaření a vůbec tam pobývat, protože jim je tam dobře, pouze tehdy budou tu přírodu aktivně chránit. Člověk turista, který sedne do auta nebo vlaku a vyjede někdě se podívat na přírodu, je pro ochranu přírody bezcenný, dokonce přírodu takovým turismem poškozuje ( stejně jako panelákoví zelení aktivisté).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.2.2020 09:16 Reaguje na Radim Polášek
Lžou úplně jiní, ale Vy a Vám podobní to nedokáží pochopit... víc věříte politikům než odborníkům a to je problém... ale je to Vaše neznalost a nevědomost a máte na ní samozřejmě plné právo :)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.2.2020 13:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Odborníkům věřím. Nevěřím aktivistům. I když se tváří jako odborníci.
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.2.2020 08:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale no tak, viděl jste někdy jak stádo koní (cca 20 ks) spase a podupe louku? V dnešní době jsou pochybnosti zcela na místě, navíc když ty obrázky nejsou zcela totožné. Mimochodem vy tam vidíte nějakého pasoucího se koníka?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.2.2020 17:44 Reaguje na Jarda Bobr
Je to celé divné. Není nic jednoduššího než pokud se to skutečně změnilo, po pár letech udělat fotku z přesně stejného místa.
Ovšem příslušný odstavec o těch fotkách, který zní takhle:
"Podobné záběry přináší právě publikovaný stručný dokument shrnující výsledky pěti let pastvy velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru. Fotografie ukazují jak změny po pěti letech pastvy, tak místa zachycená ve stejný okamžik a vzdálená od sebe jen několik metrů. Jedno uvnitř pastevní rezervace, druhé hned za její hranicí. "
je spíš reklamní, protože nevede k žádnému dokumentu shrnujícímu nějaké fotky a výsledky, ale k prodejnímu webu prodávajícímu aktivistické publikace kolem introdukce těchto velkých kopytníků. Kde se člověk nic nedoví, pokud tu publikaci nekoupí.
Je to v prudkém kontrastu například s příspěvky pana Hanzla tady i jinde, který preferuje činnost v krajině i jinou ekonomickou činnost zásadně vždy takovou, která tomu člověku, co na tom pracuje, nepřináší vůbec žádný zisk.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.2.2020 18:51 Reaguje na Radim Polášek
Publikace si nekupujete, ale tím, že o ni požádáte, Vám ji pošlou. Je to e-kniha.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

23.2.2020 22:15 Reaguje na Radim Polášek
https://www.ceska-krajina.cz/publikace/
polozka "Zhodnocení managementu přirozenou pastvou velkých kopytníků v Milovicích 2015-2019"
tlacitko "Mám zájem o publikaci"
prijde na zadany email, samozrejme zadarmo, linka na stazeni pdf

Jeden za hlavnich autoru je Miloslav Jirku z Biologickeho Centra AV CR (druhy je pak Dalibor Dostal).
Takze k reakcim typu "je to podvod a aktivisticka brozurka":
a) obvinujete vedce Akademie z podvodu
b) jsme v Cechach, ze...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.2.2020 12:00 Reaguje na Jiri Kovalovsky
No právě, jsme v Čechách. V tom máte tedy pravdu pane Kovalovský. Pokud někdo tvrdí, že spásač spásá selektívně, tak mu opravdu moc nevěřím. No a stařina pro zimní pastvu bude na každé, na podzim neposekané louce a naopak na každé pastvině se kosí a to z pochopitelných důvodů, nedopasky. V jednom jsem se pletl. Nepotřebují zatím další pastviny, potřebují peníze.
Odpovědět
Vojtěch  Maruška

Vojtěch Maruška

23.2.2020 01:16
Víte, mne zaráží jak se dnes většina všemu diví. Oni se neustále diví, jak je možné, že si příroda pomůže, když má možnost, jsou k tomu vědátorské příspěvky, proč jako a proč ne, dnes je to samý otitulovaný vědátor , který se diví věcem, které měl v malíčku každý sedlák,stačilo se jej zeptat. Vzdělanost se zvyšuje na plný plyn, ale příroda neskutečně chátrá, vzdělanci sliní o tom, co je evidentní..Ale pobírají pravidelný plat, tak proč se angažovat, že? Je to dnes neskutečná ostuda, že pod dozorem naš elity je naše příroda v předsmrtné křeči, a oni se neustále diví..Kde byli před 10 lety, když byla ještě šance něco zachránit? Bohužel většině je to úplně fuk....
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.2.2020 10:03
Photoshop dokáže vše...
Odpovědět
VL

Vladimir Logik

23.2.2020 11:36
Preji hezky den,jelikoz jsem z Benatek nad Jizerou ,znam jejich okoli velmi dobre.Prvni snimek je zrejme porizen od motokrosu ve Kbele ,smerem ke golfu ,kde ziji zubri.Druhy je zrejme porizen mezi nejvetsi skladkou odpadu v Evrope ,smerem na letiste Bozi Dar, kde prevladaji zapadni vetry, nesouci veskery bordel ze skladky, vysledkem je spaleny koridor vegetace o tom se vsak nemluvi,je to tabu.Mimochodem jsem za Rusaku do vojenskeho prostoru i prez zakaz chodil na houby,cely prostor byl plny zivota a byl proto po odchodu vojska, prohlasen za prirodni rezervaci,to nikdo o zubrech a konich ani neuvazoval.Nic to vsak neubira na faktu, ze pri pohledu na takova majestatni zvirata, pohybujici se v krajine misto vojenske techniky ,je skvely pocit.Muj prispevek je objektivni, bez zbytecne omacky okolo,at si z neho kazdy vybere po svem.Preji vsem hezky den.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.2.2020 14:50 Reaguje na Vladimir Logik
Děkuji za konečně důvěryhodnou zprávu. S vojenskými prostory z doby komunistické minulosti mám stejnou zkušenost - tam kde byla příroda tehdy plná života (rostlin, hub, hmyzu a pod.), tam je dnes ..., no fujtajbl. A to před všechno to uřvané ujišťování, jak dnes, v té demokracii, dbáme o přírodu. Stačí přání vlivného developera a sbohem přírodo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.2.2020 17:49 Reaguje na Jiří Daneš
Ono za komunistů byla ta příroda tak plná života proto, že se o ty pozemky nikdo nestaral a tudíž se tam příroda nerušeně vyvíjela.
Dneska se majitelé starají a tak leckde dávají přírodě pořádně zabrat.
Odpovědět
ČM

Čech M.

24.2.2020 19:58 Reaguje na Jiří Daneš
Strávil jsem tam z kraje 90. let jeden rok života, přímo uprostřed zakázaného pásma a tak můžu s klidem sdělit, že pravda je to jen částečná. Ano, opuštěný prostor rychle přebírala příroda, všechno zarostlé, nikde ani noha a v noci nám uprostřed prázdných paneláků nad hlavami létaly sovy atd., ale taky je pravda, že skoro kdekoli, kam se koplo do země, byla voda s naftou. Voda zapáchající naftou tekla i z vodovodu. A věřim, že i dnes tam ta nafta v zemi ještě je.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.2.2020 17:35 Reaguje na Vladimir Logik
No, jedná se pouze o přeměnu jednoho biotopu v druhý, přičemž na to, který biotop je huj a který fuj jsou pouze relativní lidská kritéria.
Klidně se může stát, že někdo přijde na to, že biotop oné převládající třtiny křovištní je životní biotop nějakého jiného vzácného chráněného živočicha a potom klidně mohou zelení aktivisté zase naopak velké kopytníky z onoho místa odstraňovat.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

23.2.2020 22:27 Reaguje na Radim Polášek
Ano, tezka technika suplovala fyzicky vliv velkych herbivoru. Kdyz zmizela, biotop se zacal menit k horsimu (ostatne v Brdech je obdobny, ne stejny, pribeh s tim ze prestala delostrelecka strelba a tedy narusovani dopadovych ploch udrzujici druhovou bohatost).

Jedna zcela platna moznost je na zpusob http://www.beleco.cz/militarylife/.
Vice napriklad uz zmineny clanek
Conservation Potential of Abandoned Military Areas Matches That of Established Reserves: Plants and Butterflies in the Czech Republic
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0053124&fbclid=IwAR3L8jm4qglbkR01zsnmluyYBTeJ3ZS21CZOhBZHgEM_YyRZ5iCeu3Dsnx0

Nu a jeste lepsi moznost je pokusit se obnovit cely retez i s odpovidajicimi velkymi herbivory a to je Milovicka lesostep.

Ad "který biotop je huj a který fuj jsou pouze relativní lidská kritéria." - to je samozrejme pravda.
Je to pravda i pro eukalyptovou plantaz versus primarni prales.
I na starem betonovem parkovisti muzou treba pobihat sviznici. Je to huj nebo fuj?
I v tom repkovem poli neco malo zije.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.2.2020 18:48
ty dvě fotografie jsou z obálky knihy. To není k hodnocení, podívejte se na celou publikaci.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.2.2020 09:25
Je vidět, jak moc jsou lidé v ČR nedůvěřivý a jak pochybují o čemkoliv (i nepopiratelně pozitivním). Samozřejmě, že je jasné proč to tak je... když vyrůstáte odkojení lží a manipulací, tak jste tím poškozeni na celý život.

A lidí co vyrostli v totalitě minulého režimu je v ČR pořád mnoho a mnoho z nich nedokáže rozlišovat co je a není pravda a co je a není dobré... není to ale jen o totalitním režimu.. bylo to i dobou, ve které pojem jako poškozování ŽP neexistoval a tak jsou z toho tyto ročníky dnes zmatené a nedokáží se v situaci zorientovat.

Je tedy jasné že na skutečně fungující společnost se zodpovědnými a racionálními občany si ještě budeme muset poměrně dlouho počkat. Pokud se jí tedy někdy vůbec dočkáme.....


Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.2.2020 13:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ale to je přece blbost. Když mi na něčem záleží, tak to přece udělám pořádně, tak, aby to nevypadalo jako podvod. To přece není problém, dát do toho trochu víc energie a práce a udělat to dobře.
Když to není dobře, tak buď na tom nezáleží, nebo to je skutečně podvod, protože potom to udělat tak, aby to i přes onen podvod vypadalo dobře, bývá velmi náročné.
Nemusí na tom záležet třeba tehdy, když se dopředu počítá s tím, že se opačné hlasy nějak odpálkují a zneutralizují, třeba poukazem na onu totalitu. A to už je potom začátek lživé propagandy, kterou nás totalita naučila, zřejmě na rozdíl od vás, velmi dobře poznávat. A vypadá to, že ta dovednost bude v blízké budoucnosti zase potřeba, protože všechny známky ukazují, že se totalita zase začíná objevovat, ta zelenorudá.
A právě jednou ze známek nastupující totality je důvěřovat na povel tomu, co se předkládá, místo toho, aby člověk použil svůj vlastní rozum, věc prozkoumal, zanalyzoval, použil svoje znalosti, které o tom má nebo si našel případné další informace a potom sám rozhodl, jestli tomu věří nebo ne. Pokud budete dále chtít důvěřovat na povel jiných místo používání vlastního rozumu, nakonec stoprocentně směřujete do průvodu před tribunu s papaláši, kde budete na povel mávat mávátkem, na povel se tvářit šťastně a radostně a na povel křičet něco jako "ať žije První máj" či cokoliv jiného, co si ta nyní se objevující totalita vymyslí. Třeba "ať žije bezuhlíkatá společnost" nebo Energiewende nebo Greta Thunberg a podobné bláboly.
A jinak , píše se, že lidé v ČR jsou důvěřiví nebo nedůvěřiví s měkkým i, ne s tvrdým.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

25.2.2020 21:42
Pridam jeste sem (zjistoval jsem kvuli diskuzi pod jinym clankem) - zeptal jsem se a mam potvrzeno ze opravdu vsichni, kone/zubri/aurochs jsou tam proste vypusteni a staraji se sami o sebe, nedostavaji jakoukoli medikaci, jakykoli prikrm, nic, zadny lidsky zasah ani pomoc (lide pouze kontroluji).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.2.2020 08:56 Reaguje na Jiri Kovalovsky
To je jen přechodný stav. Dříve nebo později bude nezbytné jejich stav regulovat a protože nemigrují, jsou pořád na jednom místě, postupně nachytají parazity a možná i nemoci, takže časem nějaká medikace taky bude nutná.
Jinak se postará o regulaci samotná příroda, omezením potravinové základny soustavným vypasením a následně šířením nejedlého porostu a hromadným úhynem nadbytečných nedostatkem potravy oslabených kusů. A kusů oslabených příbuzenským křížením. Nejpravděpodobněji přes zimu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 04:30 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Nedovedu si představit, že převoz na další lokality je bez veterinární prohlídky a důkladného odčervení.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.3.2020 06:45
Na mapy.cz je možné dohledat množství fotografií které se váží k jednotlivým bodům na mapě. Jsou tam tedy také fotky z Pastevní rezervace divokých koní a praturů a Pastevní rezervace koní a zubrů. Ty fotky pravděpodobně náhodných " okolo jdoucích" se hodně liší od toho co je tady předkládáno. Doporučuji každému si je prohlédnout.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

7.3.2020 19:19 Reaguje na Jarek Schindler
Shrnuti (25 stran) "Zhodnocení managementu přirozenou pastvou velkých kopytníků v Milovicích 2015-2019" (dostupne na https://www.ceska-krajina.cz/publikace/) obsahuje fotografii mnoho.

Je fascinujici jak o ted jiz chranenem uzemi, i kdyz stale ohrozovanem politickymi zajmy, jsou stale nekteri lide ochotni rict ze je to proste vybeh s konmi. Je to misto kde se vyskytuje zhruba 280 chranenych/ohrozenych druhu. V beznem vybehu s konmi/kravami je jich nula.

Pro lidi s "ja mam vybeh taky" - a mate tam taky treba zabronozky a listonohy?

Co je a neni videt na mapy.cz je vec konkretniho zaberu, ale je nutne si uvedomit ze tech zvirat tam neni na plochu moc, ucel je biodiverzita a ochrana prirody, ne mit produkcni stado.

Je asi dobre dodat ze cely projekt neni "pouze" prace jedne neziskovky ale take spoluprace s Akademii Ved, nekolika univerzitami a AOPK.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.3.2020 08:12 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Tak ten výběh s koňmi je z velké části realizovaný na ploše PR Pod Benáteckým vrchem. Byla zřízena v roce 2005. Tedy deset let před koni a jako vlajkové druhy byly uváděny hořec křížatý a modrásek hořcový Rebelův. Lidi co mají podle vás " také výběh" ten výběh tedy v první řadě nemívají na ploše PR. Jinak je mnohdy zajímavé co se v naší přírodě , když se to hledá, nachází. Nakonec třeba i ty žábronožky a listonohy jde najít i tam, kde je zatím nikdo nehledal.
Jinak dám přednost záběru nezúčastněného fotografa co předkládá skutečnost. Dám přednost záběru kde je vidět, když už to má být o těch koních, kůň. Obrázky květnatých luk bez " předmětu zájmu" jsou alespoň pro mě nic nevypovídající a tedy pro téma bezcenné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist