https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kareta-obrovska-pribeh-s-dobrym-koncem.nebo-na-pokracovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kareta obrovská: Příběh s dobrým koncem. Nebo na pokračování?

23.3.2022 05:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
S metrovým krunýřem a až dvěma metráky hmotnosti je kareta obrovská vůbec tou největší mořskou želvou.
S metrovým krunýřem a až dvěma metráky hmotnosti je kareta obrovská vůbec tou největší mořskou želvou.
Foto | Jack / Flickr
Pochmurné a pesimistické zpravodajství ze světa ohrožených druhů jen zřídkakdy proloží příběh o misi úspěšné záchrany druhu. Karety obrovské, pocházející z atolu Aldabra, ale jeden takový vyprávět mohou.
 

S metrovým krunýřem a až dvěma metráky hmotnosti je kareta obrovská vůbec tou největší mořskou želvou. Nemalá část světa ji také až donedávna považovala za želvu mimořádně chutnou, polévka z jejího masa byla vychvalovanou delikatesou. Což předznamenalo její pohnutý osud. Z relativně běžného druhu tropických a subtropického pásma se stala kriticky ohroženou, kvůli přelovení a vybíjení. Ani na atolech ostrovů Aldabra, který je součástí Vnějších Seychel, to s ní nevypadalo dobře. Byť tu dříve vejce kladlo okolo 8000 samic, od roku 1967 tu nebyla zaznamenána žádná čerstvá snůška. Karety z Aldabry vymizely.

Gastronomické vyhynutí

Příčina jejich nepřítomnosti nebyla záhadou. Už do roku 1888 sem pravidelně vyrážely lodě kvůli chytání obřích želv, s tím, že počet úlovků dosahoval ve smutném finále okolo 12 000 exemplářů ročně. To, že už tu karety rázem nejsou k vidění, ale podnítilo badatele z britské Královské společnosti k tomu, aby se atol a jeho širší okolí stalo zvláštní mořskou rezervací s podmíněnou ochranou mořských želv. Od 13. srpna 1968 se tu karety obrovské nesměly lovit ani být jakkoliv rušeny při hnízdění. A protože tehdy Seychely, včetně Aldabry, spadaly pod britské dominium, měl zákaz jistou váhu.

Aldabra od té doby sesbírala řadu statusů chráněného území, aby v roce 1982 byla vyhlášena rezervací UNESCO. A kde jsou želvy? Ty se sem, velmi opatrně a pozvolna, od té doby vracejí. Na jejich ochranu tu vznikla štědře dotovaná nadace, která z místní stanice přímo v terénu zajišťuje monitoring a nepřetržitý dozor nad hnízdišti karet. Pobřeží ostrova s výměrou 154 kilometrů čtverečních je rozparcelováno na dvoukilometrové úseky, které jsou téměř na denní bázi procházeny a kontrolovány. V rozmezí let 1980-2019 tu bylo provedeno 44 000 mapování.

Karety obrovské si od nás vlastně žádají jen velmi málo - klid na kladení vajec a to, abychom je nelovili/nejedli.
Karety obrovské si od nás vlastně žádají jen velmi málo - klid na kladení vajec a to, abychom je nelovili/nejedli.

Padesát let ochrany. Nic míň, nic víc

I díky tomu zdejší badatelé sesbírali masivní množství dat, a zdokumentovali průběh jejich návratu. Víme, že od roku 1980 u zdejších pláží vystoupily z vln karety 128 000x. A sledování otisků a stop v písku vypovídalo o tom, kdy se jednalo jen o zastávku, nedokonaný pokus o kladení vajec a kdy tu skutečně karety vejce nakladly. Dobré zprávy? Za 50 let, v klidu nenarušovaného prostředí, projevily karety obrovské enormní akceleraci k životu. Z téměř nulové populační hustoty a absentujícího hnízdění je pozorován nárůst populace o 410-650 %.

Podle všeho tu rovněž karet každý rok (o 2,6 %) přibývá. V roce 2019 tu bylo zaznamenáno 15 000 hnízd (karety obrovské jsou schopny klást vejce vícekrát do roka), což naznačuje, že se jich dnes u atolů Aldabra zastavuje něco kolem 3000-5000. To by znamenalo, že místní populace je nyní druhá nejpočetnější v Indickém oceánu. Profesor Brendan Godley, který tu prostřednictvím environmentální Nadace seychelských ostrovů na karety dozírá, upozorňuje na to, že v minulosti před vyhubením tu samic hnízdilo o kolem osmi tisícovek: „Takže je tu pořád prostor pro růst a zlepšení.“

Prosíme: nelovit a nerušit

Pravidelný monitoring na Aldabře přinesl i několik podnětných informací, které se dají aplikovat jinde. Například to, že karety nejčastěji vzdávají kladení vajec, když narazí nečekanou bariéru v cestě (umělé překážky, odpady, erozní vlny). Anebo že se skutečně přidržují „svých“ pláží. Když na Aldabře kvůli ochraně zmizelo zasídlení turistické vesničky na největší pláži, byl nárůst počtů nově hnízdících samic nepřehlédnutelný. Pravděpodobně také v důsledku klimatických změn dochází k určitému posunu v páření/hnízdění, které ale na celkovou produkci mláďat nedopadá.

Pozitivní zprávy o návratu karet se neomezují jen na atol v Indickém oceánu. V posledních letech se ukázalo, že i jiné tradiční zastávky těchto želv – na pobřeží Austrálie, v Kostarice, na ostrově Asunción, Havaji a v Mexiku – mají výrazný potenciál k obnově a stabilizaci želví populace a regeneraci jejich početnosti. Karety obrovské si od nás vlastně žádají jen velmi málo: klid na kladení vajec a to, abychom je nelovili/nejedli. Jak ukazuje příklad z Aldabry, pokud jim to zajistíme, vyhynout nemusí.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

25.3.2022 11:01
V Rudém moři žije Kareta obrovská a pravá? Příště se budu muset řádně podívat na mezioční štítky. Mám za to, že tam byly obě.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist