https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/krkonossky-park-rusi-nektere-siroke-lesni-cesty.nejsou-jiz-potreba
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krkonošský park ruší některé široké lesní cesty. Nejsou již potřeba

26.5.2021 12:14 | VRCHLABÍ (Ekolist.cz)
Lesní cesta vedoucí do srdce Labského dolu
Lesní cesta vedoucí do srdce Labského dolu
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Správy KRNAP
Krkonošský národní park odstraňuje některé cesty, které během let ztratily svůj význam. Krkonoše protínají stovky kilometrů různých pozemních komunikací – silnic, turistických chodníků, pěšin a lesních cest. Mnohé z nich byly vybudovány kvůli odvozu vytěženého dřeva v období imisní kalamity v 80. letech minulého století. Některé v současnosti pozbývají svůj význam, proto je Správa KRNAP odstraňuje a vrací daná místa zpět přírodě, nebo mění v pěšiny sloužící pěším návštěvníkům.
 

„Předrevoluční doba přinesla Krkonoším řadu nežádoucích jevů, se kterými se potýkáme dodnes. Jedním z nich jsou i široké lesní cesty vedoucí do nejcennějších lokalit KRNAP. Tehdejší správci lesů navíc například příliš neřešili, jaké důsledky v budoucnu přinese použití zásaditých hornin v tělese cest v převážně kyselém prostředí Krkonoš,“ konstatuje ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V první polovině 90. let byly lesy v KRNAP delimitovány z tehdejších Východočeských státních lesů na Správu KRNAP. Hospodařit se v nich začalo citlivějším způsobem, což v roce 2009 vyvrcholilo získáním prestižního certifikátu FSC. Dopady snah hospodářsky zužitkovat maximum dřevní hmoty v období imisní kalamity 80. let ale budeme v parku ještě nějaký čas napravovat,“ doplnil Böhnisch.

Lesní cesta po renaturaci.
Lesní cesta po renaturaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Správy KRNAP

V 60. až 80. letech vznikly například lesní cesty do Labského dolu, k Čertově strouze, Na Kouli, v úbočí Kozích hřbetů, v oblasti Mrtvého vrchu, do Kotle, okolo Liščí hory, v bývalé státní přírodní rezervaci Bažinky a na mnoha dalších místech.

Lesní cestní síť tvoří především přibližovací a odvozní cesty. Jejich vybudování si v minulosti vyžádalo umělé vytvoření „rovné“ plochy tělesa cesty, které spočívalo v přesunu značného množství zeminy a vytvoření umělého odřezu na straně jedné a náspu na straně druhé. Aby nedocházelo k poškozování a podmáčení cesty, byly instalovány příčné svodnice odvádějící vodu z jejího povrchu a byl vybagrován podélný příkop pro odvod vody. Nově zbudované krkonošské cesty bylo z důvodu dostatečné únosnosti nezbytné vysypat štěrkem a to často nevhodným kamenivem – vápencem, melafyrem, čedičem či porfyrem, které výrazně ovlivňují složení zdejších kyselých půd, mění složení původní vegetace a umožňují rozvoj nežádoucích invazivních a expanzivních rostlinných druhů.

S ohledem na současné plány péče o původní a přírodní lesy, které jsou součástí zóny přírodní, se v nich již žádné zásahy (a to ani proti kůrovcovitým) neprovádějí. V lesích přírodě blízkých, které tvoří stejnojmennou zónu, jsou pak plánovány pouze dočasné zásahy malé intenzity. Lesní cesty tak mnohde natrvalo pozbývají svého významu a původního účelu.

Úplná asanace zbytných lesních cest by ale znamenala nepřiměřený zásah při přesunu zeminy a zničení současné vegetace v pásu širokém 12–20 m. A ještě s nejistým výsledkem, protože původní uložení půdy, které se vyvíjelo tisíce let, již nelze obnovit. Proto Správa KRNAP na vybraných lesních cestách přistupuje pouze k tzv. renaturaci, tedy odstranění nepůvodního štěrku z tělesa cesty, obnově vodního režimu odstraněním svodnic a propustků a načechrání povrchu cesty, aby se na něm brzy uchytila vegetace. Ostatní lze nechat na přírodních procesech, které za čas úměrný rozsahu poškození „smažou“ či alespoň zakryjí i ten největší zásah člověka.

Loni byla renaturována lesní cesta Meandry – Pudlák, která pro lesnické hospodaření zpřístupnila srdce Labského dolu koncem 60. let 20. století. Zde jsme zpět přírodě vrátili 995 m dlouhý úsek od jejího konce po most přes Pudlavu. Z tělesa cesty jsme odvezli nepůvodní kamenivo, odstranili jsme propustky z ocelových trub a povrch byl rozdrásán pro snazší uchycení vegetace. Pro pěší turisty hledající klid a přístup lehkou technikou typu čtyřkolka (například při zásazích Horské služby) byl na cestě ponechán 1,5 m široký urovnaný pás.

K podobným úpravám došlo i na 1 336 m dlouhém úseku lesní svážnice Holmanka II, tedy v úseku od Čertovy strouhy po její napojení na žlutou turistickou cestu, dále na 471 m dlouhém úseku lesní cesty Na Kouli. Na dalších dvou lesních cestách – v Dlouhém dole a pod Mrtvým vrchem – nebylo třeba odstraňovat nepůvodní štěrk v tělese cesty a za léta, kdy cesty již nejsou využívány, si příroda poradila sama – obě zarůstají hustou vegetací a smrkovým náletem.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jan Omasta

26.5.2021 12:59
Jsou to moudří ochranáři. povrch cest rozdrásali rypadlem, aby po nich nemohla dolů stékat voda, ale aby vsakovala.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.5.2021 22:35
Ocenuji, ze v Krnapu nejsou tak zaryti fundamentaliste jako napr. na Sumave
ale usmevna mi i tak prijde je ta formulace o nepuvodnim sterku. Co takova cedicova zila v Male Snezne jame, ktera "zavinila" oziveni zajimavymi roslinnymi druhy (nejen) lomikamenu prostredi jinak spis rekordne fadni krkonosske vegetace (coz plati tedy hlavne pro "hercynskou poust" hrebenovych plani) - ta je prece v te zule taky nepuvodni, je to dozvuk cizackeho alpinskeho vrasneni pred 5 miliony lety. Predtim po 500 milionu let tam zadna cedicova zila nebyla. Oc je horsi u p l n e s t e j n y cedic od Semil zpod Kozakova (nebo trosku odlisny melafyr z Kostalova) kdyz ho tam tedy uz stejny Krnap pred 40 - 50 lety rozhodl dovezt? Nez cedic Male Snezne jamy? Aspon bude vegetace kolem tech cest pestrejsi a lilie zlatohlavek pokvete i tam nahore, nejen v prilehlem karu. A kdyz smi byt vapencova "zila" v Kotelni jame - proc demonizovat rozdrceny vapenec na ceste nad nim. Vetsinu Pancavskeho raseliniste to svym zmenenym chemismem nijak neovlivni. Nasim horam hrozi nejen emise a kurovec (v synergii s "bursikovskym" prazskokavarenskym pohledem na ochranu prirody ) ale v dusledku teplejsiho klimatu a bujnejsiho rustu vegetace diky vetsimu obsahu CO_2 ve vzduchu naopak postupne zalesnovani tech nejcennejsich "arktoaplinskych partii. Tetrivek potrebuje volne palouky, lyzari v zime uvitaji pohodlne cesty neprilis velkeho spadu... Nevidim rozumny duvod proc by se "prirozene" zalesnovani tech starych cest melo nejak umele urychlovat, naopak by se tam mel spis vytvaret, tak jako i na sjezdovkach, nahradni prostor pro kvetnatou vegetaci lucnich enklav, ktera v Krkonosich v poslednich desetiletich zanika

Úplná asanace zbytných lesních cest by ale znamenala nepřiměřený zásah při přesunu zeminy a zničení současné vegetace v pásu širokém 12–20 m. A ještě s nejistým výsledkem, protože původní uložení půdy, které se vyvíjelo tisíce let, již nelze obnovit. Proto Správa KRNAP na vybraných lesních cestách přistupuje pouze k tzv. renaturaci, tedy odstranění nepůvodního štěrku z tělesa cesty, obnově vodního režimu odstraněním svodnic a propustků a načechrání povrchu cesty, aby se na něm brzy uchytila vegetace. Ostatní lze nechat na přírodních procesech
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.5.2021 08:19
Hlavně, aby tam jednou nepotřebovali hasiče, kteří pak budou z údolí
pouze sledovat, kdy les dohoří. Jinak nic nemusím drásat a trhat třeba
i na asfaltce, pokud ji nebudu pojíždět a udržovat, tak si ji časem
vezme zpět příroda sama. Okraje se zanesou náplavy a zarostou travinami,
ale pro silná hasičská auta zůstane sjízdnou. Ta rozdrásaná a zalesněná
tak bude sjízdná leda pro tank a ta trocha vody z bambivaků bude tak
leda dobrá pro srandu králíkům. Možná se tak jednou splní sen zastánců
divočiny, když ke kůrovci přibydou i požáry lesů, pro které jsou suché
kůrovcové stromy s uschlou travou pod nimi výživné krmivo. Naši předci
právě proto udržovali lesy bez soušek a klestí pod nimi, protože hasit
les bývalo marné.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

27.5.2021 08:44
a co jako s těmi cestami dělají ? jestli jsou jen nějaké nezpevněné tak to stačí jen nechat samovolně zarůst, ne ? nebo si snad na to najímají spřátelené externí firmy někoho z příbuzných aby za velké prachy z nějakých e.u. dotací složitě a hlavně draze něco rekultivovali, co by stejně do 10 let samovolně zarostlo ? tak jako ty předražené cyklostezky ! proč nestačí ty mnohé úseky vybudovat jen třeba jako polní cesty na šotolině a je je třeba hned celé asfaltovat či pokládat tartan ??? zase takové malé velké domů !!!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.5.2021 15:42 Reaguje na radim buffalo tobias
Jestli jsou ty cesty jen trochu víc ježděné, tak je na nich výrazně utlačená pro vodu nepropustná půdní vrstva. Ta by se vracela do normálu - pro vlhkost a kořeny snadno proniknutelná půda, velmi pomalu a postupně, jen trošku s každým namrznutím v zimě a s každým navlhnutím větším deštěm. Trvalo by to mnoho desítek let a i po té době by na těch cestách byl dost odlišný porost od okolního, takže by ty cesty působily dost rušivě.
Uvedené úpravy cest ten proces výrazně zrychlí a většinu rozdílů v budoucím porostu mezi cestou a okolím odstraní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.5.2021 06:35
Řekl bych, že vedlejším, ale dost důležitým efektem je tyto nadbytečné cesty zrušit a tak ztížit všelijakým zbohatlíkům ježdění čtyřkolkami, terénními auty atd v chráněných oblastech. Boj proti těmto bezohledným lidem je asi velká zátěž pro správu, protože se tito lidé obtížně chytají, jejich provinění obtížně dokumentuje a jakožto bohatí mají v případě problému na dosah velmi kvalitní právní pomoc a snadno se tak z obvinění vyvlečou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist