https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lykozrout-modrinovy-nebezpecny-skudce-modrinovych-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lýkožrout modřínový – nebezpečný škůdce modřínových lesů

4.12.2021 07:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Požerek lýkožrouta modřínového v lýku na borce v pokročilé fázi vývoje s matečnými a larválními chodbami.
Požerek lýkožrouta modřínového v lýku na borce v pokročilé fázi vývoje s matečnými a larválními chodbami.
Foto | Karolina Resnerová / VÚLHM
Lýkožrout modřínový je sekundární škůdce modřínových porostů. Rozmnožuje se na vytěženém dříví, na vývratech, polomech či hynoucích stromech. Na přirozeně sušších lokalitách může v období s podprůměrným srážkami napadat i zelené vitální stromy. V takových případech se namnoží a následně působí jako primární škůdce zdravých stromů. Předpokládané změny klimatu pravděpodobně umocní v budoucnu dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.
 
Lýkožrout modřínový ohrožuje mladé i starší porosty nižších a středních poloh. Modříny rostoucí na chudých a vlhkých stanovištích jsou méně náchylné k napadení, než na bohatých a suchých. Při gradaci škodí v modřínových porostech jako fyziologický škůdce i vizuálně zdravých stojících stromů, které podléhají hromadnému náletu, a jako defoliátor v důsledku žíru mladých brouků v tenkých větvičkách v korunách zdravých stromů nebo regeneračním žírem starších brouků na tenkých kmenech nebo silnějších větvích.

V České republice modřín evropský roste celkem na ploše 100 263 ha, což představuje 3,2 % plochy lesů. V 80. letech 20. stol. byly v imisních oblastech ČR zakládány porosty náhradních dřevin, kde zastoupení modřínu dosahovalo až 7,7 %. Modřín je velmi vhodný pro obnovení lesů zaniklých po přemnožení lýkožrouta smrkového ve smrkových porostech.

V letech 2009–2019 bylo v ČR vytěženo 39 000 m3 modřínového dříví napadeného tímto druhem, což je tisíc krát méně ve srovnání s objemem smrkového kůrovcového dříví ze stejného období. To je jeden z důvodů, proč výzkumnici a lesnická praxe do současnosti věnovali podstatně menší pozornosti lýkožroutu modřínovému než lýkožroutům na smrku.

Za posledních 25 let vzniklo několik lokálních gradací, které trvaly nejdéle tři roky (2003–2005 a 2006–2008). Od roku 2016 dochází k neustálému nárůstu objemu modřínového kůrovcového dříví. Příčiny vzniku jsou nejasné, protože se nepodařilo doložit vliv teplot a srážek na populační růst, i když se předpokládá, že na přirozeně sušších lokalitách dochází v období s nedostatkem srážek k napadání i zelených vitálních stromů.

Lýkožrout modřínový napadá modříny všech věkových kategorii v nadmořských výškách 400–2400 m. Při obsazování kmenů modřínů nemá konkurenty a úspěšně se namnožuje jak v monokulturách, které byly založeny jako náhradní porosty lesů poškozených průmyslovými imisemi, tak i na jednotlivých modřínech ve smíšených lesích. Předpokládané změny klimatu v budoucnu pravděpodobně umocní dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.

Vhledem k vzrůstající závažnosti tohoto škůdce vědci zpracovali pro lesnickou praxi metodiku „Uplatnění zásad integrované ochrany rostlin proti lýkožroutu modřínovému“.

Závrtový otvor lýkožrouta modřínového s hnědými drtinkami na stromovém lapáku.
Závrtový otvor lýkožrouta modřínového s hnědými drtinkami na stromovém lapáku.
Foto | Karolina Resnerová / VÚLHM

Metodika zohledňuje odlišnosti v bionomii lýkožrouta modřínového a zároveň poskytuje doporučení pro lesní hospodáře a vlastníky lesů k naplnění zásad integrované ochrany lesa (IOL) v bodech, které jsou vyžadovány kontrolními orgány. Metodika poskytuje návod, jak s ohledem na vyhlášku č. 205/2012 o obecných zásadách integrované ochrany rostlin (IOR) kontrolovat početní stavy lýkožrouta modřínového pod prahem hospodářské škodlivosti a zachovat zdravé modříny v lesních porostech.

Zvláštnosti bionomie lýkožrouta modřínového

Brouci mohou byt aktivní již od časného jara (od března) a vzhledem k rozvleklejšímu vývoji je letová aktivita nepřerušená až do konce léta. Prakticky to znamená, že přezimující brouci již založili novou generaci a brouci F1 generace se mohou objevit v době, kdy u jiných druhů přezimující brouci teprve létají (v květnu). A také vzhledem k neustále se objevujícím novým dospělcům se napadené stromy budou objevovat během celé vegetační sezóny.

Brouci obsazují i tenké dříví a větve (o tloušťce nad 3 cm), na kterých zakládají požerky a vyvíjejí se. Pro praxi to znamená, že těžební zbytky (vršky a větve) a odpad z prořezávek jsou vhodným materiálem, který může způsobit prudký narůst početnosti populace.

Modříny jsou nalétány od oddenku a k obsazení kmene dochází postupně až k terminálu koruny. Drtinky umožňují včasné vyhledávání napadených stromů.

Lýkožrout modřínový má nejčastěji dvě generace do roka. V nižších polohách letová aktivita přezimující generace (P) začíná ve druhé polovině dubna, za příhodného počasí již v březnu, a končí během srpna až září. Dceřiní brouci (F1) se objevují na přelomu června/července, přičemž letová aktivita je téměř nepřerušena a nemusí mít navíc výrazné vrcholy letové aktivity. Celkový vývoj od vajíčka po vylíhnutí nových dospělců probíhá v rozpětí šest až devět týdnů, neboť je závislý na průběhu teplot.

Zásady ochrany

Nejúčinnější přímou obranou je důsledné vyhledávání a včasná asanace veškerého napadeného materiálu. Základem je nejen najít napadené stromy, ale zbavit se i odříznutých silných větví a vršků, na kterých se může lýkožrout modřínový namnožit. Je možné, že první generace úplně uniká pozornosti, protože zimující brouci vylétnou brzy a založí požerky před začátkem vegetační doby. Napadené stromy je nutno vyhledávat kontinuálně, protože imaga jsou aktivní po celé vegetační období. Nejvyšší riziko napadení je od začátku června do poloviny července, kdy se rojí nová generace. Kůrovcové stromy lze najít snadno, protože jsou napadány odspodu a drtinky se shromažďují na patě stromu.

Ležící modřínový lapák připravený pro odchyt lýkožrouta modřínového.
Ležící modřínový lapák připravený pro odchyt lýkožrouta modřínového.
Foto | Emanuel Kula / VÚLHM

Po delší době, řádově několika týdnech, dochází k barevné změně jehličí, které zprvu ztrácí svou sytou zelenou barvu, žloutne a posléze hnědne a opadá. Barevné změny jehličí mohou být někdy natolik opožděné, že při pozorovatelné změně již současně dochází k částečnému výletu brouků nové generace.

Odchytová zařízení nejsou skutečnými obrannými, tedy gradaci potlačujícími metodami. Při nízkých populačních hustotách lze použít lapáky různých výčetních tlouštěk k odchytu přezimující generace. Při nárůstu populačních hustot jsou lapáky rychle obsazeny a musí se kontinuálně doplňovat se souběžnou asanací lapáků původních. Doporučuje se připravit lapáky do menšího kůrovcového kola vzniklého v předchozím roce, nicméně nelze spoléhat na to, že přezimující brouci budou bezezbytku odchytáni.

Protože lýkožrout modřínový může zimovat v hrabance, ani odstraňování kůrovcových stromů nemusí být dostatečně účinné při snižování populační hustoty. Při teplotně příznivém prodloužení vegetační doby se zvyšuje podíl hibernujících imag v hrabance, čímž se zvyšuje ohrožení modřínu jarním náletem.

Do zásad biologické obrany lze zahrnout podporu datlovitých ptáků a mravenců jako bioregulátorů početnosti larev podkorního hmyzu. Vhodným postupem je ponechání dostatečného množství mrtvých a odumírajících stromů v různých fázích rozkladu (ideálně od průměru 19 cm), které poskytují datlovitým vhodná místa k tvorbě dutin, hnízdění a námluvám. Rozdíly v instalaci modřínových a smrkových lapáků

1) Výběr a značení stromu v porostu, který bude určen na lapák, je potřeba provádět již na podzim před opadem jehličí z modřínu, před vlastním kácením kontrolovat výskyt starých drtinek na oddenku, a tím eliminovat výběr nevhodných oslabených nebo již napadených stromů.

2) Po instalaci jarního lapáku není nutné jej zakrývat větvemi, neboť v době přípravy lapáku nemá strom jehličí, jsou vysoce atraktivní, neboť v době nástupu l. modřínového postup vysychání neomezuje jejich atraktivitu, lapáky kladené v letním období nemusí byt odvětvovány.

3) Jako lapák je možné použít modříny různých dimenzi nebo materiál z prořezávek a probírek (mladší porosty), protože ve výsledném odchytu brouků nebývá významný rozdíl. V provozu je tak možné instalovat lapák menší dimenze, než je doporučeno například na smrkové kůrovce.

Metodika Uplatnění zásad integrované ochrany rostlin proti lýkožroutu modřínovému byla zpracována v rámci řešení výzkumného projektu Ministerstva zemědělství ČR NAZV QK1920433.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

4.12.2021 18:57
Každý živý organismus má svého škůdce a nebo chorobu, která je regulačním
prvkem omezujícím přemnožení jediného druhu. Jedině člověk se tomu vzpírá
a své škůdce a choroby likviduje a léčí. Modříny mám v oblibě a plně tak
souhlasím i s možností jimi nahradit místy smrky. Problém však zase bude
u ekofanatiků s jeho nepůvodností v jednotlivých částech republiky a taky
v tom, že nezapadá do jejich představ o lese. Jako dítě jsem ze šišky
vypěstoval několik modřínů a čtyři vysadil kolem plotu. Dva uhynuly po
cca 30 letech právě na toho lýkožrouta a dva jsou již dnes mohutnými
stromy. Jeden je hostitelem houby Lesklokorky lesklé a pomalu je vidět,
že mu bude osudná. V mém okolí ve 200 m.n.m. se mu docela daří, ale
bohužel už ty vzrostlé stromy nikdo nenahrazuje mladými. Prý není
v plánu obnovy lesa a tak jsou pouze trpěni ti velikáni a výsadba
o věku cca 20 let. Ony ty koncepce a názory o skladbě lesa se neustále
mění a asi tomu bude tak i v budoucnu. Vedení střídá vedení a každý má
tu svoji prioritu. Příroda však není na jedno volební období a nebo
na dobu funkce odpovědného pracovníka. Kdysi to byla záležitost pouze
toho lesníka, který tam působil celý život a často se ta funkce dědila.
Dnes se tito lidé ve funkci střídají jako ponožky a nemají potřebu po
sobě zanechat les jako vizitku své celoživotní práce. Splní plán těžby,
plán zalesnění a jedou plnit jinam.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.12.2021 08:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Jednu chvíli po r. 1989, byl lesní/hajný zbytečnost. Takže jim prodali i hájenky a dnes novodobí svazáci, kteří to zapříčinili, brečí nad stavem lesů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 20:46 Reaguje na smějící se bestie
To je přesně to, co je jednou z příčin kůrovcové kalamity
a to sucho se tak náramně hodilo do krámu viníkům tohoto
stavu. Někteří dnešní revírníci svůj revír stěží projedou
autem a kdysi ho prošli pěšky. Znali kdejaký strom a taky
díky vlastním těžařům ihned zasáhli. Za úklid lesa se
málem platilo a nyní se mnohde nevyplatí ani samotěžba.
Nemá však cenu pouze kritizovat všechny ty chyby, ale
chce to nazývat vše pravými jmény a to někteří neumí
a nebo nechtějí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist