Medard je v současnosti největším rekultivačním jezerem v Česku
Zaplaveny byly jámy mezi obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice. Uhlí se zde těžilo v dole Libík od roku 1872, v dole Medard od roku 1918, těžbu zde majitel dolů Sokolovská uhelná ukončil v roce 2000. Již dříve společnost ukládala skrývku na budoucí břehové linii jezera. V roce 2008 pak přestala s čerpáním důlních vod a o dva roky později otevřela stavidla vybudovaného kanálu pro napouštění jezera z Ohře. Aby se mohlo začít napouštět, bylo třeba, aby srážkové a důlní vody zaplnily dno do potřebné výšky.
Přečtěte si také |
Příběh jezerní krajiny Podkrušnohoří může skončit dříve, než začne
Podle původních plánů mělo napouštění trvat asi tři roky. Kvůli nedostatku vody v Ohři, která jámu nemohla plnit při nízkém stavu vody, ale i při vysokém kvůli jejímu znečištění, hladina požadované kóty 400 metrů nad mořem dosáhla až v roce 2016. Vzniklo tak jezero s délkou čtyři kilometry, šířkou 1,5 kilometru a nejvyšší hloubkou 50 metrů. Zadržuje 120 milionů m3 vody a jeho břehové linie, kolem které má vyrůst rozsáhlý rekreační areál, je dlouhá přes 12 kilometrů.
Rekultivace se netýkala jenom samotného jezera, ale i rozlehlého okolí o ploše 4382 hektarů. Při zahájení napouštění z Ohře řekl tehdejší generální ředitel a většinový vlastník Sokolovské uhelné František Štěpánek, že firma chce do okolí budoucího jezera přivést jen takové aktivity, které jsou samofinancovatelné a nebudou závislé na dotování provozu. Uvedl také, že Medard by neměl být konkurencí menšího jezera Michal (29 ha), které u Sokolova vzniklo zatopením bývalého dolu a které je vyhledávaným přírodním koupalištěm. Medard by měl být zaměřen spíše na vodní sporty.
U Medardu se podle jeho slov počítá například s dalším golfovým hřištěm, které by mělo být určeno pro širší veřejnost. Na severní straně jezera se také počítá s bytovou výstavbou. V současnosti se na dobudování okolí jezera, které ještě není oficiálně zpřístupněno ke koupání, čeká, nicméně je již nyní oblíbeným rekreačním místem. V roce 2018 zde například dobrovolníci u příležitosti 100. výročí vzniku Československa zasadili stovku dubů nazvanou Alej přátelství.
V Česku je již několik obdobných rekultivačních jezer, například Milada (250 ha) u Chabařovic na Ústecku a jezero Most (311 ha). V budoucnosti se počítá se vznikem jezer, které překonají tisíc hektarů. Největším, s plochou 1312 ha, by mělo být jezero Jiří-Družba na Sokolovsku, které má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba po ukončení těžby v roce 2038. Pro srovnání - největší jihočeský rybník Rožmberk má zhruba 490 hektarů a největší česká vodní nádrž Lipno asi 4870 hektarů.
sat rmi
reklama
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost firmy České štěrkopísky, která chce těžit na Hodonínsku
Braňany na Mostecku odmítly záměr Severočeských dolů těžit v sousedství kámen
O referendum v Braňanech na Mostecku je velký zájem, rozhoduje se o těžbě kamene