Mělo by být dovoleno sbírat v lesích klestí? Správci lesů se na věc dívají různě
Zavedení sběru klestí s vědomím vlastníka by podle státního podniku posílilo práva vlastníků lesů. Lesy ČR podle mluvčí současný stav ani původní návrh nevnímají jako kontroverzní. "Ukáznění návštěvníci lesů vždy tuto možnost měli a mít budou i nadále. Těžební zbytky a klest v koncentrovaném objemu jsou každopádně obchodní komoditou, která má své místo v mixu obnovitelných zdrojů energie," uvedla.
Předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) Jiří Svoboda k chystané novele lesního zákona uvedl, že nikdo nechce omezovat ani vstup do lesů, ani sběr lesních plodů. Soukromí vlastníci lesů by sice chtěli, aby z preambule zákona vypadlo právo sbírat klest, což by ale podle Svobody nemělo znamenat, že klest nebude možné v lese sebrat. "Ale aby nebylo zaručeno, že to každý smí kdykoliv, kdekoliv, protože to si nemyslíme, že to je úplně dobře," řekl Svoboda. Členové SVOL obhospodařují 21 procent výměry všech lesů v ČR.
Podle Svobody je potřeba, aby v lese zůstávala část hmoty, aby tam zetlela a vracela půdě živiny. Další věc je podle něj to, že klest je dnes komoditou, která je předmětem prodeje. "To znamená, je tady nějaké štěpkování a energetické využití," řekl Svoboda. Podle jeho názoru nechtějí lesníci bránit tomu, aby si někdo třeba nasbíral trochu větví na oheň u rybníka. Ale v okamžiku, kdy by klest chtěl nakládat na nějaký vůz, tak už by měl potřebovat souhlas vlastníka lesa.
Městské lesy Hradec Králové považují případné zavedení sbírání klestí v lese jen se souhlasem vlastníka za zbytečnost. Ponechaly by současný stav. "V rekreačních lesích to bereme tak, že nám lidé pomáhají v lese uklízet. Nechal bych současný stav, vůbec nám to nevadí. Lesu to neublíží," řekl ČTK ředitel Městských lesů Milan Zerzán. Za větší problém považuje to, že lidé za sběrem klestí do lesů zajíždějí auty, ačkoliv je vjezd do lesů na lesní cesty zakázán.
Zavedení povolení na sběr klestí by podle Zerzána znamenalo značnou administrativu. Při samovýrobě palivového dřeva Městské lesy zájemcům prodávají dříví nejméně za 1000 korun. "Neumím si představit, kolik by člověk za takovou částku muset posbírat klestí. Hajný také není drábem, aby každého kontroloval, zda má doklad na to, že si nese v tašce čtyři šišky nebo kus dřeva," řekl.
Přečtěte si také |
Kdo vyhraje, když dojde ke střetu pasteveckého psa a vlka?Připomínkové řízení k návrhu lesního zákona skončilo 22. března a ministerstvo zemědělství v současnosti novelu na základě připomínek upravuje. V důvodové zprávě k zákonu o lesích ministerstvo uvedlo, že je žádoucí, aby lidé nemohli lesní klest odnášet zcela volně bez vědomí vlastníka lesa. Klest může plnit různé funkce, lidé ho používají třeba k topení v kamnech, v lese zároveň působí proti erozi.
Výborný k tomu napsal, že možnost sběru jen se souhlasem majitelů lesů byl požadavek vlastníků a vydal pokyn tuto část z návrhu odstranit. "Honit kempaře se dřevem na opečení buřta nebo babku s klestím na zádech fakt nechci," uvedl na síti X.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
smějící se bestie
4.4.2024 12:07bude následovat další - kontrola množství lesních plodů, hub, odnášených z lesa a i možný zákaz sběru !
Lukas B.
4.4.2024 13:42 Reaguje na smějící se bestiečili z dávné diskuse s jedním strážcem krnapu: nikdo nebude vyhánět starou vomáčkovou, když sbírá do hrníčku borůvky na koláč vnoučatům. ale nájezd drancujících řemeslných sběračů s hřebeny je něco jiného.
Jarek Schindler
6.4.2024 10:37 Reaguje na Lukas B.Jindřich Štěpánek
5.4.2024 08:18 Reaguje na smějící se bestieJarek Schindler
6.4.2024 10:44 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekLukas B.
10.4.2024 15:39 Reaguje na Jarek Schindlerpokud budete sbírat hřebenem na koláče, tak to (ve vlastním zájmu) budete mít jakžtakž čisté a zas tak moc toho nezničíte. i na prodej borůvek u silnice budete sbírat tak, aby to vůbec někdo kdo není nevidomý byl ochoten koupit. ale pokud to budete sbírat jako surovinu pro bio barvení biobavlny (podle diskuse s jedním strážcem krňapákem to bylo asi před dvaceti lety odbyt jedné party sběračů řádící ve vrcholových partiích) tak nebude vadit rozmaďhané a plné bordelu a keříky jak po pasení medvěda.
jisté sběračské gangy (lepší slovo mě nenapadá) fungovaly svého času tak, že dvoumetráková matrona si sedla do mechu a omladina ji nosila vyrvané borůvčí k obírání.
ostatně, od paní, od které jsme kupovali chalupu, jsme vyslechli půvabnou historku o sběračkách borůvek a vinařích: když byla postavena dráha do rokytnice (která vlastně končí v Jablonečku), tak báby a tety z Pasek a Jablonečku vyrazily na konci září v sobotu před úsvitem s nůšemana Kokerháč na poslední borůvky, a tam do odpoledního narvaly borůvek kolik unesly. v neděli ve čtyři ráno dvě tetky, co měly starýho u dráhy a tedy režijku nasedly s mnoha nůšemi na vlak, a někdy před polednem byly po čtyřech přestupech v hustopečích na výročním trhu, kde jim vinaři mohli ruce utrhat, v poledne nasedly na vlak domů a posledním flamendrákem se před půlnocí dokodrcaly domů. a pak měl, pane, ten hustopečskej vavřineček barvu a buket po lesním ovoci.
Radim Polášek
4.4.2024 12:59Na druhé straně je mimo i zelený argument, že se tak z lesa vynáší potřebná biomasa. Většina toho malého koloběhu biomasy v lese netvoří větve, ale opadané listí a jehličí a drobné větévky. A ty se z lesa vůbec nesmí těžit v rámci zákazu získávání hrabanky z lesa.
Petr
4.4.2024 13:31Ano, auta do lesa nepatří, nicméně je nutné dodat, že dnes, kdy se v podstatě plošně a u všech činností v lese přešlo na plně mechanizované a z lesa se stala továrna (Harvestory, traktory, vyvážečky,... Po kterých zůstává jen spoušť a uválcovaná půda), jsou auta v lese bezvýznamným prvkem. Kdysi se argumentovalo hlukem a rušením klidu. Toto dnes daleko víc obstará lesní technika, a auta v lese už jen překáží mnohem větší a početnější lesní technice, které často nestačí ani stávající lesní cesty.
Radim Polášek
6.4.2024 15:12 Reaguje na PetrAuta tam mohou být přes léto denně, pokud se jedná o mezi lidmi profláknutý kus lesa.
Petr
6.4.2024 23:00 Reaguje na Radim PolášekPetr
6.4.2024 23:07 Reaguje na PetrPavel Jeřábek
8.4.2024 21:48 Reaguje na Radim PolášekProtože je to svým způsobem probírka, tak ze očekávat za dvacet let další probírku.
Pokud si představíme, že ke každému stromu ke kácení musí stroj dojet, a nezřídka přes kořeny stromů, které by tam měly být třeba ještě padesát i více let, tak to žádná hitparáda není.
Nicméně, lepší už to nebude do doby, kdy bude bída o práce, a lidi se zas vrátí do lesa s koňmi.
A to se nestane, tak žabičky se mohou těšit na mnoho tůněk, než se koleje přirozeně "zazemní".
Petr
9.4.2024 10:02 Reaguje na Pavel JeřábekA pak tam bezstarostně projede harvestor a půdu umačká, nebo ještě vyjede koleje tak, že se ani voda nevsákne, a to všechno. co se tam vytvářelo mnoho a mnoho let, během pár minut zničí. Ano, na první pohled se skro nic nestalo, nic není vidět, všechno je v pořádku, za pár týdnů to zase zaroste. Velký omyl. Ale to poznáme. Někteří už to chápat začínají, když vidí jak jsou lesy unavené a nezdravé, a uvědomují si že vše souvisí se vším, někteří to bohžel nepochopí. Nebo spíš nechtějí chápat, protože se toho sami přímo či nepřímo účastní.
Ona se lesní půda nikterak neliší od té na polích. I ta nutně potřebuje být v určitém skupenství a stavu, a obsahovat určité složky, jinak tam nic neroste a z krajny se pak stává polomrtvá hmota. V lese to jen není tolik vidět, protože pořád tam ještě něco roste.
Petr
9.4.2024 10:46 Reaguje na PetrP. Drak
9.4.2024 21:23 Reaguje na PetrRichard Vacek
4.4.2024 16:58Radim Polášek
6.4.2024 15:18 Reaguje na Richard VacekKlestí se sbírá sbíralo obvykle pro malá kamínka chudého člověka v chudém baráčku nebo i jednom pokoji, kde i jedno kilo spáleného klestí tu místnost znatelně ohřeje. To bylo běžné před 50 a více roky. Ne pro dnešní kotel vytápějící celý barák, kde je třeba spálit 30 - 60 kilo, aby se barák trošku ohřál. jenže kdo dneska kromě nějakých podivínů přebývá v zimě v jednom pokoji a topí malými kamínky, kde musí přikládat pomalu každých půl hodiny...
Miloš Zahradník
4.4.2024 18:02Petr
4.4.2024 18:12 Reaguje na Miloš ZahradníkZbyde poušť s nepořádkem po zemi a kdysi kyprou půdou uválcovanou na beton, případně ještě s efektními kolejemi.
Karel Ploranský
5.4.2024 10:22 Reaguje na PetrProti tomu je kterýkoliv z běžných občanů, kteří do lesa občas zajedou pro své pohodlí osobním autem, zcela bezvýznamným prvkem.
Ano ten nejhorší bezohledný hulvát nedokáže v lese napáchat takové hrůzy jako ti, kteří tam "hospodaří".
Slavomil Vinkler
5.4.2024 20:06 Reaguje na PetrPetr
6.4.2024 22:49 Reaguje na Slavomil VinklerPo těžbě harvestorem moc holé půdy nebývá. A jedlí je dnes tak pomálu, že dáváte skoro nereálný příklad. Podobně ty cesty. Lesní cesty s hlubšími kalužemi byly reálné tak před 40 lety. Dnes je to už jen představa. Přší jednou za čas a jen trochu. Když se někde udělají kaluže, za pár dní vyschnou, ani tam žáby nestačí dojít. Možná kdesi pár takových míst ještě je, ale to budou tam velké výjimky, které sotva můžete použít jako nějaký příklad.
Petr
6.4.2024 22:51 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
7.4.2024 07:25 Reaguje na PetrJen otázka. Proč by po harvestorové těžbě nemělo být moc holé půdy? Opravdu si myslíte že ten klest je po harvestoru všude?
Petr
7.4.2024 21:14 Reaguje na Jarek SchindlerHarvestor větve částečně drtí a láme. A tahle drť a změť částí větví zůstává po porostu. A ano, zůstává v podstatě všude, kudy harvestor projede.
Jarek Schindler
8.4.2024 19:45 Reaguje na PetrSamozřejmě, že nelétá. Pohybuje se , stejně jako po něm vyvážečka po linkách. Je schopný si ten strom opřít tam kde potřebuje a věškerý klest je společně s výřezy potom na té lince. Samozřejmě že nic nedrtí. Těžený strom se protahuje hlavicí a větve se sekají o ostré břity. Ano větve zůstávají tam kde harvestor projede. Tedy na lince a v jejím bezprostředním okolí. Oproti klasickému způsobu přibližování dlouhých výřezů které byly z náletu vytahovány po zemi toho náletu samozřejmě zničí minimum.
Petr
9.4.2024 09:35 Reaguje na Jarek SchindlerPetr
9.4.2024 10:17 Reaguje na Jarek SchindlerRadek
9.4.2024 10:34 Reaguje na Jarek SchindlerP. Drak
9.4.2024 21:27 Reaguje na PetrJen malinko nerozumím pojmu "efektní koleje"? Jako že vypadají hezky?
Petr
9.4.2024 23:45 Reaguje na P. DrakPavel Chaloupka
4.4.2024 22:01Břetislav Machaček
5.4.2024 10:41 Reaguje na Pavel Chaloupkajako my předloni, když na nás povolal hajný policii, která to ale nechala kvůli jiné závažné trestné činnosti být. Stačilo zřejmě to, že se jednalo o tradiční akci a to, že nás někdo viděl vystoupit z vlaku a jít směrem na tradiční tábořiště. Nemá smysl polemizovat
nad "partyzánštinou" při které budu hrát s vlastníkem lesa na
schovávanou a jsem pro rozumnou dohodu, jaká bývala pravidlem
kdysi. Tu je místo, které k táboření toleruji, toleruji sběr
klestí a po dohodě i větších souší, ale vyžaduji dodržování nepsaných pravidel. Mnohdy s námi revírníci poseděli u ohně, poklábosili, dali si s námi frťana, či pivko a my jim udělali nějakou brigádu za poděkování a možnost tábořit. Pak ale přijdou bonzáci, či nepřející Březinové a je problém, hra na schovávanou
a pokuty. Zlaté časy v minulosti, kdy byl potlach naoko akce SSM
a dřevo na oheň bylo odměnou za práci v lese. Moudří a slušní lidé se vždy nějak dohodli, ale to je nesměli časem nahradit hlupáci a lumpové!
Petr Brok
5.4.2024 09:39Břetislav Machaček
5.4.2024 10:24 Reaguje na Petr Brokkamarád pouze k sazenicím stromků. Sázel stromky klasicky v řadách
a obsypával štěpkou pouze sazenice. Díky mulčování měl téměř 90%
ujatých sazenic a údržba buřeně byla velmi snadná. Nemusel dosékat
ke kmínkům sazenic a tím je poškodit a po dvou létech od zasazení
už nesekal vůbec. Stromky svou výškou přerostly buřeň a ta je pak
chránila před okusem zvěří. Do toho ostružinového houští se ji za
okusem stromků moc nechtělo. Nechci radit, ale zkuste to mulčování
alespoň v malém a budete překvapen, kolik práce vám ušetří ta práce
prvotní s tím mulčováním. Mulč v suchu udržuje větší půdní vlhkost
a při rozkladu dodává stromkům i živiny. Musí ho ale být taková
vrstva( cca 10 cm) , aby zamezil růstu buřeně. Já mu s tím pomáhal
a byl jsem příjemně překvapen účinkem mulče. Nutno ale přiznat, že
sází i z náletů stromky, za které by kvůli jejich velikosti dal v
lesní školce majlant a že obnovil takovým způsobem pouze hektar
lesa. Větší výměry tak pracně nelze obnovovat, ale po pár létech
je to les přímo vzorový( teda podle lesníků, ale nikoliv podle
EKOmagorů).
Petr Brok
5.4.2024 12:48 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.4.2024 16:55 Reaguje na Petr Brokrozváželi kolečky ke stromkům. Takže jiný stroj
a jiný postup. Kamarádovi rovnou rostou cílové
dřeviny a les se tak obnovil rychleji, než když
používáte mezidřeviny, které pak likvidujete.
Je to vaše volba a vaše práce navíc.
Radim Polášek
6.4.2024 15:22 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
7.4.2024 09:23 Reaguje na Radim Polášekdělá při parkové a jiné výsadbě, kde mulč brání vysychání a brání v růstu plevelům. Nemusí se ani sekat tak blízko kmínkům a ty nechtíc poškodit vyžínáním. Zkuste to třeba
jen u pár stromků a zjistíte, zda to příště
neudělat i u ostatních. Upozorňuji ale, že
spotřeba štěpky aby byla účinná, je velká.
Na jeden stromek potřebujete minimálně půl
koleček štěpky podle jeho velikosti a terénu.
Každopádně kamarádovi se to osvědčilo a už
ani nijak jinak nově stromky nevysazuje.
Milan Milan
5.4.2024 19:54Břetislav Machaček
6.4.2024 11:44 Reaguje na Milan Milanněkterým. Soukromé vlastnictví je totiž něco jiného, než vlastnictví
společenské, které zůstalo pouze na zlomku rozlohy státu. Tam by to
mohlo zůstat postaru, ale u soukromníků bude záležet na dikci zákona
a na těch, kteří ho schválí. Pokud nijak neomezí právo vlastníků na
jejich majetek, tak i odnesení větévky bude krádež a soud jim dá za
pravdu, že mohou zakázat na svém pozemku cokoliv. Nabourání zákona
z doby Marie Terezie je nebezpečný precedens, který může mít nedozírné následky s řetězením nejrůznějších zákazů a omezení.
Pokud si někdo usmyslí kompletní zákaz vstupu na svůj majetek,
tak bude platný a bude záležet na vymahatelnosti tohoto zákazu. Uhlídat ale ty stovky hektarů něco stojí a záleží na efektivitě
takového konání. Lze zaplatit hlídače tím, co utrží vlastník za
to klestí? Nebo vlastníkovi na ekonomice nezáleží a bude hlídání
dotovat? Na to jsem opravdu zvědav, včetně vymahatelnosti pokut
například od sociálně chudých topících klestím a soušemi.
Jarek Schindler
7.4.2024 07:34 Reaguje na Břetislav MachačekJe to celé k smíchu. Na jednu stranu se v lese mají nechávat desítky m3 dřeva na zetlení a na druhou stranu se bude řešit nějaký klest. Zoufalá doba.
Břetislav Machaček
7.4.2024 09:40 Reaguje na Jarek Schindleru nás za městem dělají ohýnky z klestí, ale i ze
všeho co hoří, ale nepřízpůsobiví, kteří se uměli
přizpůsobit sociální politice státu si jdou pro
podporu na bydlení včetně doplatku na topení plynem
nebo i elektřinou. Můj známý dělá na sociálce a
říkal, jak přijdou s kojenci pro dávky a vyhrožují,
že pokud nedostanou peníze na topení, tak budou
spát v teple v budově sociálky. Po konzultaci s
nadřízenými jim podporu přiznají a klestí sbírat
nemusí. Ono jsou i lidé, kteří šetří už pouze z
principu, že je jim líto nevyužitého dřeva v lese
a "hřeje" je pocit, že díky tomu dřevu neshořelo
v elektrárně uhlí, plyn, či mazut. Bohužel proti
těm je zákon namířen taky! Víte po zkušenostech
s poslední samotěžbou před třemi roky, kdy mne to
dřevo bez započítání mé práce stálo tolik, co
zakoupené dřevo z pily, už nakupuji pouze odkory.
Ale když se vracím z procházky po lese, tak si
hodím na rameno nějakou tu soušku a až jich mám
na dvoře hromadu, tak je najednou zpracuji. A to
prosím nemám nouzi, ale nedá mi to nechat něco
nechat zbytečně shnít a topit drahým plynem a
nebo elektřinou z uhelné elektrárny.
Jarek Schindler
7.4.2024 14:26 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
8.4.2024 21:03 Reaguje na Jarek SchindlerJednou při dobývání těch pařezů v lese ze země, podruhé když to tvrdé zkroucené dřevo bude doma štípat a řezat a potřetí v zimě, když tím bude topit.
V lese dál od vesnice, kde jsme měli kdysi včely, byla kdysi taková odkopaná díra, kolem snad 2-3 kubíky odkopané země a v díře napůl odkopaný a částečně rozštípnutý velký pařez.
A o tom mi otec vyprávěl, že na tom místě kdysi dobýval teplo na zimu jeden takový vykopávač pařezů, už ho skoro měl, jen ještě druhý den pár hodin práce, šel večer domů, doma se mu udělalo špatně a zemřel. A ten pařez takhle skoro vykopaný zůstal. V té době už ten pařez začínal trouchnivět, takže tam byl tak 5 - 15 let.