Mělo by být dovoleno sbírat v lesích klestí? Správci lesů se na věc dívají různě
4.4.2024 10:21 | PRAHA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Zavedení sběru klestí s vědomím vlastníka by podle státního podniku posílilo práva vlastníků lesů. Lesy ČR podle mluvčí současný stav ani původní návrh nevnímají jako kontroverzní. "Ukáznění návštěvníci lesů vždy tuto možnost měli a mít budou i nadále. Těžební zbytky a klest v koncentrovaném objemu jsou každopádně obchodní komoditou, která má své místo v mixu obnovitelných zdrojů energie," uvedla.
Předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) Jiří Svoboda k chystané novele lesního zákona uvedl, že nikdo nechce omezovat ani vstup do lesů, ani sběr lesních plodů. Soukromí vlastníci lesů by sice chtěli, aby z preambule zákona vypadlo právo sbírat klest, což by ale podle Svobody nemělo znamenat, že klest nebude možné v lese sebrat. "Ale aby nebylo zaručeno, že to každý smí kdykoliv, kdekoliv, protože to si nemyslíme, že to je úplně dobře," řekl Svoboda. Členové SVOL obhospodařují 21 procent výměry všech lesů v ČR.
Podle Svobody je potřeba, aby v lese zůstávala část hmoty, aby tam zetlela a vracela půdě živiny. Další věc je podle něj to, že klest je dnes komoditou, která je předmětem prodeje. "To znamená, je tady nějaké štěpkování a energetické využití," řekl Svoboda. Podle jeho názoru nechtějí lesníci bránit tomu, aby si někdo třeba nasbíral trochu větví na oheň u rybníka. Ale v okamžiku, kdy by klest chtěl nakládat na nějaký vůz, tak už by měl potřebovat souhlas vlastníka lesa.
Městské lesy Hradec Králové považují případné zavedení sbírání klestí v lese jen se souhlasem vlastníka za zbytečnost. Ponechaly by současný stav. "V rekreačních lesích to bereme tak, že nám lidé pomáhají v lese uklízet. Nechal bych současný stav, vůbec nám to nevadí. Lesu to neublíží," řekl ČTK ředitel Městských lesů Milan Zerzán. Za větší problém považuje to, že lidé za sběrem klestí do lesů zajíždějí auty, ačkoliv je vjezd do lesů na lesní cesty zakázán.
Zavedení povolení na sběr klestí by podle Zerzána znamenalo značnou administrativu. Při samovýrobě palivového dřeva Městské lesy zájemcům prodávají dříví nejméně za 1000 korun. "Neumím si představit, kolik by člověk za takovou částku muset posbírat klestí. Hajný také není drábem, aby každého kontroloval, zda má doklad na to, že si nese v tašce čtyři šišky nebo kus dřeva," řekl.
Přečtěte si také |
Kdo vyhraje, když dojde ke střetu pasteveckého psa a vlka?
Připomínkové řízení k návrhu lesního zákona skončilo 22. března a ministerstvo zemědělství v současnosti novelu na základě připomínek upravuje. V důvodové zprávě k zákonu o lesích ministerstvo uvedlo, že je žádoucí, aby lidé nemohli lesní klest odnášet zcela volně bez vědomí vlastníka lesa. Klest může plnit různé funkce, lidé ho používají třeba k topení v kamnech, v lese zároveň působí proti erozi.
Výborný k tomu napsal, že možnost sběru jen se souhlasem majitelů lesů byl požadavek vlastníků a vydal pokyn tuto část z návrhu odstranit. "Honit kempaře se dřevem na opečení buřta nebo babku s klestím na zádech fakt nechci," uvedl na síti X.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět letOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
ss
smějící se bestie
4.4.2024 12:07Jak to schválí,
bude následovat další - kontrola množství lesních plodů, hub, odnášených z lesa a i možný zákaz sběru !
Odpovědět
bude následovat další - kontrola množství lesních plodů, hub, odnášených z lesa a i možný zákaz sběru !
LB
Lukas B.
4.4.2024 13:42 Reaguje na smějící se bestienávrat k rozumnému tereziánskému, čili volný sběr pro vlastní spotřebu, sběr pro další prodej se souhlasem vlastníka bych nevnímal jako nic špatného.
čili z dávné diskuse s jedním strážcem krnapu: nikdo nebude vyhánět starou vomáčkovou, když sbírá do hrníčku borůvky na koláč vnoučatům. ale nájezd drancujících řemeslných sběračů s hřebeny je něco jiného.
Odpovědět
čili z dávné diskuse s jedním strážcem krnapu: nikdo nebude vyhánět starou vomáčkovou, když sbírá do hrníčku borůvky na koláč vnoučatům. ale nájezd drancujících řemeslných sběračů s hřebeny je něco jiného.
JS
Jarek Schindler
6.4.2024 10:37 Reaguje na Lukas B.No, pokud je ta Vomáčková místní tak to rukama asi moc sbírat taky nebude. On ten hřeben v podstatě ničemu nevadí. To by ten strážce KRNAPU měl asi také vědět.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
5.4.2024 08:18 Reaguje na smějící se bestieKlidně limit na sběr plodů a omezení techniky sběru. Když vidim blbce jak hřebeny rvou borůvky včetně keříků, tak bych dával 100000 Kč pokuty hned.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.4.2024 10:44 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekNo, klidně se s vámi vsadím, že to hřebenem budu mít čistší než vy rukama. No a zatímco vy budete sešlapávat borůvčí s jedním natrhaným litrem tak já budu s kýblem již dávno doma. Jinak samozřejmě, nějaké nájezdy Poláků či našich " nezaměstnaných" pro přilepšení k podpoře, také nemusím. Ono to ale ani v jejich případě hlavně není o nějakém vytrhaném borůvčí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.4.2024 15:39 Reaguje na Jarek Schindlers křížkem po funuse, ale stejně zareaguji:
pokud budete sbírat hřebenem na koláče, tak to (ve vlastním zájmu) budete mít jakžtakž čisté a zas tak moc toho nezničíte. i na prodej borůvek u silnice budete sbírat tak, aby to vůbec někdo kdo není nevidomý byl ochoten koupit. ale pokud to budete sbírat jako surovinu pro bio barvení biobavlny (podle diskuse s jedním strážcem krňapákem to bylo asi před dvaceti lety odbyt jedné party sběračů řádící ve vrcholových partiích) tak nebude vadit rozmaďhané a plné bordelu a keříky jak po pasení medvěda.
jisté sběračské gangy (lepší slovo mě nenapadá) fungovaly svého času tak, že dvoumetráková matrona si sedla do mechu a omladina ji nosila vyrvané borůvčí k obírání.
ostatně, od paní, od které jsme kupovali chalupu, jsme vyslechli půvabnou historku o sběračkách borůvek a vinařích: když byla postavena dráha do rokytnice (která vlastně končí v Jablonečku), tak báby a tety z Pasek a Jablonečku vyrazily na konci září v sobotu před úsvitem s nůšemana Kokerháč na poslední borůvky, a tam do odpoledního narvaly borůvek kolik unesly. v neděli ve čtyři ráno dvě tetky, co měly starýho u dráhy a tedy režijku nasedly s mnoha nůšemi na vlak, a někdy před polednem byly po čtyřech přestupech v hustopečích na výročním trhu, kde jim vinaři mohli ruce utrhat, v poledne nasedly na vlak domů a posledním flamendrákem se před půlnocí dokodrcaly domů. a pak měl, pane, ten hustopečskej vavřineček barvu a buket po lesním ovoci.
Odpovědět
pokud budete sbírat hřebenem na koláče, tak to (ve vlastním zájmu) budete mít jakžtakž čisté a zas tak moc toho nezničíte. i na prodej borůvek u silnice budete sbírat tak, aby to vůbec někdo kdo není nevidomý byl ochoten koupit. ale pokud to budete sbírat jako surovinu pro bio barvení biobavlny (podle diskuse s jedním strážcem krňapákem to bylo asi před dvaceti lety odbyt jedné party sběračů řádící ve vrcholových partiích) tak nebude vadit rozmaďhané a plné bordelu a keříky jak po pasení medvěda.
jisté sběračské gangy (lepší slovo mě nenapadá) fungovaly svého času tak, že dvoumetráková matrona si sedla do mechu a omladina ji nosila vyrvané borůvčí k obírání.
ostatně, od paní, od které jsme kupovali chalupu, jsme vyslechli půvabnou historku o sběračkách borůvek a vinařích: když byla postavena dráha do rokytnice (která vlastně končí v Jablonečku), tak báby a tety z Pasek a Jablonečku vyrazily na konci září v sobotu před úsvitem s nůšemana Kokerháč na poslední borůvky, a tam do odpoledního narvaly borůvek kolik unesly. v neděli ve čtyři ráno dvě tetky, co měly starýho u dráhy a tedy režijku nasedly s mnoha nůšemi na vlak, a někdy před polednem byly po čtyřech přestupech v hustopečích na výročním trhu, kde jim vinaři mohli ruce utrhat, v poledne nasedly na vlak domů a posledním flamendrákem se před půlnocí dokodrcaly domů. a pak měl, pane, ten hustopečskej vavřineček barvu a buket po lesním ovoci.
RP
Radim Polášek
4.4.2024 12:59Sbírání klestí bylo dříve sociální opatření, chudé venkovské rodiny bez peněz mohly získat zdarma aspoň nejnutnější otop na zimu. Dneska to je jako sociální opatření dávno mimo.
Na druhé straně je mimo i zelený argument, že se tak z lesa vynáší potřebná biomasa. Většina toho malého koloběhu biomasy v lese netvoří větve, ale opadané listí a jehličí a drobné větévky. A ty se z lesa vůbec nesmí těžit v rámci zákazu získávání hrabanky z lesa.
Odpovědět
Na druhé straně je mimo i zelený argument, že se tak z lesa vynáší potřebná biomasa. Většina toho malého koloběhu biomasy v lese netvoří větve, ale opadané listí a jehličí a drobné větévky. A ty se z lesa vůbec nesmí těžit v rámci zákazu získávání hrabanky z lesa.
Pe
Petr
4.4.2024 13:31"Za větší problém považuje to, že lidé za sběrem klestí do lesů zajíždějí auty, ačkoliv je vjezd do lesů na lesní cesty zakázán."
Ano, auta do lesa nepatří, nicméně je nutné dodat, že dnes, kdy se v podstatě plošně a u všech činností v lese přešlo na plně mechanizované a z lesa se stala továrna (Harvestory, traktory, vyvážečky,... Po kterých zůstává jen spoušť a uválcovaná půda), jsou auta v lese bezvýznamným prvkem. Kdysi se argumentovalo hlukem a rušením klidu. Toto dnes daleko víc obstará lesní technika, a auta v lese už jen překáží mnohem větší a početnější lesní technice, které často nestačí ani stávající lesní cesty.
Odpovědět
Ano, auta do lesa nepatří, nicméně je nutné dodat, že dnes, kdy se v podstatě plošně a u všech činností v lese přešlo na plně mechanizované a z lesa se stala továrna (Harvestory, traktory, vyvážečky,... Po kterých zůstává jen spoušť a uválcovaná půda), jsou auta v lese bezvýznamným prvkem. Kdysi se argumentovalo hlukem a rušením klidu. Toto dnes daleko víc obstará lesní technika, a auta v lese už jen překáží mnohem větší a početnější lesní technice, které často nestačí ani stávající lesní cesty.
RP
Radim Polášek
6.4.2024 15:12 Reaguje na PetrTo je zelený propagandistický nesmysl. harvestor tam je jednou za 60 = 100 let, traktor odvážející palivové dřevo z prořezávky jednou za pár let.
Auta tam mohou být přes léto denně, pokud se jedná o mezi lidmi profláknutý kus lesa.
Odpovědět
Auta tam mohou být přes léto denně, pokud se jedná o mezi lidmi profláknutý kus lesa.
Pe
Petr
6.4.2024 23:00 Reaguje na Radim PolášekTo možná v ideálním případě. V dnešním reálu, kdy se dělá nahodilá těžba co pár let, je harvestor a vyvážečka pro majitele vynikající byznys a lesy jsou jako mlat. V některých lesích už jsou trvale vyježděné trasy. Naproti tomu auto do porostu nezajede ani náhodou. Zastaví někde na kraji u cesty, maximálně někam trochu zastrčí čumák. Vliv na lesní půdu mizivý, skoro žádný. Je jen jedna možnost jak autem zajet do porostu - po trase, kterou vytvořila a uválcovala vyvážečka.
Odpovědět
Pe
Petr
6.4.2024 23:07 Reaguje na PetrDo lesa se autem jezdilo do doby favoritů, který projel všude a neměl žádné drahé plasty, které by šly utrhnout, takže nic nehrozilo. Dnešními novými a zaplastovanými auty nikdo do lesa nejezdí. Maximálně někde kousek, když je tam hodně dobrá cesta, nebo vyježděné místo. Jinak ani náhodou. Zavadíte o větev, a škrábanec a utržený plast, a deset tisíc pryč.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
8.4.2024 21:48 Reaguje na Radim PolášekU nás harvestorem na několika desítkách hektarech proběhla výběrová těžba, jak po ní mnozí volají. A ještě k tomu v únoru, za největšího mokra - i když v normální zimě je zmrznuto, takže termín byl správný.
Protože je to svým způsobem probírka, tak ze očekávat za dvacet let další probírku.
Pokud si představíme, že ke každému stromu ke kácení musí stroj dojet, a nezřídka přes kořeny stromů, které by tam měly být třeba ještě padesát i více let, tak to žádná hitparáda není.
Nicméně, lepší už to nebude do doby, kdy bude bída o práce, a lidi se zas vrátí do lesa s koňmi.
A to se nestane, tak žabičky se mohou těšit na mnoho tůněk, než se koleje přirozeně "zazemní".
Odpovědět
Protože je to svým způsobem probírka, tak ze očekávat za dvacet let další probírku.
Pokud si představíme, že ke každému stromu ke kácení musí stroj dojet, a nezřídka přes kořeny stromů, které by tam měly být třeba ještě padesát i více let, tak to žádná hitparáda není.
Nicméně, lepší už to nebude do doby, kdy bude bída o práce, a lidi se zas vrátí do lesa s koňmi.
A to se nestane, tak žabičky se mohou těšit na mnoho tůněk, než se koleje přirozeně "zazemní".
Pe
Petr
9.4.2024 10:02 Reaguje na Pavel JeřábekŽabičky se možná mohou těšit, jenže v současném klimatu, kdy prší jednou za čas, je naprostá většina těchto louží jen velice krátkodobých, obratem vyschnou. V pondělí zaprší, v pátek je tam zase sucho. A i když náhodou někde nějaká voda v koleji vydrží déle, tak nějaká žabička je úpplně mizivý přínos proti tisíckrát většímu problému, a to je zhutněná a zničená půda. Ta půda se vytváří stovky a tisíce let. A není to jen obyčejná hlína, jak si lidé myslí. Je to celé komplexní životní prostředí, a hlavně vodní prostředí. Žije v ní neskutečně bohatý svět, životně důležitý pro celkovou prosperitu lesa. Od bakterií, přes mykorhizní houby, mechy, hmyz, bezobratlé i "obratlé" živočichy, kořeny a semenáčky rostlin... A všechno je to závislé na určité kyprosti, vzdušnosti, měkkosti, propustnosti i vlhkosti půdy. A nejen v tom místě. Například voda v půdě není jen místní věc, ale je to celoplošný půdní systém s miliony kapilár, kanálků a vodních tras.
A pak tam bezstarostně projede harvestor a půdu umačká, nebo ještě vyjede koleje tak, že se ani voda nevsákne, a to všechno. co se tam vytvářelo mnoho a mnoho let, během pár minut zničí. Ano, na první pohled se skro nic nestalo, nic není vidět, všechno je v pořádku, za pár týdnů to zase zaroste. Velký omyl. Ale to poznáme. Někteří už to chápat začínají, když vidí jak jsou lesy unavené a nezdravé, a uvědomují si že vše souvisí se vším, někteří to bohžel nepochopí. Nebo spíš nechtějí chápat, protože se toho sami přímo či nepřímo účastní.
Ona se lesní půda nikterak neliší od té na polích. I ta nutně potřebuje být v určitém skupenství a stavu, a obsahovat určité složky, jinak tam nic neroste a z krajny se pak stává polomrtvá hmota. V lese to jen není tolik vidět, protože pořád tam ještě něco roste.
Odpovědět
A pak tam bezstarostně projede harvestor a půdu umačká, nebo ještě vyjede koleje tak, že se ani voda nevsákne, a to všechno. co se tam vytvářelo mnoho a mnoho let, během pár minut zničí. Ano, na první pohled se skro nic nestalo, nic není vidět, všechno je v pořádku, za pár týdnů to zase zaroste. Velký omyl. Ale to poznáme. Někteří už to chápat začínají, když vidí jak jsou lesy unavené a nezdravé, a uvědomují si že vše souvisí se vším, někteří to bohžel nepochopí. Nebo spíš nechtějí chápat, protože se toho sami přímo či nepřímo účastní.
Ona se lesní půda nikterak neliší od té na polích. I ta nutně potřebuje být v určitém skupenství a stavu, a obsahovat určité složky, jinak tam nic neroste a z krajny se pak stává polomrtvá hmota. V lese to jen není tolik vidět, protože pořád tam ještě něco roste.
Pe
Petr
9.4.2024 10:46 Reaguje na PetrProč vlastně lidé, kteří jásají nad vodou v kolejích v lese, nejásají i nad tím samým na poli? Vždyť je to úplně to samé. I na poli by měli být rád, že se tam voda nevsakuje, ale drží na povrchu, a že žabičky budou mít kde žít.
Odpovědět
PD
P. Drak
9.4.2024 21:23 Reaguje na PetrMáte pravdu. Lesní půda, do které vjela mechanizace, se nepochybně obnoví. Těžcí až nereální optimisté říkají, že za sto let. Střeďáci říkají, že možná(!) už za tisíc let. Realisté říkají, že po příští době ledové.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
4.4.2024 16:58Klestí sbírají obvykle takové sociální skupiny, u kterých není žádný důvod to omezovat a dělat z nich zločince.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
6.4.2024 15:18 Reaguje na Richard VacekNějak si nedovedu představit dnešní důchodce nebo kohokoliv dneska sbírajícího klestí do kotle svého ústředního topení, aby měli doma teplo.
Klestí se sbírá sbíralo obvykle pro malá kamínka chudého člověka v chudém baráčku nebo i jednom pokoji, kde i jedno kilo spáleného klestí tu místnost znatelně ohřeje. To bylo běžné před 50 a více roky. Ne pro dnešní kotel vytápějící celý barák, kde je třeba spálit 30 - 60 kilo, aby se barák trošku ohřál. jenže kdo dneska kromě nějakých podivínů přebývá v zimě v jednom pokoji a topí malými kamínky, kde musí přikládat pomalu každých půl hodiny...
Odpovědět
Klestí se sbírá sbíralo obvykle pro malá kamínka chudého člověka v chudém baráčku nebo i jednom pokoji, kde i jedno kilo spáleného klestí tu místnost znatelně ohřeje. To bylo běžné před 50 a více roky. Ne pro dnešní kotel vytápějící celý barák, kde je třeba spálit 30 - 60 kilo, aby se barák trošku ohřál. jenže kdo dneska kromě nějakých podivínů přebývá v zimě v jednom pokoji a topí malými kamínky, kde musí přikládat pomalu každých půl hodiny...
MZ
Miloš Zahradník
4.4.2024 18:02Znami v Jizerkach uvnitr CHKO byli pred tydnem lehce sokovani, kdyz uvideli paseku na miste lesa u jejich chalupy, kam prijeli po nekolikatydenni pauze https://photos.app.goo.gl/wPT6r5yJhbBNWkAJ6 ale toto je asi standardni obrazek po najezdu harvestoru. Taky bych rekl ze jeden z hlavnich problemu dnes je ze lidi, kteri by byli ochotni takoehle hromady prebrat za ucelem separace vetvi pripadne sisek vhodnych k topeni dnes jiz neexistuji
Odpovědět
Pe
Petr
4.4.2024 18:12 Reaguje na Miloš ZahradníkAno, mechanizovaná, průmyslová lesní těžba a hromada klestu připravená na seštěpkování a prodej. Porostem jede harvestor, vytěží dřevo, nechá ho za sebou, větve nechá po zemi. Poté tam jede vyvážecí traktor a vysbárá a odveze dřevo. Pak jede znovu a vysbírá větve a co vysbírat jde, a navozí to někam na hromadu. Tam přijede štěpkovač, rozemele to, nachrlí na odvozní kontejner a jede to kamsi...
Zbyde poušť s nepořádkem po zemi a kdysi kyprou půdou uválcovanou na beton, případně ještě s efektními kolejemi.
Odpovědět
Zbyde poušť s nepořádkem po zemi a kdysi kyprou půdou uválcovanou na beton, případně ještě s efektními kolejemi.
KP
Karel Ploranský
5.4.2024 10:22 Reaguje na PetrAno, takových míst jsem už viděl dost.
Proti tomu je kterýkoliv z běžných občanů, kteří do lesa občas zajedou pro své pohodlí osobním autem, zcela bezvýznamným prvkem.
Ano ten nejhorší bezohledný hulvát nedokáže v lese napáchat takové hrůzy jako ti, kteří tam "hospodaří".
Odpovědět
Proti tomu je kterýkoliv z běžných občanů, kteří do lesa občas zajedou pro své pohodlí osobním autem, zcela bezvýznamným prvkem.
Ano ten nejhorší bezohledný hulvát nedokáže v lese napáchat takové hrůzy jako ti, kteří tam "hospodaří".
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2024 20:06 Reaguje na PetrNaprostý nesmysl. Disturbance lesu neškodí, nýbrž zvyšuje biodiverzitu. Například jedle nesnáší neporušený povrch a potřebuje k samovýsevu holou půdu. Nebo kuňka žlutá potřebuje lesní cesty s hlubšími kalužemi. Asi o lese toho moc nevíte.
Odpovědět
RP
Pe
Petr
6.4.2024 22:49 Reaguje na Slavomil VinklerCo je naprostý nesmysl? Popsal jsem realitu těžby v lese. Někdy do lesa zajděte, ať víte co se tam děje. Vaše představy jsou opravdu jen představy.
Po těžbě harvestorem moc holé půdy nebývá. A jedlí je dnes tak pomálu, že dáváte skoro nereálný příklad. Podobně ty cesty. Lesní cesty s hlubšími kalužemi byly reálné tak před 40 lety. Dnes je to už jen představa. Přší jednou za čas a jen trochu. Když se někde udělají kaluže, za pár dní vyschnou, ani tam žáby nestačí dojít. Možná kdesi pár takových míst ještě je, ale to budou tam velké výjimky, které sotva můžete použít jako nějaký příklad.
Odpovědět
Po těžbě harvestorem moc holé půdy nebývá. A jedlí je dnes tak pomálu, že dáváte skoro nereálný příklad. Podobně ty cesty. Lesní cesty s hlubšími kalužemi byly reálné tak před 40 lety. Dnes je to už jen představa. Přší jednou za čas a jen trochu. Když se někde udělají kaluže, za pár dní vyschnou, ani tam žáby nestačí dojít. Možná kdesi pár takových míst ještě je, ale to budou tam velké výjimky, které sotva můžete použít jako nějaký příklad.
Pe
Petr
6.4.2024 22:51 Reaguje na Slavomil VinklerA když se někde těží harvestorem, moc se tam s přirozenou obnovou nepočítá. Fakt jděte někdy do lesa, ať víte o čem mluvíme.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.4.2024 07:25 Reaguje na PetrZajímavé. Přitom ten harvestor je právě pro odtěžení porostu nad přirozenou obnovou tím nejšetrnějším prostředkem. Ono stačí jit jednou za čas na houby nebo do lesa na výlet. Dnes ty procházky po lese vyrábí největší odborníky.
Jen otázka. Proč by po harvestorové těžbě nemělo být moc holé půdy? Opravdu si myslíte že ten klest je po harvestoru všude?
Odpovědět
Jen otázka. Proč by po harvestorové těžbě nemělo být moc holé půdy? Opravdu si myslíte že ten klest je po harvestoru všude?
Pe
Petr
7.4.2024 21:14 Reaguje na Jarek SchindlerA jak se harvestor pohybuje po porostu přes tu stávající přirozenou obnovu? Přelétává?
Harvestor větve částečně drtí a láme. A tahle drť a změť částí větví zůstává po porostu. A ano, zůstává v podstatě všude, kudy harvestor projede.
Odpovědět
Harvestor větve částečně drtí a láme. A tahle drť a změť částí větví zůstává po porostu. A ano, zůstává v podstatě všude, kudy harvestor projede.
JS
Jarek Schindler
8.4.2024 19:45 Reaguje na PetrJe vidět, že jste harvestor v práci neviděl a žvatláte pouze dávno vyvrácená ochranářská moudra.
Samozřejmě, že nelétá. Pohybuje se , stejně jako po něm vyvážečka po linkách. Je schopný si ten strom opřít tam kde potřebuje a věškerý klest je společně s výřezy potom na té lince. Samozřejmě že nic nedrtí. Těžený strom se protahuje hlavicí a větve se sekají o ostré břity. Ano větve zůstávají tam kde harvestor projede. Tedy na lince a v jejím bezprostředním okolí. Oproti klasickému způsobu přibližování dlouhých výřezů které byly z náletu vytahovány po zemi toho náletu samozřejmě zničí minimum.
Odpovědět
Samozřejmě, že nelétá. Pohybuje se , stejně jako po něm vyvážečka po linkách. Je schopný si ten strom opřít tam kde potřebuje a věškerý klest je společně s výřezy potom na té lince. Samozřejmě že nic nedrtí. Těžený strom se protahuje hlavicí a větve se sekají o ostré břity. Ano větve zůstávají tam kde harvestor projede. Tedy na lince a v jejím bezprostředním okolí. Oproti klasickému způsobu přibližování dlouhých výřezů které byly z náletu vytahovány po zemi toho náletu samozřejmě zničí minimum.
Pe
Petr
9.4.2024 09:35 Reaguje na Jarek SchindlerNaopak mi přijde, že vy jste nikdy v reálu nic neviděl, a jako mnozí zde pro své teorie zásadně argumentujete jen ideálními případy a učebnicovými situacemi. Jenže k těm ve skutečnosti téměř nedochází a realita vypadá zcela jinak, v podstatě jako přesný opak těchto argumentů.
Odpovědět
Pe
Petr
9.4.2024 10:17 Reaguje na Jarek SchindlerNaštěstí se každý může na Youtube podívat jak taková práce harvestoru vypadá a porovnat s tím, co píšete. A ani to není úplná skutečnost. Opravdovou denní realitou se nikdo chlubit nebude.
Odpovědět
Ra
Radek
9.4.2024 10:34 Reaguje na Jarek Schindlertady si někdo vzal hodně veselou tabletku a nebo hustý cigáro , jste asi nikdy neviděl koně , že :-)
Odpovědět
PD
P. Drak
9.4.2024 21:27 Reaguje na PetrMáte pravdu.
Jen malinko nerozumím pojmu "efektní koleje"? Jako že vypadají hezky?
Odpovědět
Jen malinko nerozumím pojmu "efektní koleje"? Jako že vypadají hezky?
Pe
Petr
9.4.2024 23:45 Reaguje na P. DrakKoleje jsou tragédie a dokreslují činnost harvestoru, nebo obecně těžké techniky v lese.
Odpovědět
PC
Pavel Chaloupka
4.4.2024 22:01Mno. odhlasujte si, co chcete, ale už skoro 40 let jezdím na vandry, a představa, že mi změny zákonů budou bránit ve vstupu do lesa nebo ve sběru popadaného klestí na táborák, mi přijde dost směšná. Tohle prostě respektovat nebudu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.4.2024 10:41 Reaguje na Pavel ChaloupkaOno stačí výměna vlastníka a nebo jen revírníka a budete překvapen
jako my předloni, když na nás povolal hajný policii, která to ale nechala kvůli jiné závažné trestné činnosti být. Stačilo zřejmě to, že se jednalo o tradiční akci a to, že nás někdo viděl vystoupit z vlaku a jít směrem na tradiční tábořiště. Nemá smysl polemizovat
nad "partyzánštinou" při které budu hrát s vlastníkem lesa na
schovávanou a jsem pro rozumnou dohodu, jaká bývala pravidlem
kdysi. Tu je místo, které k táboření toleruji, toleruji sběr
klestí a po dohodě i větších souší, ale vyžaduji dodržování nepsaných pravidel. Mnohdy s námi revírníci poseděli u ohně, poklábosili, dali si s námi frťana, či pivko a my jim udělali nějakou brigádu za poděkování a možnost tábořit. Pak ale přijdou bonzáci, či nepřející Březinové a je problém, hra na schovávanou
a pokuty. Zlaté časy v minulosti, kdy byl potlach naoko akce SSM
a dřevo na oheň bylo odměnou za práci v lese. Moudří a slušní lidé se vždy nějak dohodli, ale to je nesměli časem nahradit hlupáci a lumpové!
Odpovědět
jako my předloni, když na nás povolal hajný policii, která to ale nechala kvůli jiné závažné trestné činnosti být. Stačilo zřejmě to, že se jednalo o tradiční akci a to, že nás někdo viděl vystoupit z vlaku a jít směrem na tradiční tábořiště. Nemá smysl polemizovat
nad "partyzánštinou" při které budu hrát s vlastníkem lesa na
schovávanou a jsem pro rozumnou dohodu, jaká bývala pravidlem
kdysi. Tu je místo, které k táboření toleruji, toleruji sběr
klestí a po dohodě i větších souší, ale vyžaduji dodržování nepsaných pravidel. Mnohdy s námi revírníci poseděli u ohně, poklábosili, dali si s námi frťana, či pivko a my jim udělali nějakou brigádu za poděkování a možnost tábořit. Pak ale přijdou bonzáci, či nepřející Březinové a je problém, hra na schovávanou
a pokuty. Zlaté časy v minulosti, kdy byl potlach naoko akce SSM
a dřevo na oheň bylo odměnou za práci v lese. Moudří a slušní lidé se vždy nějak dohodli, ale to je nesměli časem nahradit hlupáci a lumpové!
PB
Petr Brok
5.4.2024 09:39Mám asi rozumné sousedy, protože se už léta chodí ptát. Jen jednou jsem v jednom konkrétní lese nepovolil sběr po těžbě, neb jsem měl objednán štěpkovač-drtič , který vše nechal na místě. Nyní to tam roste jako divé, boužel včetně ostružin, které trochu dusí stromky a blbě se vyžínají.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.4.2024 10:24 Reaguje na Petr BrokOno je asi chybou, že jste štěpku rozptýlil plošně a nikoliv jako
kamarád pouze k sazenicím stromků. Sázel stromky klasicky v řadách
a obsypával štěpkou pouze sazenice. Díky mulčování měl téměř 90%
ujatých sazenic a údržba buřeně byla velmi snadná. Nemusel dosékat
ke kmínkům sazenic a tím je poškodit a po dvou létech od zasazení
už nesekal vůbec. Stromky svou výškou přerostly buřeň a ta je pak
chránila před okusem zvěří. Do toho ostružinového houští se ji za
okusem stromků moc nechtělo. Nechci radit, ale zkuste to mulčování
alespoň v malém a budete překvapen, kolik práce vám ušetří ta práce
prvotní s tím mulčováním. Mulč v suchu udržuje větší půdní vlhkost
a při rozkladu dodává stromkům i živiny. Musí ho ale být taková
vrstva( cca 10 cm) , aby zamezil růstu buřeně. Já mu s tím pomáhal
a byl jsem příjemně překvapen účinkem mulče. Nutno ale přiznat, že
sází i z náletů stromky, za které by kvůli jejich velikosti dal v
lesní školce majlant a že obnovil takovým způsobem pouze hektar
lesa. Větší výměry tak pracně nelze obnovovat, ale po pár létech
je to les přímo vzorový( teda podle lesníků, ale nikoliv podle
EKOmagorů).
Odpovědět
kamarád pouze k sazenicím stromků. Sázel stromky klasicky v řadách
a obsypával štěpkou pouze sazenice. Díky mulčování měl téměř 90%
ujatých sazenic a údržba buřeně byla velmi snadná. Nemusel dosékat
ke kmínkům sazenic a tím je poškodit a po dvou létech od zasazení
už nesekal vůbec. Stromky svou výškou přerostly buřeň a ta je pak
chránila před okusem zvěří. Do toho ostružinového houští se ji za
okusem stromků moc nechtělo. Nechci radit, ale zkuste to mulčování
alespoň v malém a budete překvapen, kolik práce vám ušetří ta práce
prvotní s tím mulčováním. Mulč v suchu udržuje větší půdní vlhkost
a při rozkladu dodává stromkům i živiny. Musí ho ale být taková
vrstva( cca 10 cm) , aby zamezil růstu buřeně. Já mu s tím pomáhal
a byl jsem příjemně překvapen účinkem mulče. Nutno ale přiznat, že
sází i z náletů stromky, za které by kvůli jejich velikosti dal v
lesní školce majlant a že obnovil takovým způsobem pouze hektar
lesa. Větší výměry tak pracně nelze obnovovat, ale po pár létech
je to les přímo vzorový( teda podle lesníků, ale nikoliv podle
EKOmagorů).
PB
Petr Brok
5.4.2024 12:48 Reaguje na Břetislav MachačekTo rozprostřel ten stroj, co jsem na to objednal. Ale zdá se, že si stromky poradí a jestli budou nějaké křivé mně nevadí, protože pod ně do stínu budu sázet jiné a tyto pak vyřadím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.4.2024 16:55 Reaguje na Petr BrokJemu to nafoukal drtič na hromady a z nich jsme to
rozváželi kolečky ke stromkům. Takže jiný stroj
a jiný postup. Kamarádovi rovnou rostou cílové
dřeviny a les se tak obnovil rychleji, než když
používáte mezidřeviny, které pak likvidujete.
Je to vaše volba a vaše práce navíc.
Odpovědět
rozváželi kolečky ke stromkům. Takže jiný stroj
a jiný postup. Kamarádovi rovnou rostou cílové
dřeviny a les se tak obnovil rychleji, než když
používáte mezidřeviny, které pak likvidujete.
Je to vaše volba a vaše práce navíc.
RP
Radim Polášek
6.4.2024 15:22 Reaguje na Břetislav MachačekZajímavá zkušenost. nevím, jestli ji využiji, ale díky.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.4.2024 09:23 Reaguje na Radim PolášekOn prostě pouze kopíroval to, co se běžně
dělá při parkové a jiné výsadbě, kde mulč brání vysychání a brání v růstu plevelům. Nemusí se ani sekat tak blízko kmínkům a ty nechtíc poškodit vyžínáním. Zkuste to třeba
jen u pár stromků a zjistíte, zda to příště
neudělat i u ostatních. Upozorňuji ale, že
spotřeba štěpky aby byla účinná, je velká.
Na jeden stromek potřebujete minimálně půl
koleček štěpky podle jeho velikosti a terénu.
Každopádně kamarádovi se to osvědčilo a už
ani nijak jinak nově stromky nevysazuje.
Odpovědět
dělá při parkové a jiné výsadbě, kde mulč brání vysychání a brání v růstu plevelům. Nemusí se ani sekat tak blízko kmínkům a ty nechtíc poškodit vyžínáním. Zkuste to třeba
jen u pár stromků a zjistíte, zda to příště
neudělat i u ostatních. Upozorňuji ale, že
spotřeba štěpky aby byla účinná, je velká.
Na jeden stromek potřebujete minimálně půl
koleček štěpky podle jeho velikosti a terénu.
Každopádně kamarádovi se to osvědčilo a už
ani nijak jinak nově stromky nevysazuje.
MM
Milan Milan
5.4.2024 19:54Nesmylné a ničím nepodložené utahování šroubů ve všech oblastech života společnosti, je projev idiotského komerčně pomateného myšlení současných představitelů státní moci a a jejich "našeptávačů", výrazem pohrdání občanem jemuž tato země ve skutečnosti patří, ale taky výrazem občanské bezmoci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.4.2024 11:44 Reaguje na Milan MilanJste na omylu s tvrzením, že tato země patří občanům. Ano, ale pouze
některým. Soukromé vlastnictví je totiž něco jiného, než vlastnictví
společenské, které zůstalo pouze na zlomku rozlohy státu. Tam by to
mohlo zůstat postaru, ale u soukromníků bude záležet na dikci zákona
a na těch, kteří ho schválí. Pokud nijak neomezí právo vlastníků na
jejich majetek, tak i odnesení větévky bude krádež a soud jim dá za
pravdu, že mohou zakázat na svém pozemku cokoliv. Nabourání zákona
z doby Marie Terezie je nebezpečný precedens, který může mít nedozírné následky s řetězením nejrůznějších zákazů a omezení.
Pokud si někdo usmyslí kompletní zákaz vstupu na svůj majetek,
tak bude platný a bude záležet na vymahatelnosti tohoto zákazu. Uhlídat ale ty stovky hektarů něco stojí a záleží na efektivitě
takového konání. Lze zaplatit hlídače tím, co utrží vlastník za
to klestí? Nebo vlastníkovi na ekonomice nezáleží a bude hlídání
dotovat? Na to jsem opravdu zvědav, včetně vymahatelnosti pokut
například od sociálně chudých topících klestím a soušemi.
Odpovědět
některým. Soukromé vlastnictví je totiž něco jiného, než vlastnictví
společenské, které zůstalo pouze na zlomku rozlohy státu. Tam by to
mohlo zůstat postaru, ale u soukromníků bude záležet na dikci zákona
a na těch, kteří ho schválí. Pokud nijak neomezí právo vlastníků na
jejich majetek, tak i odnesení větévky bude krádež a soud jim dá za
pravdu, že mohou zakázat na svém pozemku cokoliv. Nabourání zákona
z doby Marie Terezie je nebezpečný precedens, který může mít nedozírné následky s řetězením nejrůznějších zákazů a omezení.
Pokud si někdo usmyslí kompletní zákaz vstupu na svůj majetek,
tak bude platný a bude záležet na vymahatelnosti tohoto zákazu. Uhlídat ale ty stovky hektarů něco stojí a záleží na efektivitě
takového konání. Lze zaplatit hlídače tím, co utrží vlastník za
to klestí? Nebo vlastníkovi na ekonomice nezáleží a bude hlídání
dotovat? Na to jsem opravdu zvědav, včetně vymahatelnosti pokut
například od sociálně chudých topících klestím a soušemi.
JS
Jarek Schindler
7.4.2024 07:34 Reaguje na Břetislav MachačekOpravdu si myslíte, že ti sociálně chudí si pujdou do lesa pro " otýpku klestí"? Neblázněte. No a souše? Ty jsou i kubíkové.
Je to celé k smíchu. Na jednu stranu se v lese mají nechávat desítky m3 dřeva na zetlení a na druhou stranu se bude řešit nějaký klest. Zoufalá doba.
Odpovědět
Je to celé k smíchu. Na jednu stranu se v lese mají nechávat desítky m3 dřeva na zetlení a na druhou stranu se bude řešit nějaký klest. Zoufalá doba.
BM
Břetislav Machaček
7.4.2024 09:40 Reaguje na Jarek SchindlerOno je sociálně chudý a sociálně chudý. Bezďáci si
u nás za městem dělají ohýnky z klestí, ale i ze
všeho co hoří, ale nepřízpůsobiví, kteří se uměli
přizpůsobit sociální politice státu si jdou pro
podporu na bydlení včetně doplatku na topení plynem
nebo i elektřinou. Můj známý dělá na sociálce a
říkal, jak přijdou s kojenci pro dávky a vyhrožují,
že pokud nedostanou peníze na topení, tak budou
spát v teple v budově sociálky. Po konzultaci s
nadřízenými jim podporu přiznají a klestí sbírat
nemusí. Ono jsou i lidé, kteří šetří už pouze z
principu, že je jim líto nevyužitého dřeva v lese
a "hřeje" je pocit, že díky tomu dřevu neshořelo
v elektrárně uhlí, plyn, či mazut. Bohužel proti
těm je zákon namířen taky! Víte po zkušenostech
s poslední samotěžbou před třemi roky, kdy mne to
dřevo bez započítání mé práce stálo tolik, co
zakoupené dřevo z pily, už nakupuji pouze odkory.
Ale když se vracím z procházky po lese, tak si
hodím na rameno nějakou tu soušku a až jich mám
na dvoře hromadu, tak je najednou zpracuji. A to
prosím nemám nouzi, ale nedá mi to nechat něco
nechat zbytečně shnít a topit drahým plynem a
nebo elektřinou z uhelné elektrárny.
Odpovědět
u nás za městem dělají ohýnky z klestí, ale i ze
všeho co hoří, ale nepřízpůsobiví, kteří se uměli
přizpůsobit sociální politice státu si jdou pro
podporu na bydlení včetně doplatku na topení plynem
nebo i elektřinou. Můj známý dělá na sociálce a
říkal, jak přijdou s kojenci pro dávky a vyhrožují,
že pokud nedostanou peníze na topení, tak budou
spát v teple v budově sociálky. Po konzultaci s
nadřízenými jim podporu přiznají a klestí sbírat
nemusí. Ono jsou i lidé, kteří šetří už pouze z
principu, že je jim líto nevyužitého dřeva v lese
a "hřeje" je pocit, že díky tomu dřevu neshořelo
v elektrárně uhlí, plyn, či mazut. Bohužel proti
těm je zákon namířen taky! Víte po zkušenostech
s poslední samotěžbou před třemi roky, kdy mne to
dřevo bez započítání mé práce stálo tolik, co
zakoupené dřevo z pily, už nakupuji pouze odkory.
Ale když se vracím z procházky po lese, tak si
hodím na rameno nějakou tu soušku a až jich mám
na dvoře hromadu, tak je najednou zpracuji. A to
prosím nemám nouzi, ale nedá mi to nechat něco
nechat zbytečně shnít a topit drahým plynem a
nebo elektřinou z uhelné elektrárny.
JS
Jarek Schindler
7.4.2024 14:26 Reaguje na Břetislav MachačekTaky topím dřevem a tak vím, že pokud bych ho měl nosit po otýpkách v podobě klestu nebo v podobě soušky přes rameno tak se ohřeji víc tím snášením než samotným topením v zimě. O našem sociálním systému je zbytečné se bavit.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.4.2024 21:03 Reaguje na Jarek SchindlerA to dříve ještě další chudší sociální skupina topila pařezy vydobytými v lese ze země. Nějak se domluvila s vlastníkem, který byl tehdy rád, že mu tam ty pařezy zmizí. Tam tehdy platilo sakra pořádně, že se ten člověk při tom ohřeje třikrát.
Jednou při dobývání těch pařezů v lese ze země, podruhé když to tvrdé zkroucené dřevo bude doma štípat a řezat a potřetí v zimě, když tím bude topit.
V lese dál od vesnice, kde jsme měli kdysi včely, byla kdysi taková odkopaná díra, kolem snad 2-3 kubíky odkopané země a v díře napůl odkopaný a částečně rozštípnutý velký pařez.
A o tom mi otec vyprávěl, že na tom místě kdysi dobýval teplo na zimu jeden takový vykopávač pařezů, už ho skoro měl, jen ještě druhý den pár hodin práce, šel večer domů, doma se mu udělalo špatně a zemřel. A ten pařez takhle skoro vykopaný zůstal. V té době už ten pařez začínal trouchnivět, takže tam byl tak 5 - 15 let.
Odpovědět
Jednou při dobývání těch pařezů v lese ze země, podruhé když to tvrdé zkroucené dřevo bude doma štípat a řezat a potřetí v zimě, když tím bude topit.
V lese dál od vesnice, kde jsme měli kdysi včely, byla kdysi taková odkopaná díra, kolem snad 2-3 kubíky odkopané země a v díře napůl odkopaný a částečně rozštípnutý velký pařez.
A o tom mi otec vyprávěl, že na tom místě kdysi dobýval teplo na zimu jeden takový vykopávač pařezů, už ho skoro měl, jen ještě druhý den pár hodin práce, šel večer domů, doma se mu udělalo špatně a zemřel. A ten pařez takhle skoro vykopaný zůstal. V té době už ten pařez začínal trouchnivět, takže tam byl tak 5 - 15 let.
LB
Lukas B.
10.4.2024 15:43 Reaguje na Radim Polášektopení "koháty" nebývalo volně k mání, právo dobývání pařezů se od vlastníka lesa kupovalo (tedy víceméně za symbolickou cenu) a dřina to musela být ukrutná.
Odpovědět
