https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mravenci-jako-nastroj-biologicke-ochrany-by-mohli-castecne-zastoupit-pesticidy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mravenci jako nástroj biologické ochrany by mohli částečně zastoupit pesticidy

29.8.2022 07:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Výzkumníci ze zemědělských laboratoří zatím vyvinuli více než tisícovku substancí, schopných chránit hospodářské plodiny před hmyzími škůdci, patogenními houbami a plísněmi, konkurencí plevelů. Roční produkce těchto látek, pesticidů, činí okolo 2,5 miliard kilogramů. Nemalá část z nich by se ale dala nahradit šetrnější biologickou ochranou. Například mravenci.
 

Úzce profilované i širokopásmové pesticidy jsou v globální zemědělské praxi nesmírně populární, protože nabízí instantní řešení problému. Jiný tím ale vytváří. Většina z nich není selektivní, a jejich aplikace poškozuje hmyz bez rozdílu. Nejen na škůdce, ale na ty užitečné. Opylovače, například čmeláky a včely.

Nemusí je přitom zrovna hubit. Aktuální studie, na níž se podíleli badatelé z Německa, USA, Kanady a Velké Británie, potvrzuje, že chronická expozice vůči pesticidním přípravkům – insekticidům – narušuje optomotorické chování včely medonosné. V krátkosti: účinné látky z postřiků narušují jejich nervový systém, a včely pak létají jako opilé.

Ochrana rostlin tráví opylovače

„Běžně používané insekticidy, jako sulfoxaflor a neonikotinoid imidakloprid, mohou hluboce narušit vizuálně řízené chování včel medonosných,“ říká Rachel Parkinsonová z Oxfordské univerzity, hlavní autorka studie. Postřikem omámené včely měly výrazný problém koordinovat své pohyby, udržet přímý směr letu, manévrovat. Při následné pitvě se ukázalo, že měly ve svých mozcích výrazně vyšší podíl odumřelých buněk. Opylovači – včely – hynou přímo buď chronickou destrukcí svého nervového systému, anebo pomalu, hlady.

Vztah mezi aplikací pesticidů/insekticidů a výslednou újmou na opylovačích je nyní zase o něco zřetelnější, ale v zásadě nedává moc prostoru pro alternativy. Obory zemědělství jsou totiž do velké míry na pesticidech závislé, a na efektivní zemědělské produkci je pak závislé celé lidstvo.

Schůdnou cestou pro budoucnost by mohly být jen takové pesticidní přípravky, které by dokázaly ochránit hospodářské plodiny, ale přitom nedevastovaly opylovače. A brazilští badatelé, nezávisle na včelím výzkumu, upozorňují svou studií na to, že takové efektivní a přitom udržitelné a šetrné prostředky vlastně máme celou dobu k dispozici. Jen jsme je zatím nechtěli vidět.

Jde o mravence. Ty většinou vnímáme jako poloviční škůdce, ale musí se jim nechat, že práci v odstraňování škodlivého hmyzu zastanou výtečně. A to za mnohem nižších nákladů, než na kolik nás přijdou průmyslově vyráběné pesticidy.

Mravenci mají potenciál. Někdy

Diego Anjos z Biologického institutu prozkoumal spolu s kolegy případný potenciál desítek druhů mravenců, aby identifikovali 26 druhů, s nimiž by se v udržitelné zemědělské praxi dalo pracovat. Co dovedou? Výtečně snižují početnost škůdců, především generalistů. Nejrůznějších housenek a brouků. Zvyšují výnosy plodin v zastíněných porostech, jež nejsou monokulturami, a tento efekt se s časem zvyšuje. Labyrinty jejich chodbiček v půdě provzdušňují substrát, pomáhají rostlinám nasávat kyslík a zlepšují vododržnost půdy. Není to ale zadarmo.

Mravenci totiž souběžně zvyšují početnost škůdců produkujících medovici. Například mšice nebo některé zástupce blanokřídlého hmyzu. I to je ale možné odrušit, kompenzovat, ekologicky šetrným způsobem. „Třeba výsevem alternativních zdrojů cukru, kterými se mravenci živí,“ uvádí Anjos.

Doplňuje také, že mravenci jako činitelé biologické ochrany plodin, nejsou žádnou novinkou. Při pěstování citrusů v Číně, na plantážích kakaových bobů v Ghaně nebo při ochraně úrody v Nigérii se s nimi dříve pracovalo běžně. Než je vytlačily instantní řešení ve formě pesticidů.

Odborníci, ať už entomologové, biologové či badatelé z agrolaboratoří, neupírají mravencům začlenění do arzenálu ochrany hospodářských plodin. Varují ale před tím, že zdaleka ne každý zemědělský systém, ne každá plodina a jakýkoliv druh mravence může automaticky přinést úspěch. Chce to podrobnější výzkum, zacílené bádání. Ale pokud nám jde o ochranu opylovačů a současně zajištění produktivního zemědělství, měli bychom mravencům věnovat pozornost.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.8.2022 20:52
Potřebný článek. Jen se divim, že unikl pozornosti hlídače vánku či smažce. Mravenci hrají důležitou roli v ekosystému, přičemž sami jsou účinně regulováni např. šplhavci, kteří na jejich lov mají dlouhý jazyk na způsob mravenčníka. Příroda fungovala a funguje i bez člověka, jen ten ve své pýše a hrabivosti chce vše řešit "silou", tj. u hmyzu nejčastěji insekticidy. Pokud to není vysloveně nutné, což např. v případě faraonů je, tak chemické zásahy omezit, příp. úplně vynechat. Sice chemlobby zaskřípe, ale příroda poděkuje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.8.2022 21:14
A jen na okraj doplním, že bych zakázal letní zametání chodníků (metací vůz s točivými kartáči), které zprovodí ze světa desítky ticíc mravenců za jeden den. To je jen střípek té "mizející diverzity", za kterýžto jev může téměř výhradně tvor z nejmoudřejších...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist