Nový ráj pro kokořínské trampy? Jak vznikl Národní park Krušné hory

Národní park Krušné hory už má i své cedule.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Aktron / Ekolist.cz / Wikimedia Commons

Jak Ekolistu sdělil vysoký úředník, který si nepřál být jmenován, ale je vysoký, ministerstvo životního prostředí chtělo na vyhlášení aktuálně nejdelšího českého národního parku jít od lesa.

„Kvůli záměru vyhlásit Národní park Křivoklátsko nevíme kam dřív skočit,“ líčí úředník. „Celé ministerstvo je úplně vyblokované.“

A tak už v loni vznikla myšlenka přehodit vyhlášení Národního parku Krušné hory z ministra životního prostředí Petra Hladíka na ministra bez portfeje.

„Byly pro to dva důvody. Jednak veřejnost neví, co ministr bez portfeje dělá, jednak stejně nic nedělá,“ uzavírá vysoký úředník.

Klíčový byl ten první důvod. Zatímco úřední deska a každý výstup a krok ministerstva životního prostředí hlídají nesmiřitelní odpírači vyhlašování národních parků, ministra bez portfeje nikdo nehlídá. Málokdo ví, kdo to vlastně je.

Přečtěte si také |

Expert Sumec promluvil: Konečně je jasno, co otrávilo ryby v Bečvě!

Návrh vyhlášení Národního parku Krušné hory tak hezky potichu, ale přitom zcela legálně vznikl. Všechny legislativní procedury jen nebyly na úřední desce ministerstva životního prostředí, ale na nástěnce před kanceláří ministra bez portfeje.

Trampů ráj?

Národní park Krušné hory, kromě toho, že bude nejdelší český národní park, se zřejmě také stane útočištěm pro vlky, rysy a trampy.

Posledně jmenovaní jsou z jejich přirozeného působiště v Roverkách a na Kokořínsku postupně vytlačovaní tím, jak jim necitliví lidé ničí jejich příbytky a ohniště pod převisy.

Krušné hory jsou dost rozlehlé, aby tam trampové přemigrovali a nikomu nezavazeli. Nevýhodou je, že kokořínští trampové dokáží prosperovat jen na pískovci. Pískovec ale v Krušných horách už není, zanikl.

Jde v posledku o technikálii, kterou se novému managementu nového národního parku povedlo vyřešit elegantně.

„Vytipovali jsme lokality, které jsou v dochozí vzdálenosti od vlakových zastávek,“ vysvětluje novopečený ředitel Národního parku Krušné hory Petr Myšlíček. „A na těchto místech jsme pomocí jednoduché konstrukce, překližky a stříkaného písku vytvořili dokonalou imitaci převisů.“

Ohniště, přístřešky a další trampský kolorit podle něho není potřeba vytvářet. „Je to stejné jako s bobrem. Přivedete bobra k potoku, hodíte mu pár stromů a on už se postará. Stejně je to s trampy,“ líčí Myšlíček.

Přestože se o nových umělých převisech veřejně ještě neví, trampové je již zřejmě začali objevovat.

Přečtěte si také |

Kvůli cirkularitě končí věci na jedno použití. Nakupte si toaleťák do zásoby. Hned!

„Umělé převisy jsou hotové sotva dva měsíce, ale už jsme u několika z nich našli pobytové stopy trampů,“ říká Myšlíček. Plechovku od konzervy, pivní víčko, první zápis do cancáku.

„Je to vlastně skvělá zpráva. My jsme původně mysleli, že bude nutné zorganizovat záchranný transfer trampů,“ říká Myšlíček. „Ale teď se zdá, že spolu různé trampské skupiny i trampové samotáři nějak dokáží komunikovat, a je dost možné, že se na nové útočiště přesune životaschopná část trampské populace.“