reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ publicistika / příroda

Přihlášení

Proč jsou borůvky modré?

13.2.2024 06:12 | PRAHA (Ekolist.cz)

Diskuse: 9

Borůvky. Barva pigmentu je červená, vypadají ale modře.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Rox Middleton / Bristolská univerzita

To, co borůvkám dává jejich modrou barvu, jsou drobné vnější struktury ve voskovém povlaku borůvek. Stejné je to u švestek, trnek, plodů jalovce. Zjistili to vědci z Bristolské univerzity.

Ve studii, která byla zveřejněna v časopise Science Advances, vědci ukazují, proč jsou borůvky modré. Pigment ve slupce plodů je totiž tmavě červené barvy.

Za modrou barvu může vrstva vosku, která je tvořena miniaturními strukturami, a ty rozptylují modré a UV světlo. Díky tomu mají borůvky pro člověka modrý vzhled a pro ptáky modré UV záření.

Chromatická modrá UV reflexe vzniká v důsledku interakce náhodně uspořádaných krystalických struktur vosku se světlem.

Diagram znázorňující, jak struktura vosku odráží světlo

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Rox Middleton / Bristolská univerzita

„Modrou barvu borůvek nelze 'extrahovat' mačkáním - protože se nenachází v pigmentované šťávě, kterou lze z plodů vymačkat. Proto jsme věděli, že na té barvě musí být něco zvláštního,“ říká Rox Middleton, výzkumný pracovník na Bristolské škole biologických věd.

„Sebrali jsme z plodů vosk a znovu ho vykrystalizovali na kartě, a tím se nám podařilo vytvořit zcela nový modrý UV povlak,“ dodává Middleton.

Ultratenké barvivo má tloušťku asi dva mikrony, a přestože je méně reflexní, je viditelně modré a dobře odráží UV záření, což možná otevírá cestu novým metodám barvení.

Většina rostlin je pokryta tenkou vrstvou vosku, který má mnoho funkcí. Mnoha z nich vědci stále nerozumějí. Vědí, že může být velmi účinný jako hydrofobní, samočisticí povlak. Aktuální výzkum odhalil, jak důležitá je tato struktura pro viditelné zbarvení.

Nanesený vosk.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Rox Middleton / Bristolská univerzita

Tým nyní plánuje hledat jednodušší způsoby, jak povlak znovu vytvořit a aplikovat. To by mohlo vést k vytvoření udržitelnějšího, biokompatibilnějšího a dokonce jedlého UV a modře reflexního nátěru.

Kromě toho by tyto nátěry mohly mít stejné vícenásobné funkce jako přírodní biologické nátěry, které chrání rostliny.

„Bylo opravdu zajímavé objevit tento dosud neznámý mechanismus zbarvení. A ještě více vzrušující bylo, že se nám podařilo toto zbarvení reprodukovat a vytvořit nový modrý povlak, který ještě nikdo neviděl,“ říká Middleton.

reklama

mmo

tisknout poslat

Dále čtěte |

Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová

Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní

Čeští vědci pracují na pachových ohradnících, které budou odpuzovat zvěř, ale budou i biodegradabilní

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (9)

Slavomil Vinkler

13.2.2024 18:47

Trhal někdo z nich borůvky? Já pamatuji, že jsem měl týden modré prsty, hubu a ....

Odpovědět

Honza Honza

14.2.2024 07:56 Reaguje na Slavomil Vinkler

asi si tento vosk i s barvou rozmažete po puse.
Jiné je to asi u stříbrného smrku, tam si nerozmažete nic a stříbrnou barvu tvoří jen ten vosk.

Odpovědět

Karel Ploranský

15.2.2024 14:50 Reaguje na Slavomil Vinkler

Vzbudil jste ve mně zvědavost.
Co jste měl ještě modrého kromě prstů a huby? :-)

Odpovědět

Slavomil Vinkler

15.2.2024 19:57 Reaguje na Karel Ploranský

No přece to, co po tom zbylo, no a taky zácpu.

Odpovědět

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

14.2.2024 08:14

Mne by jen zajímalo proč někdo vynakládá prostředky na takový výzkum. Čemu se prospěje a komu pomůže. Prostě má barvu jakou má a doufám, že nevymýšlí nějaký nesmysl jak to změnit. Prostě tak to příroda zařídila a hotovo.

Odpovědět

Miloš Zahradník

14.2.2024 21:00 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK

Chybi Vam predstavivost poznat, co je zajimave a co by mohlo byt potencialne i opravdu dulezite. Prestavte si tmavomodry svet - k jehoz obarveni staci vrstvicka 2 mikrony tenka. Jak by to mohlo prispet k zasadnimu ovlivneni zemske radiacni bilance - a tim padem konecne i k ucinnemu boji lidstva proti globalnimu oteplovani :)

Odpovědět

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

15.2.2024 11:27 Reaguje na Miloš Zahradník

Děkuji, ještě že jsem obyčejný lesník a takovou hloupou odpověď bych nikdy nevytvořil. Jinak pokud budete létat v letadlech, vést jednu válku za druhou, vymlouvat se na CO2 na zemi, pokud se budou vypouštět družice, ty jsou obrovské zlo, tak se nic nestane. To co se vyprodukuje na zemi vážený pane, umí rostliny využít. Tomu se říká přírodní koloběh. Ano je mnoho aut, souhlasim, ale pamatuji si, že jako lesník jsem chodil po lese. V zimě jen pěšky, když se oteplilo tak na motorce. Mohl jsem jí kdekoli nechat a nikdy jí nikdo nepoškodil a nic mi neukradli. Jenže 90 léta vychovali zloděje co se dá dělat. U nás jezdilo několik autobusů denně a byl spoj na vlaky. Dnes, dva, pro děti. Prodejna nemohla konkurovat velkým prodejnám tak jí zrušili. Kam jít na nákup než do Německých prodejen. Za další, města, ale i vesnice jsou vybetonovaný, tam kde se měří již teplota sto let zpátky, dnes musí chtě nechtě zásluhou betonu a aut naměřit min. o 3 stupně víc. To nevadí? Ale proč je borůvka borůvkou to je divný, no jo švestka je taky modrá do fialova, mělo by se to proskoumat...

Odpovědět

Miloš Zahradník

14.2.2024 20:55

Zajimavy vyzkum - a tentokrat bez jakekoliv ironie. Pouziti by ocividne mohlo byt nejen pro vyrobu modrych ruzi, ktere se snazil vyslechtit Micurin :)

Odpovědět

Slavomil Vinkler

19.2.2024 09:06 Reaguje na Miloš Zahradník

Modré růže nejsou problém, ale jako GMO by se nesměly pěstovat.

Odpovědět

Nejčtenější články

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.