Rozsáhlá likvidace invazních druhů v národních parcích pomohla k ochraně přírody
V současné době se nepůvodní a invazní druhy stávají podle odborníků jednou z největších hrozeb pro přírodní rozmanitost, a to zejména v chráněných územích. Nepůvodní invazivní druhy mohou vytlačovat původní druhy a narušovat ohrožená společenstva rostlin i živočichů. Důsledkem invazí může být také celková degradace ekosystémů. Důležitým aspektem v boji s invazivními druhy je jejich důkladné mapování a včasná likvidace.
Cílem projektu byla praktická likvidace invazních druhů a testování rozdílných metod eliminace. Likvidace se týkala 11 druhů rostlin, mezi kterými byly lupiny, akáty, duby červené, křídlatky, kolotočníky, janovce, vejmutovky, pajasany, myrobalány, jasan pensylvánský, netýkavka žláznatá.
Likvidace v praxi se uskutečňovaly na území národních parků Podyjí, České Švýcarsko a Šumava. Odborníci tam likvidovali nejvíce rozšířené invazní druhy rostlin, druhy s nejvyšším dopadem na přírodní rozmanitost. "V každém národním parku dominoval jiný druh. Na Šumavě se šíří převážně lupina, České Švýcarsko má vejmutovku a Podyjí má akát," řekl ČTK Martin Vojtík Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.
Přečtěte si také |
Má to smysl. Po deseti letech vytrhávání invazní boryt z Pálavy téměř zmizelLikvidaci umožnil dvouletý projekt odborníků z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze s názvem Likvidace invazních druhů v praxi. Projekt byl zaměřený také na veřejnou publicitu a spolupráci s veřejností. Vznikla řada informačních materiálů, včetně webových stránek.
"Projekt Likvidace invazních druhů v praxi se ukázal být významným krokem kupředu směrem k úspěšné ochraně našich národních parků a chráněných krajinných oblastí před nepůvodními invazními druhy rostlin. Získané poznatky uplatníme hlavně v praktické ochraně přírody, zároveň by však měly být dále rozvíjeny pomocí dalších obdobných a navazujících projektů," uvedla Berchová Bímová.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Emil Bernardy
29.5.2024 06:57 Reaguje na Michal UkropecRobert Jirman
29.5.2024 08:51 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
29.5.2024 10:13 Reaguje na Robert JirmanJaroslav Pokorný
1.6.2024 15:48 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
29.5.2024 10:15 Reaguje na Michal UkropecSlavomil Vinkler
30.5.2024 16:51 Reaguje na Emil BernardyMichal Ukropec
29.5.2024 05:58Slavomil Vinkler
29.5.2024 08:45Jaroslav Pokorný
1.6.2024 15:50 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
30.5.2024 07:02- měnit monokulturní les na funkční smíšený s perspektivou vývoje při oteplování
- zlepšovat stav půdy: ponechaným dřevem, ale i vhodnější skladbou stromů
- zvyšovat odolnost lesa proti požáru -omezovat pyrofyty
- zvyšovat diverzitu vypasením původními býložravci v ohražených lokalitách (oborách)
Jaký má pak význam bezzásahová zóna? Za peníze z dotací od státu, za pomoci neodborníků- skautů, veřejnosti?
Není lepší ve všech směrech (kromě ponechání dřeva na zemi) hospodářská činnost kontrolovaná ekology?