https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/rozsahla-likvidace-invaznich-druhu-v-narodnich-parcich-pomohla-k-ochrane-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozsáhlá likvidace invazních druhů v národních parcích pomohla k ochraně přírody

29.5.2024 01:28 (ČTK)
Lupina mnoholistá.
Lupina mnoholistá.
Foto | pverdonk / Flickr.com
Díky dvouletému projektu pražské České zemědělské univerzity (ČZU) bylo možné se zbavit desítky invazivních druhů v českých národních parcích. Dříve chyběly finance a pracovní síla. Do projektu se mimo odborníků zapojila i veřejnost, například skautské oddíly nebo různé zájmové skupiny. Invazivní druhy vytlačují původní rostliny a jejich likvidace omezuje jejich další šíření a dává šanci prosadit se původním ohroženým druhům. Jejich odstranění pomáhá chránit přírodní rozmanitost. Projekt financovaly takzvané norské fondy z programu Rago.
 
"Hlavním problémem při likvidačních pracích byl nedostatek financí a lidských zdrojů. Dále pak použití nevhodných metod likvidace nebo jejich špatné načasování," uvedla vedoucí projektu Kateřina Berchová Bímová z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Proto v rámci projektu uspořádali odborné semináře a terénní workshopy, kde odborníci představili nové vhodné postupy při mapování, plánování likvidací a nejúčinnější známé metody likvidace pro jednotlivé druhy.

V současné době se nepůvodní a invazní druhy stávají podle odborníků jednou z největších hrozeb pro přírodní rozmanitost, a to zejména v chráněných územích. Nepůvodní invazivní druhy mohou vytlačovat původní druhy a narušovat ohrožená společenstva rostlin i živočichů. Důsledkem invazí může být také celková degradace ekosystémů. Důležitým aspektem v boji s invazivními druhy je jejich důkladné mapování a včasná likvidace.

Cílem projektu byla praktická likvidace invazních druhů a testování rozdílných metod eliminace. Likvidace se týkala 11 druhů rostlin, mezi kterými byly lupiny, akáty, duby červené, křídlatky, kolotočníky, janovce, vejmutovky, pajasany, myrobalány, jasan pensylvánský, netýkavka žláznatá.

Likvidace v praxi se uskutečňovaly na území národních parků Podyjí, České Švýcarsko a Šumava. Odborníci tam likvidovali nejvíce rozšířené invazní druhy rostlin, druhy s nejvyšším dopadem na přírodní rozmanitost. "V každém národním parku dominoval jiný druh. Na Šumavě se šíří převážně lupina, České Švýcarsko má vejmutovku a Podyjí má akát," řekl ČTK Martin Vojtík Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Likvidaci umožnil dvouletý projekt odborníků z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze s názvem Likvidace invazních druhů v praxi. Projekt byl zaměřený také na veřejnou publicitu a spolupráci s veřejností. Vznikla řada informačních materiálů, včetně webových stránek.

"Projekt Likvidace invazních druhů v praxi se ukázal být významným krokem kupředu směrem k úspěšné ochraně našich národních parků a chráněných krajinných oblastí před nepůvodními invazními druhy rostlin. Získané poznatky uplatníme hlavně v praktické ochraně přírody, zároveň by však měly být dále rozvíjeny pomocí dalších obdobných a navazujících projektů," uvedla Berchová Bímová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EB

Emil Bernardy

29.5.2024 05:32
Co tak začít akátem.Trnovník akát.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.5.2024 05:56 Reaguje na Emil Bernardy
Ten se likviduje v Podyjí.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.5.2024 06:57 Reaguje na Michal Ukropec
Ten se pleje všude v udržovaném lese.Ne hurá akce na lupinu,na bolševník,na netýkavky.Ty bylinky nikomu nepřekáží.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

29.5.2024 08:51 Reaguje na Emil Bernardy
bolševník-bylinka, nikomu nepřekáží-))
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.5.2024 10:13 Reaguje na Robert Jirman
Dnes už ne.Pamatuji si poprask před x lety.Začínaly křovinořezy.Potom překáží vše.Jeden z mnoha plevelů.Co já v přírodě vidím tak spíše ojedinělá mohutná mrkvovitá kytka.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

1.6.2024 15:48 Reaguje na Emil Bernardy
Krásná kytka. Na květech měly včely hody a po olejnatých semenech se slepice mohly utlouct.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.5.2024 10:15 Reaguje na Michal Ukropec
Jo a nedávno v obecním archivu,Olovnice u Kralup n.Vlt.,před cca 100-130lety se u nás osazovala stráň "agátem".....i to datum bych dohledal,vím kde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.5.2024 16:51 Reaguje na Emil Bernardy
No to bylo všude, i když už za císaře pána byl agát zakazován. Jenže nebyl zájem o obecní pastvinu, tak aspoň dřevo a med. Že se změnou hospodaření změní biodiverzita zoologicky a botanicky bohaté pastviny na neoklimax, tj, akát, černý bez, vlaštovičník, svízel a sveřepy....
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.5.2024 05:58
ČZU věřím. Alespoň lidem co pracují na školním lese. ( Kostelec nad Černým lesy).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.5.2024 08:45
Mangement zásahů v chráněných územích začíná u invazních rostlin. Doufám, že si nakonec odnesou lidé staronovou zkušenost, že (skoro) všechna území v Evropě jsou dílem zasahování lidí a tedy na (skoro) všech cenných územích je třeba vhodně zasahovat. De fakto ve smyslu udržení spásaného (zubro-mamutího) řídkého lesa, nebo spásané louky či stepi.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

1.6.2024 15:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jaký má význam bezzásahová zóna? Jako studijní plocha, jak se krajina vyvíjí bez zásahů člověka.
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.5.2024 07:02
- zachycovat vodu, obnovovat močály, zvyšovat hráze, obnovovat jezírka
- měnit monokulturní les na funkční smíšený s perspektivou vývoje při oteplování
- zlepšovat stav půdy: ponechaným dřevem, ale i vhodnější skladbou stromů
- zvyšovat odolnost lesa proti požáru -omezovat pyrofyty
- zvyšovat diverzitu vypasením původními býložravci v ohražených lokalitách (oborách)

Jaký má pak význam bezzásahová zóna? Za peníze z dotací od státu, za pomoci neodborníků- skautů, veřejnosti?
Není lepší ve všech směrech (kromě ponechání dřeva na zemi) hospodářská činnost kontrolovaná ekology?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.5.2024 16:44 Reaguje na Honza Honza
No tak nějak. I když i bezzásahová zona, v přiměřeném malém množství a hlídaná, má svůj význam a místo na slunci biodiverzity.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist