Má to smysl. Po deseti letech vytrhávání invazní boryt z Pálavy téměř zmizel
„Překvapením pro letošní dobrovolníky a zároveň dobrou zprávou pro nás ochranáře je, že už není takřka co trhat – systematická práce mnoha lidí přispěla ke snížení rozlohy a hustoty borytu na Děvíně až o 90 % ve srovnání s počátečním stavem. Pomyslné pletí borytových polí na svazích se změnilo na trpělivé hledání pozapomenutých skupin rostlin v lesních lemech. Preventivní zásahy budou nezbytné natrvalo, neboť boryt nikam neodchází, přitom však věříme, že jsme už u konce jeho masivní invaze. Děkuji všem, ta práce měla smysl,“ popisuje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Přečtěte si také |
Invazní rostliny jsou ekologická bomba. Ale časovaná, zjistili vědci. ‚Výbuch‛ umí odložit i o stovky let
Boryt barvířský lze na rozdíl od jiných invazních druhů rostlin poměrně snadno vytrhat. Vytrhávat je třeba jednak před odkvetením, aby se zabránilo tvorbě nových semen, a jednak opakovaně několik let, aby se oslabila semenná banka v půdě. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody a řadou dobrovolnických skupin z Junáka – českého skauta, různých firem a škol tudíž začala organizovat tzv. pálavské borytobraní, které v roce 2024 proběhlo už podesáté.
reklama
Dále čtěte |
Původní druhy v areálu ostravské zoo ohrožuje invazní mýval
V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů
Jak druhy osidlují plochy po odstranění akátu? Brouci se vracejí, rostliny váhají


Křeček polní, dříve běžný druh, patří dnes mezi nejrychleji mizející savce v Eurasii
Ceny za ochranu přírody putují letos do Českého středohoří, Beskyd a Podyjí
Vodáci chráněným vrankám v Jizeře neškodí, ukázala studie