Snižte dávky dusíkatých hnojiv při hnojení slámy, doporučují vědci
Pro udržování půdní úrodnosti je jedním z vhodných zdrojů organické hmoty sláma. K podpoře jejího rozkladu se běžně používají dusíkatá hnojiva. Na rozdíl od dřívějších poznatků bylo zjištěno, že v důsledku měnících se povětrnostních podmínek s častějšími přísušky se v letním a podzimním období rozloží jen menší podíl zapravené obilní slámy (bez hnojení 25–30 %, po hnojení dusíkem 30–50 %). Rozdíl mezi hnojenou a nehnojenou slámou je tedy zanedbatelný.
Co už však zanedbatelné není, že dusík aplikovaný na podporu rozkladu slámy v horkých letních měsících může významně zvyšovat emise CO2 a NH3. Výsledky pokusů potvrdily, že největší ztráty dusíku únikem amoniaku z kejdy nebo digestátu vznikají do 6 hodin po aplikaci. Na místě by proto byla i úprava v současné legislativě hnojení. Ta nyní nařizuje zapravení do 24 hodin, resp. 12 hodin po aplikaci.
„Nové šetrnější postupy v zemědělstvísi vyžádají řadu změn nejen v hnojení a ochraně rostlin, ale i ve zpracování půdy, v pěstování nových druhů a odrůd polních plodin a meziplodin. Pěstované plodiny nemůžeme hodnotit jen jako zdroj sklízených produktů, ale jako součást krajiny včetně jejich vlivu na kvalitu půdy, vody a dalších složek životního prostředí,“ doplňuje odborník na výživu rostlin a hnojení Pavel Růžek.
Snižte dusík a nechte slámu déle ležet, ušetříte tak peníze, půdu i emise
Vzhledem k omezenému využití dusíku z minerálních hnojiv používaných na podporu rozkladu slámy doporučuje nová metodika snížit jeho dávkování z dosud doporučovaných 8–10 kg N na tunu slámy na 4–5 kg. Vyšší dávka 6–10 kg je možná pouze v případě, že po hnojení následuje osetí ozimou řepkou, popř. meziplodinou s vyššími nároky na výživu dusíkem. Pokusy navíc jasně prokázaly, že dusíkatá hnojiva je výhodnější použít na slámu ponechanou na povrchu půdy 3 a více týdnů. Kromě lepšího rozkladu zajišťuje mulčování slámou zadržení vody, uhlíku a živin v půdě, omezuje prohřívání povrchu i erozi.
V souvislosti s těmito poznatky navrhují výzkumníci z VÚRV také vhodná agrotechnická opatření pro snížení znečišťování vod a ovzduší. A věnují se rovněž ekonomickému dopadu. Pokud se pouze u 10 % plochy obilnin sníží dávky dusíku v minerálních hnojivech na podporu rozkladu slámy, dojde při současné průměrné ceně dusíku k roční úspoře 150–200 milionů korun. Důležitý je tak nyní nejen přístup státu, ale i široké zemědělské veřejnosti. Úpravou zaběhnutých agrotechnických postupů mohou zemědělci ušetřit jak své finance, tak naše ovzduší.
Metodiku Přínosy a rizika aplikace dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy vypracoval autorský tým vědců z Výzkumného ústavu rostlinné výroby pod vedením Gabriely Mühlbachové a Pavla Růžka. Vycházeli při svých závěrech z náročných polních pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách, probíhajících v letech 2017–2021.
Metodika byla zpracována v návaznosti na eurounijní Zelenou dohodu, se zaměřením na snížení dávek dusíkatých hnojiv, emisí NH3, CO2 a omezení znečišťování vod nitráty.
reklama
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letosOnline diskuse
Všechny komentáře (9)
pavel peregrin
3.3.2022 05:30Předně, pro vyrovnání poměru C:N není vhodné jakékoliv dusíkaté hnojivo, ale pouze to s amonnou formou, což splňují výše uvedená kejda, částečně digestát a pak síran amonný.
U síranu je problém, že se přešlo hlavně na granulovanou formu, která moc neumožňuje rovnoměrné pokrytí slámy. Co se kejdy týká, tak tu lze ošetřit inhibitorem nitrifikace a podstatně déle zachovat amonnou formu dusíku. Pouze amonná forma totiž může sloužit jako potrava bakteriím, nitrátová ani urea forma nikoliv, nemá tedy smysl na slámu aplikovat ledky a močovinu, i když i ledek amonný s vápencem je lepší než nic. Tuto informaci v článku postrádám.
Co se týká ponechání slámy dlouho na povrchu půdy, tady se již dostáváme trochu do rozporu s teorií a praxí, protože zdaleka ne vždy je to možné takto provést. Je to dáno tím, co za plodinu bude následně pěstováno a tedy jak dlouhé bude meziporostní období.
A jako poslední by určitě bylo vhodné uvést, že jednotlivé typy půd se mezi sebou významně liší v mikrobiální rozkladné činnosti, tudíž někde je sláma rozkládána i bez aplikace dusíkatého hnojiva a někde ani zúžení poměru C:N nestačí a sláma i v případě vhodných vláhových podmínek leží v půdě dost dlouho prakticky nedotčená.
Za současných cenových podmínek, kdy tuna ledku se pohybuje někde mezi 15-16 tisíci korun, si opravdu každý dle mého názoru hodně rozmyslí aplikaci na slámu a raději hnojivo použije v době vegetace plodiny, i když to zúžení poměru má samozřejmě plné opodstatnění.
pavel peregrin
3.3.2022 07:17 Reaguje na pavel peregrinDávka 4-5 kg N byla kdysi také doporučována, to není nic nového, ale jak jsem již psal, pouze na půdách s bohatým mikrobiálním životem.
Katka Pazderů
3.3.2022 06:40V současnosti je ponechání rozřezané slámy skvělým protierozním opatřením, následovaným páskovým setím do této slámy a dokonce i u řepky.
Ono také, co jiného dáte po pšenici? Cukrovku nebo jarní ječmen až na jaře, na podzim jedině řepku nebo další pšenici. Jiné ozimé plodiny prakticky nejsou. Nebo musíte nasít vymrzající meziplodinu, půda nesmí zůstat holá a do ní na jaře strip tillem kukuřici.
Po časně sklizené pšenici můžete zkusit i hořčici, někdy dokonce při delší vegetační sezóně dokáže na podzim i dozrát. A jsme u dvou sklizní z jednoho pole do roka.
pavel peregrin
3.3.2022 07:13 Reaguje na Katka Pazderůa) podpoříte mikrobiální rozklad slámy
b) sláma s širokým poměrem C:N neskýtá živné prostředí pro mikroorganismy, tudíž tyto si pro svoji obživu berou N z půdy a to vede k výnosové depresi
c) aplikace kejdy dál po podmítce vytváří depozitum dusíku, schopného vázání na sorpční komplex a tudíž i pro tu zmiňovanou řepku je to ideální
Z podzimních plodin lze sít tu řepku, ozimý hrách, bob, lze sít jarní ječmen, ozimý i jarní mák, jetel nachový- vidíte, že plodin je podstatně víc, ale naráží to na to meziporostní období. Samozřejmě, že lze sít i ozimou pšenici, sice to není ideální, ale dělá to hodně subjektů, a tam je rozklad slámy naprosto nevyhnutelný.
Hořčice na podzim dozraje jen v nejsušších oblastech a i pak nastává problém s vlhkostí po sklizni. Jak jistě víte, hořčice se dokáže zapařit během pár hodin a je znehodnocena.
Katka Pazderů
5.3.2022 11:07 Reaguje na pavel peregrinA místo toho máme kejdu a digestát. Ale za pár let ani ta nebude, protože nebudou prasata.
Ozimý hrách by byl fajn, ale viděl jste ho snad někdy naživo? Moc ho není.
A pšenici po pšenici dát určitě můžeme, ale je lépe slámu zaorat a pak vysévat pšenici do těch vrchních 3-4 centimetrů.
Po rané pšenici lze hořčici opravdu dopěstovat, ale ano, máte pravdu, jen blbec ji nechá zapařit. Ostatní ji dají případně na rošty na nízkou vrstvu a dosuší. Nebo do sil s aktivním větráním. Jo, některé roky se to nepovede. Ale když povede, máte 2 plodiny z jednoho pole. A na jaře zasejete bezorebně do hořčičného pole jarní ječmen.
Zan K.
6.3.2022 11:50 Reaguje na Katka PazderůA nakonec - i ten hnůj se dá zpracovávat. Už dnes se dokonce balí a prodává. Jen to vyřešit ve velkém.
pavel peregrin
7.3.2022 05:21 Reaguje na Katka PazderůTo ostatní se opravdu povede jen někdy a rozhodně na tom nemůžete stavět plán osevu.
