https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/snizte-davky-dusikatych-hnojiv-pri-hnojeni-slamy-doporucuji-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Snižte dávky dusíkatých hnojiv při hnojení slámy, doporučují vědci

3.3.2022 05:07 (Ekolist.cz)
Pro udržování půdní úrodnosti je jedním z vhodných zdrojů organické hmoty sláma. K podpoře jejího rozkladu se běžně používají dusíkatá hnojiva.
Pro udržování půdní úrodnosti je jedním z vhodných zdrojů organické hmoty sláma. K podpoře jejího rozkladu se běžně používají dusíkatá hnojiva.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) zveřejnili novou metodiku o přínosech a rizicích užívání dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy. Z jejich výzkumu vyplývá, že dávky dusíku doporučované v současnosti odbornou literaturou i povolené legislativou jsou zbytečně vysoké a nereflektují dostatečně aktuální změny klimatu ani povětrnostních podmínek. Vlivem nevhodné aplikace dusíku tak dochází nejen k nepříznivému nárůstu emisí a znečišťování podzemních vod, ale i k vyšším ekonomickým výdajům.
 

Pro udržování půdní úrodnosti je jedním z vhodných zdrojů organické hmoty sláma. K podpoře jejího rozkladu se běžně používají dusíkatá hnojiva. Na rozdíl od dřívějších poznatků bylo zjištěno, že v důsledku měnících se povětrnostních podmínek s častějšími přísušky se v letním a podzimním období rozloží jen menší podíl zapravené obilní slámy (bez hnojení 25–30 %, po hnojení dusíkem 30–50 %). Rozdíl mezi hnojenou a nehnojenou slámou je tedy zanedbatelný.

Co už však zanedbatelné není, že dusík aplikovaný na podporu rozkladu slámy v horkých letních měsících může významně zvyšovat emise CO2 a NH3. Výsledky pokusů potvrdily, že největší ztráty dusíku únikem amoniaku z kejdy nebo digestátu vznikají do 6 hodin po aplikaci. Na místě by proto byla i úprava v současné legislativě hnojení. Ta nyní nařizuje zapravení do 24 hodin, resp. 12 hodin po aplikaci.

„Nové šetrnější postupy v zemědělstvísi vyžádají řadu změn nejen v hnojení a ochraně rostlin, ale i ve zpracování půdy, v pěstování nových druhů a odrůd polních plodin a meziplodin. Pěstované plodiny nemůžeme hodnotit jen jako zdroj sklízených produktů, ale jako součást krajiny včetně jejich vlivu na kvalitu půdy, vody a dalších složek životního prostředí,“ doplňuje odborník na výživu rostlin a hnojení Pavel Růžek.

Snižte dusík a nechte slámu déle ležet, ušetříte tak peníze, půdu i emise

Vzhledem k omezenému využití dusíku z minerálních hnojiv používaných na podporu rozkladu slámy doporučuje nová metodika snížit jeho dávkování z dosud doporučovaných 8–10 kg N na tunu slámy na 4–5 kg. Vyšší dávka 6–10 kg je možná pouze v případě, že po hnojení následuje osetí ozimou řepkou, popř. meziplodinou s vyššími nároky na výživu dusíkem. Pokusy navíc jasně prokázaly, že dusíkatá hnojiva je výhodnější použít na slámu ponechanou na povrchu půdy 3 a více týdnů. Kromě lepšího rozkladu zajišťuje mulčování slámou zadržení vody, uhlíku a živin v půdě, omezuje prohřívání povrchu i erozi.

V souvislosti s těmito poznatky navrhují výzkumníci z VÚRV také vhodná agrotechnická opatření pro snížení znečišťování vod a ovzduší. A věnují se rovněž ekonomickému dopadu. Pokud se pouze u 10 % plochy obilnin sníží dávky dusíku v minerálních hnojivech na podporu rozkladu slámy, dojde při současné průměrné ceně dusíku k roční úspoře 150–200 milionů korun. Důležitý je tak nyní nejen přístup státu, ale i široké zemědělské veřejnosti. Úpravou zaběhnutých agrotechnických postupů mohou zemědělci ušetřit jak své finance, tak naše ovzduší.

Metodiku Přínosy a rizika aplikace dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy vypracoval autorský tým vědců z Výzkumného ústavu rostlinné výroby pod vedením Gabriely Mühlbachové a Pavla Růžka. Vycházeli při svých závěrech z náročných polních pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách, probíhajících v letech 2017–2021.

Metodika byla zpracována v návaznosti na eurounijní Zelenou dohodu, se zaměřením na snížení dávek dusíkatých hnojiv, emisí NH3, CO2 a omezení znečišťování vod nitráty.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

3.3.2022 05:30
Pavla Růžka si jako odborníka vážím, v oboru výživy rostlin je to špička. Nakolik tento článek postihuje závěry výzkumu VÚRV nevím, proto si dovolím z mého pohledu doplnit ještě několik informací.
Předně, pro vyrovnání poměru C:N není vhodné jakékoliv dusíkaté hnojivo, ale pouze to s amonnou formou, což splňují výše uvedená kejda, částečně digestát a pak síran amonný.
U síranu je problém, že se přešlo hlavně na granulovanou formu, která moc neumožňuje rovnoměrné pokrytí slámy. Co se kejdy týká, tak tu lze ošetřit inhibitorem nitrifikace a podstatně déle zachovat amonnou formu dusíku. Pouze amonná forma totiž může sloužit jako potrava bakteriím, nitrátová ani urea forma nikoliv, nemá tedy smysl na slámu aplikovat ledky a močovinu, i když i ledek amonný s vápencem je lepší než nic. Tuto informaci v článku postrádám.
Co se týká ponechání slámy dlouho na povrchu půdy, tady se již dostáváme trochu do rozporu s teorií a praxí, protože zdaleka ne vždy je to možné takto provést. Je to dáno tím, co za plodinu bude následně pěstováno a tedy jak dlouhé bude meziporostní období.
A jako poslední by určitě bylo vhodné uvést, že jednotlivé typy půd se mezi sebou významně liší v mikrobiální rozkladné činnosti, tudíž někde je sláma rozkládána i bez aplikace dusíkatého hnojiva a někde ani zúžení poměru C:N nestačí a sláma i v případě vhodných vláhových podmínek leží v půdě dost dlouho prakticky nedotčená.
Za současných cenových podmínek, kdy tuna ledku se pohybuje někde mezi 15-16 tisíci korun, si opravdu každý dle mého názoru hodně rozmyslí aplikaci na slámu a raději hnojivo použije v době vegetace plodiny, i když to zúžení poměru má samozřejmě plné opodstatnění.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.3.2022 07:17 Reaguje na pavel peregrin
Ještě poznámka- tu močovinu lze také za určitých podmínek použít, ale lépe v kapalné formě a zapomněl jsem na DAM 390.
Dávka 4-5 kg N byla kdysi také doporučována, to není nic nového, ale jak jsem již psal, pouze na půdách s bohatým mikrobiálním životem.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.3.2022 06:40
vyvážet kejdu a digestát na slámu je spíše z nouze ctnost. Když tedy ještě máme nějaká ta prasata, tak tu kejdu musíme někam vyvézt. Síran amonný dělal lepší práci.
V současnosti je ponechání rozřezané slámy skvělým protierozním opatřením, následovaným páskovým setím do této slámy a dokonce i u řepky.
Ono také, co jiného dáte po pšenici? Cukrovku nebo jarní ječmen až na jaře, na podzim jedině řepku nebo další pšenici. Jiné ozimé plodiny prakticky nejsou. Nebo musíte nasít vymrzající meziplodinu, půda nesmí zůstat holá a do ní na jaře strip tillem kukuřici.
Po časně sklizené pšenici můžete zkusit i hořčici, někdy dokonce při delší vegetační sezóně dokáže na podzim i dozrát. A jsme u dvou sklizní z jednoho pole do roka.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.3.2022 07:13 Reaguje na Katka Pazderů
Z jakého důvodu usuzujete, že aplikace kejdy a digestátu na slámu je z nouze ctnost?
a) podpoříte mikrobiální rozklad slámy
b) sláma s širokým poměrem C:N neskýtá živné prostředí pro mikroorganismy, tudíž tyto si pro svoji obživu berou N z půdy a to vede k výnosové depresi
c) aplikace kejdy dál po podmítce vytváří depozitum dusíku, schopného vázání na sorpční komplex a tudíž i pro tu zmiňovanou řepku je to ideální
Z podzimních plodin lze sít tu řepku, ozimý hrách, bob, lze sít jarní ječmen, ozimý i jarní mák, jetel nachový- vidíte, že plodin je podstatně víc, ale naráží to na to meziporostní období. Samozřejmě, že lze sít i ozimou pšenici, sice to není ideální, ale dělá to hodně subjektů, a tam je rozklad slámy naprosto nevyhnutelný.
Hořčice na podzim dozraje jen v nejsušších oblastech a i pak nastává problém s vlhkostí po sklizni. Jak jistě víte, hořčice se dokáže zapařit během pár hodin a je znehodnocena.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

5.3.2022 11:07 Reaguje na pavel peregrin
Protože hnůj je lepší. Jenže to se musí vozit sláma domů a pak zase hnůj na pole. Takže z nouze ctnost.

A místo toho máme kejdu a digestát. Ale za pár let ani ta nebude, protože nebudou prasata.
Ozimý hrách by byl fajn, ale viděl jste ho snad někdy naživo? Moc ho není.
A pšenici po pšenici dát určitě můžeme, ale je lépe slámu zaorat a pak vysévat pšenici do těch vrchních 3-4 centimetrů.
Po rané pšenici lze hořčici opravdu dopěstovat, ale ano, máte pravdu, jen blbec ji nechá zapařit. Ostatní ji dají případně na rošty na nízkou vrstvu a dosuší. Nebo do sil s aktivním větráním. Jo, některé roky se to nepovede. Ale když povede, máte 2 plodiny z jednoho pole. A na jaře zasejete bezorebně do hořčičného pole jarní ječmen.
Odpovědět
ZK

Zan K.

6.3.2022 11:50 Reaguje na Katka Pazderů
Takže nejlíp to asi dělaj bačové, když pasou stáda venku...
A nakonec - i ten hnůj se dá zpracovávat. Už dnes se dokonce balí a prodává. Jen to vyřešit ve velkém.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.3.2022 05:21 Reaguje na Katka Pazderů
Jenže hnůj není a nebude, navíc moderní technologie nejsou na hnoji postavené.Takže opravdu ta kejda je řešením,digestát je zvěrstvo.
To ostatní se opravdu povede jen někdy a rozhodně na tom nemůžete stavět plán osevu.
Odpovědět
Vojtěch  Maruška

Vojtěch Maruška

6.3.2022 19:42
Ještě že ty vědce máme.Pamatuji za socialismu, kdy po 10 letém výzkumu naši vědci přišli na to, že pro naše pole na hnojení je nejlepší chlévská mrva. Máme výzkumné ústavy, přitom máme otrávenou vodu, zničená mrtvá pole , příroda celkově je v katastrofálním stavu, drobné zvířectvo je pro mnohé jen vzpomínka z mládí a naši vědci jedou naplno, musí ty svoje granty pořádně využít , stejně jako své krásné platy. Ještě jem neviděl naše vědátory aby někdo z nich kontroloval, kolik jedů se do naší písčité půdy , která nahradila tehdejší ornici sype a existovala vůbec nějaká kontrola. Už to není ani k smíchu a dnes je slovo vědec v této oblasti pro mne jen nadávka..Všem je vše vlastně fuk, hlavně že je na hypotéku..Stydím se za Vás..
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.3.2022 05:16 Reaguje na Vojtěch Maruška
Píšete nesmysly.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist