https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-evrope-se-poprve-objevila-kolonie-invaznich-divokych-vcel-kvetnych
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Evropě se poprvé objevila kolonie invazních divokých včel květných

30.8.2024 09:44 | VALLETA (ČTK)
Vědci se domnívají, že mírné zimy na Maltě a v dalších jihoevropských zemích by mohly umožnit přežití tohoto invazního druhu.
Vědci se domnívají, že mírné zimy na Maltě a v dalších jihoevropských zemích by mohly umožnit přežití tohoto invazního druhu.
Foto | Gideon Pisanty (Gidip) גדעון פיזנט / Wikimedia Commons
První evropskou kolonii invazních divokých včel květných, které pocházejí z Asie, objevili vědci na Maltě. Objev této drobné včely s latinským názvem Apis florea vyvolal poplach mezi místními včelaři a ochránci přírody, kteří se obávají, že by mohla mít potenciálně zničující dopad na populace původních druhů včel, informoval zpravodajský server The Guardian.
 
"Je znepokojující, že se Apis florea objevila na Maltě," řekl Dave Goulson, profesor biologie na univerzitě v Sussexu. "Včela květná bude pravděpodobně konkurovat původním druhům opylovačů, což je skupina hmyzu, která už je tak jako tak na ústupu," dodal. Zároveň podle něj existuje pravděpodobnost, že tyto včely budou přenášet četné choroby, vůči nimž mohou být evropské včely málo odolné.

Podle dřívějších zpráv včela květná pomalu rozšiřuje své teritorium z Asie na Blízký východ a do severovýchodní Afriky. Až dosud ale nebyl nikdy zaznamenán její výskyt v Evropě.

Když byla na Maltě na větvi stromu objevena kolonie čítající více než 2000 dospělých včel, provedli vědci testy DNA, aby mohli určit druh. Jakmile potvrdili, že se jedná o včely druhu Apis florea, byla kolonie odstraněna a zničena.

Vědci, kteří o svém objevu informovali v odborném časopise Journal of Apicultural Research, ale mají podezření, že jedna skupina včel už úl opustila, aby založila novou kolonii.

Blízkost kolonie k volnému přístavu Birżebbuġa, který je hlavním nákladním centrem Malty, naznačuje, že včely mohly na ostrov připlout na některé obchodní lodi.

Vědci se domnívají, že mírné zimy na Maltě a v dalších jihoevropských zemích by mohly umožnit přežití tohoto invazního druhu. Včela květná se vyskytuje také v Izraeli. "Pokud může žít v Izraeli, troufám si tvrdit, že se jí bude dařit i na Maltě," řekl Francis Ratnieks, britský entomolog a emeritní profesor včelařství na univerzitě v Sussexu.

Juliana Rangelová, profesorka včelařství na Texaské univerzitě, varovala, že by mohlo být otázkou pouhých několika let, než se tento druh rozšíří na další místa.

"Vzhledem k velkému počtu ostrovů ve Středomoří, které jsou relativně blízko sebe, a také s ohledem na to, že je tak blízko i kontinentální pevnina, je velmi pravděpodobné, že v budoucnu nastanou další takové invaze, které ohrozí naši biologickou rozmanitost způsobem, kterému možná ještě ani nerozumíme," řekla Rangelová.

"Jediné, co můžeme udělat, je být ostražití, hlásit každé pozorování exemplářů nebo rojů, které se zdají být odlišné nebo nové, odstranit je, jakmile jsou pozitivně identifikovány, prohledat okolí kvůli dalším možným výskytům a pokračovat v monitorování, zejména pak v přístavištích, kde mohou roje cestovat na lodích," dodala vědkyně.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.8.2024 11:20
Šíření druhů je přirozený jev, a dost dobře nerozumím panice u tohoto divoce hnízdícího (na větvi) opylovače. Úvahy "coby kdyby" bez konkrétních důkazů mě nepřesvědčly, že je nutné šíření této drobné včely bránit. Na stromě ji najde včelojed, do úlů neleze, varroázu neroznáší. Podle mýho neškodný (užitečný) opylovač, u kterého se uplatńuje "princip předběžná opatrnost". Škoda, že u opravdu vážných problémů byly úřady v klidu...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.8.2024 09:40 Reaguje na Karel Zvářal
Podstatné je to "lezení" do úlů a tím přímé napadání včelstev včely medonosné.
Menší problém by byly pokusy o vylupování úlů včely medonosné, jestli a jak jsou schopny přes strážkyně česna pronikat do úlů. Včely medonosné v letu snad napadat nebudou, nebo je vyhánět třeba od květů.
Roztoč je na ně možná příliš velký nebo ho umí aktivně na ostatních včelách nacházet a ničit.
Ale je otázka, jak to je s virovými nákazami, které dnes varoázu doprovázejí a které zřejmě včelstva leckde oslabená převčelením a tudíž nedostatkem pylové bílkovinné potravy v přírodě v posledních letech velmi kosí zimními úhyny.
A s instinktem těchto včel květných hledat v chladnějším klimatu nějaké izolované dutiny, kde by přežily zimu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.8.2024 11:09
Bohužel rychlík bez brzd zvaný globalizace nabírá cestou z kopce stále větší rychlost a topiči (světový obchod) ještě přikládají do kotle. To,
co se vyrábělo doma se díky ekologizaci(rozuměj přenesení výroby jinam)
dováží odjinud, kde je úroveň čistoty výroby minimální. Se zbožím putují
černí pasažéři a někdo se tomu ještě vůbec diví? Já se už nedivím ničemu
a pouze tvrdím, že bude stále hůře a hůře, pokud bude globalizace stále
pokračovat. Shodou okolností se mi včera rozpadly boty z Bangladéše a
ponorné čerpadlo z Číny odmítlo čerpat. Nostalgicky jsem si vzpomněl na
Botasky a pokochal jsem se funkčností čerpadla Sigma starého 45 let!
To je chudák těch 45 let venku na poklopu studny pod krytem z kalfasu
v zimě, v létě a totéž jeho třífázový elektromotor MEZ Mohelnice. Tyto
výrobky ale nemají v dnešním světě své místo, protože vydržely příliš
dlouho a jejich odbyt tím váznul. Naopak levné šunty se mění rok co rok
a firmy prosperují. S těmi našimi výrobky se k nám nic živého z ciziny
nedostalo a naši lidé měli práci, která vytvářela hodnoty na rozdíl od
skladů a obchodů. Dali jsme se cestou globalizace a musíme ji přijmout
se vším všudy, včetně těch invazních rostlin, hmyzu, zvířat a taky lidí.
Dobře nám tak!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist