V Evropě se poprvé objevila kolonie invazních divokých včel květných
Podle dřívějších zpráv včela květná pomalu rozšiřuje své teritorium z Asie na Blízký východ a do severovýchodní Afriky. Až dosud ale nebyl nikdy zaznamenán její výskyt v Evropě.
Když byla na Maltě na větvi stromu objevena kolonie čítající více než 2000 dospělých včel, provedli vědci testy DNA, aby mohli určit druh. Jakmile potvrdili, že se jedná o včely druhu Apis florea, byla kolonie odstraněna a zničena.
Vědci, kteří o svém objevu informovali v odborném časopise Journal of Apicultural Research, ale mají podezření, že jedna skupina včel už úl opustila, aby založila novou kolonii.
Blízkost kolonie k volnému přístavu Birżebbuġa, který je hlavním nákladním centrem Malty, naznačuje, že včely mohly na ostrov připlout na některé obchodní lodi.
Vědci se domnívají, že mírné zimy na Maltě a v dalších jihoevropských zemích by mohly umožnit přežití tohoto invazního druhu. Včela květná se vyskytuje také v Izraeli. "Pokud může žít v Izraeli, troufám si tvrdit, že se jí bude dařit i na Maltě," řekl Francis Ratnieks, britský entomolog a emeritní profesor včelařství na univerzitě v Sussexu.
Juliana Rangelová, profesorka včelařství na Texaské univerzitě, varovala, že by mohlo být otázkou pouhých několika let, než se tento druh rozšíří na další místa.
Přečtěte si také |
Invazní sršeň asijskou objevili minulý týden na Opavsku. Daleko od místa, kde byla v Česku potvrzena poprvé"Vzhledem k velkému počtu ostrovů ve Středomoří, které jsou relativně blízko sebe, a také s ohledem na to, že je tak blízko i kontinentální pevnina, je velmi pravděpodobné, že v budoucnu nastanou další takové invaze, které ohrozí naši biologickou rozmanitost způsobem, kterému možná ještě ani nerozumíme," řekla Rangelová.
"Jediné, co můžeme udělat, je být ostražití, hlásit každé pozorování exemplářů nebo rojů, které se zdají být odlišné nebo nové, odstranit je, jakmile jsou pozitivně identifikovány, prohledat okolí kvůli dalším možným výskytům a pokračovat v monitorování, zejména pak v přístavištích, kde mohou roje cestovat na lodích," dodala vědkyně.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Karel Zvářal
30.8.2024 11:20Radim Polášek
31.8.2024 09:40 Reaguje na Karel ZvářalMenší problém by byly pokusy o vylupování úlů včely medonosné, jestli a jak jsou schopny přes strážkyně česna pronikat do úlů. Včely medonosné v letu snad napadat nebudou, nebo je vyhánět třeba od květů.
Roztoč je na ně možná příliš velký nebo ho umí aktivně na ostatních včelách nacházet a ničit.
Ale je otázka, jak to je s virovými nákazami, které dnes varoázu doprovázejí a které zřejmě včelstva leckde oslabená převčelením a tudíž nedostatkem pylové bílkovinné potravy v přírodě v posledních letech velmi kosí zimními úhyny.
A s instinktem těchto včel květných hledat v chladnějším klimatu nějaké izolované dutiny, kde by přežily zimu.
Břetislav Machaček
31.8.2024 11:09co se vyrábělo doma se díky ekologizaci(rozuměj přenesení výroby jinam)
dováží odjinud, kde je úroveň čistoty výroby minimální. Se zbožím putují
černí pasažéři a někdo se tomu ještě vůbec diví? Já se už nedivím ničemu
a pouze tvrdím, že bude stále hůře a hůře, pokud bude globalizace stále
pokračovat. Shodou okolností se mi včera rozpadly boty z Bangladéše a
ponorné čerpadlo z Číny odmítlo čerpat. Nostalgicky jsem si vzpomněl na
Botasky a pokochal jsem se funkčností čerpadla Sigma starého 45 let!
To je chudák těch 45 let venku na poklopu studny pod krytem z kalfasu
v zimě, v létě a totéž jeho třífázový elektromotor MEZ Mohelnice. Tyto
výrobky ale nemají v dnešním světě své místo, protože vydržely příliš
dlouho a jejich odbyt tím váznul. Naopak levné šunty se mění rok co rok
a firmy prosperují. S těmi našimi výrobky se k nám nic živého z ciziny
nedostalo a naši lidé měli práci, která vytvářela hodnoty na rozdíl od
skladů a obchodů. Dali jsme se cestou globalizace a musíme ji přijmout
se vším všudy, včetně těch invazních rostlin, hmyzu, zvířat a taky lidí.
Dobře nám tak!