https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-evropske-uhlikove-bilanci-chybi-stromy-ktere-zatim-nikdo-nespocital?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V evropské uhlíkové bilanci chybí stromy, které zatím nikdo nespočítal

21.9.2023 01:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lesníci mají nad svým zalesněným prostorem velmi dobrý přehled. Víceméně jasno o počtech stromů v alejích mají silničáři, a započítány bývají i významné dřeviny v intravilánu měst a obcí. Ale když přijde na stromovitou vegetaci v zemědělské krajině, víme toho mnohem méně.
Lesníci mají nad svým zalesněným prostorem velmi dobrý přehled. Víceméně jasno o počtech stromů v alejích mají silničáři, a započítány bývají i významné dřeviny v intravilánu měst a obcí. Ale když přijde na stromovitou vegetaci v zemědělské krajině, víme toho mnohem méně.
O tom, že stromy jsou nedílnou součástí evropské krajiny, by nejspíš nikdo soudný nepochyboval. Pochvalovat si je můžeme třeba za tvorbu kyslíku, vyrovnávání teplotních extrémů nebo zvlhčování vzduchu, za to že poskytují stín nebo hnízdní příležitosti ptactvu a za spoustu dalších věcí.
reklama

 

Vždy ale bude platit, že služba stromy poskytovaná bude úměrná tomu, kolik jich v krajině roste. A nad otázkou, kolik tedy máme v Evropě stromů, se nyní pozastavili výzkumníci z katedry přírodních zdrojů Kodaňské univerzity. Proč?

Protože první odpověď, kterou nejspíš uslyšíte na otázku „Kolik máme v Evropě stromů?“ nebude správná. Bude jen orientační, nepřesná.

Ne všechny dřeviny kolem nás jsou totiž běžně v evidenci.

Zrovna lesníkům se musí nechat, že nad svým zalesněným prostorem mají velmi dobrý přehled.

Víceméně jasno o počtech stromů v alejích mají silničáři, a započítány bývají i významné dřeviny v intravilánu měst a obcí. Byť tam už se ale přesnost začíná vytrácet, v neprospěch dřevin menších průměrů a rostoucích na soukromých pozemcích.

A když přijde na stromovitou vegetaci v zemědělské krajině, víme toho prý ještě mnohem méně.

Alespoň tak to vnímal tým vedený Siyu Liu a Martina Brandta, kteří se v Dánsku specializují na geovědy a metody dálkového průzkumu.

„Systematicky hodnoceny v rámci národních inventarizací jsou vesměs jen stromy v hospodářských lesích,“ tvrdí. „A tak zůstává význam stromů v nelesní krajině, například z hlediska potenciálu k ukládání uhlíku, z velké části neznámý.“

V zemích, které patří mezi významně zalesněné, byla pokryvnost korun stromů mimo lesní celky velmi nízká. Od 1,8 do 2,8 procent. Naopak v zemích, kde je rozloha zalesněných území malá, hrály dřeviny mimo les daleko větší roli.
V zemích, které patří mezi významně zalesněné, byla pokryvnost korun stromů mimo lesní celky velmi nízká. Od 1,8 do 2,8 procent. Naopak v zemích, kde je rozloha zalesněných území malá, hrály dřeviny mimo les daleko větší roli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Pro les nevidíme stromy

Stromy, které nerostou v rámci zapojeného lesního porostu, zkrátka vypadávají z evidence a v národních součtech se neobjeví.

Když se pak počítají celonárodní uhlíkové bilance, stromy z městských oblastí, parků, zahrad, živých plotů a sadů v nich chybí.

„Vyloučení těchto stromů pak představuje potenciální zkreslení národních inventarizací a též ovlivňuje vědecké studie a klimatické modely, které jako vstupní údaje používají pouze uzavřené lesní plochy,“ dodává Brandt.

Co se s tím ale dá dělat?

Pro dánské vědce, kteří jsou uvyklí shlížet na evropský kontinent z výšky satelitů, byla tahle odpověď snadná. Spočítat je lépe, s pomocí metod dálkového průzkumu.

Konkrétně vyhotovit přesnější mapu pokryvnosti, se započítáním nadzemní biomasy korun stromů, s využitím tzv. nanosatelitních snímků, které mají rozlišení v měřítku tří metrů. Nad celou Evropou.

První zjištění tohoto počinu – publikovaného i v žurnálu Science Advances – působí poněkud triviálně. Už proto, že ve většině evropských států oscilovala ta nezapočítaná a neevidovaná zeleň kolem jednotek procent proti dosavadním odhadům.

Projevil se tu ale zajímavý trend.

Tam, kde je stromů málo…

V zemích, které patří mezi významně zalesněné (Finsko, Slovinsko, Švédsko), byla pokryvnost korun stromů mimo lesní celky velmi nízká. Od 1,8 do 2,8 procent. Naopak v zemích, kde je rozloha zalesněných území malá (Velká Británie, Nizozemsko, Dánsko), hrály dřeviny mimo les daleko větší roli.

V případě Nizozemska činila ta dosud nezapočítaná stromovitá vegetace 24,5 procent.

Pokud tu kdy počítali, kolik stromů mají, šidili se ve výsledku o čtvrtinu. Jim v evidenci nezapočítané dřeviny skutečně chyběly.

Ve většině západoevropských a jihoevropských států ale činila chyba vzniklá nekompletní evidencí méně než 10 procent. V hrubých součtech pak celá Evropa, třicítka států, „chybovala“ ve svých odhadech počtu stromů asi o 7,6 procent.

A pokud by šlo o schopnost této neevidované zeleně ukládat uhlík?

Dánští výzkumníci vyčíslili biomasu stromů mimo les na 0,8 petagramů (8 miliard tun).

„Ačkoli to představuje pouze 2 procenta celkové biomasy stromů, mezi jednotlivými zeměmi se vyskytují velké rozdíly,“ vysvětluje Brandt. „Stromy v městských a zemědělských oblastech se tedy poměrně významně podílejí na národních zásobách uhlíku, a měli bychom je propříště započítávat též.“


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

21.9.2023 07:57
Uhlíková bilance stromů je nulová, NULOVÁ!!! Strom dělá JEN SPOŽDĚNÍ CCA 50-200 LET, NEŽ ZETLEJE.
Odpovědět
Anyr

Anyr

21.9.2023 12:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Je potřeba si uvědomit, že živé stromy v lesích uvolní ročně ještě řádově větší množství uhlíku než mrtvé dřevo. Cyklus uhlíku v lesích je třeba chápat v souvislostech. Oxid uhličitý z atmosféry je jediným významným vstupem uhlíku do lesních ekosystémů díky fotosyntéze stromů. Velkou většinu ho lesy vydýchají zpět a jen část je v lesích uložena – nejdříve v biomase stromů a dalších organismů, později v půdě.

Právě ukládání uhlíku do půdy je proces, který pomáhá snížit negativní vliv antropogenních emisí CO2, a stojí za to se zamyslet, jak tento proces podpořit. Část uloženého uhlíku je tvořena i zbytky po „neúplném" zetlení mrtvého dřeva. Pokud naopak dřevo spálíme, uvolníme do atmosféry všechen uhlík, který je v něm obsažen, a v popelu zbydou pouze minerální látky."

- https://www.silvarium.cz/lesnictvi/mrtve-stromy-rocne-uvolni-podobne-mnozstvi-uhliku-jako-spalovani-fosilnich-paliv
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.9.2023 15:35 Reaguje na Anyr
A jak to dřevo neúplně "zetlí"? Pěkná fráze ovšem mimo realitu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.9.2023 16:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nemáte pravdu. Bilance je nulová jenom pokud je biomasa (= zásoba "uhlíku) na ploše konstantní. Například pokud se kácí a využívá pouze tolik dříví (biomasy) kolik přirůstá. Pokud třeba oblastí projde lesní požár uvolní se velké množství CO2 z porostů a povrchové vrstvy hrabanky téměř okamžitě do atmosféry. Pokud se z vytěženého dříví postaví krov kostela nebo nábytek je na desítky let ten uhlík v takovém výrobku vázaný. Pokud roste objem dříví na jednotce plochy nebo stoupá podíl uhlíku vázaného v lesní půdě tak opět dochází k ukládání CO2. Důležité je tedy znaménko a velikost změny. Při pohledu na historické fotky dnešní krajiny si uvědomíte, že zejména stromy mimo les v naší krajině zarostly dříve holé meze a bývalé svažité pastviny. V jejich biomase se desítky let vázal uhlík.
Odpovědět
va

vaber

21.9.2023 08:13
s čísly a počítáním lze dělat kouzla ,matematika je kouzelná,
nejde přece o to, zda-li jsme nějaký strom zapomněli započítat do nějakého součtu stromů,
ale o to, zdali nám stromů neubývá a kolik by jich mělo být ,aby dokázaly vyčistit tu všechnu špínu, co do atmosféry pouštíme
Odpovědět
RV

Richard Vacek

21.9.2023 08:13
Každý pozemek má majitele. Snad není problém k záplavě zbytečných lejster přidat ještě jedno, které bude důležité a na kterém bude majitel každoročně posílat hlášení, kolik stromů na jeho pozemcích právě je. Výhodou je, že strom nemá nožičky, takže případné meziroční rozdíly bude muset majitel zdůvodnit.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

21.9.2023 08:54 Reaguje na Richard Vacek
A neměl by každý občan posílat i hlášení, kolik lejna za rok vykálel?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

21.9.2023 11:40 Reaguje na Michal Uhrovič
I toho se dočkáme. Tato hlášení zase budou podkladem pro získání přesných statistik.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.9.2023 14:20 Reaguje na Richard Vacek
Nožičky stromy nemají, ale koleček mají, že byste se divil.
Odpovědět
PB

Petr Brok

21.9.2023 14:44
Jak velké stromy?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.9.2023 19:16
Těm "vědcům" už snad haraší ve věži! Počítat stromy pomocí satelitu? Ví oni
vůbec kolik stromů musí pohltit CO2 vzniklý při vynesení takových satelitů?Kolik jich musí pohltit CO2 vzniklé jejich sečítáním a zkoumáním v teplých kancelářích a při následné živé kontrole v terénu? Já bych je vyhnal ty stromy sázet a opatrovat do dospělosti. Přibývá nám armáda darmožroutů přisátých na CO2 od jeho zkoumání, přes jeho kritiku až po jeho potírání.
Co jiné skleníkové plyny unikající z tepelných čerpadel a klimatizací?
Co to CO2 z letadel vznikající rovnou v desetikilometrové výšce, když
letí na konference o klimatických změnách a které vznikají cvičením
vojenského letectva. Saďte stromy, ale s rozumem a kde nebudou jednou
na obtíž. A když už, tak je pokácejte a zasaďte nové, protože pouze
růstem jímají ten sodovkáč a nikoliv tlením někde v pralese, kde ho
zase vypouštějí zpět. Uložme to dřevo do staveb a nebo hledejme způsob,
jak ho zuhelnatělé zanechat k použití budoucím generacím. Nedokonalým
spálením dřeva vzniká CO a dřevěné uhlí, které má v půdě dlouhou
trvanlivost. Dokonalým spálením vzniká CO2 a mikroskopický prach. No
a teď mi povězte, co je lepší? CO lehčí než vzduch vázající na sebe z
O3 atom kyslíku a dřevěné uhlí a nebo ten jemný prach a sodovkáč? Co
je svět světem hořely lesy nedokonale a nyní musíme dřevo pálit
dokonale s přebytkem kyslíku ze dmýchaného vzduchu. Nejdeme náhodou
proti přírodě, když i tímto přidáváme ze stejného dřeva více CO2?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.9.2023 06:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Komické, že o darmožroutech žvaní netáhlo dvacet let pobírající dávky. :D :D

Vyžeň hlavně sebe, ty příživníku a nežvaň o něčem, čemu nerozumíš.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.9.2023 08:41 Reaguje na Petr Eliáš
Důchod je dávka? To je mi novinka ty asociále a negramoto!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.9.2023 09:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Von se toho důchodu ani nedožije, tak nebude pod mostem,.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.9.2023 14:10
Dřevo obsahuje zhruba 50 % uhlíku ve vztahu k jeho hmotnosti v absolutně suchém stavu. Odhad - 1 průměrný strom za svůj život (100 let) absorbuje
1 tunu CO2.
Nicméně strom během života uloží více uhlíku, např. prostřednictvím opadu a následného zvýšení množství uhlíku na povrchu půdy a v ní, pokud se opad neodstraňuje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.9.2023 15:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Opad se běžně neodstraňuje a přesto je množství humusu v lesní půdě zhruba konstantní. Rozkladné procesy vám zjevně nic neříkají.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist