https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/velka-zelena-lez-v-africe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Velká zelená lež? Kritizovaná minulost a nejistá budoucnost Velké zelené zdi v Africe

15.12.2021 06:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Myšlenka zelené hradby, která se pevně postaví do cesty pouštním a prachovým bouřím, se zrodila v roce 1927 u francouzského lesníka z kolonií Louise Lavaudena.
Myšlenka zelené hradby, která se pevně postaví do cesty pouštním a prachovým bouřím, se zrodila v roce 1927 u francouzského lesníka z kolonií Louise Lavaudena.
Foto | CIFOR / Flickr.com
Jak byste nazvali projekt, který je rozplánovaný na dvacet tři let, ale po čtrnácti letech realizace je hotový jen ze čřyř %? Projekt, který prokazatelně nedokázal naplnit svůj jediný a hlavní cíl, a proto po uběhnutí dvou třetin své realizace musel tento opustit a přijmout šestnáct cílů jiných, náhradních, které se nyní pokouší splnit?
 
Projekt, který měl původně stát 5–8 miliard dolarů, ale nyní by potřeboval ke svému včasnému dohotovení dalších 43 dolarových miliard, s tím, že výdaje na jeho každoroční údržbu, aby po svém dokončení nezanikl, by činily 5 miliard dolarů? A v méně kritickém tónu: současně se jedná o jeden z nejambicióznějších projektů, o které se lidstvo ve vzájemné spolupráci kdy pokusilo. Dílo nebývalé svým rozsahem, myšlenkou. Záměr s potenciálem změnit k lepšímu životy stovek milionů lidí. Ano, tohle všechno dohromady se jmenuje Great Green Wall. Velká zelená zeď je dílo člověka a přírody budované od roku 2007 v Africe.

Hotové má být v roce 2030. Má mít podobu 15 kilometrů širokého a 7000 kilometrů dlouhého pásma zeleně, vedoucího v pásmu Sahelu podél pouští Sahary od Senegalu po Džibutsko, od pobřeží Atlantiku až k Rudému moři. Říká se, že zdi lidi nesbližují, ale spíše rozdělují. A platí to i zde. Síla toho, co všechno by mohla úspěšná realizace dokázat (a současně síla všeho, v čem GGW zatím naprosto selhává), totiž rozděluje laickou i odbornou veřejnost z celého světa na dva tábory. Které se v mezích svého názorového rozpoložení nemohou shodnout na tom, zda je projekt skutečně fascinující, anebo naprosto stupidní. Jak celý nápad vlastně vznikal a vyvíjel se, až do své nynější podoby?

Od myšlenky k projektu

Podle oficiálních zdrojů se idea zrodila v roce 1927 u francouzského lesníka z kolonií, Louise Lavaudena, a později se objevila v hlavě anglického botanika Richarda Barbe Bakera. Ten v 50. letech minulého století předestřel utopický návrh na vytvoření trans-afrického zeleného pásma, širokého 50 kilometrů. Kvůli tomu, aby se zastavila desertifikace, rozšiřování afrických pouštních oblastí do pásma Sahelu. Už tehdy to byl dost zásadní problém. Humanitární, ekonomický a ekologický. A myšlenka zelené hradby, která se pevně postaví do cesty pouštním a prachovým bouřím, byla silně inspirující. V dílčích úsecích se k realizaci přistoupilo už v 70. letech, plány na vznik ucelené GGW se dostaly do širšího povědomí znovu v 90. letech, a pak v roce 2002, na fóru Celoafrické unie a následně na konferenci Sdružení sahelsko-saharských států. Kdy poprvé padla shoda ve společné realizaci, zahájené oficiálně v roce 2007.

Tady je nutné zmínit to poslední, na čem se ještě zastánci a odpůrci záměru shodnou: ve svých základních obrysech se počáteční projekt GGW poučil z nedostatků dosavadních podobných realizací. Masivních ozeleňovacích projektů totiž celý svět, Afriku nevyjímaje, už pár zažil. A prakticky všechny do jednoho skončily ekologickým či ekonomickým debaklem. Regionální neslavné pokusy o výsadbu „zelených map“ v Alžírsku, Maroku nebo Egyptě bledly před tím, co předvedla a stále předvádí Čína ve snaze zastavit novými lesy poušť Gobi. Svými hrubými parametry chystaná Velká zelená zeď v Africe čínskou verzi Zelené zdi ještě překonávala, takže bylo rozhodně rozumné, že se pokusili vyvarovat chyb asijské realizace. Něco jiného je, že přitom nasekali spoustu dalších, očekávatelných i dočista nových chyb.

Poušť je možná pro život člověka krajně nehostinnou oblastí, ale není to nikterak degradovaný ekosystém. Je to úplně normální zdravý ekosystém, který má svá pravidla fungování.
Poušť je možná pro život člověka krajně nehostinnou oblastí, ale není to nikterak degradovaný ekosystém. Je to úplně normální zdravý ekosystém, který má svá pravidla fungování.
Zdroj | NASA

Vlajková loď globální pomoci

Užší realizační tým zahrnuje 11 států, na jejichž území se GGW tvoří. Podporuje je přitom i dalších 21 afrických států a 23 nadnárodních organizací, výborů OSN a mezinárodních neziskovek, několik společenství států, desítky profesních institucí a odborných organizací, Světová banka, Evropská unie. GGW je skutečně vlajkovou lodí, na jejíž palubě se veze snad opravdu každý, kdo má něco ve světovém měřítku společného s ekologií, udržitelností, ochranou životního prostředí, bojem proti klimatickým změnám. Myšlenka GGW je totiž srozumitelná. Tvoří se tu nový světový zelený zázrak, zlepšují se miliony lidských životů. Nesadí se tu jen stromy, ale rovnou vize lepší budoucnosti.

Velká zelená zeď v Africe je symbolem globální spolupráce, a dá se bez větší nadsázky odtušit, že pokud lidstvo jako celek společně zvládne tuhle realizaci dotáhnout do finiše, nebude nám připadat už žádná výzva nesplnitelná. Bohužel, právě pro tento zápal byly i věcné a kritické poznámky k GGW považovány za kacířské a jejich autoři a autorky se museli, své odbornosti navzdory, z paluby vlajkové lodi odporoučet. A postupně se seznam vyhoštěných rozrostl o řadu pasažérů z Afriky, kterým měl projekt původně pomáhat. Takže v současnosti není zřejmé, koho a kam tahle symbolická loď spolupráce veze, proč vlastně, a nakonec ani to, kdo jí vlastně teď řídí.

Věci, které se opravdu povedly

K jednoznačným kladům projektu GGW zprvu patřilo to, že se na svém počátku opíral o data a analýzy odborníků a nejnovější poznatky vědců, včetně informací přímo z terénu. Tím se ostře lišil od čínské Zelené zdi, vznikající na povel shora. Ta například nabízela jen univerzální tri-kulturní mix dřevin do všech stanovišť, zatímco pro africkou realizaci se původně počítalo s nabídkou 150 druhů dřevin, adaptovaných na konkrétní regiony výsadby. V Africe se vědělo, do jaké půdy se bude co sázet. Jednou z programových priorit GGW bylo, že projekt – aby nebyl předem odsouzen k záhubě – musí v první řadě mít podporu místních komunit a přinášet jim nějaké benefity. I to bylo originální. Existoval realizační plán, odhad nákladů, bylo přislíbené financování, zajištěná spolupráce a odborný dozor. V roce 2007 bylo vše nachystáno k tomu, aby Velká zelená zeď zastavila postup pouště. To už ale narážíme na detaily, které vyvolávaly kritiku.

Konfliktní myšlenky, které bolí

Poušť je možná pro život člověka krajně nehostinnou oblastí, ale není to nikterak degradovaný ekosystém. Je to úplně normální zdravý ekosystém, který má svá pravidla fungování. K nimž patří i přirozený vývoj, včetně ústupu a šíření. Desertifikace je přirozený proces, stejně jako třeba tání nebo přirůstání ledovců. Ano, může být ovlivněn a umocněn antropogenní činností a klimatickými změnami, ale je jejich symptomem, nikoliv příčinou. A potírání projevu nemoci bez řešení skutečné příčiny léčbu nepřináší. Důležitá je i otázka, proč se vlastně snažit zastavit expanzi pouštních oblastí dále k rovníku. Odpověď na ni, v podání zastánců GGW, zní: „Protože tam nyní, ohroženo šířením pouště, žije 232 milionů lidí. A do deseti let jich tam bude žít dvakrát tolik.“

Kritici GGW oponují tím, že pokud se do oněch míst poušť rozšíří, populace 232 milionů lidí se tam přirozeně nikdy neznásobí. Naopak klesne k nule, lidé odtud odejdou jinam, kde se dá přežít. Třeba do Evropy? I to je možné, migrace lidských populací, vyštvaných odněkud pouští, je rovněž přirozeným jevem. A boj za to, aby se někde na okraji pouště, s enormními náklady celého světa, mohlo stát ze čtvrt miliardy lidí půl miliardy, a do roku 2050 1,2 miliardy, má s nějakou dlouhodobou udržitelností života na už přelidněné planetě jen pramálo společného. Zní to dost radikálně. Problémy celého světa ale opravdu nebudou menší, pokud se skokově zvýší populace v klimaticky tak silně ohroženém regionu.

Nemilou výtkou zavání i poznámka o tom, že projekt GGW vynakládá miliardy dolarů na to, aby se lidé v Africe měli v budoucnu lépe. Ale zcela ignoruje to, jak špatně se mají teď. Že do oblastí stižených suchem a hladomorem proudily sazeničky stromků, ale už ne jídlo a další humanitární pomoc, které by aktuálně potřebovali víc.

Průběh, který nebyl bez komplikací

Environmentální organizace i vlády afrických států zpočátku zvládaly výtečně namotivovat místní obyvatele k tomu, aby se do projektů výsadby GGW zapojili. Slib lepší budoucnosti táhl. Jenže ona zářivá budoucnost pořád nepřicházela. Peníze slíbené od zahraničních sponzorů za výsadbu nekončily v rukou těch, kteří reálně sázeli. Užitek z výsadby byl nulový, protože se nejednalo o slíbené hospodářské druhy dřevin, a tak byly zhodnocovány jako to, co místní opravdu potřebovali - nedostatkové palivo. Navázaná péče o výsadby prakticky neexistovala, dozíraly na ni papírově jen místní správní orgány, které plnily mezinárodní kvóty.

Brzy o tom, co se kde bude sadit, přestali rozhodovat místní a začali zahraniční dodavatelé. Expertní skupiny v zámoří debatovaly o tom, co bude vznikat v Africe, aniž by se na to někdo ptal Afričanů. Ne všude, ale často. Mortalita vysazených dřevin tou dobou přesahovala běžně 80 %. V lokalitách, kde se ještě trochu zalévalo, přinášely žíznivé stromy pokles hladiny spodní vody a sucho. V některých regionech se tak začal opakovat příběh Čínské zelené zdi.

Nemilou výtkou zavání i poznámka o tom, že projekt GGW vynakládá miliardy dolarů na to, aby se lidé v Africe měli v budoucnu lépe. Ale zcela ignoruje to, jak špatně se mají teď.
Nemilou výtkou zavání i poznámka o tom, že projekt GGW vynakládá miliardy dolarů na to, aby se lidé v Africe měli v budoucnu lépe. Ale zcela ignoruje to, jak špatně se mají teď.
Foto | Sacca / Flickr.com

Vlády afrických států reagovaly po svém: vykazováním nepřesných údajů, pokutami a vězením za kácení stromů, nařízenou a vojáky vymáhanou účastí celých vesnic při sázení stromů, vysídlováním vesnic v lokalitách, kde se sadilo (a hrozilo riziko kácení), zabíráním tradičních domorodých kmenových území pro výsadbu. Přišli tím o podporu místních komunit, a GGW se začala dostávat do střetu s lidskoprávními organizacemi.

Bylo přitom běžnou praxí, že představený vesnice inkasoval finanční podporu pro výsadbu na desítkách kilometrů čtverečních, ale už ji neprovedl. Anebo delegoval tuto povinnost někomu, kdo nedodržel pravidla navázané péče. Korupce je v Africe hodně silným faktorem, a finančně podporovat takový neprůhledný projekt se začali zdráhat i solidní zahraniční partneři. Rok 2008 přinesl finanční krizi, která mezinárodní podporu silně zmrazila. V důsledku regionálních konfliktů se realizace někde po pár desítkách hektarů zcela zastavila, zanikla, zatímco jinde běžela na půl plynu. A poušť se přitom nevesele šířila dál.

Neříkejme tomu Zelená zeď

Realizace plánu se nezastavila úplně. V některých afrických státech velmi slušně pokročila. Chválit za to organizační tým GGW ale úplně nemůžeme, protože k pokroku došlo především v regionech, které se spolupráce s GGW méně či více oficiálně zřekli nebo nastoupili do práce s vlastními agro-postupy a na úplně jiných lokalitách než v požadovaném pásmu. Tradičními metodami pěstování a sázení, s místně specifickou skladbou dřevin, s přirozeným rozrůstáním a šířením nekácených porostů, dokázali hodně v Nigérii, Etiopii a Senegalu. S těmito zeměmi pak chtěly zahraniční organizace spolupracovat více, protože viděly pokrok. Tím se ale bariéra zelené zdi mezi oblastmi, kde GGW postupovalo kupředu a kde stagnovala, zvětšovala. Ani tak to nebylo úplně bez problémů, a například rekordman roku 2019 – Senegal – byl obviněn z toho, že jím proklamovaných vysazených 12 milionů stromů existuje jen na papíře.

Kritické popíchnutí, a to, že kdyby každý zadotovaný strom pro Afriku skutečně vzešel, byla by Sahara dávno zelená jako Amazonie (jen v Etiopii bylo vysazeno 5,5 miliardy stromů), tehdy neslyšeli realizátoři GGW rádi. V roce 2020 proto museli kousnout do pořádně hořkého jablka a přiznat si, že místo 12-17 % (dříve uváděný stavu dohotovení Velké zelené zdi), je reálně v terénu hotovo jen kolem 4 %. Aniž by se tím jakkoliv zastavila desertifikace, postup pouště. Za hlavní příčinu bylo označeno sucho, respektive rychlý postup klimatické změny, který akceleroval vyšší mortalitu vysazených dřevin a nedostatek vody pro závlahu.

Great Green Wall verze 2.0

GGW následně přehodnotil svůj cíl – neúspěšný boj proti šíření pouště přestal být jedinou prioritou - a místo toho si vyvolili 16 dalších nových cílů, souvisejících s bojem proti degradaci půdy, zabránění erozi, bojem proti hladu a chudobě, pro rovnoprávnost žen s muži, za využívání obnovitelných zdrojů energie, rozvoje venkova… a konstatovali, že svou předchozí prací již zdárně naplnili 15 % těchto nových cílů. Nyní si GGW znovu říká o podporu celého světa. Do roku 2030 prý obnoví 100 milionů hektarů degradované půdy, vyváže z atmosféry 250 milionů tun uhlíku a v Africe vytvoří 10 milionů pracovních míst. I když za 14 let své existence dokázaly reálně udržet stromy jen na 4 milionech hektarů, teď zvládnou za 9 let osadit čtyřiadvacetkrát víc. Pokud jim dáme šanci a 43 miliard dolarů, plus 4,8 miliardy každý následující rok na údržbu, stane se Great Green Wall, velká zelená zeď v Africe - jeden z nejambicióznějších projektů rozvojové pomoci, globální udržitelnosti a ekologie - splněným snem.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2021 06:59
Než hledat na Sahaře vodu, je lepší poslechnout koment J. Goodallové k mizení tropickým pralesů. Kvalitní (ale i otopové) dřevo vytěžíme, a za velké peníze koupené odpustky vrazíme do utopického projektu. Jj, mýliti se je lidské...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.12.2021 07:41
Myšlenka zalesňování a nejen v Africe je skvělá myšlenka.
Naráží na jednu známou pravdu, vždy je lehčí něco zbořit, zničit ,odlesnit než něco postavit , vytvořit nebo zalesnit.

Postačí si přečíst něco z antiky, původně celé Středomoří bylo lesnaté, například se uvádí, že pokud jste chtěli projet dnešním Španělskem nebyl ani jeden celý den ,kterým byste cestovali mimo les.
Vůbec nepochybuji, že dnes bychom se ani náznakem nebavili o klimatické změně pokud by zůstala zachována alespoň kostra původního lesního porostu.

Projekt Afrika je odsouzený k nezdaru, postačí se podívat na stav půdy a lesů v zatím nejvyspělejší i nejbohatší části světa - EU z pohledu biodiverzity.
Uvádím to stále, jediným objektivním a nezfalšovatelným kritériem stavu ŽP je pouze a jenom biodiverzita, která stále strmě padá - regionálně i globálně.
Green Deal v podání EU je potom poslední ranou do vazu.
Odpovědět

Petr Čech

15.12.2021 08:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Biodiverzita je taková, jakou chtějí vlastníci půdy. V rámci soukromého vlastnictví nelze nikomu nic nařizovat. A to ani z obce, kraje, státu či Bruselu. Ta neustála výmluva na Brusel... a přitom si to děláme sami. A to samé platí i o těch stromech v africe. Pokud to nebudou chtít místní, tak je to odsouzeno k nezdaru.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.12.2021 08:05 Reaguje na Petr Čech
no, když se vezme, že Brusel dotačně podporuje spíš velký " hráče" je jasné, že ke stavu zemědělství promlouvá velmi výrazně...ostatně ty tisíce lobbistů na cokoliv v Bruselu nejsou na dovolený ale aby lépe podojili. Nejdříve podojí politiky a pak všechny okolo. Veřejná kontrola mizerná. Neb jak říká patriot, proč mám má vládnout tyran více jak tisíc km daleko, když si můžeme vládnout sami
Odpovědět
AM

Anežka M

16.12.2021 08:35 Reaguje na Petr Čech
Tak ono nařizovat lze ledacos i soukromým vlastníkům, ale nechce se. Vždyť to je normální, nařizuje se jaké technické normy musí splnit vaše soukromě vlastněné auto, čím můžete topit ve vašem soukromém baráku...

Jó kdybychom měli zákon o půdě a kdyby z něj plynuly nějaké netriviální povinnosti pro vlastníky půdy (například by nesli odpovědnost za degradaci půdy nájemcem), to by byla jiná. Vlastnit půdu už by nebylo "zadarmo", plynuly by z toho nějaké povinnosti, ti, co chtějí hospodařit a o půdu s starat, by dostali příležitost nakoupit, ti, co půdu mají jen jako investici nebo protože ji podědili, ale nehospodaří, by nově uložené povinnosti vyhodnotili jako příliš velký opruz, prodali a investovali třeba do akcií nebo hocikam jinam. Pročistil by se trh a půdě by to taky prospělo.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.12.2021 21:22 Reaguje na Petr Čech
Ale no. EU súťaží s bývalými bolševikmi, kto viac zhuntuje krajinu. Vrámci dotácií do pôdy sa napríklad u nás platí od plochy. Nesmie tam byť trom ani malé jazierko, inak ho PPA vyškrtne z dotácií. PPA dokonca odstraňovala z dotácií aj miesta , kde stromy len tienili na pôdu. Následok toho bol zlikvidovanie posledných remízok, vyrúbanie stromov, alejí. Miesto pasenia je výhodnejšie kosiť. Ďalej menujem ppodporu pálenia biomasy v teplárňach a elektrárňach, výrobu bionafty, bioetanolu --> ochudobnenie pôdy, vymiznutie života v nej. Mám pokračovať ?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

15.12.2021 17:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nemůžete všechno svádět na lidi. Klimatické výkyvy na Zemi byly odjakživa. Jsou místa na Sahaře, které několikrát lidé obývali a zase opustili a to ne proto že by něco způsobili. Prostě změnilo se klima a stromy usychaly a jednoho dne pravděpodobně shořely. A ve středomoří je to podobné, tam kde před 2000 lety byly obilnice dnes je poušť . I kdyby tam ti lidé nežili tam byla stejně. Stromy, které by lidé nevykáceli by vlivem tepla a sucha zanikly. Je mylné se domnívat, že tam kde roste strom bude pršet navždy. A naopak nejdříve musí na stanovišti být voda, to znamená dostatek srážek nebo spodní vody, a pak tam porostou stromy . Obráceně to nikdy fungovat, bez dotace lidí, nebude.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.12.2021 18:12 Reaguje na Petr Blažek
Nejen klimatickou změnou, ale i přičiněním místních lidí dochází v Africe ke zvětšování pouští. Někde jsem slyšela mluvit jednoho vědce vrátivšího se z Afriky, že tam, co byl, docházelo k rozšiřování pouští proto, že lidé káceli na jejich okraji původní stromy, protože potřebovali dříví na oheň k uvaření pokrmů. A z těchto míst, která byla zelenými oázami, se teprve po vykácení většiny stromů stala poušť. Kdyby domorodci kvůli svému přežití stromy nezničili, ty zelené oázy by tam s velkou pravděpodobností do dnešních dnů zůstaly. Nepamatuji se, jestli to ti domorodci dělali z nevědomosti nebo kvůli své chudobě.
Odpovědět
AM

Anežka M

16.12.2021 08:38 Reaguje na Majka Kletečková
Tak jestli to dělají z nevědomosti nebo ne, to je snad irelevantní. Nemqají jinou možnost, tak je to. Jíst se musí. Co byste jim poradila?

(Ano, nepořizovat si tolik dětí. V situaci, kdy sociální stát neexistuje a rodina je jediným důchodovým pojištěním. Ha ha.)



Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.12.2021 21:56 Reaguje na Anežka M
Ja by som im poradil, aby sa nemnožili ako choroba. Za 44 rokov čo som na svete sa obyvateľstvo znásobilo cca 1.8x. A najviac v subtropoch samozrejme. V Etiopii sa za ten čas rozmnožili 3 násobne. Je jasné, že viac ľudí má väčšiu spotrebu všetkého - vody, dreva, pôdy. Mnohí majú zvyk si brať z prírody ale nestarať sa o následky, nezhroamžďovať vodu, nesadiť. Fakt neviem, kam sa podejú stovky milionov ľudí z Indie, Iránu, Pákistánu, Etiopie, Egypta, Nigérie až to tam vyschne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.12.2021 08:07 Reaguje na Petr Blažek
no jo no, přiznat, že i klimatické změny jsou cyklické pánům vědcům nedochází....pak posloucháme všude klimatický pláč a reálnou perverzi návrhů
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.12.2021 16:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vdyt ono je tááák jednoduché říct že vše je cyklické a o nic víc se nezajímat. :D
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

21.12.2021 04:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Projekt Afrika je realizován mezi obyvatelstvem které se tachnologicky dopracovalo nekam do paleolitu.
Např vaří se am tak že se dají dohromady tři kameny, na ně se postaví hrnec s vodů a pod ním se zapálí to dřevo. Doporučoval bych mladým aby si to nekdy zkusili. Spotřebya paliva je jak na start rakety. V poslední době nekteré nadnárodní firmy, v rámci boje s co2, tam platí nejaké neziskovky, které tem tupým černým hlavám ukazují jak postavit jednoduchou polní pícku. A jaký je pak rozdíl ve spotřebě dřeva.
U nás byly pece už nekdy v neolitu. Už se těším až zase masmedia budou migranty za Sahelu ukazovat jako inženýry. :(
Odpovědět

Petr Čech

15.12.2021 07:55
Nevím, jestli dodávky jídla a humanitární pomoc je nejlepší způsob pomoci tamním obyvatelům.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

15.12.2021 09:23 Reaguje na Petr Čech
Jídlo a peníze se tam vozí déle než pamatuji a výsledek je jen mnohonásobně víc hladových krků. Jediná pomoc Africe je nijak nepodporovat obyvatelstvo. Až se sníží populace na přirozenou úroveň, nebude problém ani ta poušť. To je, ale nehumánní. ...
Odpovědět

Petr Čech

15.12.2021 08:02
Poznámka Autorovi. Nedělali podobný projekt i v Izraeli? Jak dopadli tam?
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

15.12.2021 08:22 Reaguje na Petr Čech
Les u Yatir v negevské poušti. Začali v roce 1964. A mám za to, že jim se to vcelku povedlo.
Odpovědět

Petr Čech

15.12.2021 12:29 Reaguje na Radomír Dohnal
Možná by bylo více menších lokálních projektů lepším řešením
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.12.2021 21:59 Reaguje na Petr Čech
Robia sa. Pozrite na to ako učil zachytávať vody a zúrodňovať pôdu farmár Yacouba Sawadogo z Burkina Faso. Rozšírilo sa to aj do okolia. On používa staré africké metody sadenia do jám. Organizácia Justdigit rovnako rozšírila tieto metody do Kene a Tanzánie.
Odpovědět
Pe

Petr

15.12.2021 08:45
Kromě jiného to ukazuje i náš současný problém - stále rychlejší pokles hodnoty peněz. Projekty v minulosti celkem snadné se dnes stávají problematickými. Pokles hodnoty peněz zrychluje tak, že už začíná předhánět lidskou činnost. Velké a dlouhodobé projekty začínají být nerealizovatelné - peníze ztratí hodnotu dřív, než se stihnou dokončit.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

15.12.2021 09:19
Lepšie by bolo investovať do záchrany a napustenia Aralského jazera a ďaľších bezodtokových veľkých jazier. Samozrejme ako píše p. Zvářal aj do ochrany tropických pralesov. Ale sadiť stromy na púšti vyzerá na papieri krajšie :-( Nakoniec je známe, že pod Saharou sa nachádzajú neskutočné zásoby pitnej vody sú to rádovo km3. Teoreticky by sa tie stromy vypestovať dali. Otázka je, či nie je nebezpečné pridať túto vodu do kolobehu, jedná sa o niečo podobné ako keď vypúšťame do ovzdušia fosílny uhlík. https://vat.pravda.sk/zem/clanok/26496-pod-saharou-su-obrovske-zasoby-vody/
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.12.2021 22:01 Reaguje na Vladimir Mertan
Vraj až stotisíc kubických kilometrov. Radšej by som tú vodu nechal tam kde je a miesto toho zachytával dažďovú vodu.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

20.12.2021 23:24 Reaguje na Vladimir Mertan
Aralské jezero vyschlo proto, že vodu z řeky Amudarja kanály rozvedli do pouště. Tím zúrodnili poušť, ale zničili jezero.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2021 09:56
Je to stále stejný scénář. Radíme, dotujeme a oni si stejně dělají vše
po svém. Zasadí strom a když ho potřebují na oheň, tak ho pokácí.
Nemuset topit dřívím, tak nemají důvod stromy kácet. Mít možnost jiných
příjmů, tak se nedrancují pralesy, nepytlačí zvěř, nedělají v dolech
děti a ani jinak nehuntuje planeta. Problém je v nerovnoměrně rozložených zdrojích, které nekopíruje deformovaná porodnost. Pak je tu buď hladomor,
války o zdroje a nebo migrace. Jak z toho ven ale nemá odvahu OSN řešit
a tak látá ty nejhorší díry a jinak nic. Děr ale přibývá a až zbude
pouze síť, tak už zalátat nepůjde. Globalizace zplodila parchanta
jménem nadnárodní kapitál, který je nenasytným Otesánkem. Ten se tak
nezastaví před ničím a pro své alibi občas s velkou slávou pustí chlup.
Hlupáci pak miliardáře chválí za charitu a neuvažují o tom, kdo ten
problém zavinil. Lidstvo opravdu toto už nevyřeší, protože k tomu
nenajde odvahu a tak bude přežívat, až do hořkého konce, jako třeba
kdysi mamuti čekající ve sněhu a ledu, že tam znovu naroste tráva.
Odpovědět
va

vaber

15.12.2021 10:10
poušť je prý úplně normální zdravý ekosystém, který má svá pravidla fungování?
nesmysl, poušť má svoje pravidla ,ale je to jen pozůstatek zdravého ekosystému a kdyby takové zdravé ostrovy neexistovaly zmizí i život v pouštích,stejně jako by se nemohly rozvíjet státy v pouštních oblastech bez zdravého okolí,
rozšiřování pouští lidé nezastaví a ukazuje to na stále se zhoršující životní prostředí na planetě,
pouště vzniky protože chybí voda a ne proto že chybí stomy ,těch mohu nasázet kolik chci a zase zmizí když nebude voda ,tak poušť v minulosti vznikla ,nejdřív zmizela voda a potom stromy, stromy vodu nepřivedou a snadno je zasype písek
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

15.12.2021 11:00 Reaguje na vaber
kde je tady to tlačítko "Nahlásit příspěvěk pro hrubou neznalost"? :) Poušť Namib,80 milionů let v provozu, jeden z nejunikátnějších ekosystémů světa. Ano, i takhle vypadá příroda. Naprosto zdravý a původní ekosystém. Mimochodem starší a původnější, než nějaká Amazonie ...
Odpovědět
va

vaber

16.12.2021 09:25 Reaguje na Radomír Dohnal
bez okolního života by nikdy na pouštích život nemohl být o tom jsem přesvědčen já,
vy tomu můžete říkat zdravý ekosystém, já přežívající zbytek bývalého života ,
kdyby se takové podmínky vytvořily po celé planetě ,kolik by z toho života na planetě zbylo ?zlomeček a ten by brzy vyhynul, protože by, třeba,rychle zmizel kyslík
samozřejmě znám povídání odborníků o zdravých ekosystémech pouští a o množství života v pouštích,
jen to, množství, je třeba srovnat s něčím ,ale máte pravdu,když se to srovná s pouští na Marsu ,je na pozemské poušti života hodně
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.12.2021 17:56 Reaguje na vaber
Většina organismů, které se během milionů let na život v poušti dobře adaptovali, by na „zdravých ostrovech“ nejspíš nepřežila. A tyto složky pouštních ekosystémů nejsou z pohledu přírody / vesmíru / planety méně normální než živé složky ekosystémů na ostrovech z lidského pohledu „zdravých“.
Odpovědět
va

vaber

16.12.2021 09:41 Reaguje na Majka Kletečková
z pohledu vesmíru je nejnormálnější ,když žádný život není ,jen na Zemi je život ,jiné nebeské těleso s životem neznáme

Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

15.12.2021 11:37
Že mě to vůbec nepřekvapuje.
Z hlediska místních obyvatel je důležité také to, že na okrajích pouští žili kočovníci, kteří se po vyčerpání zdrojů v určité oblasti přesunuli jinam. Tohle dělali tak dlouho, než narazili na limit v podobě silnějšího kmene, který je zmasakroval, přišla nemoc, která jim pohubila dobytek nebo se pobili mezi sebou. Stromy a les brali vždy jen jako zdroj dřeva a hlavně nikdy neřešili, co bude za 10, 20 nebo 50 let. Pokud jste usazeni na jednom místě, tak vám může na nějakém lese záležet, zajímají vás stromy, které pěstujete nebo chráníte pro své vnuky.
Dnes po těchto lidech chceme, aby uvažovali jako my, sázeli lesy a starali se o ně. Výsledek je zřejmý. Dovezou se tisíce sazenic, nasází se do nepřipravené půdy (Afrika, Turecko, Číňané to mají trochu rozpracovanější) a čeká se na zázrak. Ano, pro místní je to zdroj, protože za výsadbu dostanou zaplaceno (ať přímo nebo v podobě přízně místního pohlavára, který se zviditelní v záři kamer), zalévají, ale jakmile pozornost médií opadne, jsou jim stromy ukradené. Budoucí lesy za desítky let je nezajímají (čest výjimkám), to už budou oni nebo jejich potomci jinde (nejlépe u nás v Evropě).
Samotný charakter výsadeb je taky věc sama pro sebe. Samozřejmě jsou místa, kde na tom pracují odborníci a kde to má nějakou naději na úspěch, ale když jsem viděl ty proutky sázené do holé pouště, bylo mi jasné, jak asi většina z nich dopadne.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.12.2021 22:05 Reaguje na Zbyněk Hoták
V saheli bola väčšina usadlíkov, boli tam aj kráľovstvá v stredoveku. Na mnohých miestach sahelu naprší ročne 500mm vody, takže je tam savana, nie púšť.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

21.12.2021 04:00 Reaguje na Zbyněk Hoták
Tak to je. Pro ty co nechápou mentalitu kočovníka se můžou poučit u naši romské populace. Z nich nekteří májí kočovné geny, jak oni řeší svoje okolí.

Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

21.12.2021 04:01 Reaguje na Zbyněk Hoták
Tak to je. Pro ty co nechápou mentalitu kočovníka se můžou poučit u naši romské populace. Z nich nekteří májí kočovné geny, jak oni řeší svoje okolí.

Odpovědět
VK

Vaclav Kavka

15.12.2021 13:41
No. Když je někde něčeho málo, tak to moderní civilizace už umí vyřešit. Když třeba bylo v Africe málo koz, tak se udělala akce "Koza do Afriky". Teď, když mají málo stromů, a koz už je dostatek, tak je akce "stromy do Afriky". Za chvíli bude i stromů dostatek. Pak dojde k mezidruhové interakci koza - strom a výsledkem bude nová rovnováha, klimax.
Oh, wait...
Odpovědět
AM

Anežka M

16.12.2021 08:42 Reaguje na Vaclav Kavka
:)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.12.2021 13:58
Za Stalina se sazely vetrolamy. Melo to aspon nejakou logiku -stromy zcela nesporne snizuji intensitu prizemniho vetru a tim i vysusovani a odnos vysychajici ornice vetrem. O vlivu stromu na srazky v danem uzemi neni znamo nic urciteho, zastineni pudy stromu (a tedy mensi vypar z pudy) je nejspis bohate prevyseno odparovanim z listi toho stromovi. Cili - desertifkaci daneho uzemi nejspis zadny zeleny val ze stromu nezastavi, muze tomu byt spis naopak. Zalezi ale jiste na lokalnich podminkach a na peci, kterou tem stromum v jednotlivych pripadech venujeme. Nemyslim si, ze Izraelci neumi rozumme s vodou hospodarit a i u Cinanu bych ocekaval v tomto vic racionality a technicke sofistikovanosti projektu, nez ve stredni Africe...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

15.12.2021 14:52 Reaguje na Miloš Zahradník
Čítal som, že v Číne pestujú v púšti vinič. Zavedú kvapôčkovú závlahu a pestujú tak veľmi kvalitné červené vína. Možno je to lepšia cesta a získajú tak rovno aj kvalitnú potravinu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.12.2021 16:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Tohle vymysleli v Izraeli a na tom stojí většina jejich zemědělství a snad i lesů. V Číně tomu až tak nevěřím, i když to možné ojediněle je.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.12.2021 09:55 Reaguje na Vladimir Mertan
Tam je problém v zasolení půdy. Pokud tam půda nebyla stovky let promývána vodou, za tuto dobu se v ní nashromáždilo z rozpadu matečné horniny množství rozpustných minerálů. A okamžikem začátku zálivky se ty rozpustné látky do vody uvolní a nepříznivě ovlivňují rostliny. Nejhorší je to tehdy, pokud zálivka je masívní třeba zavlažováním vodními kanály a současně je propustná vrstva půdy velmi hluboká. A voda tam v propustné vrstvě zůstává, neproudí v podzemí někde k prameni, odkud z půdy vytéká. Rozpustné látky se tak do vody uvolňují v celém průřezu půdy a potom stoupají na rozhraní voda vzduch, kde se koncentrují a vylučují. Tamže se koncentrují a vylučují zrovna na místě exponovaném pěstovanými plodinami.
Toto vypadá, že byl mechanismus, například kterým se za sovětů stávaly rozsáhlé zavlažované plantáže například v povodí Amu-Darji a Syr-Darji, přítoků Aralského jezera, neplodné. A Rusové, aby vůbec udrželi produkci bavlny, tak museli zavlažovat postupně další a další pole a zvyšovat tak spotřebu vody, původně končící v Aralském jezeře.
Odpovědět
RA

Robert Axamit

15.12.2021 19:44
Z takovýchto projektů mají největší radost ve švýcarských bankách z nárůstu počtu klientů a velikosti jejich kont. Obdobně podporují Green Deal a jiné podobné bohulibě znějící projekty, z nichž významná část nákladů a dotací opět skončí v jejich sejfech
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2021 19:52
Voda pod Saharou je také vyčerpatelný fosil...

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kensky-horor-ve-fotkach-lide-a-zvirata-bojuji-o-vodu-183459#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=uzWJUzvZtT9-202112151845&dop_id=183459&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.12.2021 21:05 Reaguje na Karel Zvářal
Tam to ještě jde, ale zvodeň pod Arabským poloostrvem se čerpá intenzivně už řadu let a hladina tam klesá o metry ročně. A je na ní plně závislých asi 60 miliónů lidí. To bude nářez, až ji vyčerpají do dna, neobnovuje se.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2021 21:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak budou odsolovat, solventní jsou dostatečně.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.12.2021 22:10 Reaguje na Karel Zvářal
Oni už odsoľujú dávno. Problém je že arabi v saudskej arábii, kuvajte alebo SAE dosť plytvajú. Slabé je používanie šedej vody. Na zvýšenie zrážok skúšajú v SAE novú metodu - elektrické výboje v mrakoch pomocou dronov. To spôsobuje vytvorenie väčších kvapiek z mrakov, ktoré dopadnú na zem miesto, aby sa vyparili ešte vo vzduchu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.12.2021 17:39 Reaguje na Karel Zvářal
V tomto objemu je to nerálné....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 08:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Na mytí nádobí, sprchování, hygienu, domácí bazény... mohou používat mořskou. Odsolenou jako pitnou nebo na závlahy. Dovezenou balenou pro fajnšmekry, zbytek bude odkázán na tablety (Ca, Mg...).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.12.2021 22:23
Nemá význam sadiť stromy do púšte priamo. Najprv je nutné zachytávať dažďovú vodu. Nemyslím v priehradách ale priamo v pôde. A to je vhodné tam kde prší aspoň niečo napríklad 250-300mm ročne. Z západnej afrike Yacouba Sawadogo a jeho nasledovníci obnovili staré africké metody poľnohospodárstva. Pomocou väčších a menších plytkých jám (demi lunes, zai) a nízkych valov (cordon pireaux) z kameňov zachytávajú vodu, umožňujú jej dlhšie vsakovať. Vo východnej afrike to učí masajov organizácia Justdigit. Okrem toho tam plánujú pastvu spoločne, dávajú dohromady stáda a nechávajú vypasené časti narásť. Vďaka zberným jamám na vodu pôda vyschne pozdejšie, rastliny skôr narastú. Práca sa robí ručne, pomohli by vrtacie stroje na traktoroch. Podobné metody sú vo všetkých subtropických krajinách, v izraeli sú napríklad Negarim. Pohromade sú uvedené napríklad v príručke or. FAO.
Zabezpečiť vodu je jedna vec. Druhá je pestovať to čo sa do daného pásma hodí. Nerobiť hlúposti ako Irán, ktorý vysychá čoraz viac ale pestujú ryžu. V indii aj v suchých častiach pestujú veľa cukrovej trstiny, tiež je náročná na vodu.
Kvapkové zavlažovanie je veľmi dobrá vec, hodilo by sa v arabských krajinách.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

21.12.2021 04:10 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Nejdřív je potřeba vyřešit populační explozi v Africe.
Tohle je z Nigerie, což jsou proti kočovník ze Sahelu ještě uplní vědci.
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/v-nigerii-zemrel-satanuv-kral-mel-nejmene-57-manzelek-40381564
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

17.12.2021 18:13
Podívejte se do Číny. Tam je ta pravá Great Green Wall. už to dělají od doby pana Tenga. A funguje to, když se ty peníze nerozkradou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.12.2021 10:17
On to je hodně takový svazázký projekt typu "poručíme větru, dešti".
Už u nás v naší zeměpisné šířce je vidět vliv místních drobných klimatickým změn či periodických výkyvů počasí. Například v letech cca 2016 nebo 2017 bylo u nás sucho a tak bylo zmarněno nejen množství vysázených stromků na zalesňování, ale taky množství semen přírodních náletů dřevin vyklíčených v lesích. Takové semeno totiž v dubnu až květnu , kdy je ještě jarní vlhkost i když je jinak sucho, vyklíčí, ale když je potom sucho v létě a až cca do podzimních srážek, tak potom uschne a uhyne, protože nezvládne nechat narůst kořeny do takové hloubky, kde je i v době sucha vláha. Ještě druhý rok jsou u nás takové vyklíčené stromečky ohrožené. Teprve třetí rok jsou za vodou, mohou růst, pokud jsou na volnějším prostranství nebo pod stromy 5 - 10 let živořit a čekat, jestli ten strom nad nimi nespadne a neuvolní jim prostor k růstu.
Teprve v posledních dvou tří letech dostatečné vlhko, takže ty stromky neusychají.
Podobné, ještě mnohem horší to musí být v Africe. V suchých letech, kterých tam musí být většina, by se takové stromky musely zavlažovat množství roků, aby vůbec přežily, což je v Africe extrémně drahé.
Na spoustě míst, v pouštních a polopouštních oblastech, kde stále ještě existují zelené stromy, to jsou stromy, které se ujaly v době, kdy tam bylo dostatek vláhy. A jak rostly a vláhy ubývalo, tak postupně prodlužovaly kořeny a nyní sahají svými kořeny pro vodu jednotky až desítky metrů hluboko. Ale dnes tam stromy sadit nejde, protože se dá těžko ty stromy udržovat při životě tak dlouho, než jim ty kořeny dorostou ty desítky metrů až k místní spodní vodě. Takže plošně tam sadit nejde, protože to plošně uhyne.
Podle mne se musí projít reliéf tamější krajiny a její geologickí stavbu a vybrat km osázení tak pouze malé procento tamější půdy, kde je ta voda dostupná.
Plošně se tam ta krajina dá osázet stromky pouze v případě velké klimatické katastrofy. Například kdyby vybuchla nějaká velká sopka typu Laki na Islandu tuším roku 1783 a na 5 - 10 let by se klima silně ochladilo. A v té suché krajině by začalo na těch pár let pršet a dalších 10, možná 20 let potom by ta krajina vysychala. V takovém případě by se na začátku té události mohla ta africká krajina osázet plošně, za těch 10 - 30 let by se ty stromky ujaly, rozrostly a přizpůsobily kořeny klesající podzemní vodě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.12.2021 13:05
Inu tady je snaha obelstít elementární fyziku, a to se nevyplácí. Stromy odpařují mnohem více vody než vyprahlá poušť. Sázením stromů si odpaříme/zlikvidujeme poslední zbytky podzemní vody a poušť si zase trochu rozšíříme. Něco jako boj proti závislosti na alkohol pitím zředěného alkoholu - piva

Možná už i pánové Zvářal a Vinkler pochopí, že elementární fyzikou není dobré pohrdat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 17:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Přímo genitální, pane Svobodo! Stejný jak Terazky: Popíliť, všetko popíliť !! (aj v mestoch)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.12.2021 18:17 Reaguje na Karel Zvářal
A nebylo by lepší, kdybyste mi vysvětlil, v čem jsem vadně argumetoval, tak, jak to dělám já v diskusi s vámi? To by bylo přínosnější než takto štěkat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 18:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Ohio, s vámi je to těžké... To, co máte vidět, nevidíte (první vstup 15.12.), ale hledáte vši, na kterých se popást.

Afrika je populačně silně předimenzovaná, jim ty kmenové války nadmíru svědčily. Jestliže máte zajistit populační boom, musíte rozšiřovat (tepelná) pole na úkor pra/lesa.

Takže odpověď máte jinde (dnešní pošta), lepší než zazeleňovat pouště, je vrátit vykáceným lesům místo k životu. Což se místy děje (Keňa), ale to je kapka v moři...
Odpovědět
sv

20.12.2021 22:04 Reaguje na Karel Zvářal
"Populačně předimenzovaná Afrika" je blábol. Stačí porovnat s hustotou osídlení v Evropě, Číně nebo Indii. Problém Afriky jsou primitivní technologie, počínaje středověkým zemědělstvím, které za prvé uživí zlomek toho co zemědělství založené na technologiích a za druhé je jednou z hlavních příčin rozšiřování pouští (rozšiřování stád nízkoprodukčního dobytka a s tím spojená nadměrná pastva a vypalování za účelem získání další půdy).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

19.12.2021 18:42 Reaguje na Jiří Svoboda
V saheli prší dosť na to aby vyrástli stromy. Dôležité je pre mladé sadenice vodu zachytávať do jám - zai, demi lunes.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist