https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vice-motylu.v-milovicich-se-podarilo-zvratit-nepriznivy-trend-ceske-krajiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Více motýlů. V Milovicích se podařilo zvrátit nepříznivý trend české krajiny

19.11.2021 10:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
Modrásek hořcový Rebelův.
Modrásek hořcový Rebelův.
V posledních pěti letech došlo v rezervaci velkých kopytníků u Milovic k výraznému nárůstu počtu motýlů . Vědci v rámci pravidelného monitoringu zjistili, že se počty motýlů zvýšily z 4592 jedinců v roce 2016 na 12 506 jedinců v roce 2021. Tedy o 172 procent. U nejvzácnějšího motýla modráska hořcového Rebelova počty vzrostly dokonce o 1700 procent.
 
„Pastva velkých kopytníků má na motýly jednoznačně pozitivní vliv. Proměna lokality i zvýšení počtu motýlů v posledních letech jsou tak viditelné, že je musel postřehnout i naprostý laik. Motýlů je zřetelně více, než v době, kdy pastva začínala,“ uvedl entomolog David Ričl.

Důležité je, že se zvyšují počty chráněných druhů. „Týká se to například modráska hořcového Rebelova. Rostou nejenom jeho počty, ale objevuje se také v místech, kde ještě před několika lety nebyl,“ zmínil David Ričl. Zatímco v roce 2016 vědci zachytili pouhých 5 jedinců na 4 mapovaných lokalitách, a druh v těchto místech balancoval na hraně přežití, letos to již bylo 90 pozorovaných jedinců na 14 lokalitách. Jde tedy o nárůst o úctyhodných 1700 procent. „Díky pastvě a potlačení agresivních druhů trav se obnovila populace hořce křížatého, který začal prosperovat i v dříve zarostlých partiích rezervace. S tím jde ruku v ruce rozšíření a posílení populace modráska hořcového,“ dodal David Ričl.

Patva koní prospívá pestrosti rostlin a ty zase nabízejí bohatou potravu a životní prostředí různým druhům motýlů.
Patva koní prospívá pestrosti rostlin a ty zase nabízejí bohatou potravu a životní prostředí různým druhům motýlů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Daří se i dalším druhům. „V lokalitě prosperuje například i soumračník skořicový, poměrně vzácný druh vázaný na ranná sukcesní stádia vegetace, tedy místa, kde převažují plochy bez vegetace a velmi řídké trávníky. Nárůst pozorování je patrný i u modráska hnědoskrvnného. Jde o chráněný druh, jehož počty jinde v České republice klesají,“ doplnil David Ričl. Na pastvinách velkých kopytníků se daří také běžnějším druhům motýlů. „Příkladem je modrásek vikvicový, který se u Milovic vyskytuje v tisícových počtech. Také tento druh jinde v Česku ubývá, ale v Milovicích jako na jednom z mála míst v Česku stále můžeme kolem tůní a na jiných vhodných místech vidět ve velkém množství,“ zmínil David Ričl. V monitorovaném prostoru vzrostly jeho počty z 55 jedinců v roce 2016 na 493 jedinců v roce 2021.

K nárůstu početnosti motýlů vedla proměna krajiny vyvolaná pozitivním vlivem pastvy velkých kopytníků. „Když jsme začínali, byla lokalita zarostlá dominantní třtinou křovištní, ovsíkem a sveřepem. Od druhého až třetího roku pastvy začaly přibývat nektarodárné byliny, včetně druhů typických pro kvalitní suché louky, jako například mateřídoušky. V současnosti je motýlů několikanásobně více než na začátku jejich monitorování. Rozdíl je naprosto očividný. A to i přesto, že kvůli opakovanému extrémnímu suchu nebyly podmínky pro motýly v posledních letech zcela optimální,“ upozornil David Ričl.

Výzkum, jehož výsledky vědci publikovali v odborném časopise BMC Ecology and Evolution, trval pět let. Monitoring motýlů zahrnoval pět návštěv lokality ročně, od května do konce srpna tak, aby pokryl výskyt všech druhů motýlů, které se v lokalitě vyskytují. „Některé druhy jsou pouze jednogenerační a vyskytují se jen v horizontu tří týdnů,“ vysvětlil David Ričl.

Výrazný nárůst počtu motýlů potvrdil, že pastva velkých kopytníků je ideálním způsobem péče o velké plochy krajiny. „Právě kvůli vymírání motýlů v České republice náš projekt vznikl. Jsme rádi, že vědecký výzkum potvrdil, že právě velcí kopytníci dokáží pro motýly vytvořit ideální prostředí, navíc na stovkách hektarů,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd a dalších odborných a univerzitních institucí.

Hořec křížatý.
Hořec křížatý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Motýli jsou podle vědců dobrým ukazatelem celkové kondice ekosystému, protože mají složité životní cykly, během kterých jejich jednotlivá životní stadia potřebují různé mikrobiotopy. „Motýli potřebují nejen druhově pestré louky, kde mohou dospělci sát nektar různých bylin. Louka jim zároveň musí nabídnout i místa bez vegetace, kde se sluní housenky, chráněná místa ve stínu dřevin, kde se housenky kuklí, nebo početná hnízda mravenců, v nichž mnohé druhy motýlů prodělávají část svého vývoje,“ zmínil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR. Tato odlišná prostředí se navíc musejí nacházet v těsném sousedství, protože housenky nejsou při jejich hledání schopny dolézt více než několik metrů. Motýli tak potřebují luční ekosystémy, které jsou pestré nejen z hlediska počtu rostlin, ale také z hlediska mikrobiotopů.

Zároveň jsou motýli podle odborníků atraktivní a dobře prostudovanou skupinou živočichů a vědci o nich vědí více, než o jiných skupinách hmyzu. „Lze říci, že pokud se někde daří velkému počtu druhů motýlů, daří se na tomtéž místě i jiným volně žijícím opylovačům, třeba samotářským včelám a broukům. Ti zajišťují opylování nejen divokých bylin, ale také velké části zemědělských plodin od rajčat a okurek po řepku a veškerého ovoce. Je-li louka zdravá a funkční z hlediska výskytu opylovačů, je zajištěna i produkce hmyzem opylovaných plodin v okolí. Člověkem chovaná včelstva se v současnosti potýkají s různými nemocemi, které je ničí a úloha divokých opylovačů je proto čím dál významnější,“ dodal Miloslav Jirků.

Podle jeho slov je proto mnoho důvodů, proč je užitečné sledovat populace motýlů. „Nejde jen o jejich význam pro ochranu přírody, ale také o zajištění produkce potravin, což by mělo zajímat každého z nás. Velcí kopytníci svou činností dokáží zvýšit druhovou i biotopovou rozmanitost luk způsobem, který jinými prostředky nelze docílit. Prosperující společenstva motýlů v pastevních rezervacích ukazují, že jde o dobrý způsob, jak pečovat o krajinu tak, aby zajišťovala ekosystémové služby, které od ní očekáváme. Například opylování plodin i divokých bylin,“ uzavřel Miloslav Jirků.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 16:08
Já si nedovedu představit, že bych měl spočítat 12 506 jedinců nějakého motýla.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.11.2021 08:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Napríklad sčítanie jasona cervenookého u nás prebehlo tak, že sa jedince odchytili, očíslovali - fixkou sa napíše číslo na krídlo a znovu sa vypustí do prírody. To číslo si väčšinou všimnem a nepotrebujem už motýľa znovu chytať.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 10:19 Reaguje na Vladimir Mertan
Číslo dlouhé na 5 číslic se na něho snad ani nevejde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 10:21 Reaguje na Vladimir Mertan
Pokud byste ale očísloval denně 100 motýlů, celá akce by trvala 125 dní, což bude na světě už další generace.
Já vím, bylo to myšleno z čuriny.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.11.2021 17:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Číslovať môže viac ľudí. Môžu mať viacfarebné fixky a každý má svoje číslovanie alebo sa použije ku číslam písmeno a ide sa od začiatku. Tých jasonov čo sme číslovali bolo iba do 1000 kusov preto netvrdím že autori článku postupovali práve takto.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

22.11.2021 11:03 Reaguje na Pavel Hanzl
NO tak Vy také nejste lepideptorolog, každá vědní disciplína má své metody...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.11.2021 12:40
Ochranu motýlů, pastvin a luk by podpořilo střílení vlků mimo horské lesní masivy. Drobní chovatelé ruší kvůli vlkům chovy ovcí. Pastvin bude ubývat.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

20.11.2021 15:23 Reaguje na Dalibor Motl
Nezačínají rušit chovy ovcí ale i skotu a to to celé ještě zhoršuje ale některým zaslepeným lidem to nevysvětlíš. Petrův Zdar
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.11.2021 19:48 Reaguje na Jan Knap
Ono to bude spíš o tom, že pojem pastevectví začíná a končí vyhnáním zvířat na pastvu. To se pak není čemu divit, že vlci chodí do sámošky, když jim to tak pěkně bez hlídání nastrčí
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.11.2021 21:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
O tom to je. Kto si môže dovoliť neustále strážiť malé stádo zvierat? Je to absolútne finančne nevýhodné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.11.2021 17:25 Reaguje na Vladimir Mertan
Těm aktivistům to můžete vysvětlovat do nekonečna.
Oni vidí stále pouze stohlavá stáda a nechápou
to, že pást na pár hektarech deset ovcí nikdy
nebude o pasteveckých psech o bytelných ohradách.
Tam to bude buď o absenci predátoru a pastvě
a nebo o predátorech a konci pastvy. Kompromis
v tomto nebyl, není a nikdy nebude. Holt si musí
aktivisté vybrat menší zlo. Zdá se, že si už ale vybrali a malé pastviny tak brzo skončí.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.11.2021 17:46 Reaguje na Dalibor Motl
Chovy oviec a kôz sa rušia aj kvôli nadmernej byrokracii a kontrolám. Drobné farmy alebo jednotliví chovatelia tomu nemôžu odolávať. Samozrejme aj vlk môže byť problém a to poriadny.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

24.11.2021 10:20 Reaguje na Dalibor Motl
Ovce moc nepomôžu s vytváraním kvetnatých lúk, tie zožerú hlavne byliny. Tu sú potrebné zvieratá, ktoré idú primárne po trávach, teda kone, kravy, možno bizony.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.11.2021 22:16 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Asi není kůň jako kůň. Podle vás koně " idú primárne po trávach" No a v Austrálii "žerů" tamní endemity. Předpokládám, že to budou hlavně byliny.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist