Vnímání stromů v české společnosti pohledem sociologů
V minulých dnech jsme oslavili mezinárodní den stromů, což poukazuje na to, jak významnou roli stromy po celém světě v lidské společnosti hrají. Jaká je povaha tohoto vztahu v české společnosti, co nejvíce Češi na stromech oceňují? A jak hodnotí lidé staré a suché stromy, jejichž ekologická hodnota je v přírodovědných disciplínách v poslední době široce diskutována?
Budoucnost krajiny a její schopnost vyrovnat se úspěšně s dopady klimatické změny do značné míry závisí na tom, jak rozumí funkcím a hodnotám krajiny společnost, tudíž je nezbytné podrobit vztah člověka ke krajině, i k jejím jednotlivým prvkům, podrobnému zkoumání. Sociologie pojímá krajinu a její součásti především v duchu sociálního konstruktivismu, jako koncept založený na oboustranné interakci jedince či sociální skupiny a jejich prostředí. Krajina je reflexí sdíleného lidského porozumění okolnímu prostředí. Prostřednictvím sdílených hodnot jsou krajina a její prvky neoddělitelně spjaty s komunitami a jednotlivci, kteří je tvoří.
Vztah jedince i celé skupiny k určitému území je dán jak vnějšími podmínkami tak těmi vnitřními, tedy charakteristikami jedince, jeho aktuální životní situací či znalostmi daného území. Intenzita propojení mezi lidmi a prostředím se liší od člověka k člověku a od krajiny ke krajině, což má důsledky pro strukturu, funkce a společenské hodnoty krajin a jejích prvků. Nezáleží pouze na vnímání krajiny jako celku, důležité je v tomto procesu utváření symbolických míst. Stromy mohou být takovými symbolickými místy, a je možné na jejich příkladu ilustrovat vztah člověka ke krajině a přírodě.
Jaké postoje ke stromům lze identifikovat napříč českou veřejnosti? Jsou tyto postoje ovlivněny sociodemografickými charakteristikami, jako je pohlaví, věk, vzdělání či velikost místa bydliště? (V našich analýzách jsme srovnávali následující věkové a vzdělanostní skupiny a skupiny dle velikosti obce, ve které respondenti žijí. Věk: 15 – 19, 20 – 29, 30 – 44, 45 – 59 a 60 a více let. Vzdělání: (neúplné) základní, střední bez maturity a vyučení, střední s maturitou a VOŠ či VŠ. Velikost obce: Do 1 999 obyvatel, 2000 až 14999 obyvatel, Města 15000 a více obyvatel (mimo Prahy), Praha.)
Ve výzkumu postojů české veřejnosti ke stromům byly identifikovány čtyři dimenze, které reprezentují různé hodnoty či významy (funkce chceme-li) spojené se stromy: Environmentální, Spirituální a estetická, Utilitární a Dimenze ochrany starých a suchých stromů. Z uvedených rozložení v grafu č. 1 je zřejmé, že respondenti jsou dobře obeznámeni s některými z environmentálních funkcí stromů, jako je jejich schopnost ochlazovat okolí, zadržovat vodu v půdě, snižovat úroveň znečištění nebo zabraňovat erozi, a považují je za důležité, stejně jako působení stromů na zdraví jednotlivce. Nejméně často souhlasí s environmentálním významem stromů lidé se základním vzděláním, naopak nejčastěji lidé z Prahy a z obcí o velikosti do 1999 obyvatel. Je zajímavé, že rovněž méně často oproti ostatním věkovým kategoriím souhlasí s výroky v environmentální dimenzi lidé ve dvou nejnižších věkových kategoriích, 15 až 19 a 20 až 29 let.
Dotazníkové šetření Postoje ke stromům, Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny, CVVM, září 2020 (N = 951). Poznámka: znění otázky – „Nyní Vám budu číst různé výroky a Vy mi, prosím, řekněte, nakolik s nimi souhlasíte, nebo nesouhlasíte.“ Zdroj | Jana Stachová, Daniel Čermák
Na druhou stranu jiné ekologické funkce vázané na staré a suché stromy považují za méně důležité, ačkoliv tato hodnota stromů je hodnocena jako významná v přírodovědných disciplínách. Pravděpodobně je důvodem nízká informovanost o těchto aspektech existence starých popřípadě suchých stromů, jako je schopnost zvyšovat biodiverzitu či obnovovat les. Nejvyšší míra souhlasu je u výroku o vysazení nového stromu na místo odumřelého, lidé tedy neuvažují o ponechání odumřelých stromů v krajině jako o nejvhodnější variantě. Častější souhlas s těmito výroky můžeme identifikovat u lidí s vysokoškolským vzděláním a Pražanů. 
Dotazníkové šetření Postoje ke stromům, Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny, CVVM, září 2020 (N = 951). Poznámka: znění otázky – „Nyní Vám budu číst různé výroky a Vy mi, prosím, řekněte, nakolik s nimi souhlasíte, nebo nesouhlasíte.“ Zdroj | Jana Stachová, Daniel Čermák
Naopak estetickou a spirituální hodnotu stromů vnímá jako důležitou drtivá většina respondentů. Krásy stromů a jejich duchovní hodnoty pro člověka si v obecné rovině cení drtivá většina respondentů, nicméně jen necelá polovina z nich zná ve svém okolí konkrétní strom, který má pro ně v tomto smyslu hodnotu. Méně tuto hodnotu oceňují lidé se základním vzděláním, lidé ve dvou nejmladších věkových kategoriích a muži, a oproti ostatním kategoriím velikosti obce i Pražané 
Dotazníkové šetření Postoje ke stromům, Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny, CVVM, září 2020 (N = 951). Poznámka: znění otázky – „Nyní Vám budu číst různé výroky a Vy mi, prosím, řekněte, nakolik s nimi souhlasíte, nebo nesouhlasíte.“ Zdroj | Jana Stachová, Daniel Čermák
Co se týče utilitárního či užitkového významu stromů, ačkoliv lidé vnímají stromy v zastavěném území stále jako zdroj nebezpečí a nepořádku, jen menšina je přesvědčená o tom, že by měly vždy ustupovat zájmům stavby. S tím, že by stromy měly sloužit výhradně k přímému užitku (dřevo, plody) pak souhlasí pouze o něco více než 20 % respondentů. Nejčastěji s výroky v této dimenzi souhlasí lidé se základním vzděláním oproti ostatním vzdělanostním kategoriím a také častěji muži než ženy.
Dotazníkové šetření Postoje ke stromům, Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny, CVVM, září 2020 (N = 951). Poznámka: znění otázky – „Nyní Vám budu číst různé výroky a Vy mi, prosím, řekněte, nakolik s nimi souhlasíte, nebo nesouhlasíte.“ Zdroj | Jana Stachová, Daniel Čermák
Na závěr je třeba podotknout, že ne vždy se postoje k přírodě a krajině odrážejí v reálném chování, a znalost některých pojmů může být v populaci do jisté míry omezená, to vše je třeba mít při interpretaci výzkumu postojů vždy na mysli. Nicméně z výše uvedených výsledků můžeme usuzovat, že česká veřejnost vysoce hodnotí spirituální a estetické funkce stromů a je dobře obeznámena s některými environmentálními či ekologickými hodnotami stromů, přikládá jim značnou důležitost, zejména ve srovnání s funkcemi čistě užitkovými. Pravděpodobně zde hraje roli i popularizační snaha vědecké komunity v rámci debat o dopadech klimatických změn na českou krajinu a možnostech adaptace a mitigace. Na druhou stranu, jiné z ekologických funkcí, jako důležitost starých stromů pro biodiverzitu či vytváření vhodných podmínek pro růst nového lesa, nejsou respondenty považovány za stejně významné. Veřejná debata na toto téma zatím není dostatečně široká, a je zde prostor pro seznamování veřejnosti s environmentální hodnotou starých a suchých stromů.
reklama
Jana Stachová a Daniel ČermákAutoři jsou pracovníci Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Člověk se svým životem stále víc vzdaluje přírodě a stále víc se od ní izoluje a odděluje. Reálně i myšlenkově/názorově. Stromy vnímáme a posuzujeme jen jednostranně, fyzikálně materialisticky - jako věci/předměty, mající nějaké měřitelné fyzikální vlastnosti. Strom je ale především živý organismus, úplně stejně živý jako my. Dokonce žije mnohem déle než my. Jestli například pes je živý tvor, tak i strom je živý tvor. Jen má trochu jinak uspořádané orgány a trochu jinak reaguje. Žije a chce žít. Jako my.
Odpovědět
Ano. A když strom zemře, má nárok na pochování jako člověk, častěji zpopelnění. Nechávat kostry stromů v krajině není estetické. Ani to není feng-shui. Pro Vás by byla písnička Javory - H.P. Ulrychovi. Určite znáte.
Mě překvapilo, když mi někdo odpověděl na jeden příspěvek, že v lese nemám hledat estetiku. Vidím, že se estetika za 32 let hodně zhoršila, ale přesto ji hledat chci.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/peter-wohlleben-tajny-zivot-stromu-co-citi-jak-komunikuji.objevovani-fascinujiciho-sveta
Odpovědět
Naštěstí budou brzy vánoce a knížka není až zas tak přehnaně materiální dárek, myslím :-)
Odpovědět
Mě se líbila. Občas na můj vkus malinko odvážnější interpretace faktů ale vyfutrováno odkazy na zajímavé vědecké studie. Čtivě napsáno.
Odpovědět
Tuhle krásnou písničku si poslechněte, mně se vždycky líbila, Ulrychovi jsou moc operní :-)
https://www.youtube.com/watch?v=N5KEdYeswhY
Odpovědět
Tento problém není jen ve vztazích ke stromům, ale ke všem rostlinám, které používáme v sadovnické kompozici ke zlepšení životního prostředí. Ukazuje se, že i lidé, kteří v dnešní dezinformační a podvodné době vystupují jako znalci, neví a neumí. Pronášejí nám své naučené argumentace, ale nejsou schopni nám sdělit ty nejdůležitější, kterými se sadové úpravy v prostředí obcí a měst, kde žijeme, liší od lesů, vod a strání české krajiny. Je to především a důrazně znovu a znovu především PSYCHOLOGICKÉ VNÍMÁNÍ KRÁSY ČLOVĚKEM. Krásy, která má svůj vnitřní řád navazující na krajinu a zákonitosti živé přírody vůbec. Tudíž musí mít vždy směřování idejí sadovnických kompozic k dojmům a iluzím, PŘIBLÍŽENÍ všech činností člověka a jeho staveb, narušujících přírodu či lépe řečeno krajinu daného území, K PŘÍRODĚ. To znamená, že do lokalit obcí a měst zahraní architekti přenášejí ty inspirační kombinace, kterými nás inspiruje ve volné přírodě celek Živé přírody, jenž nás, lidí, po tisíciletí učí myslet. Bohužel, musíme konstatovat, že dodnes, přes chamtivost a primitivitu autorit moci, nadřazujících se nad všechny lidí, přírodu a princip Života na Zemi, toho podstatného moc nevíme. Pouze se domníváme nejrůznější odpovědí na otázky, na něž zatím nemáme pravdivou průkaznou odpověď. Přes technický pokrok, o duši člověka víme žalostně málo. To znamená, že také většina i vzdělaných lidí v problematikách přírody, neví, nezná a neumí. Totiž sadové úpravy byly a nutně znovu musí být součástí výtvarného umění. Zahradní architekti jsou tu více, než malíři obrazů, které obohacují náš interiér. Zahradní architekti kombinacemi rostlin a zahradních prvků, vytvářejí tisíce takových obrazů nejen v daném určitém čase a prostoru, ale také v obraze, který každý člověk je schopen vnímat podvědomě. Tudíž v obraze každoročních proměn v průběhu každého roku po výsadbě, a také v obraze proměn života rostlin, zejména dřevin, tudíž včetně stromů. Tyto proměny, nutně musí vzít v úvahu zahradní architekt a zřetelně si představovat ve stěžejních časových horizontech obrazy, jež přibližují celkový obraz proměn lidem, kteří v daném prostředí žijí a zanechává v nich podvědomě potřebné dojmy k životu. Není pochyb o tom, že je člověk k životu potřebuje stejně, jako svěží vzduch a čistou pramenitou vodu. Teprve pak slyšíme většinově lidí spontánně hovořit o kráse. Tudíž ne všichni přírodovědci mají schopnost tuto krásu tvořit a hodnotit ve směru psychického působení na lidi. Po roce 1989 na mnohých exponovaných místech republiky, přes investice, které samosprávy do zeleně vkládají, očividně si s ní nevědí rady a dnes v rukou laiků, spousta exponovaných ploch ostudně připomíná rumoviště s dojmy ze smeťáku. Nakonec všem takovým dám jednu radu: "Vezměte si ve svém bydliště nějaký exponovaný pohled, vyfoťte si jej, zarámujte jako obraz a povězte si jej do obyváku. Pokud se vám to nebude líbit, zamyslete se proč. Možná, že vás to nasměruje k tomu, jak přemýšlí zahradní architekt a proč architekturu životního prostředí, t.j. zejména SÚ a JTÚ musí v dané lokalitě tvořit pokud možno jeden autor a všichni ostatní odborníci a laici při této tvorbě musí mít pouze poradní hlas, který má největší význam při vypracování zadání pro tvůrce sadovnické kompozice.
Odpovědět
Hodně lidí si důležitost starých a suchých stromů pro přežití řady organismů vůbec neuvědomuje. Překvapuje mne, že i mezi pravidelnými čtenáři ekolistu se najde nemálo těch, kteří funkci starých popřípadě suchých stromů pro zvyšování biodiverzity či obnovy lesa silně podceňují, někdy přímo neuznávají.
Odpovědět
Umírající a mrtvé stromy jsou jistě zajímavý a důležitý prvek podporující biodiverzitu. Otázkou je míra ponechávaní suchých stromů nebo dříví obecně. Troufnu si říct, že nyní v českých lesích zůstává nejvíce mrtvého dřeva za posledních 250let (hynutí jasanu, kalamitní smrkové a borové souše, nerentabilní hmota z probírek, zanedbané probírky v malolesích a na nepřístupných lokalitách). V pralesích (tak do 13. století) se rozkládalo téměř všechno. V "idylických" dobách 18. a 19. století se prodávaly a těžily i pařezy, o klestu, šiškách a kdejakém klacku nemluvě. Maliním a trávou vysekanou z pasek se krmil nebo podestýlal dobytek. Plocha lesů byla o hodně menší než dnes. Kolik mrtvého dřeva (třeba m3/ha/10let) je v hospodářském lese dost? Jaká má být jeho "kvalita" (myšleno rozměry, druhy)? Stojí mám jeho relativně rychlý rozklad za tu podporu biodiverzity nebo je lepší udělat z něj židle a stoly? Ze svého lesa beru velkou většinu dříví na stavební účely nebo na palivo. Občas ponechávám na místě pár silnějších vrbových špalků, část kmene u vývratů (bezpečnost), veškeré větve pod 7cm, u břízy a jeřábu cokoliv nelze rozumně štípat. Na místě pochopitelně zůstávají pařezy... Okolní drobní vlastnící nechávají tlít na stojato i tenčí souše, sněhové zlomy nebo přesílené buky. Nejde jim ani tak o ekologii jako o nerentabilitu zužitkování takového dřeva. Takže bych se ve svém okolí o budoucnost brouků a hub vázaných na mrtvé dřevo zase tolik neobával.
Odpovědět
Bohužel se čím dál větší část populace soustřeďuje v městských sídlech a ztrácí důvěrný kontakt s krajinou , která je obklopuje.
Význam stromů v jejich životě rapidně klesá a je vytěsňován techno-kulturou.
Stromy a společenství stromů nemají respekt společnosti, kterou si bezesporu zaslouží. Ke škodě společnosti i jedinců samotných.
Odpovědět
Neviděl bych to tak černě. Před mohutným samostatně stojícím 300 letým stromem má respekt naprostá většina lidí, včetně laiků a technofandů. Plyne to i z toho průzkumu v článku. Jiná věc je jestli mu třeba neublíží z nevědomosti. Tam už bych víc pochyboval.
Odpovědět
|
|
Jak se dají snižovat celkové emise CO2? Nechme mrtvé dřevo v lesích k zetlení
Lesy ČR budou se slovenskými kolegy řešit odolnost lesů vůči klimatické změně
Lesy ČR budou nejkvalitnější dřevo na nábytek či sudy opět prodávat v aukcích
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
