Hledali jsme, jak udělat rodinný výlet zajímavý i pro děti. Tak vznikl rokling, říká Petr Hurta

Velká objevitelská výprava.

Zdroj | Rokling

Rokle je místem, kde je příroda ve své původní formě. Krásně neudržována, dobrodružná, občas obtížně prostupná.

Je v ní spousty života po celý rok. Mění se, eroduje a díky tomu je v ní vidět kamenné podloží, zajímavé stromy, kytky i živočichové.

A také, samozřejmě, žádní lidé. Je tu tedy možnost přírodu si užít autenticky, bez rušivých vlivů.

Petr Hurta.

Zdroj | Rokling

Je to spíš o adrenalinu, nebo endorfinu? Vstupujete to rokle jako pozorovatel, nebo dobyvatel?

Ani jedno, je to prostá radost z krásy světa kolem.

Trochu adrenalin je to pro děti, které svýma dětskýma očima vidí některé úseky možná více dramaticky. A rozhodně je to baví.

Rokle také symbolicky poskytuje možnost vnímat ji jako cestu – z temného údolí k prameni a nakonec na hřeben – s novou perspektivou.

Zvlášť pokud nemáte nejlepší den, je to možnost, jak si rokling užít jako meditaci ke zlepšení nálady.

Nečekaná krása a divočina.

Zdroj | Rokling

Držíte se toho, že do přírody v roklích nezasahujete?

Do rokle se snažíme nezasahovat vůbec. Kmeny, které tam už leží, rádi využíváme jako most. V roklích také nic nestavíme. Je to prostě divoká příroda, která má zůstat stejná.

Pokušení něco tam změnit ale občas neodoláte. Vynášíte odpadky, čistíte kousek lesa…

Jasně, to je ale úplně něco jiného. V batohu nosíme pytel a snažíme se posbírat odpadky, které v ní najdeme. Někdy je to docela kuriózní nepořádek: hračky, nočník nebo kamna.

Takže rokling je i výlet spojený se sběrem odpadků?

Ano. Někdy je jich tolik, že úklid vyžaduje zvláštní akci. Naposled jsme uklidili rokli na Vsetíně, s výsledkem 10 pytlů odpadků a šest pneumatik, které jsme pak odvezli do sběrného dvora.

Už několikrát nás „překvapila“ velikost pneumatik. To je vcelku obvyklý artikl, ale když je to pneumatika z traktoru, tak je to pro tři chlapy na hodinu práce, aby ji z rokle dostali ven.

Co se dá od roklingu očekávat?

Rozhodně to není jednoduchá turistika. Nevede tu pohodlná značená stezka, cestu si musíte sami najít.

A k tomu je potřeba spolupráce, zvláště když vezmete děti. Bez spolupráce to nejde. A to je další zajímavý aspekt roklingu. Posiluje přátelství, soudržnost. Je to vlastně takový teambuilding pro rodiny.

Dá se odhadnout, kolik je u nás roklí? A jsou všechny kolem vody?

Roklí jsou u nás tisíce, stačí se jen podívat do mapy a v každých horách najdete jednu vedle druhé.

Rokle bez vody jsou jen výjimečně, většinou v létě, když je velké sucho. Ne všechny rokle jsou schůdné. Některé jsou méně náročné, jiné obtížnější.

V roklích se najde leccos.

Zdroj | Rokling

Na webu Rokling.cz rokle mapujete, zařazujete do katalogu a přiřazujete jim orientační obtížnost…

Barevné schéma – modré, červené a černé – k označení roklí jsme si vybrali podle sjezdovek, protože je každému známé.

Pro návštěvu s dětmi je vhodná každá. Přišlo mi, že ty černé rokle si děti zvyklé na pohyb v přírodě užijí nejvíce.

Je samozřejmě na rodičích, aby zvážili, co jejich děti s ohledem na věk a dovednosti zvládnou. A k tomu se právě členění podle barev může hodit.

Tak po dešti se i z modré rokle může stát černá, ne?

Máte pravdu, že za špatného počasí, velké bouřky může být rokle náročnější nebo dokonce nebezpečná. Ale to platí při pohybu v přírodě obecně, a pokud hrozí například přívalové srážky, tak bych rozhodně nedoporučoval do rokle chodit.

Stejně tak během nebo po silném větru může hrozit pád stromů na podemletých březích potoků.

Dobývání staré pneumatiky.

Zdroj | Rokling

Jak moc je u nás velký překryv mezi roklemi a chráněnými přírodními rezervacemi? Může se všude?

Rokle v přírodních rezervacích, s výjimkou národních parků a národních rezervací, je možné volně navštěvovat, pokud návštěvníci dbají na ochranu přírody. V národních parcích a národních rezervacích je to zakázáno. Tam samozřejmě rokle mapovat nechceme a ani nemůžeme.

Všechny námi zmapované a doporučené rokle jsou přístupné. Návštěvníky roklí vybízíme k citlivému přístupu k přírodě.

A nedochází oním prostupem roklí – se smečkou dětí v závěsu – k rušení chráněných živočichů, ničení vzácných rostlin?

Je důležité si uvědomit, že samotný vliv pohybu člověka v rokli ve srovnání s tím, co v ní způsobí každá větší voda, je jen nepatrný.

Nemáte strach, že pokud se lidé rozhodnou chodit na výlety roklemi masově, pak té nerušené přírody v nich k vidění brzo moc nezbude?

Rokling není pro každého, a proto se masovou aktivitou nikdy nestane.

Navíc stále přidáváme nové rokle, tedy i případný zvýšený zájem se rozptýlí. Můžu jen doplnit, že naše stránky vidělo necelých deset tisíc lidí, nižší stovky lidí jsou ve facebookové skupině rokling a jen desítky lidí nějak reagovaly e-mailem.

Adrenalin.

Zdroj | Rokling

Mají pravověrní vyznavači roklingu nějaké Desatero, soubor přikázání, kterých se drží?

Je zajímavé, že se nám ozvalo docela hodně lidí, kteří dělají rokling mnoho let, jen tomu tak neříkali.

Jejich zásady neznám, ale můj celkový dojem je, že jsou to lidi, kteří milují přírodu. A kdo ji miluje, ten ji i chrání a Desatero nepotřebuje. A k tomu se snažíme všemi formami povzbudit.

Zatím máte v databázi mé oblíbené Valašsko a Beskydy, pak Kokořínsko, Českomoravskou vrchovinu a Krušné hory. Očekáváte expanzi do nějakého dalšího regionu?

Letos jsme se zaměřili na tři oblasti: Valašsko, Jeseníky a Beskydy. Rádi bychom na konci léta měli zmapováno dalších 30 roklí v těchto oblastech. Do mapování se brigádnicky zapojí i dva studenti.

A chystáme novinku, kdy některé rokle zpracujeme v aplikaci Actionbound, kde pak návštěvník po příchodu do atraktivního místa v rokli najde informace o přírodě nebo historii. Něco nového se naučí a pro děti tam budou kvízové otázky.

Jinak je rokling plně otevřená platforma, kam se každý může zapojit, zmapovat rokli kdekoli a poslat nám ji prostřednictvím formuláře na webu rokling.cz s tím, že my jej uveřejníme jako autora.

Přál bych si, aby jednou byly rokle zmapovány v každém českém pohoří.

Jaké rokle se vám líbí nejvíc?

To je těžké vybrat, každému se líbí něco jiného, já mám třeba rád rokle kamenité, někomu se mohou líbit rokle plné překážek, někomu dalšímu rokle plné vody.

Snažili jsme se každou rokli popsat a nafotit tak, aby si vybrali všichni.