https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/posouzeni-rizik-pesticidu-se-provadi-pro-nejhorsi-mozne-scenare-rika-sef-kontroly-daniel-jurecka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Posouzení rizik pesticidů se provádí pro nejhorší možné scénáře, říká šéf kontroly Daniel Jurečka

10.8.2020 10:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Povinnost zemědělce zveřejňovat evidenci o aplikaci přípravků na ochranu rostlin zákonem stanovena není. Ilustrační snímek.
Povinnost zemědělce zveřejňovat evidenci o aplikaci přípravků na ochranu rostlin zákonem stanovena není. Ilustrační snímek.
Rizika spojená s používáním ochranných postřiků v zemědělství se minimalizují, pokud jsou aplikovány v souladu se zákonnými podmínkami. Případná pochybení a porušení podmínek může v terénu odhalovat inspekce Ústředního kontrolního a zkušebního ústav zemědělského (ÚKZÚZ). Kolik takových kontrol ročně proběhne? A jak vlastně fungují testovací a schvalovací mechanismy prostředků na ochranu rostlin? Máme se jich bát? O kontrolách jsme si povídali s ředitelem ÚKZÚZ Danielem Jurečkou.
 

Řekněme, že jsem ve své laboratoři vyvinul dočista nový pesticid. A rád bych jej uplatnil na českém trhu. Jaké schvalovací řízení mě čeká?

Nejdříve se musíte podrobně seznámit s odbornými požadavky na dokumentaci. Poté si musíte v akreditovaných laboratořích a výzkumných pracovištích v ČR i ve světě (ne všechna jsou u nás) zaplatit a nechat provést odborné studie a testy. To vám bude trvat několik let. Pak tyto studie sumarizujete, vyhodnotíte a podle závazných metodik posoudíte, zda přípravek a vámi navržené použití splňuje závazná kritéria.

Pokud myslíte, že ano, musíte požádat Evropskou komisi o schválení účinné látky v přípravku. Tento proces trvá 3 roky, je-li dokumentace úplná. Po schválení účinné látky můžete požádat o povolení přípravku v členských zemích. To bude trvat další minimálně rok.

Pokud získáte povolení přípravku, můžete začít za stanovených požadavků přípravek uvádět na trh. Musíte počítat s mnohamilionovými investicemi do studií i celého procesu.

Pokud ale bude přípravek na bázi potravinářských surovin nebo výluhu ze známých bylin, bude proces jednodušší a levnější.

Co tak bývá součástí té odborné dokumentace?

Ve zkratce jde o podklady o složení a vlastnostech účinné látky a přípravku, analytické metody pro stanovení jeho složek v různých prostředích, účinnost přípravku a vliv na ošetřovanou plodinu.

Dále vlivy na necílové organismy, vliv na složky životního prostředí, tedy půdu, vodu, vzduch, vlivy na zdraví lidí, rizika pro osoby, provádějící aplikaci nebo bydlící či se pohybující v okolí aplikace. Rizika pro konzumenty ošetřených rostlin a rostlinných produktů, a to jak lidi, tak zvířata.

Toto odborné hodnocení se u pesticidů zabývá riziky. To znamená, že se hodnotí jednak nebezpečnost, vlastnost koncentrovaného přípravku, a také pravděpodobnost a míra vystavení. Tedy expozice, vliv dávkování, metody aplikace, plodiny a její charakteristiky, počty a termíny aplikací, ředění a tak dále.

Ing. Daniel Jurečka (*1968) vystudoval obor specializace šlechtění rostlin na Mendelově univerzitě v Brně. Na ÚKZÚZ začínal jako řadový referent, postupně se vypracoval až na místo ředitele sekce rostlinné výroby a od roku 2014 je ředitelem ÚKZÚZ.
Ing. Daniel Jurečka (*1968) vystudoval obor specializace šlechtění rostlin na Mendelově univerzitě v Brně. Na ÚKZÚZ začínal jako řadový referent, postupně se vypracoval až na místo ředitele sekce rostlinné výroby a od roku 2014 je ředitelem ÚKZÚZ.
Zdroj | Archiv Daniela Jurečky

Dá se říct, že tenhle výčet možných testů obstojí ve srovnání s reálnou situací v krajině, po aplikaci pesticidu? Bude insekticid vždy hubit je hmyz a rodenticid vždy jen hlodavce?

Vedlejší vlivy na necílové organismy jsou samozřejmou součástí odborného hodnocení.

Může se lišit předpokládaný vliv postřiku na necílové organismy v případě několikanásobné aplikace?

Se zvyšujícím se počtem aplikací se, samozřejmě, zvyšuje expozice, a tedy i riziko. V předpisech EU se uplatňuje princip předběžné opatrnosti tak, že to, co u přípravku nebylo posouzeno povolovacím úřadem, se považuje za nebezpečné. To platí i pro počet aplikací. Charakter plodiny, způsob aplikace, počet ošetření, dávkování, intervaly mezi aplikacemi a termíny aplikace nelze při hodnocení rizik oddělit a hodnotí se vždy celá jejich kombinace současně.

Jak výrazně se ten vliv může lišit?

Může se stát, že jedna aplikace na jaře je u určité látky nebo plodiny rizikovější než tři aplikace v nižších dávkách v létě.

V naší hantýrce říkáme, že posouzení rizik se provádí pro nejhorší možné scénáře. Výsledkem hodnocení je i omezení počtu aplikací. Rizikovější přípravky mají uvedeno na etiketě, že jejich účinná látka smí být na tomtéž pozemku použita nejvýše jednou za dva nebo i za tři roky.

Vyšší počet aplikací, než uvádí etiketa přípravku, je stejně závažným porušením zákona, jako překročení maximální dávky nebo použití v plodině, do níž není přípravek vůbec povolen. Dodržení počtu aplikací je standardní součástí i našich kontrol zemědělských podniků.

Dá se tedy říct, že relativní nezávadnost pesticidů vychází především z toho, zda a jestli jsou správně aplikovány?

Ano, při dodržení zákonných podmínek a pravidel uvedených na etiketě přípravku, v souladu s povolením, je minimalizováno riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Splnění těchto podmínek je ověřováno kontrolami ÚKZÚZ.

A lze nějak ověřit v praxi, že vše proběhlo přesně a správně?

Při kontrolách jsou používány různé techniky a metody pro ověření plnění těchto podmínek. Třeba i přítomnost inspektora přímo při fyzické aplikaci, kontrola evidence použitých přípravků a dalších souvisejících dokladů, odběr vzorků půdy, rostlinného materiálu a postřikové jíchy.

Kolik terénních kontrol vaši zaměstnanci v průměru za rok v terénu udělají?

Kontrol zaměřených přímo na dodržování požadavků pro používání přípravků na ochranu rostlin realizujeme v průměru 1 500 ročně. A jsou to jak plánované kontroly podle analýzy rizika, tak kontroly na základě podnětů.

Nejpřísnější pravidla jsou v EU. Na ilustračním snímku polní postřik ve Velké Británii v roce 2013.
Nejpřísnější pravidla jsou v EU. Na ilustračním snímku polní postřik ve Velké Británii v roce 2013.
Foto | muffinn / Flickr

Dá se říct, že v meziročním srovnání udělá ÚKZÚZ více kontrol?

V posledních dvou letech došlo k navýšení zejména s ohledem na mimořádný stav v ochraně rostlin související s kalamitním přemnožením hraboše polního. Bylo nutné realizovat vyšší počet kontrol zaměřených na dodržování podmínek před, při a po aplikaci rodenticidů, kvůli přísným podmínkám nařízení ÚKZÚZ.

Zvyšují se ale i počty dotazů a podnětů fyzických osob souvisejících s aplikací přípravků na ochranu rostlin v oblastech využívaných širokou veřejností a v jejich okolí, kdy se jedná nejen o řešení například stížností na souseda coby fyzickou osobu či zemědělce.

Dá se nějak obecně shrnout, kolik výjezdů v průměru ročně realizujete na základě nějakého podání, stížnosti, žádosti občanů?

Například za období 2017 – 2019 řešil ÚKZÚZ v průměru přibližně 120 podání ročně, stížností týkajících se podezření, že nejsou dodržovány právní předpisy související s používáním přípravků na ochranu rostlin.

Od 1. 1. do 18. 6. 2020 ÚKZÚZ obdržel 73 podnětů, dotazů a stížností v souvislosti s používáním přípravků na ochranu rostlin. Navýšení lze dát i do souvislosti s medializací tématu přípravků na ochranu rostlin v posledních měsících, kdy je tímto veřejnost masivně ovlivněna.

A kolik pochybení jste za poslední dvě sezóny zaznamenali?

V roce 2018 bylo zjištěno porušení při 32 úředních kontrolách, a v roce 2019 při 48. Tady bych doplnil, že potenciálním předmětem kontrol je více než 30 000 zemědělských podniků.

Co to znamená, když se na mém pozemku podaří chemickou analýzou zaznamenat látky s původem v pesticidech aplikovaných na sousedním poli? Byť by to bylo v minimální koncentraci, já na svém pozemku nechci žádné, a v souladu s tím sám hospodařím.

Pokud byla zjištěna rezidua pesticidů na pozemku, na němž nebyl přípravek na ochranu rostlin aplikován, mohlo dojít k úletu postřikové kapaliny.

Podle § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb., nesmí být při aplikaci přípravků na ochranu rostlin zasaženy rostliny a plochy mimo cílovou plochu, na níž se provádí aplikace. Při prokázání této skutečnosti lze uložit osobě, která aplikaci prováděla, sankci.

Nutné je dodat, že u některých účinných látek a jejich reziduí byl zaznamenán dálkový přenos ze vzdálenějších oblastí. Tedy, že zjištěná přítomnost reziduí pesticidů na konkrétním pozemku nemusí být vždy způsobena přestřikem ze sousedícího pozemku.

Dozvím se, jako zvědavý občan, z nějakého veřejně přístupného zdroje informací, kolik Česká republika ročně spotřebuje přípravků na ochranu rostlin?

ÚKZÚZ každoročně zveřejňuje na svých webových stránkách statistiky, které zpracovává v součinnosti se Státním statistickým ústavem. Jedná se o statistiky spotřeby přípravků na ochranu rostlin a účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin, a statistiky uvádění účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin na trh.

Nerad bych hledal problém na každé řešení, ale proč jsou údaje o aplikacích pesticidů v agrodenících jednotlivých zemědělců z principu neveřejné? Pokud je všichni aplikují stejně správně, v souladu s platnou legislativou, není snad důvod je nějak tajit, ne?

Obecně lze z právního hlediska konstatovat, že v souladu Listinou základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

Podle Listiny základních práv a svobod také může každý činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Jakákoli povinnost směřující vůči komukoli tak musí být stanovena pouze zákonem. A povinnost zemědělce zveřejňovat evidenci o aplikaci přípravků na ochranu rostlin zákonem stanovena není.

Lidé mají problém aplikovat na pesticidy stejné měřítko jako na jiná rizika v běžném životě. Na ilustračním snímku postřik českého pole.
Lidé mají problém aplikovat na pesticidy stejné měřítko jako na jiná rizika v běžném životě. Na ilustračním snímku postřik českého pole.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Mám tedy jako občan nějaký reálný důvod mít obavy, když v okolí mé zahrady, domu, jsou zemědělské plochy a jsou ošetřovány přípravky na ochranu rostlin?

Lidé mají problém aplikovat na pesticidy stejné měřítko jako na jiná rizika v běžném životě. Jen obavy z těchto jiných rizik nejsou tolik zdůrazňovány.

Například když slyšíte za sebou startovat auto, můžete mít obavy z toho, že do vás narazí. A to přestože toto vozidlo absolvovalo technickou prohlídku a řidič má řidičské oprávnění. Můžete mít obavy z toho, že váš soused způsobí výbuch plynu, a to přestože je jeho plynový sporák nový a plynové vedení řádně zkolaudováno.

Přestože víte, že alkohol je silný karcinogen a konzumace alkoholických nápojů je druhou nejčastější příčinou vzniku rakoviny, možná si občas dáte skleničku vína nebo piva, protože si riziko vyhodnotíte jako přijatelné. Když si přečtete příbalový leták k běžnému léku, dočtete se, že u jedné osoba z nějakého počtu může pozření léku způsobit jaterní kolaps.

Naprostá většina lidí tato rizika každodenně dobrovolně absolvuje.

Chápu, ale promiňte, to úplně není odpověď na otázku. Jsou obavy z pesticidů na místě?

Hlavním rozdílem, proč panují takové obavy z pesticidů, souvisejí patrně s tím, že si lidé jejich rizika nedovedou vyhodnotit.

Chci zdůraznit, že pesticidy jsou nejpodrobněji posuzované chemické látky z těch, s nimiž přicházíme do styku. A povolovací systémy v zemích EU jsou jednoznačně nejnáročnější a nejpřísnější na světě.

Pesticidní přípravky používáme proto, abychom vyřešili závažný problém pěstovaných rostlin. V EU i jinde ve světě stanovujeme podmínky, které mají minimalizovat nezamýšlené účinky těchto aplikací, a vytváříme systémy inspekce, které mají odhalovat a trestat přestupky a tím od jejich páchání odrazovat.

V EU musí všichni uživatelé absolvovat pravidelná školení a zkoušky, které mají zajistit, že mají dostatek informací o tom, proč je správná aplikace důležitá a jak ji zajistit. Aplikační technika prochází pravidelným povinným testováním. Zároveň ve všech zemích EU organizujeme systémy monitoringu, abychom věděli, jak vypadá reálná situace v praxi, a jestli hodnocení přípravků, podmínky jejich aplikace, systémy školení a další požadavky vedou či nevedou k cílové úrovni bezpečnosti.

Takže?

Občané České republiky jsou chránění stejně, jako občané ostatních zemí EU. Spotřeba přípravků je v ČR nižší, než ve většině ostatních členských zemí. Čeští pěstitelé jsou v porovnání s pěstiteli jiných zemí dobře vzdělaní a tradičně disciplinovaní.

Takže vaše obavy z chyby zemědělce nebo dosud neznámých rizik by, každopádně, měly být nižší než obavy občanů jiných zemí Evropské unie, a mnohem nižší než obavy občanů naprosté většiny ostatních zemí světa.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

10.8.2020 06:52
Zarámoval bych jednu větu- "Lidé mají problém aplikovat na pesticidy stejné měřítko jako na jiná rizika v běžném životě". Nedával bych příklad auta, ale alkoholu, cigaret, obezity a léků určitě.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.8.2020 08:23
Další zbytečný článek s panem Jurečkou.... mluví "krásně" jako úředník skřížený s politikem......

Co se mi ale opravdu "líbí velice" je, že k tématu přistupuje stylem: šak se podívejte, že vás tráví úplně všechno kolem vás, tak proč chcete řešit zrovna pesticidy?

Pánovi tak nějak uniká, že příklad ohrožení autem nebo alkoholem nebo cigaratami je zavádějící, protože tam se jedná o to CO SI SAMI VYBEREME A JE TAK NA NÁS ČEMU SE VYSTAVUJEME, ale POKUD SE BAVÍME NAPŘÍKLAD O PESTICIDECH, TAK TY SE TÝKAJÍ PODNIKÁNÍ JINÝCH OSOB A TO NEMŮŽEME OVLIVNIT..... CHTĚLI BYCHOM ASPOŇ VĚDĚT, ČÍM NÁS TITO PODNIKATELÉ S POŠKOZOVÁNÍM ŽP TRÁVÍ, ALE PODLE PANA JUREČKY NA TO NEMÁME PRÁVO.

Podle pana Jurečky nemáme právo vědět, čím nám někdo svým podnikáním poškozuje zdraví a čím nám někdo tímto poškozuje krajinu.... pan Jurečka dělá čest svému stavu.....


Odpovědět
JS

Jiří S

10.8.2020 09:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A jaký je rozdíl vybrat si chůzi po ulici v Praze a rozhodnout se jít kolem pole, kde se stříká pesticid? Rozhodnutí je pořád na Vás. A při rozhodování, jestli jíst potravinu takto ošetřenou se zase můžete rozhodnout, jestli bio, či tuto. Pořád máte na výběr.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.8.2020 09:50 Reaguje na Jiří S
Střílíte vedle, pokud nemám právo vědět čím je třeba zelenina ošetřena, nemám na výběr. Záruka,že biozelnina nebyla zasažena, třeba při ošetření porostu nedaleko nějakým pesticidem o jehož pouužití nemám právo být informován, protože žádný zákon to použivateli nenařizuje, pak logicky(ani prakticky) nemám možnost rozhodnout se (ať správně, nebo nesprávně správně).
Odpovědět
JS

Jiří S

10.8.2020 10:37 Reaguje na Jiří Daneš
Nestřílím. Vzhledem k častým kontrolám bio produkce, kdy nedochází k případům nalezení reziduí přípravků z konvence.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

16.8.2020 15:34 Reaguje na Jiří S
No, ale bipesticidy mohou byt take nebezpecne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.8.2020 09:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Denodenně jste "tráven" tolika látkami, že to opravdu nemá cenu řešit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.8.2020 10:22 Reaguje na pavel peregrin
A proč bych měl být tráven ještě dalšími? Aby pro mě anonymní zemědělský podnikatel (záměrně nepíši zemědělec) měl vyšší zisky?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.8.2020 11:22 Reaguje na Jiří Daneš
Proč si vybíráte záměrně jen ty pesticidy? Proč vás stejně nevzrušují věci, jako jsou zplodiny z aut, odpady z kerosinu z letadel, léková zátěž organismu? Přesně o tom je ta věta Jurečky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.8.2020 10:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Typická odpověď vysoce postaveného úředníka, která ale je běžnému občanovi k ničemu. A příklady s autem a alkoholem jsou zcela mimo mísu, o obezličce s Listinou lidských práv a svobod je sice zbytečné mluvit,ale dovolím si podotknout, že v případě používání pesticidů, stojí proti citace čl. 2, odst. 3) : "každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá", čl. 31 téže Listiny : " Každý má právo na ochranu zdraví." (další část čl. 31 hovoří jen o právu na bezplatnou zdravotní péči a s témtem nesouvisí).
Pan Jurečka opravdu : ".... mluví "krásně" jako úředník skřížený s politikem......"
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.8.2020 10:19 Reaguje na Jiří Daneš
Ještě poznámka : Alkohol je přírodně vznikající sloučenina , se kterou se organismy setkávají po celou dobu svého vývoje, což je výrazný rozdíl mezi alkoholem a nově syntetizovanými pesticidy, které se v přírodě během evoluce nevyskytovaly, a to bez ohledu na jejich karcinogenitu. Takto může argumentovat jedině politik, ale nikoliv skutečný odborník.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.8.2020 11:25 Reaguje na Jiří Daneš
Aha, takže pro tělo zkonzumující denně 5-6 piv nebo dva tři panáky tvrdého je to vlastně jedno, to jste chtěl říci?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.8.2020 17:20 Reaguje na pavel peregrin
To říkáte Vy, nikoliv já. Naučte se chápat přečtené Alkohol je opravdu prokazatelně v přírodě alkoholovým kvašením glukozy pomocí kvasinek (Saccharomyces cerevisiae), čímž ntvrdím, že se má alkohol konzumovat. Syntetické pesticidy s enikdy v přírodě nevyskytly do té doby, nežje použil moderní zemědělec. Což je také prokazatelné.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.8.2020 17:35 Reaguje na Jiří Daneš
Až na to, že většina pesticidů dnešní doby je jen syntetická výroba něčeho co si vyrábí rostliny samy. Některé jsou jen upravené, ale pořád je to stejná funkční skupina, tedy odbouratelná na stejném principu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.8.2020 16:33 Reaguje na Jiří S
Na to, co si rostliny vyrábí samy se už dávno nehraje. Pletete si chemii s botanikou. Na příklad sloučeniny na bázi nikotinamidu si rostlina tabák (Nicotiana) nevrábí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.8.2020 16:33 Reaguje na Jiří Daneš
oprava : nevyrábí
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.8.2020 17:04 Reaguje na Jiří Daneš
Dodávám,že žádná známá rostlina neprodukuje organofosfáty, nebo organické sloučeniny chloru.
Odpovědět
JS

Jiří S

12.8.2020 21:13 Reaguje na Jiří Daneš
Ano to máte pravdu, ale to není většina. Takže jsem neřekl nic nepravdivého. Navíc výluhy nikotinu samotného jako takového, který se používal jako insekticid dříve byl mnohem agresivnější a s většíma vedlejšíma účinkama, než současné jejich uměle vyráběné deriváty.
Odpovědět
JS

Jiří S

12.8.2020 21:12 Reaguje na Jiří Daneš
Není náhodou nikotinamid derivát vitamínu B, který se v rostlinách jako pšenice vyskytuje zcela běžně?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.8.2020 17:27 Reaguje na Jiří S
I derivát vitaminu B bylo nutno syntetizovat, protože v přírodě přirozenou cestou nevzniká.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.8.2020 18:22 Reaguje na Jiří Daneš
Já to chápu velmi dobře. Proto vám dávám ten příklad, abyste pochopil nesmyslnost vašeho tvrzení. Samo lidské tělo vyrábí denně alkohol, ale to vůbec nic neznamená. Pokud požíváte alkohol ve větším množství, nemusíte mít obavu z pesticidů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.8.2020 17:22 Reaguje na pavel peregrin
To říkáte Vy, nikoliv já. Naučte se chápat přečtené Alkohol je opravdu prokazatelně v přírodě alkoholovým kvašením glukozy pomocí kvasinek (Saccharomyces cerevisiae)vzniklá sloučenina, čímž netvrdím, že se má alkohol konzumovat. Syntetické pesticidy se nikdy v přírodě nevyskytly do té doby, než je použil moderní zemědělec k t. zv. ošetření plodin. Což je také prokazatelné.
Odpovědět
sv

11.8.2020 10:08 Reaguje na Jiří Daneš
Prokazatelné jsou účinky jedovatých sloučenin mědi, které používají tzv. biozemědělci na faunu i flóru. Z prstu vycucané dojmy o ďábelských "syntetických pesticidech" prokazatelné nejsou.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

16.8.2020 15:36 Reaguje na Jiří Daneš
A jak souvisi karcinogenita s tim, zda se s danou latkou nese telo setkalo pred miliony let nebo teprve v posledni dekade? Ktery z dnesnich pesticidu je vice karcinogeni nez alkohol?
Odpovědět
JS

Jiří S

17.8.2020 05:49 Reaguje na Tomas Moravec
Přesně tak pane Moravče. To je jakoby tvrdili, že když jsme vystaveni po tisíciletí slunci, že nebudeme mít rakovinu kůže. A ejhle i přes to je rakovina kůže nejvíce rozšířený typ.
Odpovědět
sv

10.8.2020 16:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak, tak, … chtěli bychom aspoň vědět, jakým prudkým jedem (ve srovnání s konvenčním zemědělstvím) nás tzv. biozemědělci (rozuměj pobírači dotací) tráví.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

11.8.2020 08:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A jaký je rozdíl v tom, rozhodnout se jíst bio a méně masa?
Máte větší pravděpodobnost, že umřete v důsledku infekce, pokud se dostanete do nemocnice, než že umřete na rezidua pesticidů v potravě.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

11.8.2020 10:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak by mě zajímalo, co byste s tou informací dělal? V obci by např. hospodařili čtyři zemědělci. Ti by vám na email posílali seznam názvů pesticidů, které na svých polích použili, protože to bylo potřeba. A dál? Pesticidy jsou řádně schválené pro použití v ČR, zemědělci je použili v souladu s pokyny na etiketách (tedy v souladu s požadavky nejpřísnější legislativy na světě - EU), pesticid nikomu nezasáhl zahradu, v důsledku aplikace nikdo neumřel ani neonemocněl. Pokud byste měl pocit, že vám zemědělec v obci poškozuje zdraví, musel byste to dokázat. Obávám se, že byste se dostal do důkazní nouze. V podstatě byste jen nutil podnikatele, kteří už teď mají administrativních povinností nad hlavu, dodržovat další administrativní povinnost. Jestli vás zajímá, čím se stříká, tož si po nocích můžete pročítat Registr přípravků na ochranu rostlin. Informační přínos pro vás to bude mít stejný. Četla jsem názor lékaře, který konstatoval, že z potravin do těla nikdy nedostanete tolik chemických látek, jako za život zkonzumujete v lécích.

Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.8.2020 16:43 Reaguje na Marcela Jezberová
Srovnávat léky a potraviny, to snad ten lékař nemyslel vážně. Konzumace léků je cílená a vědomá, a jedná se o t.zv. terapeutické dávky, zatím co konzumace chemických látek vpotravinami je nevědomá a ne chtěná. Víte Vy vůbec, co je to vlastně chemická látka? I potraviny jsou chemické látky, i když se nevyrábí v chemických továrnách. I lidská buňka si vyrábí chemické sloučeniny z jiných chemických sloučenin a říká se tomu látková výměna, a považuje se to za jeden ze základních znaků živých organismů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2020 20:26 Reaguje na Jiří Daneš
Léky sice užíváte v tzv. terapeutické dávce, cíleně a vědomě, ale pokud jste jejich pravidelným uživatelem, za ten život vám orgány zhuntují víc než rezidua pesticidů v potravinách. Přesně takto to ten lékař myslel a já se s tím ztotožňuji. Nehledě na to, že dnešní populace je na lécích přímo závislá.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.8.2020 10:58 Reaguje na pavel peregrin
Ale to mluvíme každý o něčem jiném. Já říkám, že nízké dávky (i tak zvané podprahové) škodlivých chemických sloučenin,dlohodobě konzumované nechtěně, jsou většinou pro lidský organizmus nebezpečnější,než pod dohledem lékaře, tedy pod kontrolou, užívané lék, které samozřejmě mají také své škodlivé účinky. Prot je většina léků jen na lékařský předpis (předpokládá se, že lékař bude účinek léku na pacienta průběžně kontrolovat. Zda to činí je věcí jeho odpovědnosti vyplývajíci z povolání lékaře). Máte pravdu,že dnešní populace je na lécích přímo závislá, ale to je jiná písnička, zpravidla je za tím snaha o růst ekonomiky (farma firem) a tak je nutně výhodnější pacienty léčit, než vyléčit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.8.2020 12:02 Reaguje na Jiří Daneš
Zde je spíše na místě otázka, kolik mg reziduí nebo kolik mg účinných látek z léčiv se do organismu za celý život dostane v celkové sumě. Na první pohled můžou rezidua pesticidů vypadat jednoznačně nebezpečněji, ale pokud organismus je vystaven dlouhodobé lékové zátěži, i když ta má vést k "uzdravení" organismu, může to být daleko nebezpečnější jak ta rezidua pesticidů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.8.2020 17:30 Reaguje na pavel peregrin
To by měl posoudit Váš lékař, je-li dobrý lékař.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 19:23 Reaguje na Jiří Daneš
Obávám se, že tímto se bude zabývat pouze zlomek lékařů. Ostatně stačí jmenovat kortikoidy, jejich neblahý vliv na organismus je jasně prokázaný, a přesto jsou masivně využívány. Nutno ovšem podotknout, že lékaři jinou možnost lege artis nemají. Přesto lze kortikoidy v mnoha případech úspěšně suplovat fytoterapií, což bohužel lékař předepsat nemůže.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

16.8.2020 15:33 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nikdo Vam preci nebrani si bud neco vypestovat sam nebo si priplatit za neco co bude dle prodejce bez pesticidu. Me docela staci, ze jsou hladiny ucinnych latek jak v prostredi tak v potravinech regulovany, a kontrolovany. Tezko muzete po nekom chtit aby pouzival technologii minuleho stoleti a prodaval za dnesni ceny.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist