Jak uspořit za energie tady a teď: vytápění domácnosti a spotřeba teplé vody

Nemusíte všude topit na 25 °C. Na chodbě stačí mnohem méně.

Foto | Julian Hochgesang / Unsplash

Vytápění

Úsporami ve vytápění se budeme zabývat v našem seriálu přednostně, protože tvoří jednu z největších položek naší spotřeby energie. Největší úsporu sice získáme zateplením a/nebo celkovou rekonstrukcí otopné soustavy, ale náš seriál se jmenuje „jak uspořit teď a tady“.

Českým nešvarem je přetápění, také známé jako „trenýrková kultura“. Teplotní komfort má každý samozřejmě jinde, někdo je otužilec a spí i v lednu s otevřeným oknem, někdo je zimomřivý typ úzkostlivě střežící všechny úniky tepla (ke kterým se řadí i autor těchto řádků).

Platí, že mnoho z nás svou domácnost zbytečně přetápí a tím také zbytečně utrácí. Obecně známá poučka říká, že snížení teploty v místnosti o 1 °C znamená úsporu nákladů o 6 %. Tuto poučku jsme modelováním ověřili, u dobře zateplených budov může činit úspora nákladů cca 5 %, u nezateplených budov může být až 8 %.

To mohou být v řeči peněz vyšší stovky korun, a dnes kvůli zdražení energií i podstatně více. Zkuste tedy ve své domácnosti snížit teplotu v místnosti: ať už termostatem v místnosti či přenastavením termostatické hlavice o jeden dílek. Trochu se obléci se v zimním období jednoduše rychle vyplatí.

Ušetřit můžeme také nastavením jedinečné teploty pro každou místnost. Řiďte se vlastním komfortem, nicméně doporučované teploty pro jednotlivé místnosti jsou: obývací pokoj 21 °C, na chodbách bude stačit 16-18 °C, v ložnici 18-20 °C a největší teplotu oceníme v koupelně 21-24 °C.

V některých stavbách se nepodaří dosáhnout nízkých teplot (zvláště v dobře zateplených domech). Smyslem je ale nevytápět více, než je potřeba. Zejména ušetříme, pokud nebudeme přetápět chodby a ostatní místnosti, kde se obvykle dlouho nezdržujeme. Snížit teplotu můžeme také částečně po dobu naší nepřítomnosti.

V neposlední řadě ušetříme i správným větráním. Dlouho otevřené nebo pootevřené okno bude znamenat nutnost místnost znovu vytopit. Správně tedy větrejme krátce a intenzivně. Pokud budeme potřebovat větrat dlouho, vypněme na tu dobu vytápění.

Termostatická hlavice umožňuje nastavit pro každou místnost teplotu zvlášť.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Termostatické hlavice

Důležitým pomocníkem jsou termostatické hlavice. Jedná se již o poměrně běžnou výbavu domácností, přesto občas u některých radiátorů nejsou – a je to škoda!

Na termostatické hlavici můžeme jednoduše nastavit teplotu, což je pak maximální teplota, na kterou otopné těleso topí. Pokud se v místnosti zvedne teplota, přívod horké vody se vypne a šetří se energie. Některé termostatické hlavice ukazují přímo teplotu, některé jen úroveň pomocí číslice 1 až 5 (3 odpovídá přibližně 20 °C).

V úvodu článku zazněl slib, že nebudou potřeba na úsporná opatření žádné peníze. Pořízení termostatické hlavice tedy uvádíme jako výjimku, která se ale velmi rychle vyplácí. Jedna termostatická hlavice stojí něco přes 100 Kč a přitom obvykle ušetří řádově násobky. Nenechte ve své domácnosti žádný radiátor bez termostatické hlavice!

Poznámka: Termostatická hlavice ke své funkci potřebuje i termostatický ventil, kterým jsou dnes otopná tělesa běžně vybavena. Pokud není na otopném tělese termostatický ventil, je bohužel nutné objednat topenáře a investice bude vyšší.

Zvláštní situace je u domácností, které jsou vytápěny vlastním kotlem, který je řízený termostatem. Ten lze umístit buď do nejstudenějšího místa bytu a dále regulovat pomocí termostatických hlavic nebo ho lze umístit do nejčastěji používané místnosti a nechat termostatickou hlavici otevřenou. U systémů vytápění bez regulace dle venkovní teploty lze v teplejších měsících snížit teplotu otopné vody tak, aby se byt dostatečně vytopil a přitom aby se nevyráběla horká voda, která proudí v trubkách bez užitku.

Čistíte si zuby s puštěnou vodou? Chyba.

Foto | Kampus Production / Pexels

Teplá voda

S výjimkou splachování na WC je v běžném bytě spojena spotřeba energie i se spotřebou vody. Zpravidla totiž používáme mix studené a teplé vody a pro její ohřev je také potřeba energie, kterou musíme zaplatit. Proto bychom se pro úspory „teď a tady“ měli zaměřit i na omezení plýtvání vodou.

Obvyklým hříchem je mytí nádobí pod tekoucí vodou. Ačkoliv to může být někdy jednodušší, je bezesporu úspornější mytí nádobí v napuštěném dřezu nebo lavoru. Pod tekoucí vodou pak můžeme nádobí opláchnout. Pokud používáte myčku, je vhodné ji zaplnit a nepouštět poloprázdnou, nicméně k myčce se dostaneme detailněji v dalších dílech našeho seriálu.

Přečtěte si také |

Myjete nádobí ručně? Tak to dělejte správně!

Jak můžeme dále snížit plýtvání vodou? Vhodné je omezit časté koupele a dopřát si spíše kratší sprchu. Napuštěná vana je přibližně 3-4x dražší než sprcha. V době drahých energií se tak z pravidelného koupání ve vaně může stát luxusní zážitek.

Pokud připravujete teplou vodu ve vlastním ohřívači (bojleru) se zásobníkem, můžete snížit teplotu vody. Optimální teplotou je 55-60 °C, což je dobrý kompromis mezi co nejmenším usazováním vodního kamene a hygienickými požadavky. S teplotou vody v ohřívači můžete i trochu experimentovat. Pokud jste v podnájmu a připravujete zbytečně velký objem teplé vody, bude vám stačit nižší teplota. Naopak s malým objemem ve více lidech se bez větší teploty neobjedete. Teplota vody by neměla být trvale příliš nízká z hygienických důvodů (pod 55 °C).

Úsporou ve vytápění a omezení plýtvání teplé vody lze ušetřit poměrně snadno vyšší stovky až tisíce korun ročně. Samozřejmě záleží, do jaké míry jste plýtvali do nynějška. V dalších dílech seriálu o úsporách „tady a teď“ se zaměříme na domácí spotřebiče a osvětlení.

Text vznikl s přispěním projektu HACKS.