https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/kdyz-na-krmitko-prileti-nemocny-operenec-je-treba-krmeni-okamzite-prerusit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když na krmítko přiletí nemocný opeřenec, je třeba krmení okamžitě přerušit

29.11.2022 06:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zvonek s typickými příznaky trichomonózy – je apatický, načepýřený, má zavřené oči a jakoby pospává a neulétne ani když se přiblíží člověk.
Zvonek s typickými příznaky trichomonózy – je apatický, načepýřený, má zavřené oči a jakoby pospává a neulétne ani když se přiblíží člověk.
Foto | Jana Nováková / ČSO
V zimě jsou krmítka pro ptáky opravdu důležitou pomocí, jak přečkat chladné období. Špatně udržované a zanedbané krmítko může být pro opeřence místem, kde se nakazí nějakou pro ně smrtelnou chorobou. Přinášíme základní informace, které byste měli vědět, pokud nechcete, aby vaše krmítko bylo zdrojem nákazy.
 

Představte si bufet zdarma, formou švédských stolů. Na hlavním nádraží, hned vedle pánských záchodů. Zhruba tak lze popsat lidský ekvivalent většiny našich ptačích krmítek. Problém to být nemusí. Občerstvení vedle toalet, které navštíví stovky lidí denně, může bez problémů docela dobře fungovat. Pokud se tedy vytrvale dbá na hygienu a zdraví návštěvníků. Jenže právě na to u krmítek lidé zhusta zapomínají.

Krmítka je totiž třeba nejen pravidelně doplňovat, ale i čistit. Včetně jejich okolí. Je třeba udržovat podlážky a pítka v čistotě, zamezit míšení potravy a nastřádaného ptačího trusu, růstu plísní a šíření hnilob.

Minimálně jednou za dva tři týdny je nutné provést kompletní vyčištění, důkladné odstranění všech zbytků krmiva, a následné omytí všech součástí ve vlažné mýdlové vodě. A pak nechat krmítko proschnout.

Z tohoto důvodu jsou výhodnější krmítka zdrsnělá plastová, protože se snáze čistí. Anebo krmítka zavěšená, zásobníková, bez podlážky, protože se na nich nepořádek tolik nestřádá.

Z krmítka, o které se takhle nepostaráte, se může totiž stát smrtící past. Zdroj nákazy a místo šíření chorob, kam se hladoví ptáci přiletí nakrmit, a odletí s nechtěným suvenýrem v podobě nemoci, na kterou dříve nebo později oslabení uhynou.

Minimálně jednou za dva tři týdny je nutné krmítko vyčistit, z tohoto důvodu jsou výhodnější krmítka plastová, protože se snáze myjí. Anebo krmítka zavěšená, zásobníková, bez podlážky, protože se na nich nepořádek tolik nestřádá.
Minimálně jednou za dva tři týdny je nutné krmítko vyčistit, z tohoto důvodu jsou výhodnější krmítka plastová, protože se snáze myjí. Anebo krmítka zavěšená, zásobníková, bez podlážky, protože se na nich nepořádek tolik nestřádá.
Foto | Monika Suržinová / ČSO

Tohle krmítko je jen pro zdravý

K nepsaným úkolům provozovatelů ptačích krmítek patří ještě jedna povinnost. Průběžně sledovat zdravotní stav opeřenců, kteří se u nich zastavili na gáblík. Aby se z krmítka nestala přestupní stanice nejrůznějších parazitů, bakterií a virů.

Nemusíte mít doktorát z ornitologie ani certifikát inspektora krmítkové hygieny. Že s ptákem, který se k vám přišel nazobat, není všechno úplně v pořádku, poznáte snadno.

Má rozčepýřené peří, je netečný a vůbec není plachý, motá se, chová se prostě na ptáka netypicky. Jako kdyby vstal po divokém večírku před polednem z postele a ještě v pyžamu se probouzel nalačno třemi velkými rumy. Prostě viditelně nevypadá dobře.

Ptáci jsou lidsky viděno dost povrchní, všechno je u nich o vzhledu. Úpravný vzhled a učesané peří je součástí jejich zažité etikety, vnějším signálem jejich kondice. Toho, že jsou fit.

Pokud mají kolem zobáku mokrá peříčka nebo zbytky potravy, trčí z nich do stran chmýří, jsou podivně nafouklí, lapají s otevřeným zobákem po dechu nebo jim tělo pokrývají nápadné boule a výrůstky, fit nejsou.

Ptáci nakažení trichomonózou často hynou v okolí krmítka nebo přímo v něm. Abychom minimalizovali riziko přenosu trichomonózy na krmítku, je nutné dodržovat hygienu. Denně krmítko čistit a odstraňovat zbytky potravy.
Ptáci nakažení trichomonózou často hynou v okolí krmítka nebo přímo v něm. Abychom minimalizovali riziko přenosu trichomonózy na krmítku, je nutné dodržovat hygienu. Denně krmítko čistit a odstraňovat zbytky potravy.
Foto | Pavel Pidrman / ČSO

Copak za tím může být? Dost možná trichomonóza, na níž jsou náchylní hlavně zvonci.

Nebo sutonelóza, na níž docela trpí sýkorky.

Anebo virus Usutu, ptačí neštovice, salmonelóza… ono je to vlastně jedno.

Tyto neduhy na člověka většinou přenosné nejsou, ale jsou velmi velmi přenosné na ostatní ptáky. A vaše krmítko právě jeden takový nakažený pták navštívil.

Je to jako kdyby ten bufet u nádraží navštívil středověký malomocný, a mezi chlebíčky a jednohubkami mu upadl prst. Je jasné, že tahle občerstvovna musí na čas zavřít.

Krmítko, na kterém jste viděli nemocného ptáčka, odkliďte z dosahu ostatního ptactva. A je potřeba uklidit i všechna další krmítka v okolí, protože nemocný ptáček se dost možná zastaví i tam. A pak?

Karanténa trvá nejméně 14 dní

Navlékneme si gumové rukavice, a krmítku dopřejte dezinfekční očistu. Důsledné vydrhnutí a omytí, tentokrát však v 5 % roztoku Sava. A – což je nejdůležitější – krmení dočasně přerušte. Minimálně dva týdny prostě bufet nebudete provozovat, krmítko necháte pěkně doma. Je to proto, aby vaše vyčištěné krmítko ptačí malomocný zase nepřiletěl, a nešířil znovu řetězově chorobu mezi další strávníky.

Když pak krmítko pod více jak dvou týdnech instalujeme? Musíme hlídat, jestli se na něm neděje nějaká neplecha.

Že se vám nechce krmítko čistit a sledovat, jestli jsou ptáci fit? Pak je lepší nekrmit ptáky vůbec.

Přikrmování ptáků v zimě je radost a milá podívaná. Ale provozovat krmítko znamená přebrat i kus odpovědnosti. Za to, že krmítko bude čisté a jeho ptačí návštěvníci zůstali zdraví.

Přemýšlíte nad tím, kam se za ty dva týdny nezbytné karantény schovali ti nemocní ptáčci? Neschovali se, umřeli.

A je to tak mnohem lepší, než kdyby skrze vaše krmítko nakazili desítky nebo stovky dalších. Léčit jednotlivé nakažené kusy nemocných ptáků nemá cenu.

Ochrana volně žijících ptáků tím, že je nebudeme lákat do infekční pasti, cenu má.

Výskyt nemocného ptáka nebo podezření na šíření infekce můžete nahlásit na odkazu www.birdlife.cz/choroby


reklama

Spěcháte? Kousek níž klikněte a dostanete se na článek.

Nespěcháte? A přijde vám článek zajímavý? Přispějte si na napsání dalšího. Děkujeme.

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

29.11.2022 06:51
Hezký a asi i potřebný článek, pane Dohnale.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.11.2022 07:11
Krmení nepřerušovat. Postačí (dřevené, plastové) krmítko odebrat, vyčistit, vysprchovat a nechat nějaký čas uschované. Místo něho umístíme opodál (do 50 m) jiné, stačí provizorní bedýnka či krabice. Vynechat v zimě krmení pro stálou sestavu mnoha desítek ptáků může znamenat úhyn nejen pro zasažených pár jedinců, ale početné skupiny vyhladovělých opeřenců.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.11.2022 07:54 Reaguje na Karel Zvářal
Dík za doplnění.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.11.2022 07:57 Reaguje na pavel peregrin
Já děkuji za reakci, bo někdy to vypadá, že probírané téma vůbec nikoho nezajímá.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist