https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/mami-tati-na-zahrade-je-had
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mami, tati, na zahradě je had!

18.5.2022 07:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Had objevený na zahradě. Je to zmije? Užovka?
Had objevený na zahradě. Je to zmije? Užovka?
Foto | Tomáš Nejedlík
V lepším případě to bude zvědavé: „jůůů“, dost možná ale jekot či zděšené pištění vylekaných dětí. Těžko pak z prvního překotného vyprávění pochopit, co se to vlastně stalo. Zdá se totiž, že děti v koutě zahrady objevily hada. Co teď ale má svědomitý rodič dělat? Hlavně nepanikařit.
 
Hadi v Česku už hezkých pár sezón nedbají kalendáře a pranostik a vylézají si klidně dřív, než na sv. Jiří. Většinou tehdy, když už se nastálo oteplí a skončí noční mrazy. Může být, že si loni na podzim za zimoviště vybrali zrovna vaši zahradu. Posloužit jim mohla například halda tlejícího dřeva, kopice seschlé trávy z předloňska anebo nepřeházený kompost. A může být, že se k vám na zahradu vydali až teď, vábeni bublající tůňkou, kvákajícími žábami nebo přítomností hlodavců. Je to celkem jedno, protože teď tam někde venku je had.

Pod starými prkny odpočívala zmije obecná.
Pod starými prkny odpočívala zmije obecná.

První nepřehnaná reakce je zjistit, zda jsou všechny děti v pořádku. V dětech se obvykle mísí úžas a šok, protože samy ještě pořádně neví, jak na zjevení hada zareagovat. Druhým krokem je pokus vyzvědět z objevitelů alespoň nějaké podrobnosti. Třeba, kde to své hadí poprvé zaznamenali. Bylo to vzadu za hnojištěm, na cestě u lesa, v sadu u kopřiv, na zápraží domu nebo až dole u rybníka? A taky se hodí vědět, jak to bylo velké a barevné.

Samozřejmě že – oči až navrch hlavy, rybářsky roztažené ruce – to byl had obrovský! Ale jestli měl třeba světlejší hlavičku, měl za ní žluté nebo bílé měsíčky, byl spíš šedavě-namodralý, zelený anebo třeba strakatý, to už by mohla být určitá indicie. To jen, abyste zhruba věděli, a mohli začít uklidňovat sami sebe. Pochopitelně, i když to nepřiznáte nahlas, dost možná máte strach, že to byla zmije.

Samice zmije obecné se vyhřívá na trámku. Všimněte si pro zmiji typické štěrbinovité svislé zřítelnice.
Samice zmije obecné se vyhřívá na trámku. Všimněte si pro zmiji typické štěrbinovité svislé zřítelnice.

Jako výhra v loterii

Ale ona to zmije nejspíš nebyla. Zmije obecná se v Česku drží spíše v podhorských a horských oblastech. Řekněme od 600 do 1200 metrů nadmořské výšky. A je to poměrně vzácný, kriticky ohrožený druh. Šance, že byste na ni narazili ve městě, v zahrádkářské kolonii nebo při procházce v parku se limitně blíží nule. Zrovna tak je nepravděpodobné, že byste o ni zavadili na celé jižní Moravě, ve větší části Polabí, na Táborsku nebo kolem Žďárských vrchů na Vysočině. Tam se totiž zpravidla nevyskytuje.

Slepýš křehký. Pozor, tenhle had není had, ale beznohý ještěr.
Slepýš křehký. Pozor, tenhle had není had, ale beznohý ještěr.

Zmije se také vyhýbají územím, kde se vyskytují lidé, kočky nebo na volno běhající psi a drůbež. Snad proto, že s nimi nemají dobré zkušenosti, se od nich drží dál. Zahrady ji nelákají. Ale pokud nechcete žít v nejistotě, měli byste hada, kterého děti někde na vaší zahradě zahlédly, najít. Většinou se už zase sluní nedaleko místa, které vám popsaly. A ano, většinou to bude slepýš (který ani není had), nebo jedna z našich užovek.

Blízko i trochu dál vody by to mohla být užovka obojková (ta s těmi žlutými měsíčky za hlavou), strakatě-šachovnicově v tmavých odstínech vybarvená užovka podplamatá (ta se většinou od vody nehne) nebo užovka hladká. Malá, šedavě-hnědě-namodralá. Ta by se klidně mohla vydat i na zahradu, a navíc její kresba na hřbetě bývá často zaměňována s cik-cak kosočtverečnou kresbou zmije.

K tomu, abyste potkali poslední z našich užovek – stromovou, už by to chtělo porci štěstí potřebnou k hlavní výhře v loterii. Je snad ještě vzácnější, než zmije.

Užovka obojková nalezena pod dřívím v Řešetově Lhotě.
Užovka obojková nalezena pod dřívím v Řešetově Lhotě.
Foto | Pavel Bédi / Wikimeda Commons

S nějakým přesným rozlišováním podle barev si ale hlavu zbytečně nedělejte, ono stejně moc neplatí. Kromě užovky obojkové, kterou si s ničím jiným nespletete, mohou hrát užovky i zmije všemi odstíny barev, a mít všemožné kresby na hřbetě.

Užovky od zmije rozeznáte bezpečně podle toho, že užovky mají oči s oválnou kulatou zřítelnicí, kdežto zmije má štěrbinovitou svislou zřítelnici. Ale takhle zblízka si je většinou prohlížet nechcete. A o to vlastně jde v první řadě.

Je čas zavolat profíky

Pokud hada na své zahradě nechcete, bude zapotřebí ho chytit a přemístit. Sami to udělat nemůžete, protože na manipulaci s přísně chráněnými živočichy (a to jsou všichni naši hadi) nemáte kvalifikaci. A tím, že byste mu neodbornou manipulací ublížili, byste udělali víc škody, než užitku. Plus mínus pokuta, kdyby se na to přišlo.

Oválná kulatá zřítelnice. Zmije to na tuty není. Je to užovka podplamatá.
Oválná kulatá zřítelnice. Zmije to na tuty není. Je to užovka podplamatá.

Úplně nejlepší bude zavolat do Záchranné stanice pro volně žijící živočichy.

Podívejte se, do které spádové oblasti spadáte, brnkněte jim, a oni vám už pomohou. Hodně jim pomůže, když pošlete i pár fotek plaza. Taky můžete poprosit místní hasiče, kteří tu a tam taky něco chytnou. Ale pozor, abyste si nemuseli zbytečně připlácet za výjezd celé pohotovostní jednotky. Hasiči pomáhají, když jde někomu o život. A ne když se vám na kamenné zídce nebo skalce sluní užovka.

Někdy ale přesun jednoho hada ničemu nepomůže. Řekněme, že vaše zahrada sousedí s rybníkem, potokem nebo nějakou říčkou. Místo odchycené užovky se brzy bude na vaší zahradě promenádovat úplně jiná užovka, která tu původní zastoupí. Je tedy možná lepší si zvyknout na to, že s vámi žijí i užovky. Jsou užitečné, pomáhají a neškodí. Svým způsobem jsou krásné a každý se nemůže pochlubit tím, že takový exemplář bydlí zrovna u něj.

Žije s námi had

Jak žít s hadem na zahradě? Stejně, jako dosud. Nemusíte chodit s holí a v broďácích, dupat jako medvěd. Chce to jen se víc koukat pod nohy a nestrkat zbytečně ruce tam, kam nevidíte. Pod kameny a do skulin. A rozhlédnout se, než si sednete do trávy. Zvyknete si.

Takhle se dá koexistovat i se zmijemi. U těch jen vynechejte bosé běhání trávou nebo přeskakování naslepo mezi pařezy. Bezpečný odstup je kolem jednoho metru. Jinak se ale žádné drama nekoná, a pokud to naučíte i vaše děti – divili byste se, jak rychle to pochopí – žádné problémy se soužitím nebudou.

V rámci svého pozemku si pak můžete rozlišit prostory, v nichž bude pohyb hadů povolen, a jinde, kde trávu posečete na nízko, se jim už tolik líbit nebude.

Tohle se vám nejspíš nepoštěstí. Užovka stromová je velice vzácná.
Tohle se vám nejspíš nepoštěstí. Užovka stromová je velice vzácná.
Foto | Ken Owen / Flickr

Hadi nemají rádi pořádek, a jen s krajním odporem se producírují tam, kde nemají dostatek úkrytů. Očekávejte je tam, kde mají četné schovávačky, vlhkost a vodu, potravu a stín blízko místa ke slunění.

Ke vzájemné pohodě ale rozhodně přispěje to, že budete vědět, o jaký druh hada jde. Proto se vyplatí následovat instrukce zvědavých dětí, exemplář nafotit a nechat určit znalci. Udělají to rádi a poradí vám.

Vy si aspoň ušetříte pořádný stres, když taková užovka hladká – která na to, jak malá je, umí být pořádně naštvaná – někoho příliš neopatrného pokouše. Ano, může se to stát. Není to zranění na šití, ale na obrázkovou náplast. Klídek, není to ani jedovaté. Hlavní je nepanikařit, protože hadi z Čech a Moravy vám nechtějí ublížit, ani k tomu většinou nemají prostředky. To platí i o zmijích, jejichž jed je… jako když vás píchne sršeň, méně bolavé, ale s otokem. Neumírá se na to. Pokud by se vyskytly nějaké komplikace, doktora vyhledejte, ale není třeba plašit.

Vypadá trochu jako zmije. Ale je to užovka hladká. Pozor, umí se pěkně naštvat a kousnout.
Vypadá trochu jako zmije. Ale je to užovka hladká. Pozor, umí se pěkně naštvat a kousnout.

Exotika nám kazí pohodu

Do ukolébavky o neškodnosti našich hadů se samozřejmě vkrádají falešné a dráždivé tóny. Dnes už totiž není až tak nepravděpodobné narazit – zrovna právě v městské krajině či sídelní zástavbě – na hada, který utekl nějakému soukromému chovateli (nebo jím byl třeba schválně vypuštěn). A to je průšvih, protože nikdo na první dobrou není schopen říct, co by to tak mohlo být. Takový výskyt hada se rovněž vyplatí oznámit na Záchranné stanici. A kdo ví, možná budete večer ve zprávách.

Děti a hadi

O tom, co jsou hadi zač, byste s dětmi měli dát řeč. Neměli byste je zbytečně strašit, i když rozumné varování se hodí.

Hady rozhodně nelovíme a nebijeme klacky, nechytáme do ruky. Spíš je s opatrným odstupem pozorujeme.

Na túry do hor nechodíme v sandálcích, všímáme si přírody kolem sebe i toho, co máme pod nohama.

Když se před námi nějaký had plazí, buď mu dáme čas, nebo ho obejdeme. Nelezeme tam, kam se odplazil. Udržujeme od hadů odstup aspoň čtyři kroky. A když ho někde uvidíme, zavoláme dospěláky. Ti jistě budou rozumní a nebudou si hrát na hrdiny.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EZ

Evžen Zelený

18.5.2022 10:30
Moc hezký článek, takový relax:-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.5.2022 13:15
Jediné, co jsem na zahradě potkal, byla metrová Žofka s měsíčky. Byla v jezírku. Nádherné zvíře.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.5.2022 13:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V okamžiku, kdy jsem tento příspěvek odeslal, uvědomil jsem si, že vyznívá vícesmyslně. Takže pro místní chlíváky upřesňuji - jednalo se o metrový exemplář Natrix natrix, který se vyznačuje oranžovými skvrnami ve tvaru měsíce a ty se nacházejí za hlavou. :-)))
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

23.5.2022 11:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Také jsem měl z užovky v jezírku radost, až do té doby co jsem zjistil, že mi zmizeli všichni karásci :-( Milou užovku jsem tedy chytil a odnesl hoooodně daleko a pak šel dokoupit nové karásky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2022 16:31 Reaguje na Miloš Vondruška
No o karásky není moc o co stát. Oni kalí vodu, vše vyžerou, včetně vážek....
Co se týče užovky stromové je jakási poměrně pravděpodobná hypotéza, že není v našich krajích původní. Že byla podporována německými usedlíky jako pověrečný had - hospodáříček. A užitečný lovem hlodavců.
Odpovědět
JM

Josef Markvart

19.5.2022 09:28
Měli jsme na zahradě slepýše, užovky obojkovou a hladkou, i zmije, ty jsem raději vychytal a odnesl dost daleko. U nás i v okolí jsem v posledních letech viděl nějakého hada vždy přes sv. Jiřím, ale letos zatím nic. No ale vidět takovou užovku obojkovou, která má dost přes metr, je docela zážitek, pravidelně jsem ji odháněl z příjezdové cesty.
Odpovědět

Jirka Černý

19.5.2022 17:17
Užovka obojková byla uvítat mojí tehdy ještě ne manželku když byla u mně poprvé, nevím kdo byl víc v šoku. U holky se mi to povedlo podchytit a od žížaly přes slepýše až po užovky byla úplně v pohodě, prostě nesahat jen koukat a nechat odlezt, pokud je slepýš na příjezdové cestě odnést do louky, vše ostatní hlásit.
Kamarádka žije v Austrálii, ta má podstatně lepší zážitky s hady a prý tam na to děti mají dost důkladnou oficiální průpravu, snad se týká i pavouků.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist