Nakupovat bez obalů se dá i v supermarketech, tvrdí královna Zero waste Bea Johnsonová

Snižovat produkci svých odpadů nedělá život složitějším, ale naopak jednodušším, tvrdí Bea Johnsonová, propagátorka hnutí Zero waste. Obalům se podle ní dá vyhnout i při nakupování v supermarketu. Životní styl snažící se omezit produkci odpadů na minimum se navíc ukázal být i levnějším a zdravějším.

„Jsme zodpovědní za svoji spotřebu,“ říká Bea Johnsonová. Množství směsného odpadu, které vyprodukovala její čtyřčlenná rodina z kalifornského Mill Valley v roce 2015, naplnilo jedinou litrovou zavařovací sklenici, o polovinu menší než předchozí rok. V nádobě zůstaly například zbytky z oprav těsnění u dřezu nebo elektrického zařízení, nálepky z ovoce nebo drobný odpad zanechaný návštěvou v koupelně.

Při nákupech a zpracování odpadu se Bea Johnsonová řídí pěti jednoduchými pravidly: známou trojici „reduce – reuse – recycle“ (omez – znovu použij – zrecykluj) doplnila na začátku o „refuse“ (odmítni) a na konci o „rot“ (zkompostuj).

Odmítni

Odmítnout odpad podle slov Bey Johnsonové znamená především kupovat jen to, co opravdu potřebujeme. Nepřijímat tašky, letáky, marketingové předměty, vizitky. „Pokaždé, když si je vezmeme, vytváříme poptávku po dalších,“ vysvětlila Bea Johnsonová na konferenci Jak žít bez odpadu uskutečněné na začátku červa v Praze. „Z 95 % mi vizitky nabízí lidé, na které kontakt už mám.“

Vyhnout se obalům jde podle Bey Johnsonové všude, nejen ve specializovaných bezobalových obchodech, na trzích nebo ve farmářských obchodech. „Když jdu do supermarketu, koukám jen na to, co je bez obalu,“ říká. Na volně prodávané pečivo, ovoce a zeleninu nebo lahůdky na váhu si lze vždycky donést plátěné pytlíky nebo skleněnou dózu.

I zkušená Bea Johnsonová uznává, že pro první nákup v tradičním obchodě do sklenice je potřeba mít určitou odvahu. „Pro nakupování v supermarketu existuje celá technika,“ usmívá se. Důležité je podle ní ukázat prodávajícímu svoji sklenici, nedívat se mu do očí a požádat, aby mu dané zboží nabral do sklenice, jako kdyby to byla ta nejsamozřejmější věc. S největší pravděpodobností se budou prodavači zdráhat a odkazovat na hygienické předpisy, spíše si však nebudou jisti, jak sklenici naplnit, varuje Bea Johnsonová. Zkušeně radí, že v případě neúspěchu je potřeba vyzkoušet různé obchody nebo si i pomoci malou lží o tom, že „vedle to šlo“.

Omez a znovu použij

Samozřejmostí se pro Beu Johnsonovou a její rodinu stalo nakupování v secondhandech a bazarech nebo vybírání značek, které poskytují doživotní záruku. V případě, že nakupuje použité zboží přes internet, prosí prodávajícího, aby jí věc zabalil namísto do plastu jen do papíru. V situacích, kdy není zbytí, je možné nechtěný obal, například z elektroniky, nechat v obchodě a dát tak vědět, že obal není to, o co mám jako spotřebitel zájem, dodává.

---

Přečtěte si také 10 důvodů, proč nakupovat oblečení v "sekáči"

---

Papírové ubrousky nahradily v její domácnosti tradiční textilní. Svačiny balí do látek technikou furoshiky. A také návštěvy se chovají hospodárněji. Zatímco dříve spotřebovalo 40 až 50 lidí během večírku 100 papírových utěrek, nyní si trouflo použít látkový jen 25 z nich, vypráví Bea Johnsonová.

Zrecykluj a zkompostuj

„Bezodpadový život znamená, že vlastně recyklujete méně. Je to taky až třetí možnost v pořadí,“ upozorňuje Bea Johnsonová. Do recyklačních nádob tak putují především oboustranně popsané papíry ze školy nebo lahve od darovaného vína. Na zpracování míří i zničené boty, které už nejdou opravit. „Když recyklujete, kompostujete a odpad vám zmizí z očí, vůbec si neuvědomíte, kolik toho ve skutečnosti vyhodíte. To zjistíte, až když ho začnete sbírat,“ říká ze své zkušenosti. Na veliké origami, které vytvořila, se za čtyři roky sešlo nečekaných 575 kompostovatelných obalů od másla.

Jídlo díky přehledné ledničce se zásuvkami nevyhazuje Bea Johnsonová podle svých slov vůbec. I do kompostu míří jen slupky z ovoce, které je opravdu potřeba oloupat. V kompostéru končí i vlasy všech členů rodiny, kromě Beiných, která svoje posílá do organizace, která z nich vyrábí paruky.

Manžel se nejdříve obával, že si nebudou moc dovolit nakupovat jen nezabalené věci ve zdravé výživě či farmářských trzích, přiznává Bea Johnsonová. Po srovnání účtů se ale ukázalo, že ještě uspoří. „Nakupujeme mnohem méně, jen nahrazujeme už nevyhovující nebo nakupujeme v secondhandech,“ vysvětluje. Ušetřené peníze tak mohli investovat do solárního systému, nyní chystají systém na opakované využití vody z domácnosti.

„Lidé si myslí, že pořád něco myjeme, pereme,“ uvádí jednu z častých otázek Bea Johnsonová. Podle jejích slov jde ale o to naučit se své oblečení šetřit, vody spotřebují nyní o čtvrtinu méně než dříve, energie dokonce o polovinu méně.

S bezodpadovým stylem nemají problém ani její dva synové. Ve škole mají místo plastových papírové desky, svačiny nosí v látkovém ubrousku. „My dospělí z toho děláme zbytečně velkou věc, když řešíme, jak to přijmou děti. Ty ale nikomu nevykládají, že žijeme tímto životním stylem, považují to za samozřejmé,“ říká.

Žádné dogma

K novému minimalistickému životu přivedla Beu Johnsonovou zkušenost z dočasného bydlení v malém bytě v Kalifornii. Omezit své odpady na nulu se rozhodla v roce 2008, v době, kdy se o bezobalovém systému hovořilo jen ve světě průmyslu. „Zero waste home“, tedy nulový odpad produkovaný domácností se stal pro Beu Johnsonovou novým cílem.

---

Přečtěte si také článek o netradičních obchodech a objevte zaniklý způsob nakupování bez zbytečných obalů

---

Nejtěžší podle ní bylo najít systém, který by dlouhodobě fungoval. Začátek byl plný pokusů a omylů. A extrémismu, přiznává. Mnoho potravin a kosmetiky se snažila vyrábět doma sama, ne vždy úspěšně. Osvědčily se jí ale čistící prostředky z mýdla a octu, domácí zubní pasta ze sody nebo výměna dentální nitě za rozložitelná hedvábná vlákna. Díky vlastnoručně vyráběné řasence se zbavila zánětů spojivek. Nenašli jen uspokojivou náhražku toaletního papíru – jediné věci na jedno použití, kterou rodina používá. Nakupují ho proto alespoň v balení pro hotely.

„Nemůžeme být 100 % bez odpadů, ale pro jejich redukci můžeme udělat mnoho,“ říká. Sama přiznává, že rok 2016 už ve snižování odpadů tak úspěšný jako loňský být nemusí: „Sklenice už se docela plní.“

Bea Johnsonová o svém životním stylu napsala knihu Zero Waste Home. Píše i stejnojmenný blog, na kterém je dostupná aplikace s databází bezobalových obchodů napříč světadíly.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

Částka Kč       Váš e-mail  

---

reklama

---