https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/pri-zakazovani-jednorazovych-plastu-se-na-jednu-vec-zapomnelo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Při zakazování jednorázových plastů se na jednu věc zapomnělo

13.3.2020 05:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Že je jednorázový nevadí tolik, jako to, že jej lidé neumí vyhodit na správné místo.
Že je jednorázový nevadí tolik, jako to, že jej lidé neumí vyhodit na správné místo.
Jednorázové mikrotenové sáčky, kelímky na kávu, vatové čistící tyčinky a samozřejmě plastová brčka - to je letmý výčet jednorázových výrobků, na které se leckde nově vztahuje zákaz. Z výběru ale vypadl jeden druh jednorázového výrobku, který je přitom vcelku běžný. Plastové mini obaly a nejrůznější plněné pytlíčky na hořčice, majonézy a kečup. Britská organizace A Plastic Planet si na ně nyní posvítila. Píše o tom Independent.
 

Když dva lidé říkají totéž, ještě to neznamená, že to myslí úplně stejně. Což je zhruba v kostce popsaný problém evropské legislativy o zákazu jednorázových plastů. Ta teď poměrně ostře cílí na drobné zbytečnosti vyrobené z plastů, které mohou v případě nesprávné manipulace znečišťovat životní prostředí oceánů.

Jak píše Independent, před tím, než byla uplatněna legislativa zákazu jednorázových plastů, používali lidé jen v Anglii 4,7 miliard brček, 316 milionů plastových míchátek do kávy a 1,8 miliardy uchošťourů ročně. Jsou to ohromná čísla, která ale vyvolávají otázku: Jak se v zemi, která má jeden z nejpropracovanějších a nejmodernějších systémů třídění a sběru odpadů na světě, dostávaly takové odpady do moře?

Odpověď je překvapivá. Přes 10 % respondentů v dotazníkové kampani Ministerstva životního prostředí připustilo, že zrovna své uchoušťoury splachuje do záchodu. Odkud se pak dostávají do řek a moří. Podobné to je i s kelímky od kávy, sáčky z obchoďáků a brčky, které řádně nekončí v koších.

Ano, je jich ohromné množství, ale škody na životním prostředí by nejspíš působily citelně menší, kdyby se jim dostalo přiměřeného nakládání a vhodné likvidace. Naštěstí to už v Británii nebo Evropě řešit nemusí. Místo individuální odpovědnosti a zlepšení odpadového hospodářství přišel zákaz jednorázových plastů.

Jenže jak upozorňuje britská neziskovka A Plastic Planet, kvůli „právní mezeře v legislativě“ se totiž radikálnímu zákazu vyhnuly pytlíky s náplněmi. Je to dost povšechný termín pro malé plastové sáčky, které znáte z obchodů, fast foodů, restaurací i hotelů. Typicky obsahují porci kečupu, hořčice, majonézy. Nebo sójové omáčky, octa. Mýdla, šampónů.

Ročně jich prý je po celém světě vyrobeno 855 miliard kusů. Takže víc než dvojnásobek globálně za rok vyrobených uchošťourů. Prý jich je tolik, že by dokázaly „zabalit“ celou planetu. A nemalé procento z nich je vyhozeno, aniž by kdy bylo otevřeno. „Stali jsme se otroky sáčků,“ píše A Plastic Planet. „Staly se tím nejzazším dokladem našeho „vzít a jít“, pohodlného životního stylu. Jsou netříditelné, nerecyklovatelné, bez přidané hodnoty. A přitom stále více znečišťují a zamořují naši planetu.“

Kampani organizace A Plastic Planet, která usiluje o rozšíření zákazu jednorázových plastů na sáčky s náplní, je třeba dát v mnohém za pravdu. Ano, tyhle sáčky – pokud vůbec – používáme sotva pár minut a rozkládat se pak budou celá staletí. Ano, je jich ohromné množství a znečišťují planetu. A ano, názorně demonstrují naše nešetrné chování k přírodě. Je ovšem otázkou, jestli tohle jejich zákaz vyřeší. A obecně vzato, jestli zákaz jednorázových plastů vůbec nějaké řešení nabízí. Většina spotřebního zboží totiž ze své definice jednorázového použití životnímu prostředí citelně škodí. Pokud tedy do něj nějak, nepřiměřenou manipulací, pronikne.

Je tu totiž pochybnost, že rozšiřování seznamu zakázaných zbytečností nás učiní odpovědnější a schopnější s nimi lépe nakládat. A třeba je efektivně recyklovat. Přidání sáčků s náplněmi do legislativy o Zákazu jednorázových plastů je stejně ospravedlnitelné a pochopitelné, jako zákaz brček a uchošťourů. Je otázka, nakolik je to řešení problému s odpady a naší spotřební mentalitou.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 09:44
Vytvářet různé zákazy určitého segmentu výrobků je vždy k ničemu. Všechny mají přece společného jmenovatele a ten se jmenuje "jednotázový plast". Takže je možno cílit přímo na něj. A ne zákazem (protože je někdy velmi výhodný), ale zvýšením ceny. Pokud by se na ně nasadila celosvětově brutální spotřební daň tak, aby mikrotenový sáček stál třeba 5 kč, jeden uchošťour 3 kč a plastová taška 40 kč, velmi rychle by se spotřeba snížila na minimum a hlavně by se objevilo více alternativních přírodu nepoškozujících materiálů. Navíc by se stržený peníz mohl použít na velmi důsledný sběr a recyklaci (likvidaci) všech plastových odpadů.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

13.3.2020 10:30 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak si "přírodu nepoškozující materiály" představujete? A rozhodovat o tom bude kdo a jak? Nějaká neziskovka?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 17:40 Reaguje na Karel Padevet
Brčka se vždy vyráběla jednoduchým ustřižením ze stébla pšenice. Uchošťour může být kosek dřevěné špejle s chomáčkem vaty (bavlny) atd. atd. atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Přírodní materiály byly a jsou vždy rizikovější než plast. A hůř se sterilizují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2020 06:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Nic se nesterilizuje. Je to na jedno použití.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale pokud je to přírodní materiál, musí se to předem vysterilizovat (na rozdíl od plastu, který leze z výroby sterilní).
Je popsána řada infekcí, které napadaly právě lidi, manipulující s přírodními materiály. A i ty slámky mohou obsahovat např. podmíněně patogenní plísně, schopné napadnout člověka (a se zárodky, které přežijí i krátkodobý záhřev na 100 stupňů (což zcela jistě nápoj při pití už nemá).
Odpovědět

Milan Štrupl

15.3.2020 21:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Sláma a dřevo mohou obsahovat smrtelně nebezpečné plísně a bakterie - samozřejmě se musí vysterilizovat. Navíc veškeré obiloviny byly vyšlechtěny tak, aby měly co nejkratší stéblo (aby se nelámaly a neohýbaly ve větru) - za mého mládí se ještě dalo v obilí v pohodě souložit - obilí mělo kolem 1,5-1,7m výšky, ale zkuste si to dnes, když má sotva 0,5m:) Na ekologická brčka se tak musí pěstovat speciální sláma a sklízet se napůl ručně - nic co by šlo dělat v průmyslovém měřítku. Brčka ale opravdu nejsou potřeba - byla vymyšlena proto, aby si ženy nesmývaly při pití rtěnky - dneska jsou vodovzdorné!!! Nicméně v moři neskončí naše uchošťouchy ani brčka ani když je nějaký blb spláchne do WC - všechno zachytí filtry v čističkách. Do moře je sypou výhradně prasata z Afriky, Asie a Jižní Ameriky a jelikož tam žádné zákazy neplatí, bude se v mořích plastový odpad hromadit vesele dál... Celé tohle tažení za ekologii je naprosto uhozené právě proto, že černoši a další na ekologii naprosto kašlou - vše vykácí, spálí, zlikvidují zvěř, vydrancují přírodu, zaneřádí řeky i moře...
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 06:42 Reaguje na Milan Štrupl
Ano, kvůli tomu, že v některých zemích končí plasty v moři, mentálně méněcenní zelení a EUroúředníci zakazují plasty v zemích, kde se to neděje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 08:30 Reaguje na Milan Štrupl
Jistě, my prasata rozhodně taková nejsme, ale spotřebu platů máme obrovskou. Nejde o nějaká nablblá brčka (nikdy jsem je nepoužíval) ale o megatuny jednorázových plastů používaných zcela zbytečně ve stavebnictví i průmyslu. V potravinářství nebo zdravotnictví mají důležité místo, ale balit palety s dlaždižkami do plastů skutečně nemusíme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 07:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže pokud ty plasty končí v recyklaci a nebo bezpečnou likvidací, představují zpravidla kvalitnější, bezpečnější a k životnímu prostředí šetrnější alternativu neplastů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.3.2020 10:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Důležitý je pojem "jednorázový".
Můžu paletu s dlaždičkami obalit fólií,která se ihned, jak se začne z palety odebírat, vyhodí.
Můžu ji stáhnout kurtem, který vydrží pár let.
Můžu jídlo dát do termoobalu nebo krabičky na jedno použití, nebo do kvalitní krabice s těsným víkem na dost dlouhé používání.
Ta trvalá krabička stojí třeba 100 kč, ta jednorázová 10. (to jsou fakt jen odhady). Stačila by daň na jednorázové plasty ve výši 1000%.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 13:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Já ještě pamatuji doby plastových stříkaček a jehel, které obíhaly se sloganem "nenič mě, obíhám třikrát".

Prostě by se ten "jednorázový plast" používal vícekrát, aby se ta daň obešla. I za cenu ohrožení zdraví lidí.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.3.2020 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže třeba zdražit jednorázové pomůcky ve zdravotnictví? Plastové inj. stříkačky, jehly, katetry apod.?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.3.2020 12:16 Reaguje na Hunter
Vámi zmiňovaný materiál končí jako nebezpečný odpad ve spalovnách a už dnes jeho likvidace stojí balík. Srovnáme-li množství jednorázových zdr. pomůcek s množstvím jednorázového komunálního plastového odpadu půjde o zlomky, tudíž bych to neviděl tak radikálně.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.3.2020 15:04 Reaguje na Jakub Graňák
A já jsem snad navrhoval radikální zdražení jednorázových plastu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 17:48 Reaguje na Hunter
Zdravotnictví by mohlo být osvobozeno jednoduchým odečtem stejně, jak se dělá DPH.
Ale to není o zrušení plastů, ty jsou velmi potřebné. To jen o zabránění plýtváním plasty a o peníze na důslednou likvidaci odpadu.
Petka se nahradit prakticky nedá, ale je nesmysl do ní dávat pitnou vodu a je možno ji používat opakovaně. Stejně jako všemožné sáčky na pečivo, kelímky na vlašáky atd. atd. atd. prostě přejít na vícerázové použití.
Určité procentu jednorázových plastů samozřejmě zůstane, ale není nutno balit do igelitu třeba průmyslové zboží, palety s cihlami, podlahová prkna atd. atd. a na šroubky stačí papír.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

14.3.2020 06:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Zrovna ve zdravotnictví by bylo možné používání jednorázových plastů také výrazně omezit a vrátit se k pomůckám s dlouhou životností, které se po použití sterilizují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.3.2020 08:47 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Nejsem si jist, že by to bylo výhodné. Právě s plasty se tyhle postupy s úlevou opustily. Energie, značištěná voda, lidská práce atd. atd.
Nemocnice má výhodu, že odpad je na jednom místě a může být dobře vytříděný a tím se může jednoduše recyklovat (likvidovat). A není zájem lékařskou péči zdražovat. Plýtvání tam jede asi výrazně méně, než v obecném životě.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

14.3.2020 11:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Většina těch použitých jednorázových plastů ze zdravotnictví je klasifikována jako nebezpečný odpad, takže připadá v úvahu jedině spálení za vysokých teplot ve speciálních pecích s vysoce účinnými filtry spalin, takže nejde o úplně jednoduchou a levnou likvidaci.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.3.2020 12:02 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Takže třeba diabetici pouzivajici jednorázova injekční pera pro aplikaci inzulínu jsou vlastně nebezpeční a měli by se vrátit k vyvařování stříkaček, jehel apod.?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.3.2020 20:04 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To je už čistě technický problém, který by se zdaněním nevyřešil, jen by na to byly peníze. Diabetik by mohl použité pera vracel výměnou za nová.
Každopádně by to znamenalo určitou práci navíc. Ale co je dnes zadarmo?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 11:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže právě na takovýchto detailech různé "velkolepé plány a ideje" selhávají.
Odpovědět
ig

15.3.2020 17:35 Reaguje na Pavel Hanzl
To je přesně to co lidé nechtějí dělat :-) Zvlášť když je to jen pro potěchu někoho třetího a vliv na životní prostředí to má jen marginální.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 08:32 Reaguje na
No, nejsem si úplně jist. My jsme v kázni při sběriu tříděného odpadu poměrně dobří. Horší je ale organizace celého.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 16:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Opakování:
Každý plast se dá buď recyklovat, zlikvidovat pyrolýzou, nebo totální oxidací- spálením. Kdyby firmy vyrábějící plasty, museli platit veškeré náklady na tyto činnosti a likvidaci škod, tak by při jejich započítání do ceny plastů, byly plasty tak drahé, že by se používaly jen tam, kde by jejich použití bylo nenahraditelné a to by se spotřeba plastů pak pohybovala v tisícinách a možná jen v miliontinách, současné spotřeby.
Obecně platí,bohužel, že většina lidí stále nechce pochopit, že jediný spolehlivý způsob jak znečišťování přirozeného prostředí jakýmikoliv nepřírodními sloučeninami zabránit, je jejich nepoužívání.
A protože přesvědčování nepomáhá, zbývají už jen zákazy, doplněné nemilosrdnými a velmi trvrdými postihy za nedoržování.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 17:51 Reaguje na Jiří Daneš
Bohužel, plasty jsou tak praktické a dnes už nezbytné, že není chytré bojovat proti větrným mlýnům. Ale používat je jen tam, kde je to nutné a důsledně recyklovat. To lze udělat jednoduše pouze plošným zdaněním.
Odpovědět
J

Jiří Chládek

13.3.2020 14:19
Nevím proč se dohadujeme o mg sáčcích nebo uchošťourech: Podívejte se nejbližší opravu komunikace nebo jiný výkop, zábradlíčka kolem nich jsou dnes tuny polyetylénu a nikomu to nevadí. Donedávna se tyto zábrany vyráběly kovové! Určitě najdete mnohé další příklady nesmyslných rozhodnutí. Asi jde jenom o zapojení obyvatelstva.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 17:54 Reaguje na Jiří Chládek
On ten kov je ekologicky daleko horší, než plast. Spotřebuje víc energie a při výrobě se produkuje přímo CO2.
Ale důležité je opakovanost použití. Pokud se to zábradlíčko používá třeba 10 let, je fuk, z čeho bylo vyrobeno.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 14:54
1. Jsou nahraditelné? To ten kečup (aj.) dají zákazníkovi do dlaně?
2. Koronavirus patrně se zákazy pohne, a to zpět, protože tyto zákazy jednoznačně zvyšují riziko přenosu nákazy (zcela jistě ne jen toho koronaviru).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 16:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, pane, do dlaně!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 16:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Neplťte do toho koronavirus. Zákaz plastových brček, nosošťouchů, mikrotenových sáčků a podobných krámů, koronavirus nerozšiřuje. Naopak, na příklad potraviny jako třeba šunka v mikrotenovém sáčku se v důsledku vlhkosti uvnitř sáčku, zkazí mnohem dříve, než když volně na vzduchu v ledničce oschne. Je možné, že Vám to nevadí, jsou jedici, kteří mají tak odolné trávící ústrojí, že přežijí bez úhony i požití rozkladnými bakteriemi nebo plísněmi napadené potraviny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 11:34 Reaguje na Jiří Daneš
1. Koronavirus nevyvolává kažení potravin.
2. Koronavirus může na povrchu nebalených potravin ulpět, a ty se stanou přenašečem nákazy, a právě tomu jednorázové, plastové sáčky (a další pomůcky) alespoň zčásti brání.
3. V podstatě to samé se týká i mnoha dalších jednorázových hygienických pomůcek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.3.2020 20:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Nikdo nechce plasty zakazovat.
Není přece problém nabírat pečivo kleštěmi do vlastního sáčku, stejná petka se dá použít vícekrát.
Hlavní výhodou by bylo, že budou peníze na důsledný sběr a likvidaci, navíc ten objem by dramaticky klesl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:40 Reaguje na Pavel Hanzl
"Nikdo nechce plasty zakazovat."
A co jiného dělá EU? A co jiného prosazují ekologické neziskovky?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2020 06:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Nepíšu o EU, navrhoval jsem určité řešení (samozřejmě dávno vymyšlené ale neprosazené).
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:16 Reaguje na Pavel Hanzl
EU zakázala na podnět zelených organizací řadu jednorázově používaných plastových výrobků, které mají jednoznačně preventivní účinky proti šíření nákazy (zdaleka ne jen koronaviru).
Dokonce bych si troufl typovat, že to prudké šíření současné pandemie je zčásti zaviněno právě tím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 08:33 Reaguje na Jan Šimůnek
To je přece úplná blbost, koronavirus je přece kapénková nákaza.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.3.2020 09:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže ty kapénky ulpívají na površích a mohou být infekční ještě desítky hodin až jednotky dnů (alespoň podle některých studií). Proto si máme mýt ruce, proto se desinfikují prostředky MHD apod.
A když sníte něco nebaleného poprskaného, tak máte koronavirus a smůlu. A jste-li riziková skupina, můžete se těšit na schůzku se slečnou Zubatou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2020 10:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Ten virus v žaludku nepřežije. Musel bych ho nadýchat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 08:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Mrkněte se na
https://www.lidovky.cz/relax/veda/velky-manual-ke-koronaviru-od-expertu-z-bulovky-co-vime-proc-jsme-v-karantene-a-jak-se-ochranit.A200317_155409_ln_domov_ele
Může se to dostat do těla i sliznicí trávícího ústrojí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 17:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Kečup se vždy balil do skla. Nejsem si jist, jestli je to ekologičtější, ale zdaněním plastů by vyšel ve skle levněji, což u nás boduje nejvíc.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 11:34 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak chcete udělat balení na jednu porci?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.3.2020 19:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Flaškou uprostřed stolu jak vždycky. Zrovna kečup není tatarka a vydrží v chladničce dost dlouho.
Nemyslím, že by se vůbec nežilo, dokud nebyly minisáčky s kečupem. Typicky zbytná věc.
Ale rozhodně bych to nezakazoval, ale fest zdanil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Poněkud se zmenikl styl stravování. Stravování více osob u jednoho stolu je dnes spíš výjimkou. A navíc nevíte, jaké všechny nemoci měl ten, kdo tu flašku s kečupem držel před vámi v rukách.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2020 06:36 Reaguje na Jan Šimůnek
A nevíte, jaké nemoci měl člověk, který seděl na vaši židli a dotýkal se stejného stolu a šel na stejné WC atd. atd. atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistě, ale prkýnko z WC si nestrkám do jídla.
A pokud si to jídlo přinesu domů nebo do kanceláře, tak mám vcelku přehled o tom, kdo seděl na mé židli u mého stolu :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.3.2020 18:01
Cílem výrazného zdanění plastů by nebyla jejich likvidace a návrat ke sklenicím a plechovkám.
Cílem by bylo omezení plýtvání a hlavně získání prostředků na důslednou likvidaci plastového odpadu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Je mi líto, používání jednorázových balení v plastu rozhodně není totožné s plýtváním, spíš naopak.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.3.2020 12:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.3.2020 19:56 Reaguje na Jan Šimůnek
No a co? Tak bude petflaška stát 10 kč a mikrotenový sáček 5. Normální člověk bude chodit nakupovat se stále stejnou kabelou a vezme si kelímky na vlašáky, olivy atd.atd. vodu bude pít doma z kohoutku a víno a pivo je stejně ve skle. A když bude chtít něco v plastu, připlatí si.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:42 Reaguje na Pavel Hanzl
A "vrátí" se nám to v nákladech na nějakou epidemii, jako je ta současná. To si pomůžeme!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2020 06:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Jaké epidemie se objevovaly před tím masivním používáním jednorázových plastů? Tj. před 15 - 20 lety?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Před cca 30 lety jsme měli obrovskou epidemii salmonelóz a na ni navázala rovněž velká epidemie infekce bakteriemi z rodu Campylobacter. Naštěstí se na obojí umírá jen výjimečně, ale náklady na léčbu (včetně hospitalizace těžších případů) nemocenskou a další s tím spojené jistě byly. A tyto negativní zkušenosti byly jedním z důvodů, proč se tyto pomůcky (celosvětově, zdaleka ne jen u nás) zaváděly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 14:36 Reaguje na Jan Šimůnek
To byl úplně jiný problém, za komára byly různé infekce z jiných důvodů, než že nebyly plasty.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.3.2020 10:02 Reaguje na Pavel Hanzl
To nebylo "za komára", ale těsně po něm. A reakcí na ty epidemie byl mj. i požadavek na kvalitnější balení potravin. Pokud to balení dnes kvůli méněcenným ideologickým blábolům opustíme, budeme mít ty epidemie znovu (případně se objeví i nějaké s jiným původcem).
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 22:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Naopak bude třeba zcela potlačit paradigmata chování, jaká prosazují zelení (v podstatě "zpět na stromy") a začít se chovat jako lidé.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2020 06:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Do plastových obalů se dnes balí i stavební materiál (dlaždice na paletách, podlahová prkna, trapézové plechy atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd.) balí se i průmyslové výrobky tak, že často obal má větší hmotnost než samotný výrobek (jednotlivé vrtáky, bity, klíče atd. atd. atd. atd.). Léky se balí často po jedné tobolce, takže v masivní krabici je masivní "příbalový leták"(alibismus výrobce) a masivní plata s jednotlivmi patáky. To je jen nepatrný zlomek zbytných věcí z plastu, které nás dnes obklopují.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.3.2020 08:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Léků balenych po 1-2 tbl moc není a pokud, tak to má objektivni důvod. Příbalový leták není alibismus výrobce ale požadavek státní regulační autority z důvodu ochrany pacienta. Jak byste ty léky chtěl balit? Do papírového pytlíku? Proc se proboha vyjadřujete k něčemu, čemu vůbec nerozumíte a navrhujete naprostý nesmysly?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 08:45 Reaguje na Hunter
Je úplně jedno, kdo nařídil ke každému balení léků dávat nekolikastránkový nesmysl. Tu informaci má dát pacientovi lékař jednou!!! Na co pořád dokola?
Dřív byly patáky ve skleničce třeba po 100 kusech. Dnes by stačila jedna plastová ampule.
A zkuste mi vysvětlit čemu na tom mám nerozumět?
Že se dlaždičky na paletě při blbé manipulaci nerozsypávají? Na to nemusí být přece jednorázový plast.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 08:57 Reaguje na Hunter
Sice tomu nerozumím, ale beru dlouhá léta pradaxu na ředění krve.
Každé balení se 60 tobolkami obsahuje:
Krabici velikosti 10x6x15 cm.
6 palet po deseti tobolkách v luxusním a tvrdém plastu, které se těžko otevírají.
Příbalový leták rozměru 60x40 cm.
2x pohotovostní karta pacienta velikost 9x22 cm, kterou mám nosit v peněžence. Kdybych to dodržoval, musel bych mít už dnes peněženku velikosti nenšího automobilu.
Odhadem to jedno balení obsahuje z 80% pouze zbytný odpad.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 16:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Když si odhadnete, kolik miliónů lidí u nás pravidelně užívá nějaké léky, tak jen taková ptákovina vytvoří ročně dost velkou kopu zbytečného odpadu.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.3.2020 12:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Prostě tomu opravdu nerozumíte. Klasický ekologista navrhující zkratkovitá řešení, aniž by domýšlel jejich možný dopad. Toť vše.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2020 13:00 Reaguje na Hunter
Tak mi to vysvětlete. Některé léky mají jednoduchou malou krabičku s malými paletkami a jinak NIC. Jsou méně účinné?
Odpovědět
Hu

Hunter

19.3.2020 10:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Zřejmě si pletete tzv. volně prodejné potravinové doplňky (OTC), které neobsahují žádnou účinnou látku (léčivo) a tam skutečně žádný příbalový leták být nemusí (např. česnekové tobolky jsou možná dobré proti upírům, ale normotenze TK s nimi nedosáhnete a je to celé jen podvod na hlupáky, hluboce zakořeněný). Jakmile se jedná o lék (tedy přípravek obsahuje schválenou a registrovanou léčivou látku), tak tam příbalová informace být musí. Doplňky stravy schvaluje hygienik, léčiva schvaluje SUKL a mají stanovenou farmakokinetiku, min a max dávku, AE+SAE, prošly 3mi fázemi klinického testování atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě bych doplnil Huntera, že balení stavebního (a jiného) materiálu do plastu má i význam ochrany před vlhkostí.
A jinak je to EU, která nám nařizuje přikládat návody ve všech jazycích (protože pro neschopnost jejich politiků nebyl zaveden jednotný neutrální a snadno naučitelný jazyk jako úřední - tomuto ideálu se blíží esperanto).
Dalším důvodem je zabránění poškození při transportu přes půl světa (což je dáno vymístěním řady průmyslových výrob z EU - a mj. se na tomto jevu podílejí také ekologické organizace).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 09:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Byl by skutečně velký problém, kdyby zámková dlažba na paletě navlhla.
Já ale vůbec nepíšu o tom, kdo jaké nesmysly nařizuje.
Já píšu o tom, že obrovské množství plastů by se vůbec nemuselo používat.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

16.3.2020 15:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Váš největší problém je, že věříte ve spásu daní, že daně jsou schopny regulovat spotřebu. Na příkladu jiných spotřebních daní je vidět, že to nemá moc velký vliv na spotřebu viz tabák, alkohol, PHM apod.
Daně jsou daně, musí být jednoduché lehce předvídatelné a snadno stanovitelné. Pokus pomocí daní provádět regulaci spotřeby má za následek rozšíření šedé ekonomiky, vysoké náklady na správu daní a znevýhodnění některých výrobců v konkurenčním prostředí.
Vaše vize je "cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2020 16:52 Reaguje na Vladimír Hošek
Nevěřím v žádnou "spásu" pomocí daní, ale považuji to za jeden z dobrých nástrojů. Spotřební daně prokazatelně ovlivňují spotřebu, třeba Anglie v předminulém století před zavedení daní na alkohol měla daleko větší problém s alkoholismem, než dnes.
Výběr daně by byl velmi jednoduchý a nediskriminační, vybrala by se přímo ve fabrice od výrobce plastů. Stejně by se uhlíková daň vybírala přímo u ropné nebo uhelné společnosti.
Se šedou ekonomikou to nemá nic společného, ale počítám samozřejmě s tím, že by se výrazně snížily (spíše úplně zdušiky) ostatní daně, především z příjmu (z práce).
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.3.2020 10:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Doufám, že tomu snížení jiných daní nevěříte. Zavedení / zvýšení daní je prakticky nevratný proces a mnohdy ho nezvrátí ani krvavá revoluce (typu Velké Francouzské).
Já ještě pamatuji, jak se "dočasně, na několik let, aby se sanovaly škody způsobené povodněmi" zaváděla dálniční známka.
Ve Švédsku se už podařilo v některých případech dostat daň z příjmu nad 100% (tuším, že Lindgrenové, autorce "Dětí z Bulerbynu" apod., napočítali jeden rok 114% daň z příjmu).

Ten pokles alkoholismu v Anglii patrně vůbec nebyl způsoben zdaněním alkoholu, ale zlepšením sociálních podmínek nižších vrstev obyvatelstva, protože tehdejší alkoholismus byl jediným způsobem úniku z podmínek, proti kterým bylo i postavení antických otroků zlaté.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2020 12:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Žádné zvýšení daní není "nevratný proces". V USA byla za války nasazena progresivní snad 90% daň z příjmu, ihned po ní byla zrušena.
U nás za Paroubka byla 8000 minimální daň pro OSVČ i z nulového příjmu, za Topolánka byla úplně zrušena. Navíc byly nastaveny výrazné odečitatelné položky, takže nižší příjmy nepaltí daň doposud.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

18.3.2020 09:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud tvrdíte, že to s šedou ekonomikou nemá nic společného, tak mi vysvětlete nedávno proběhnuvší lihovou aféru, topné oleje atd.
Vždy když spotřební daň udělá prodejní cenu mnohem vyšší než takto nezatížený výrobek, tak je to velká příležitost pro šedou ekonomiku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.3.2020 10:31 Reaguje na Vladimír Hošek
Píšu, že by se to muselo udělat jednoduše. Daň vybírat přímo u výrobce přímo ve fabrice. A těch není tolik, jako všemožných překupníků. Daňové úniky taky většinou neprobíhají ve fabrikách, ale v obchodě. Už dnes máme několik sazeb DPH (dokonce na pivo!!), máme sadu spotřebních daní. Máme zcela nesmyslné daně (z převodu nemovitostí, daň darovací a dědickou), celkově by se dal celý daňový systém seškrtat na třeba polovinu a spotřební daně směřovat na ekologii.
Vydělal by na tom občan i stát.
Praktickým zrušením daně z práce a zavedením kapitálového důchodového systému bychom se mohli zase přiblížit vyspělým zemím. Jenže nelze.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

18.3.2020 11:40 Reaguje na Pavel Hanzl
V případě uhlíkové daně by daňový proces byl několika násobně jednoduší a jeví se jako zcela nesmyslný. No, to co předvedli s DPH, to je prasárna na entou.

V procesu tvorby daní je velký faktor konkurence daňových systému, ten by jste vaší vizí poslal k ledu. Ona by totiž musela nastat součinnost s okolními systémy a to by nemístně posílilo globalizaci a upozadilo roli státu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.3.2020 18:17 Reaguje na Vladimír Hošek
To je přece nesmysl, nevím, s čím náš daňový systém konkuruje (max s firemní daní) a hlavně netuším, proč by měl být nějak globalizovanější, což by ale byla výrazná výhoda.
Odpovědět
ig

19.3.2020 00:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně že je náš daňový systém v mezistátním konkurenčním prostředí. Podívejte kolikrát vyhraje výběrové řízení kyperská nebo holandská firma, zjevně českého majitele.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 08:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Když nasákne vodou, bude těžší a spotřebuje se víc energie na přepravu. Mimo jiné.
Další stavební materiály (cihly, tvárnice) mohou být po nasáknutí vodou roztrhány mrazem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.3.2020 10:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Člověče nešťastná, to není možný. Betonová dlažba nasákne vodou o 0.00000001% a může rozdrtit vedení inž. sítí vedené v chodníku.
Vy dokážete kličkovat lépe, než zdravý zajíc.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 13:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Obávám se, že beton nabere té vody daleko víc.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist