Školní soutěže ve sběru papíru jsou z pohledu ekovýchovy špatně, míní ekopedagogové
Na to, že školní soutěže ve sběru nejsou ideálním uchopením problematiky odpadů, upozorňuje odborník na ekovýchovu Jan Činčera z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Výhrad, které Činčera k soutěžím ve sběru odpadu má, je tolik, že ho vedly spolu s kolegou Martinem Křížem z ekocentra Chaloupky k sepsání článku, kde uvádějí: „Na žáky tak škola vytváří tlak, který narušuje jejich rutinní třídění papíru (a dalšího odpadu) do sběrných nádob. Tlak na množství vytříděného papíru nenutí žáky odpady minimalizovat, podsouvá se jim pravý opak: víc=líp. Do akce současně vstupují rodiče, kteří chtějí, aby jejich dítě vyhrálo, nebo alespoň nebylo poslední. Ze sběru se tak stává závod rodičů, kteří často vozí firemní odpad, přimíchaný k domácímu, papírem rozhodně nešetří. Školní sběry tak děti učí tři věci: že nemají samostatně třídit a nosit papír do kontejnerů, že se nemají snažit odpad minimalizovat a že je normální, aby za ně soutěže vyhrávali rodiče.“
I podle názoru ekoporadce Petra Ledviny z Ekologického institutu Veronica se soutěže ve sběru druhotných surovin za ekologický čin považovat nedají. „Všechny tyto soutěže nepřímo podporují nákup a spotřebu, a navíc vytvářejí zdání, že je to normální a správné, plní tzv. normotvornou funkci,“ vysvětluje Petr Ledvina. Podle něho by koordinátoři ekologické výchovy ve školách měli spíše dětem i dospělým vysvětlovat, proč jsou tyto soutěže nesmyslné a jak mohou životnímu prostředí škodit.
Přečtěte si také |
Sbírky víček od PET lahví jsou neekologické, tvrdí ekoporadna Veronica
„Samozřejmě zdůrazňujeme, že třídit odpad ve škole je důležité. Systém recyklace u nás funguje relativně dobře, ve škole postačuje důsledně třídit, včetně třeba bioodpadu ze tříd, sboroven i kuchyně,“ říká Ledvina, „ale určitě nemáme žádným způsobem podporovat další zbytečnou spotřebu a tuto spotřebu ještě vydávat za ekologický počin.“
Petr Ledvina si ale dokáže představit soutěž, která by motivační rozměr pro výchovu dětí měla. „V některých případech je zdravé podporovat soutěžení mezi žáky ve školách. Příkladem by mohlo být roční závodění mezi třídami ve snižování vyprodukovaného množství odpadů ve školách a nebo třeba v domácnostech s jejich rodiči,“ dodává Ledvina.
Odpadový odborník Milan Havel z organizace Arnika soutěže komentuje tak, že mohou být výhodné nejen pro školu, ale i pro samotnou obec. „Sběr odpadu prostřednictvím soutěže ve škole je pro obec zdarma, škola ještě dostane za sběr peníze,“ říká Havle. A obec tak ušetří za svoz tříděného odpadu. „Normálně obce obvykle za sběr papíru ještě dost doplácí, průměrné náklady na sběr papíru se v obcích pohybují od 4–5 Kč/kg.“ Od EKO-KOMU, společnosti zajišťující plnění povinností zpětného odběru a využití obalů z odpadů, obce dostanu 1–1,4 Kč/kg. „To je dáno tím, že obaly, za které jejich původci do systému svozu platí, tvoří jen asi třetinu sebraného sběru. V některých obcích proto školy organizují systém sběru papíru pro celou obec,“ vysvětluje Havel.
Organizované sběry odpadu jsou podle Havla také příležitostí o tématu odpadů mluvit, protože stále je o čem. „Jeden náš průzkum ukázal, že například existují domácnosti, které nečtou reklamní letáky, ale neuvažují o samolepce na schránky právě proto, že je sbírají dětem do školy. To naznačuje, ze lidé málo ví o významu prevence,“ říká Havel. „Přednášel jsem na jedné střední škole a její učitelé neznali hierarchii nakládání s odpady. Je to tedy výzva je s ní seznámit a hlavně s jejich významem,“ dodává Havel.
Školy to tak chtějí
O vyjádření ke kritice jsme požádali odpadové firmy, které soutěže ve sběru tříděného odpadu pořádají. Většina z nich totiž na svém webu propaguje soutěž a sběr jako podporu ekologické výchovy. Společnost Pražské služby s výhradami ekopedagogů nesouhlasí. „Soutěž naopak podporuje ekologické myšlení jak u malých, tak velkých Pražanů. To ukazují nejen čísla týkající se této soutěže, ale také množství sesbíraného papíru z tzv. modrých kontejnerů,“ reagoval tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. „V rámci soutěže pravidelně komunikujeme se školami a zpětná vazba je pozitivní jak ze strany škol, tak dětí i jejich rodičů,“ dodává Mana.
Pavla Ivácková z firmy AVE vidí problematiku v jemnějším rozlišení. „Nelze zcela souhlasit s tím, že školní soutěže jdou proti smyslu ekologické výchovy. Cílem je sběr a využití dané komodity,“ říká Ivácková. „Souhlasíme, že systém není zcela v souladu s požadavkem na minimalizaci odpadu. Sami jsme v tomto duchu přesvědčovali zástupce obcí i škol, ale jelikož se školy tohoto systému odmítají vzdát, přistoupili jsme na jejich požadavek o spolupráci na soutěži, abychom v rámci naší svozové oblasti zajistili kompletní systém sběru využitelných odpadů," dodává.
Společnosti Kovošrot group, České sběrné suroviny, AVE a Pražské služby pořádají v současné době soutěž ve sběru alespoň jednoho druhu odpadu. Jiné společnosti, jako Marius Pedersen, soutěž pořádat přestaly. Společnost TSR Czech republic nepodává sběr tříděného odpadu jako soutěž, ale kvalitní papír skrze školy sbírá – odkupuje vytříděné noviny a karton v rámci svého projektu Peníze do škol. Největší zájem je ze strany odpadových firem o papír, menší o PET láhve a hliník. Ze strany škol o soutěže a sběr druhotných surovin opravdu zájem je. Sběrem a prodejem odpadu si školy mohou vydělat peníze, které nejsou určené na žádný speciální účel – to je v době projektů a vyúčtování dotací poměrně cenná příležitost. O jak velké peníze jde? Kompletní finanční odměnu nezveřejňují ani školy, ani firmy, které sběr a soutěž organizují.
Ilustrační příklad si ale můžeme složit z jednotlivých údajů. Pokud v minulém ročníku soutěže společnosti AVE odevzdala vítězná škola 16 960 kg papíru, jak je uvedeno na webu společnosti, a průměrná výkupní cena za nejvyšší kategorii papíru (noviny, časopisy, katalogy) je cca 1,50 Kč za 1 kg (odhad z výkupních cen uvedených na webu odpadových firem), pohybuje se finanční odměna za nasbíraný papír kolem 25 440 Kč. Některé společnosti poskytují i vyšší výkupní ceny, společnost ale zároveň na své náklady zajišťuje přistavení a odvoz nasbíraného papíru. Jak uvádí na svém webu KOVOŠROT GROUP, výkupní cena je dohodnuta přímo s vedoucím školy, může být tedy i nižší.
V Základní škole Komenského Holice se výtěžek ze sběru odpadu pohybuje kolem 10 000 Kč. Tyto peníze jsou pak využity na hrazení odměn dětem v soutěžích, anebo na zaplacení externích ekologických výukových programů, které škola navštěvuje nejčastěji v Ekocentru Paleta v Pardubicích. Ve škole se sbírá vícero druhů odpadu, kromě papíru a plastu také elektroodpad a baterie v rámci kampaně Recyklohraní, vybírá se i použitý olej, který je také vykupován.
Na všechny druhy tříděného odpadu jsou ve školní budově nádoby, kam se odpad třídí celoročně. U papíru se vyhlásí dvakrát až třikrát za rok sběrová soutěž. Děti a rodiče seberou doma letáky a noviny, které mají, plus kartony z krabic, a přivezou je do školy. Na konkrétní den se objedná odvoz papíru. Ke sběru přistupuje škola prakticky: má vzbudit zájem o třídění odpadu, a zároveň je jím možnost získat příspěvek na činnost. Učitelka ZŠ Holice Lenka Nováková vyzdvihuje ještě jeden aspekt, který na první pohled není vidět: „Ve sběru odpadu mohou vyniknout a být oceněny i děti, které běžně ve výuce nevynikají.“
Oslovili jsme 12 škol, které se soutěže účastní, abychom získali představu o přínosech, které v účasti na soutěži vidí, ale vyjádření se nám podařilo získat pouze od dvou z nich. Se zveřejněním své odpovědi souhlasila pouze ZŠ Komenského Holice.
Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí CENIA, nabízí na soutěž smířlivý pohled.„Přínos soutěže ve sběru papíru spatřuji hlavně jako dobrou příležitosti k tomu, aby žákům učitelé mohli vysvětlit, proč je dobré odpad třídit, co do něj nepatří, jaká je ekologická zátěž spojená s výrobou papíru a jaká ekologická zátěž souvisí s odstraňováním odpadů a nakládáním s odpady obecně,“ říká Miroslav Havránek.
Podle něho samotný efekt akce bude hodně záležet na tom, jak k celé problematice přistoupí sama škola.„Když mé děti přijdou ze školy, že se takováto akce koná, tak to osobně vítám jako pozitivní krok a diskutuji s dětmi širší souvislosti,“ říká Havránek. „V konečném důsledku je to ale bič na nás rodiče. A protože naše domácnost důsledně recykluje, máme často problém na podobné akce něčím přispět.“
reklama
Je článek zajímavý? Nezaslouží si redaktorka svou odměnu? Jestli ne, pokračujte vlevo dole.
Další informace |
Dále čtěte |
Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
Co Pražané nejčastěji třídí za odpady? A co je k tomu vede? Podívejte se výsledky průzkumu
Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá aktualizaci politiky druhotných surovin, může se zapojit veřejnost
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Jaroslav Štemberk
11.1.2019 14:43Martin Kříž
11.1.2019 16:51 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkMartin Macek
13.1.2019 00:12Jaroslav Tymich
13.1.2019 15:34To, že děti sbírají za pomoci rodičů je správné a z pohledu výchovy je věcí školy a rodičů jim to správně vysvětlit. A většina to tak určitě dělá. Část škol sbírá papír průběžně a soutěže jsou ale více motivační. Celkem se v ČR sebere asi 1 mil. tun sběrového papíru, děti přispívají více než 10%. Školy si přivydělají a všichni jsou spokojeni, kromě "expertů" na ekovýchovu.
