Tři vánoční tipy od šéfredaktora Ekolistu

Jestli si kupujete kapra, nechte si ho hned odborně zabít.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Kapři. Určitě by to vašim dětem udělalo radost, kdyby si mohly doma hrát s kaprem ve vaně. Ryby jsou úplně jiný druh než my a neumí řvát bolestí. To ale neznamená, že bolest nevnímají.

Jsou tu přesvědčivé vědecké poznatky, že ryby mohou trpět. Cestou v igelitce od kádě domů, teplotními šoky. A pak při amatérském pokusu rybu klepnou a zbavit života. Ryba je to kluzká a až ji budete honit po podlaze, tak se možná nasmějete a bude z toho prima historka, ale kapr si to moc neužije.

Jestli potřebujete na Vánoce rybu, nechte si ji klepnout rovnou u kádě. Velmi pravděpodobně to ten zmrzlý chlapík udělá rychleji a k rybě šetrněji, než to svedete vy.

A jestli vám běží v hlavě nápad, že koupíte živého kapra a půjdete ho s dětmi pustit zpět do řeky či rybníka, tak je to blbý nápad.

Ryba od výlovu prošla už docela dost útrapama při převozu, je vyhladovělá, teplotní šoky a chlorovaná voda ji taky nepřidá. Vy ji pak budete chvilku vláčet v síťovce, kdy se ryba moc nenadechne, a pak ji znovu vystavíte teplotnímu šoku. A zcela vyšťaveného tvora dáte do pro rybu neznámého prostředí a ona pak prostě někde umře.

Vypusťte si skořápku se zapálenou svíčkou. Je to pěkné, můžete si je i s dětmi vyrobit a strávit tak hezký společný čas, a nebudete při tom nikoho trápit.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | rich_pickler / Flickr

Petardy

Vím. Je to fakt zábava. Sám jsem kdysi nějaké petardy a rachejtle odpálil.

Ale je dobré vědět, že tahle zábava má i svou odvrácenou stranu.

Záblesky a hlavně zvuk dost pekelně děsí zvířata. Ať už nebohé domácí mazlíčky, tak labutě a srnky.

Jasně, domácí mazlíčky můžete preventivně nadopovat nějakým tlumičem, ale labutí a srnek je tolik, že to nikdy nestihnete. A vyplašená zvířata pak vystřelí ze svého úkrytu a vyděšeně někam letí, rozsekaj se o dráty tramvají nebo se jen vyčerpají, uhřejou a pojdou.

Pozoruju, že petardy a rachejtle nám z oslav Nového roku vytekly i do Vánoc. Nevím, jak to souvisí s vánoční tradicí. Ale prostě se to děje.

Tak jestli můžu, vyprdněte se na rachejtle a petardy. Na Vánoce i na Nový rok. Ona to nakonec zas taková zábava není.

Způsobu sdělení nerozumíte. Ale je důležité.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Facebook Extinction Rebellion Česká republika

Empatie

A pak mi odpusťte, že se nakonec textu dopustím takového zamyšlení. Poslední dobou se nám čím dál častěji různí lidé přilepují k silnicích, k obrazům. Nebo tato díla polévají omáčkou.

Myslím, že drtivá většina veřejnosti neumí tuhle formu vzkazu číst. Neumí se byť jen na okamžik vcítit do toho, proč takové věci ti lidé dělají.

Nejsou to lidé, kteří by se tím nějak bavili. Nemyslím, že je velká zábava nechat si nadávat, když máte ruku přilepenou k silnici. A pak snést tu vlnu nevole a nepochopení, kterou to vyvolá.

Můj překlad pro vás je, že je to zoufalé volání, že si naše civilizace zadělala na pěknou environmentální krizi. Vědci na úbytek diverzity či klimatickou změnu a další hrozby (ano, nejsou to jen tyto dvě) upozorňují už dlouho, ale formou, která není slyšet.

A protože řada obyčejných lidí, kteří se tématu začali věnovat, domnívá, že společnost nedělá dost a nedělá to dost rychle, volí sekundové lepidlo.

A protože Vánoce mají být časem klidu a míru, myslím, že by to mohl být i okamžik, kdy můžeme zapojit vlastní empatii vůči jiným lidem. Protože některé vzkazy mohou být důležité.