https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/technicky-snih-cista-voda-nebo-chemicky-koktejl
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Technický sníh: čistá voda, nebo chemický koktejl?

11.1.2021 18:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přítomnost aditiv v technickém sněhu se dá poznat až v laboratoři, ne na pohled.
Přítomnost aditiv v technickém sněhu se dá poznat až v laboratoři, ne na pohled.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pixy.org
Začátek lyžařské sezóny je dnes neoddělitelně spjatý s umělým zasněžováním. Přínosy pro lyžaře a lyžařské areály, které jsou méně závislé na počasí, jsou ale vyvažovány náklady na výrobu umělého sněhu. Ta je spojená se spotřebou velkého množství vody, značného množství energie a vracející se otázkou, zda si lyžařské areály při výrobě technického sněhu vypomáhají aditivy.
 
„Já osobně neznám žádný skiareál, který by aditiva do zasněžovacích systémů přidával,“ odpověděl Ekolistu na dotaz o používání aditiv Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek ČR. Námi oslovené lyžařské areály na Monínci a v Olešnici také shodně uvedly, že pro výrobu technického sněhu využívají čistou vodu.

Aditiva neboli přísady, které mají podpořit vznik sněhu za nepříznivých podmínek, mohou být chemické látky různého druhu. Přestože provozovatelé lyžařských středisek vytrvale uvádějí, že žádné preparáty do vody určené na zasněžování nepřidávají, domněnky o jejich použití se nadále objevují. Jedním z důvodů je, že jejich aplikace a vliv na prostředí se prakticky nesleduje. Je tedy obtížné ho prokázat, ale nedaří se ho ani vyvrátit.

„Jsou to nepodložené spekulace. Není známo a ani doloženo, že by se v současné době při výrobě technického sněhu přidávaly jakékoliv přísady, jedná se pouze o směs vody a vzduchu,“ reaguje Libor Knot.

Sjezdovky v Česku by bez technického zasněžování málokdy mohly začít sezónu v prosinci.
Sjezdovky v Česku by bez technického zasněžování málokdy mohly začít sezónu v prosinci.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pixy.org

Jenže aditiva se občas v technickém sněhu objeví. V Krkonoších se o jejich použití zajímal národní park v roce 2016. A našel je. „V případě biologických nebo chemických aditiv naznačily výsledky analýz technického sněhu, opakovaně odebíraného Správou KRNAP v zimním období 2015–16, že některé z krkonošských skiareálů takovéto látky (přinejmenším DRIFT) při zasněžování používají, přestože aktuální plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo jejich povolování neumožňuje,“ uvádí Jiří Flousek z KRNAP ve svém článku z roku 2016.

„Od té doby žádné nové informace z Krkonoš nemám, žádné další analýzy z naší strany se tu neprováděly. Stále však platí, že techničtí zasněžovatelé tvrdí, že nic takového nepoužívají. A to i když mimo chráněná území není nelegální,“ doplnil pro Ekolist Jiří Flousek.

V roce 2018 zkoumal přírodní a uměle připravený sníh státní podnik Povodí Labe. Zaměřil se na lyžařské areály ve své oblasti působnosti, a to v jarní a podzimní sezóně. „Z celkového počtu 20 vzorků byly pouze dva pozitivní těsně nad mezí stanovitelnosti 0,1 µg/l, zbývající pod mezí stanovitelnosti,“ uvádí Hana Bendová, tisková mluvčí Povodí Labe.

Povodí Labe zkoumalo technický sníh od roku 2015 víckrát, ale jejich výsledky nemůže třetí straně poskytnout, protože měření byla dělána na zakázku pro jiné organizace.

Institucí, která by použití aditiv mohla vysledovat detailněji, je Česká inspekce životního prostředí. Doposud ale jejich obsah v technickém sněhu neřešila, protože u kontrolovaných subjektů „nebyly zjištěny žádné indicie či přímo důkazy, že by byla aditiva při výrobě umělého sněhu používána,“ jak uvádí Radka Nastoupilová z ČIŽP. Nicméně na letošní zimu plánuje inspekce technický sníh zkoumat pečlivěji.

Proč jsou aditiva téma

Umělé zasněžování se používá, když jsou teploty pod nulou, ale nesněží. Za pomoci kompresoru se sněžným dělem rozstřikuje vodní mlha do proudu podchlazeného vzduchu. Aby z této vody vznikl sníh, měla by být teplota ideálně nižší než -4 °Celsia.

„Aby vodní kapka rozstříknutá sněhovým dělem nebo tyčí zmrzla, je potřeba nějaké kondenzační jádro, které jí k tomu pomůže. Může to být krystalek ledu, prach, aerosol nebo pyl,“ uvádí Michal Jeníček, který se na Katedře fyzické geografie a geoekologie UK věnuje zkoumání procesů ve sněhové pokrývce.

Technický sníh má jiné vlastnosti než ten přírodní.
Technický sníh má jiné vlastnosti než ten přírodní.

Stejný proces probíhá při vzniku běžných srážek. V atmosféře se kondenzačních jader vyskytuje dostatek. Jenže příroda má na vznik ledového krystalu na rozdíl od lyžařského areálu dost času.

„U technického sněhu jde ale o každou vteřinu a při určitých meteorologických podmínkách to může být limitující. Může se stát, že voda zkrátka nestačí zmrznout, ačkoliv jsou teploty pod nulou. Tím se snižuje účinnost zasněžování,“ popisuje Michal Jeníček.

„Aditiva mohou posloužit pro zvýšení počtu nukleačních jader a tedy ke zvýšení pravděpodobnosti, že veškerá kapalná voda z děla zmrzne před tím, než dopadne na zem,“ vysvětluje funkci aditiv přírodovědec.

Aditivy si lyžařské areály vypomáhají především při vyšších teplotách. Mezi dva nejpoužívanější řadí námi oslovení odborníci přípravky DRIFT a Snomax. „Dnes je asi stále základní aditivum heptametyltrisiloxan, komerční název DRIFT. Je to detergent, který zjednodušeně řečeno zruší povrchové napětí kapky vystřelené z trysky vodního děla, takže za těch pár sekund lépe zmrzne,“ vysvětluje Josef Fuksa z výzkumného ústavu vodohospodářského.

Heptamethyltrisiloxan je takzvané supersmáčedlo, které příznivě ovlivňuje tvorbu sněhových vloček a tím zvyšují efektivitu výroby sněhu. Lyžařské areály tak mají možnost zasněžovat při vyšších okolních teplotách než bez použití smáčedla, s nižší energetickou náročností, protože sníh vyrobí rychleji. Technický sníh je nelepivý a více odolný proti tání.

Přípravek se používá v doporučené koncentraci 3 ppm (tj. 3 mg/l vody). „Použití těchto látek při výrobě technického sněhu není obecně zakázáno či regulováno s výjimkou vybraných lokalit či zájmových území, jako je například Krkonošský národní park,“ říká Hana Bendová z Povodí Labe.

Možná škodlivost

„Firma, která DRIFT vyrábí, uvádí, že se v půdě rozkládá. To má jistě pravdu, otázka je ovšem kdy, jak a jak rychle,“ vysvětluje Josef Fuksa. V případě sjezdovek DRIFT zřejmě přežije ve sněhu celou zimu. Nejpravděpodobnější scénář je, že při tání odteče do nejbližšího potoka a za relativně vysokého stavu vody po tání pokračuje dále po proudu. Do degradačních podmínek, které výrobce DRIFTu firma Aquatrols testovala, se aditivum nejspíš nedostane. „A není v seznamu nebezpečných nebo závadných látek, takže se nesleduje,“ konstatuje Josef Fuksa.

Dříve se běžněji používal přípravek s názvem Snomax, který obsahuje inaktivovanou kulturu bakterie Pseudomonas syringae. Ta má povrchové struktury, na kterých mrzne voda už při relativně vysokých teplotách. Vysprejované kapky vody tak stačí před dopadem na povrch zmrznout i v podmínkách, kdy by se to bez aditiv nezdařilo.

Přestože se výrobci přípravku na svém webu zaštiťují tím, že se jedná prostředek na přírodní bázi, použití Snomaxu zakázalo Německo, Rakousko a Francie se k němu staví také s výhradami. Jedinou alpskou zemí, která použití preparátu povoluje, je Švýcarsko. V Bavorsku jsou podle tamních úřadů zakázána jakákoli aditiva pro výrobu technického sněhu minimálně od roku 2005.

Snomax je zakázaný používat ve většině alpských zemí s výjimkou Švýcarska.
Snomax je zakázaný používat ve většině alpských zemí s výjimkou Švýcarska.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Pitsch / Pixabay

Oba přípravky, Snomax i DRIFT, se vyrábějí v USA. Jak velký je český trh s nimi a zda vůbec existuje, se nám však nepodařilo zjistit. Dovoz do ČR je možné vysledovat jen v širších kategoriích chemických přípravků. A například hlavní součást přípravku DRIFT je stejná, jaká se používá v trávníkové chemii.

Libor Knot z Asociace horských středisek uvádí, že s aditivy se u nás experimentovalo před zhruba 10-15 lety, „přičemž k útlumu došlo souhrou několika faktorů. Jednak je neuspokojivý poměr cena/výkon, jednak přímý zákaz přísad ve vodoprávních povoleních v některých oblastech jako je KRNAP a pak společenský tlak vyvolaný ochránci přírody.“ S úbytkem sněhových srážek v ČR a zkracující se zimní sezónou se ale může pohled na využití aditiv měnit.

„Předpokládá se, že do konce století bude v nižších polohách sněhová pokrývka spíše ojedinělá. Ohrožena jsou všechna lyžařská střediska pod zhruba 2000 metrů nad mořem. Ta buď zaniknou, nebo budou muset zásadním způsobem změnit rozsah umělého zasněžování. Ale i vysoko položená střediska se umělému zasněžování nevyhnou,“ uvedl v roce 2019 v rozhovoru pro Ekolist.cz Michal Jeníček.

„Zároveň, kromě menšího množství sněhu, můžeme také očekávat postupné zkracování zimní sezóny. Říká se, že z ekonomického hlediska je pro lyžařské areály nutné, aby lyžařská sezóna trvala alespoň sto dní. Do budoucna se dá spolehnout na to, že takto dlouhé sezóny ve většině současných středisek nebudou,“ konstatoval Jeníček.

Lyžařské areály budou zřejmě v nadcházejících letech řešit, jak se s problémem zkracující se sezóny vyrovnat tak, aby pro ně byl provoz ziskový. Pokud by v jejich provozu měla být více využívána aditiva, měla by být vyvážena detailnějších zkoumáním jejich dopadu na prostředí.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

11.1.2021 07:27
Jó vše ničící chemie není v životním prostředí nikdy dost.... nepochopím co je člověk schopen dělat pro zábavu....
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.1.2021 08:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vše je chemie. A některá je i živá. Teda kromě smrtícího vakua.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.1.2021 12:40 Reaguje na Richard Vacek
Žalujte školu, kde Vám poskytovali vzdělání, nejlépe včetně základního. Vakuum nemá s chemií nic společného.pro vaši informaci cituji aspoň z Wikipedie,což je nejpřístupnější zdroj různých a většinou pravdivých informací na internetu:
"Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic. V technické praxi se jím rozumí prostor, v němž je tlak plynu podstatně nižší než při normálním atmosférickém tlaku (podtlak). Teoretická fyzika používá pojem dokonalé vakuum, což je stav systému s nejnižší možnou energií.
V ideálním případě označuje vakuum takový fyzikální stav, v němž není přítomná žádná částice, a to jak hmoty (např. elektrony, protony apod.), tak ani záření (např. fotony). Jedná se tedy o část prostoru, která neobsahuje hmotu, může však do ní zasahovat fyzikální pole, např. gravitační. Takové vakuum bývá označováno jako dokonalé. O vakuu neobsahujícím pole se mluví jako o prázdném prostoru."
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 15:55 Reaguje na Jiří Daneš
Ve skutečnosti se moderní učebnice chemie bez pojmu vakua neobejdou. protože přes ten se vysvětlují některé elementární částice, vč. elektronů, které jsou nezbytné pro tvorbu chemických vazeb. Odkazuji na učebnici "Kurz základů chemie", která vyšla někdy v 70. letech.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.1.2021 19:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Já odkazuji na učebnice fysiky, jakékoliv,ba i moderní.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 08:43 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, usmrcené bakterie, kterých se (těch samých) najde ve vodě většiny rybníků a přehrad (i těch, co jsou v rezervacích) mnohem vyšší koncentrace, jsou "šíleně škodlivá chemie".
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.1.2021 13:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Já mluvím hlavně o heptametyltrisiloxanu.....
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.1.2021 13:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
to byste se možná divil, jaká smáčedla a detergenty používáme(te?) běžně v kuchyni a v koupelně (od mýdla po jar), kdyby Vám někdo napsal jejich jazykolamný název plný řeckých číslovek.

mimochodem, použití mírné dávky prostředku na mytí nádobí do zálivkové vody velmi podstatě snižuje spotřebu vody pro zálivku a zvyšuje účinnost zálivky, a je to finta běžně používaná profesionálními zahradníky při (například) péči o trávník (zemědělci zde diskutující možná upřesní).
Odpovědět
MM

Martin Macek

11.1.2021 14:44 Reaguje na Lukas B.
Chápete rozdíl mezi použitím detergentů v kuchyni, kde poté splašky projdou čističkou a nastříkáním na kopec, kde s jarním táním jdou rovnou do potoků?
Jasně, není to nic extra toxického, ale když to sečtete se splachy z polí, průmyslovými emisemi a trativody ve vsích, tak se potom nemůžeme divit tomu, že jsou všechny nádrže plné sinic.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.1.2021 08:57 Reaguje na Martin Macek
chápu. ovšem stejně bych se mohl zeptat, jestli chápete rozdíl mezi smáčedly používanými pro zálivku nebo zasněžování, a naparfemovanými smáčedly nadopovanými bělicími a rozjasňovacími složkami, které používáte v kuchyni, v koupelně a v pračce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 15:56 Reaguje na Lukas B.
Nedivil. Jeden čas jsem chemii učil.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2021 20:02 Reaguje na Jan Šimůnek
občas sice ujedete a kategoricky tvrdíte něco v oboru, kterému příliš nehovíte, ale z neznalosti organické chemie Vás opravdu nepodezírám :)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.1.2021 07:08 Reaguje na Lukas B.
Já je nepoužívám.... já se snažím veškerou syntetickou chemii nahradit ekologickou.... kdo chce, hledá cestu, kdo nechce, hledá výmluvy....

Mimochodem když jsem byl v jedné nadnárodní firmě, tak nám bezpečák říkal: víte jakou u nás ve firmě máme nejnebezpečnější chemii? všichni přemýšleli nad vším možným.... a on.... JAR.....

Někdy si ověřte, jestli jsou vaše poznatky (které vám někdo podsunul) správné.... zjistíte, že svět je úplně jiný, než si běžný desinformovaný člověk (většina populace) myslí......
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.1.2021 09:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Buďte ujištěn, že přírodní analogy JARu (plody jírovce nebo kořeny Mydlice lékařské) jsou ještě horší a domorodci tyto látky (z tam místních rostlin) běžně v některých zemích užívají ke trávení ryb (které pak vybírají z vody).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.1.2021 19:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
On ten bezpečák tím zřejmě myslel, že ho nemáte pít a nádobí Jarem umyté máte důkladně opláchnout, nejlépe teplou vodou. Ovšem při ohřívání vody vyprodukujete zase CO2, nejspíše v elektrárně, nebo v plynovém ohřívači vody. A to jsem se nedověděl v nadnárodní firmě, ale došlo mně to jen tak doma.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2021 20:08 Reaguje na Lukáš Kašpárek
tradiční mýdlo z hovězího a skopového loje, laciné mýdlo z palmového oleje a předražené mýdlo ze superekobio jávevim bambuckého másla (něco takového jsem tuhle slyšel v reklamě) se od sebe v podstatě chemické stránky účinné látky příliš neliší.

diskusi o víře a zbožštění přírodního původu domácí drogerie by bylo možná vhodnější přesunout na nějaký server, který se specializuje na víru.
Odpovědět
ig

11.1.2021 10:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Prakticky cokoliv. Odhaduju, že tak 90 % všech průmyslových výkonů je v konečném důsledku určeno jen pro pobavení lidí :-)
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

11.1.2021 09:18
umělé zasněžování je šaškárna, která by se měla okamžitě zrušit, když není sníh tak prostě není sníh. Vždycky mě dostanou ty maškary v těch super hadrech a lyžích valící to na svahu z umělého sněhu-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.1.2021 09:31 Reaguje na Robert Jirman
Já bych to zase tak tragicky neviděl. Umělý sníh je defacto voda. Po rozpuštění jí část na tom vahu vsákne do země a dodá vláhu místnímu rostlinstvu. Druhá věc je, kolik tato voda obsahuje škodlivé chemie.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.1.2021 09:47 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
před pár lety, v souvislosti ze vznikem hysterie okolo karcinogenity vysocefluorových skluzných vosků *) se dělaly zkoušky, jestli na konci sezony není sníh a technický sníh na sjezdovkách znečištěný nějakým smrtícím koktejlem, tak se odebral sníh z úzkých míst sjezdovky, nebo dokonce ze sjízdné rampy z lanovky, nechal roztát a analyzoval se, a paradoxně vyhověl limitům na pitnou vodu.
kondenzační aditiva jsou záležitost chemicky dost inertní a dávkovaná tak v malém množství, že těžko lze zdůvodnit jejich zákaz čímkoli jiným, než předběžnou opatrností.

*) s těmi HF vosky je to takový pseudoproblém, postihuje to profi servisáky, kteří osm měsíců ročně tráví ve špatně větrané dodávce se servisní dílnou přímo na svahu a zažehlují HF vosky a prášky na desítky párů lyží denně. lze spekulovat, že stejně karcinogenně by působilo, kdyby tam třeba smažili bramboráky nebo truhlařili.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

11.1.2021 19:24 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Při těch objemech použité vody/sněhu se stává podstatným i problém zasolování půdy. Také technický sníh déle odtává, což negativně působí na rostliny - podstatně jim zkracuje vegetační období.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.1.2021 10:13 Reaguje na Galipoli Petr
Pokud zdrojem vody bude nějaká místní vodoteč, napájená dešťovkou (nebo tajícím sněhem), tak zasolování půdy rozhodně nehrozí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.1.2021 12:44 Reaguje na Robert Jirman
Naprosto s Vámi souhlasím. Umělé zasněžování je stejné svinstvo jako, masové kácení stromů kvůli sjezdovkám.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

11.1.2021 13:37 Reaguje na Jiří Daneš
Můžu vám jmenovat další činnosti, které mají tento parametr (zábavu a sportování), tzn. že i stavění stadionů, tělocvičen, výroba sportovního nářadí je odsouzení hodné? Pokud ne, tak proč zrovna odsuzujete zejména sjezdové lyžování.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.1.2021 19:58 Reaguje na Vladimír Hošek
Neodsuzuji sjezdové ani jiné lyžování, dokonce jsem v padesátých letech na lyžích s jistým úspěchem závodil, i když jen v rámci kraje a tehdy ITVS (dnešní FTVS), než jsem se vrátil k chemii. Ovšem tehdy se nezasněžovalo, sníh napadl jen tak mirniks-dirniks, ani nebyly rolby, sjezdovku jsme si pěkně nejdříve ušlapali, pokud to nezařídili už předem pořadatelé a na běžkách se nejdříve projížděla stopa (před závody to dělali dobrovolníci, to projetí stopy).
Ostatní sporty, ani činnosti pro zábavu, nespotřebují tolik vody a elektřiny, jako to zasněžování, spotřebu na osvětlení a sprchy nelze ani přirovnávat k sněžnému dělu, takže nevím proč ty stadiony, tělocvičny a výrobu sportovního nářadí uvádíte. Nebo si to nedovedete spočítat, či aspoň představit?
A zábava, ani sport, nejsou parametr, jsou to druhy lidské činnosti.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

14.1.2021 07:03 Reaguje na Jiří Daneš
Pokud Vám chybí nadhled a objektivita, tak je těžké polemizovat. Pokud sportuji tak pro někoho to může být rozmar, takže jsem dal jakékoliv sportování do stejné roviny. K tomu zasněžování to není rozmar, to je výsledek kalkulace a produktivity práce. Asi spotřeba elektriky není rozhodující a spotřeba vody se nekoná jen se na chvíli přesune jinam.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.1.2021 14:17 Reaguje na Robert Jirman
Umělým zasněžováním se vyrobí takový rybník ve svahu. Ta voda by jinak odtekla do moře a tímto se o pár měsíců déle zdrží u nás. Pokud se odběrem neohrozí život ve vodním toku, tak si vlastně vodu, která by v zimě odtekla, ušetříme na jaro, kdy jí budou rostliny více potřebovat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.1.2021 14:43 Reaguje na Robert Jirman
A díky umělému zasněžování se vymlátilo x sjezdovek v lesích, počítám, že lépe by vyšlo sponzorovat výlety do Rakouska a Itálie za sněhem.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.1.2021 16:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Lepší je pestrá krajina než hluboký les. I pro tu přírodu. Tak proč nespojit příjemné (sjezdovky) s užitečným (pestrá krajina). A místo pro další lesík se najde najde někde v podhůří, kde povede třeba k rozbití lánu.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

11.1.2021 21:20 Reaguje na Robert Jirman
umělé zasněžování udržuje v dané lokalitě původní faunu připravenou k expanzi až skončí současná perioda oteplování.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.1.2021 09:27
Teď je otázka, co je pro přírodu škodlivější:
Produkce umělého něhu nebo výroba ekopaliv se všemi doprovodnými aktivitami?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.1.2021 09:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Obojí je špatné, reaguje na na změnu přírodních podmínek "technickým umem" a v podstatě je to stejný model jako umělé sjezdovky v Abú-Dhabí - my na to máme a lidí si za zábavu zaplatí. Nutno podotknout, že na další úkor přírody.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.1.2021 12:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano,obojí je špatně, ale to zasněžování není Babišův džob a tak to ani ochráncům přírody nevadí. A to jsem Babiše nevolil.
Odpovědět
PD

Petr Difko

11.1.2021 14:57
A kam ta firma tedy tu chemii asi dodává???Nebude něco vyrábět kdyby neměla odbyt. Proto by tato činnost( zasněžovaní) měla být zákonem zakázaná. Dříve také se lyžovalo a nebylo zasněžování . A další problém je že se areály stále rozšiřují a tím přispívají k ničení přírody.
Odpovědět

Radek Čuda

11.1.2021 15:03 Reaguje na Petr Difko
Co to plácáš za kraviny? Dříve se taky jezdilo na koních a teď se jezdí autem. Umělý sníh je z vody jako ten přírodní. Lyžařské areály žádnou přírodu neničí, to ji ničíš ty těmahle nesmyslama.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.1.2021 16:22 Reaguje na Radek Čuda
Problém je v četnosti. Těch koní určitě nebylo tolik jako je dneska aut a s lyžaři je to stejné. Navíc, jiný je vliv na přírodu, pokud je na svahu 50 cm sněhu a jiný, pokud pár centimetrů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.1.2021 19:00
I kdyby v tom nebyla žádná chemie, tak hlavní problém je často zdroj vody.
Z vrtů je to zhovadilost vůči pramenům spodní vody a z malých vodotečí
rovněž. V zimě ty potůčky potřebují každou kapku, aby v nich nevyschly
a nevymrzly vodní organismy. Umělý sníh bohužel byliny na sjezdovkách
tepelně nechrání, ale vymražuje. Navíc je sníh udusán a oddaluje se tak
jeho tání a rozvoj lučních rostlin. To už nehovořím o místním vydření
na holou hlínu a o přibývajících stavbách doprovodné infrastruktury.
Byznys je byznys a když nesněží, nemrzne a nebo je kovid, tak je tu
pláč. Kdysi se lyžovalo za mrazu a na přírodním sněhu. Stačil šlepr
a byl to sport. Dnes to musí být kabinková lanovka, parkoviště
a hotel u ní, vybavení za desetitisíce, pak ještě nafotit kolik nás
tam bylo a jak nám to v těch kombinézách slušelo. Vím, že pokrok je
pokrok a že i snobi se chtějí předvést coby sportovci. Kdo nelyžuje
není IN i kdyby si měl třeba přivézt "rýmečku".Cesta tam, cesta zpět,
energie pro rolbu, lanovku, sněžná děla, čerpadla, vykácený les
a zastavěná půda na hotely, cesty a parkoviště. Večer pak šup k PC a
bojovat proti LČR, myslivcům, rybářům, zemědělcům a lůze, která je
proti zastavění hor lanovkami, hotely a parkovišti. Jen tak dál,
ona nám to příroda vrátí i s úroky!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.1.2021 20:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Místo nás, lůzy, co je proti zastavění hor lanovkami, hotely a parkovišti, by tomu všemu měla bránit AOPK, a to namísto pěstování vlků, vyder, pseudopraturů a údajných divokých koní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2021 11:31 Reaguje na Jiří Daneš
Vidíte kolik "ekologů" tady ty sjezdovky obhajuje?
To opět svědčí o rozporuplnosti jejich činností.
Když jde o jejich požitky, tak tolerují i kácení,
asfaltováni cest a parkovišť i spotřebu energie
pouze pro zábavu. Nevadí vysušené a vymrzlé potoky
s jikrami, plůdkem a raky. Hlavní je přece zábava
i za cenu toho všeho a taky co s penězi vydělanými
žvaněním o ekologii.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist