Do České republiky zasahuje šestnáct vlčích teritorií, ukázal výzkum

Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a Německu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Hnutí DUHA

Genetický výzkum publikovaný v loňském roce ukázal, že Česká republika se nachází na křižovatce rekolonizačních cest vlků z různých koutů Evropy. Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Ojediněle se na našem území mohou dostat vlci až z Alp, odkud pochází jeden ze šumavských vlků.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Hnutí DUHA

Jediná vnitrozemská smečka už pátým rokem obývá Ralskou pahorkatinu v blízkosti Doks, rozmnožila se poprvé v roce 2014. Od té doby vlci postupně osídlují pohraniční hory od Krušných hor, přes Šluknovsko, Lužické hory až po Broumovsko, kde se kromě smečky v předešlé zimě usídlil i další vlčí pár. Nově se vlčí teritoria etablují i v jižních Čechách, kromě Šumavy také v Novohradských horách a na Třeboňsku na českorakouském pomezí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Hnutí DUHA

U některých párů zoologové v létě 2018 potvrdili reprodukci, kompletní zhodnocení vlčího roku 2018/2019 však proběhne až po ukončení zimy, kdy se profesionální mapovatelé i dobrovolníci věnují zimnímu stopování. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.

„Trend, který v České republice v posledních letech pozorujeme, kopíruje to, co vidíme v dalších evropských zemích," říká Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. Podle jeho slov se vlci dnes vyskytují ve všech větších evropských státech. "Například do Dánska, Nizozemí nebo Belgie přišli vlci také ze středoevropské nížinné populace stejně jako k nám,” říká Kutal.

„Na rozdíl od rysů nebo medvědů v Evropě neproběhly žádné umělé reintrodukce," říká dále Kutal. Podle něho totiž nejsou potřeba "Vlci nám ukazují obdivuhodnou schopnost znovu kolonizovat naši krajinu,“ říká Kutal.

Podle ochránců přírody pomáhají vlci snižovat přemnožené kopytníky. Mohou ale také napadat nehlídaná hospodářská zvířata, především ovce. "Škody, které vlci působí na domácích zvířatech, však nevzrůstají přímo úměrně stoupajícímu počtu vlků," tvrdí Miroslav Kutal. "Podle krajských statistik se sice v roce 2016 škody skokově zvýšily, v roce 2017 ale počet zabitých zvířat mírně poklesl, navzdory více než dvojnásobnému nárůstu vlčí populace. Podobný trend byl zaznamenán i v sousedním Sasku.“

„Dle dosavadních výsledků a znalostí ekologie vlka v letošním roce a nadcházejících letech očekávám na území ČR vznik dalších teritorií, spíše v odlehlých venkovských pohraničních oblastech," říká Aleš Vorel, výzkumník z České zemědělské univerzity a vedoucí projektu OWAD. "Vlk je díky své vysoké mobilitě schopen celou naši zem přeběhnout za několik nocí," vysvětluje Vorel.

Podle něho představené výsledky dokládají, že se v ČR vyskytuje dost rezidentních vlků, kteří obsadili a obhajují svá teritoria. "V naší krajině je ale možné zaregistrovat i solitérní vlky, kteří teprve hledají partnera či vhodný biotop," říká Vorel. "Na jejich pobytové stopy je možné narazit prakticky kdekoliv v ČR, i mimo existující teritoria).“

Údaje o počtu vlčích teritorií ukázal monitoring šelem, na kterém se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Česká zemědělská univerzita a partneři projektu OWAD, polské sdružení WILK, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Data se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2017/2018, což zahrnuje období od května 2017 do konce dubna 2018, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.