https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milos-fischer-o-vlcich-ochrane-prirody-a-smrticich-pastech
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miloš Fischer: O vlcích, ochraně přírody a smrtících pastech

7.1.2019
Vlk jako ztělesněné dobro?
Vlk jako ztělesněné dobro?
V poslední době se mezi myslivci a ochranou přírody rozvinula diskuze, která není vždy úplně hezká a využívá četné argumentační fauly. Přitom všem jejím aktérům jde o stejnou věc: ochranu naší přírody.
 

Ochranáři, ať ti přímo ve službách státu nebo ti „neziskoví“, jásají nad vlkem, bobrem a vydrou. Masivní úbytek hmyzu a drobných ptáků je přitom nechává v klidu. Příčinou toho může být to, že zbytek přírody ochránit neumí anebo jim to jejich chlebodárce, což je ve většině případů stát, nedovolí.

Stav naší krajiny, přírody a biodiverzity je totiž jednoznačně nejhorší za celé známé dějiny. Zřejmým hlavním důvodem je současný způsob zemědělského hospodaření. To je všem ochráncům velmi dobře známo. Přiznat to ale nejspíše nechtějí, protože jde o složitý a těžko uchopitelný problém. Ale ochránci nějakou činnost vykazovat musí. Proto ta zaslepenost a zoufalé obhajování ochrany v její současné podobě.

S dotacemi a financováním z veřejných rozpočtů jde ruku v ruce také odpovědnost. A odpovědnost si žádá výsledky. Hmyzu, ptáků, obojživelníků a zatím malých savců ale rapidně ubývá, a tento proces neustále zrychluje. Tak kde ty výsledky vzít? Zřejmě nejsnazší cestou je ignorovat příčiny komplexních problémů a zaměřit se na něco viditelného. Vybrat si jeden dobře prezentovatelný druh, nejlépe idealizovaného vrcholového predátora, a pokusit se jej do rozvrácené přírody násilím „vrátit“. To se bude veřejnosti líbit! A kdyby se jí to náhodou nelíbilo, je třeba to podpořit příslušnou kampaní.

Jednou takovou je například kampaň provázející návrat vlka, která tohoto živočicha prezentuje v jednoznačně pozitivním až idealizovaném světle jako ztělesněné dobro. Nejen, že to není a nemůže být pravda, ale vytváří se tu problém do budoucna, kdy bude nutno některé jedince odstranit. To ale vzbudí zbytečnou nevoli ovlivněné veřejnosti. Příkladem je Slovensko a řešení problematických medvědů, o kterých má veřejnost díky masáži už od mateřských školek jen to nejlepší mínění. Ochranáři chrání, veřejnost miluje a společně pak nenávidí ty, na které dopadne zákonná povinnost odstranit rizikové jedince. Vlci i medvědi přitom mají jak svá pozitiva, tak i mnoho negativ. O obojím je však nutné mluvit realisticky a ve všech souvislostech.

Nebo tu máme kampaně vysloveně negativní, jakou třeba rozpoutala organizace Alka Wildlife použitím slova „železa“. U ochránců z Alky by ještě bylo možné uvažovat o neznalosti pojmu smrtící past. Nicméně z vyjádření šéfa AOPK už jde spíše vytušit záměr a jeho nařčení hraničí s poplašnou zprávou.

Jedná se o velmi vážné obvinění, protože železa jsou už desítky let zakázána. Navíc obvinění lživé, protože smrtící pasti se od želez naprosto odlišují a na rozdíl od želez zakázány zákonem nejsou. Správně a odborně použitá smrtící past zaručuje okamžité usmrcení živočicha bez sebemenšího náznaku stresu či bolesti. Navíc lze smrtící pasti použít vysoce selektivně právě v případě vydry a bobra, samozřejmě bez nebezpečí pro lidi.

Sama Alka se v minulosti zabývala projektem likvidace norka. Jistě by bylo velmi poučné, kdyby nám ochranáři z Alky popsali, jak norky chytali, a zejména co s nimi potom dělali. Pokud byl odchyt prováděn do živolovných pastí, což lze vyvodit z fotografií na webu, jaký stres norkům ochranáři působili? Pokud byli norci dále drženi v zajetí, je zřejmě možné toto nazvat týráním živočicha odchyceného v přírodě. Pokud byli norci usmrcováni, tak bez diskuze museli zažít vysokou míru stresu před svou smrtí. Zde by právě smrtící past mohla být optimálním řešením.

Častou součástí ochranářských kampaní je také upozorňování na problém vysokých stavů spárkaté zvěře. Přestože jen v loňském roce bylo uloveno asi 400 tisíc kusů této zvěře, jedná se o problém skutečný, ale ovšem také problém, za nějž je jasně dána odpovědnost: škody působené zvěří platí ze zákona myslivci. Z vlastní kapsy.

Vysoké stavy spárkaté zvěře jsou také jedním z důsledků již zmíněného způsobu zemědělského hospodaření. Jejich hlavní příčina je však v zákonem daném systému mysliveckého plánování. Vlk přitom situaci nezachrání, i když to ochranáři rádi tvrdí.

Zkušenosti ze sousedního Německa dokládají, že ani po značném rozšíření vlků a nárůstu jejich stavů během posledních osmnácti let nelze potvrdit pozitivní vliv na škody způsobené zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách. Vyjádření z Německa zní: „Nic se nezměnilo, nelze potvrdit pozitivní vliv vlků“. Navíc autoři tvrzení, že vlci „pomohou“ řešit problém s černou a jelení zvěří, by měli vědět, že v našich podmínkách vlci loví jelení zvěř naprosto minimálně a z černé zvěře obvykle pouze malá selata zhruba do stáří čtyř měsíců.

Vlk má určitě svá pozitiva a je jednou z ozdob naší přírody. Stejně jako hovoříme o pozitivech, měli bychom vést diskuzi i o negativech, a především musíme být na ně připraveni. Škody působené vlky stále rostou, ochranná opatření, která je třeba do celkových nákladů také zahrnovat, se teprve rozbíhají. Přesto nás jeden vlk v tomto roce bude stát odhadem nejméně 80 až 100 tisíc korun včetně nákladů na monitoring. Z kapes daňových poplatníků.

Nákladů, za které nikdo není odpovědný, a proto ani nikdo nestanoví, kam až se mohou vyšplhat. Nákladů, které stále porostou, a jak dokazují oficiální čísla z Německa, porostou velkou rychlostí přes všechna opatření. Možná i tudy vede cesta, jak stanovit okamžik, kdy je nutné začít na vlky reagovat. Rozhodně by to mohla být snazší a spolehlivější metoda, než stanovení počtu vlků na našem území.

Přes napadání myslivců ze strany šéfa AOPK jsem přesvědčen, že je možné dále jednat o těchto problémech a reálně hodnotit další možný vývoj nejen vlků, ale celé naší přírody. Měl by stačit jen ten příslovečný selský rozum.


reklama

 
foto - Fischer Miloš
Miloš Fischer
Autor je jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

7.1.2019 08:17
Je to tak. V německu teď zrovna projednávají nutnost regulace vlků povolením odstřelu. Ale já bych nedával vinu za stav přírody jednoznačně špatnému hospodaření. Hlavní podíl myslím mají ministerstva zemědělství a životního prostředí, kde vládne zřejmě naivita až sterilita myšlení,rozhodování podle nápadů!! páně ministra, nebo politický populismus tupých a nic neřešící až škodlivé regulace, snaha o vyčerpání dotací za každou cenu, legislativní chaos se vstupy nápadů některých neziskových organizací do ekosystémů a procesů životního prostředí.Chybí strategie, zodpovědné, nepopulistické a neúčelové analýzy, naopak tvoří se účelové statistiky ke všem politicky motivovaným opatřením.....a výsledek je tristní, pouze setrvačnost přírody má delší poločas, než např.jeden sníh na D1 který okamžitě ukáže neschopnost odpovědných ministerstev a jejich "řídící"neschopnost a chaos.....a dalo by se pokračovat.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zděblo

7.1.2019 11:33
Tak takový krásně umírněný začátek článku. I na ty argumentační fauly se dostalo.
Škoda jen, že to hned v druhém odstavci autor článku zabije (předpokládám i jemu samému) zcela zjevnou nepravdou.
Sorry, lží...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.1.2019 16:15
Ano. Četl jsem zde od ekologistů jak je lýkožrout přínosem pro naše lesy, kormorán pro naše vody, nyní je ten samospásný zachránce vlk. Ano. Věřím, že stejně úspěšný jak oba předešlí. Akorát hromada škod za peníze daňových poplatníků.
Odpovědět
SK

Stanislav Korpass

7.1.2019 20:34
Opravdu skvěle napsaný článek,jak by v naši krajině bylo krásně,kdyby zvítězil odborný přístup, selský rozum a práce,nad ideologií,lží a nenávistí.
Odpovědět
B5

Bohumil 56gogo

7.1.2019 22:25
les od jak živa patřil zvěři ne myslivcům a už vůbec ne "myslitelům "člověk je predátor , udělejte sčítání myslivců a pytláků a dojdete k hrozným číslům , dřív býval hlavní nimrod na panství a měl pár pohunků , zvěř spokojeně žila v lese , dneska žijí na loukách, běhají po silnici ,protože v lese řádí horda myslivců (někteří už střílí i po sobě ,asi aby jich bylo méně )lesní dělníci ,drvaři a horda traktorů , kteří dělají z lesa paseky mýtiny a pak se divte že v potoce neteče voda nejsou tam ryby . no hnus !
Odpovědět
dm

david matoušek

9.1.2019 08:13 Reaguje na Bohumil 56gogo
Upřímně, takhle laický a hloupý pohled na myslivost a lesnictví jsem dlouho nečetl.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

8.1.2019 14:08
Hned po druhé větě článku bylo jasné, že to psal myslivec. Kolik to jejich vedení má členů, to každý napíše podobnou zbytečnost, které věří jen členové ČMMJ? Najednou mají péči o hospodaření státu, přitom sami neinkasují daleko víc, než proplacené škody? Najde se alespoň jeden seriozní člověk z ČMMJ, který po pravdě řekne, proč jim vlk tak leží v žaludku? ( asi ne ).
Odpovědět
dm

david matoušek

9.1.2019 08:11 Reaguje na Josef Mozek
To jsi asi trochu nepochopil, myslivcům nikdo škody nehradí, myslivci hradí škody zvěří majitelům polí a lesů. A v té angažovanosti myslivců ohledně zmíněných predátorů nevidím důvod v nějaké sobeckosti či nenávisti, ale spíše v jistém pragmatu. A to, jako už se děje u kormorána, že až se situace se škodami vymkne z rukou, tak stát prostě tyhle druhy vyřadí z ochrany a tudíž starost o ně a hlavně náhrady jejich škod hodí na bedra myslivcům.
Odpovědět
mr

9.1.2019 22:28 Reaguje na david matoušek
Pane pragmatický myslivče, kolik jste těch škod už tak fakticky uhradili? A jaké máte starosti s kormoránem nebo špačkem na vinici (prakticky to samé)? Kdyby byla pravda, co píšete, bylo by po myslivosti, jelikož by ty skutečné miliardy (leda v lesích) nikdo nikdy nezaplatil. A víte, kdo ty formální lesní škody stanovuje, co jsou to většinou za lidi? A proč je tak stanovuje? Skutečné škody jsou minimálně 10x větší. A to se držím setsakramentsky při zemi. Les prakticky v republice nikde samovolně neodrůstá, ale hlavně, že si hrajeme na normované stavy, sčítání, přírůstky, věkovky, chovnosti s červenými a zelenými bodíky, strukturu pohlaví (malá perlička - při kolovém honě se nemá střílet na zajíce, co drží na pekáči do maximálního přiblížení lovce = jsou to prý zaječky, osobně jsem se několikrát přesvědčil o hlouposti tohoto zažitého názoru), lovecké hosty apod. myslivecké pí.oviny. Tak tu nepište dokola takové strejcoviny. Pro Mozka - co to kladete za hloupou otázku? Vlk je přece škodná, jelikož žere ty užitkové srnečky, jelínky a prasátka. Kdyby leda loupal, otloukal a žral porosty, tak by tu taková diskuse určitě nebyla.
Odpovědět
dm

david matoušek

10.1.2019 06:50 Reaguje na
Tak s tím myslivcem ses fakt trefil. Problém škod i nadstav spárkaté zvěře a její 100% limitující vliv na obnovu lesa je obecně znám už desetiletí, a to že s tím zejména státní správa není schopna nic udělat, není má chyba. Stejně jako jiné problémy téhle země. Jenže vlk s tím jak vidíme u sousedů nic neudělá, navíc časem se stane dalším problémem. Stejně jako dnes kormorán, bobr a vydra. A v tom s myslivci souhlasím. Jak autor článku píše, chtělo by to zdravý selský rozum, rozhodně není cílem něco zase vyhubit.
Odpovědět
mr

11.1.2019 00:00 Reaguje na david matoušek
Jo, jo. Zdravý rozum - a ten vám zrovna dosti chybí, stejně jako slušné vychování. Když obojí kdysi rozdávali, stál jste bohužel asi poslední v řadě.
Odpovědět
dm

david matoušek

11.1.2019 04:16 Reaguje na
Tak to konci, kdyz dojdou argumenty,ze jo.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist