https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-snizit-riziko-lesnich-pozaru-v-narodnim-parku-ceske-svycarsko-pomoci-by-mohl-necekany-spojenec-ohen?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak snížit riziko lesních požárů v Národním parku České Švýcarsko? Pomoci by mohl nečekaný spojenec: oheň

4.8.2022 06:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Řízené vypalování má tradici v oblastech, kde se epizody sucha a hrozba požárů opakují často - například v Austrálii, v USA nebo ve Středomoří.
Řízené vypalování má tradici v oblastech, kde se epizody sucha a hrozba požárů opakují často - například v Austrálii, v USA nebo ve Středomoří.
Rok 2006. V Národním parku České Švýcarsko u Havraní skály nedaleko Jetřichovic vypukl lesní požár. Tehdejší noviny ho popisují jako obrovský – zničil 20 hektarů lesa. Po týdnu mohli hasiči říci, že oheň je zažehnán. A les se začal obnovovat. Vypálené území kolem Havraní skály dnes ukazuje, jak by mohla vypadat samovolná obnova lesa, který si v Českém Švýcarsku požárem prochází nyní. Do budoucna by se národní park chtěl věnovat prevenci lesních požárů. A to i pomocí kontrolovaného vypalování hrabanky. Naráží však na obavy obcí.
 
Rok 2006

Požár na Havraní skále vypukl 22. června 2006. Jeho příčina nebyla jednoznačně určena, ale přičítá se lidskému zavinění. Nejpravděpodobněji si někdo v lese rozdělal oheň nebo zapálil cigaretu, a to v době, kdy bylo v krajině již dva měsíce trvající sucho. Požár se rychle rozšířil na plochu asi 20 hektarů.

Les po požáru na Havraní skále v roce 2006.
Les po požáru na Havraní skále v roce 2006.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa Národního parku České Švýcarsko

„Spáleniště začíná nad jetřichovickou ozdravovnou směrem na hrad Falkenštejn přes Krkavčí kámen až po lokalitu u Mariiny vyhlídky a Balzerova ležení, kam vede červená turistická značka," popsal postižené území tehdejší mluvčí národního parku Antonín Votápek na serveru Novinky.cz.

Podle tehdejších údajů dostali hasiči oheň pod kontrolu po dvou dnech, dohašování ale trvalo dalších několik dní. Shořelo 17,92 ha lesa, v němž rostly hlavně borovice a smrky.

V lese se objevují semenáčky stromů již na jaře 2007.
V lese se objevují semenáčky stromů již na jaře 2007.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa Národního parku České Švýcarsko

Protože se požár odehrál na území národního parku, bylo ponecháno na přírodě, aby plochu zalesnila – „dobře a zadarmo“, popisuje dnešní mluvčí národního parku Tomáš Salov. Na území spáleniště byl zakázán vstup a místo bylo i oploceno. Stromy se kácely pouze v okolí turistické stezky z důvodu bezpečnosti.

Dynamická obnova

V průběhu let pak vědci sledovali, jak se příroda v lese Českého Švýcarska obnovuje. Nejdříve se na požářišti objevily některé druhy hub – už tři týdny po uhašení požáru. Po třech měsících byly na ploše i kapradina hasivka orličí a mechorosty.

Rostoucí pokryv nových stromků pionýrských dřevin.
Rostoucí pokryv nových stromků pionýrských dřevin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa Národního parku České Švýcarsko

Ty vytvořily vhodné podmínky pro uchycení a klíčení semen stromů. Příští rok na jaře vědci zaznamenali první semenáčky břízy a borovice a na podzim 2007 už hustý porost takzvaných pionýrských dřevin, které osidlují nezalesněné plochy jako první. Nejčastějším stromem byla bříza bělokorá ve směsi s topolem osikou, vrbou jívou, borovicí lesní i nepůvodní borovicí vejmutovkou, která v oblasti před požárem rostla.

„Po pěti letech už se dá mluvit o mladém lesu, a dnes při cestě na Mariinu vyhlídku možná ani nepoznáte, že tu hořelo,“ popisuje tiskový mluvčí Správy Národního parku Tomáš Salov.

Zmlazující les na Havraní skále.
Zmlazující les na Havraní skále.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa Národního parku České Švýcarsko

Rok 2022

Aktuální požár v okolí Pravčické brány zastihl les Národního parku České Švýcarsko v podobě, v jaké jsou lesy na většině území Česka – oslabené suchem, kůrovcem, v teplém létě, kdy sice prší, ale půda je stále nedosycená vodou.

„České Švýcarsko je takový pilotní region postupující klimatické změny,“ říká Tomáš Salov. „I tady v národním parku nám rostou monokulturní porosty smrku, vysázené před 100 lety po kalamitě bekyně mnišky. V těch se od roku 2018 začal šířit kůrovec. Tehdy se proti němu ještě intenzivně zasahovalo. Vytvořili jsme na poměry národního parku absurdně velkou holinu o 40 ha,“ popisuje mluvčí parku.

„Pak jsme těžbu kůrovcových stromů pro neúčinnost proti šíření kalamity zastavili a zaměřili jsme se hlavně na bezpečnost v okolí turistických tras. Zbývající smrky pak převážně odumřely nastojato, “ pokračuje mluvčí.

Minulou neděli pravděpodobně zahořela silná vrstva hrabanky a jehličnatého opadu, a právě kvůli ní se požár rozhořel a šířil. „Nebyl to typický pozemní požár, na který jsme byli dosud zvyklí, ale měl takový ‚skákavý‘ charakter,“ popisuje Salov.

Ve spekulacích o tom, jak se požáru dalo předejít, se objevují i pochybnosti kolem správnosti ponechání kůrovcového dřeva v lese. Nabízí se otázka, jestli to nebylo dřevo „připravené na podpal“. Mluvčí parku s tím ale nesouhlasí. „Problém je v jehličnatém lese, který odumřel na velké ploše a zanechal po sobě objemnou vrstvu jehličnaté hrabanky,“ uvádí Salov. Ponechané kmeny stromů při požáru představují problém spíše v tom, že brání přesunu hasičů a fungují jako překážka.

Kůrovcové souše v NP České Švýcarsko před požárem v červenci 2022.
Kůrovcové souše v NP České Švýcarsko před požárem v červenci 2022.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Co dál?

Jak je vidět na příkladu Havraní skály, příroda se do oblasti, kudy prošel oheň, rychle vrátí. Národní park ale bude řešit, jak dalším podobným událostem předcházet. Kromě různě důrazných apelů varujících před nezákonným rozděláváním ohně v lese a zákazu kouření je ale na místě zajistit, aby se případný oheň nešířil tak nekontrolovaně, jako tomu bylo teď.

Tomáš Salov si myslí, že je potřeba zbavit se právě vysoké vrstvy hrabanky. „Jedná se o zásadní problém, je těžko představitelné, že by se vrstva organického materiálu dala odstranit mechanicky, třeba odtěžením. Za zvážení stojí i řízené vypalování za podmínek, kdy se oheň nemůže vymknout kontrole,“ říká mluvčí parku.

S preventivním vypalováním porostů mají zkušenosti v oblastech, které jsou na sucho zvyklejší – například v Austrálii, v USA nebo ve Středomoří. Jeho princip je zbavit se nastřádané hořlavé hmoty mezi stromy, která je nejčastější příčinou vzniku požáru. A zatímco kontrolovat každý nedopalek a špatně uhašené ohniště nemá Správa Národního parku šanci, ovlivnit podobu lesního podrostu může.

Jenže využití ohně bylo pro českou ochranu přírody dlouho zakázané. Teoreticky ho umožnila až novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny přijaté loni v září, má to však svá ale. Řízené vypalování musí být přijato v zásadách péče o národní park. A České Švýcarsko právě nové zásady péče na roky 2022 – 2041 přijímá. Ale ve chvíli, kdy v nich Správa NP České Švýcarsko navrhla využít ohňový management, obce na území národního parku to vyděsilo.

Například starosta Jetřichovic Marek Kny na řízené vypalování zatím nemá jednoznačný názor. Je ale jisté, že k zásadám péče o národní park bude mít jeho obec mnohem více připomínek než před požárem. „Budeme mít mnohem více požadavků. Přetekla trpělivost. Lidi už nechtěj tenhle bordel,“ říká Marek Kny s odkazem na kůrovcové dřevo ponechané v lese a louky kosené jedenkrát ročně.

O obnovu lesa po požáru ale obavy nemá. Na Havraní skálu ostatně vidí z okna. „Za pět let to bude zelené. V tomhle jsem optimistický,“ říká starosta.

Pohled na Mariinu vyhlídku a Havraní skálu v roce 2022.
Pohled na Mariinu vyhlídku a Havraní skálu v roce 2022.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Letošní požár byl ale tak ničivý, že podle starosty Jetřichovic vyžaduje přehodnocení dosavadního způsobu správy národního parku. „Jsme nespokojení a chceme v parku změny. Chceme, aby se dalo více i na laickou veřejnost, nejen odbornou,“ řekl Ekolistu Marek Kny.

Situace, kdy se proti ohni bojuje ohněm, nemá v České republice zavedenou tradici. Argumentem správy národního parku je, že právě kontrolovaný a omezený oheň může zlepšit obnovu lesa a především snížit požární riziko. „S vysycháním krajiny to může být jedno z mála relevantních opatření, které v přírodních oblastech můžeme pro kontrolu požárů udělat,“ říká Salov.


reklama

foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

4.8.2022 08:12
To nikdo ty fanatiky z vedeni narodniho parku nedokaze zastavit? Nebo aspon dostat do medii - tenhle clanek dnes vychazi, koukam soubezne na vetsine hlavnich medii tohoto statu - alternativni pohled? (Na to selhani ochrany prirody a bejvyssich statnich organu prinejmensim v prvnich dnech pozaru? Mluvit o budoucim "rizenem vypalovani" uz v okamziku, kdy ohen jeste uplne nevyhasl - to je hodne chucpe. Pripomina mi to volani "Vice socialismu!" v dobe, kdy tabor miru a socialismu se v dobe Gorbacova zacal definitivne hroutit. Nebo to dnesni "Vice Evropy!" v dobe, kdyz zacina byt cim dal vic zrejme, jakym pruserem je ta soucasna EU. Nebo tedy z trochu jineho konce, tohle lobovani "my jsme ti vyvoleni, kteri vedi co je treba" mi pripomina clanek v Pravu pred 20 lety uz kolem 20. srpna tedy sotva par dni po kulminaci tehdejsi "desetitisicilete" vody. V dobe, kdy Povodi Vltavy melo cerstve maslo na hlave - vnutilo do novin velky clanek propagujici plan stavby velke prehrady na Berounce nad Krivoklatem
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.8.2022 08:29 Reaguje na Miloš Zahradník
článok určite nie je fanatický. Ponúka logické riešenie, alebo jedno z riešení aby sa situácia v budúcnosti nezopakovala. Samozrejḿe by sa mali v vybudovať aj protipožiarne pásy tam kde je to možné, alebo v lesoch postihnutých kalamitou prehodnotiť "bezzásahovosť" Predsa nedáva zmysel lesy úmyselne vypáliť ak obsahujú množstvo suchého dreva.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2022 09:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Pan Zahradník nehodnotí podle mě článek, ale vedení NP, které je absolutně nekompetentní. Já začínám mít v poslední době pocit, že tyto instituce jsou trafiky, kam se dávají lidé, na které nezbylo korýtko jinde v státní správě. Názorný příkladem může být NP Šumava, který před časem vedl bývalý ministr dopravy Stráský, který na to vůbec neměl odpovídající kvalifikaci. Nevím, kdo je ve vedení NP České Švýcarsko, ale podle toho, že absolutně nezvládli zásah proti požáru, je jasné, že na svém místě nemohou zůstat. Poslat do komplikovaného terénu dobrovolné hasiče a zapinkat dobu, kdy se dalo s tím požárem rychle skoncovat, je známkou absolutní nekompetence. Nebýt pana Linharta, který v pondělí dopoledne zavolal přímo ministrovi vnitra, možná by oheň nestrávil 1200 hektarů lesa, ale mnohem více. A řešení je jediné. Vykašlat se na bezzásahovost a původní nesmyslný komerční smrkový les nahradit smíšeným lesem, kde budou jedle, duby, borovice, břízy. Tak se dá v krajině lépe udržet voda a ani v případě dlouhodobého sucha ten les nebude trpět tak jako smrková monokultura.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.8.2022 09:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
1*
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.8.2022 11:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Podmínkou pro vyhlášení N.P. je zachovat Původní neporušenou přírodu. Boubín, Yelowstone. Vyhlásit N.P. v komerčním lese je zhovadilost, která se udála jen u nás a asi takto: my dáme ekologistům N.P, a ekologisti nám budou dělat reklamu na podporu nesmyslných OZE. Oni budou mít korunka a my zisky.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.8.2022 00:06 Reaguje na Michal Ukropec
Píšete správně, že cílem je zachovat neporušenou přírodu.
A teď si musíme položit a odpovědět, co je v případě bráno jako cílová neporušená příroda.
Zda pískovcové útvary se soutěskam, vodními toky a k tomu odpovídající rostliny a živočichy včetně hmyzu, hub a lišejníků a nebo smrkový les.
Pokud to není smrkový les, tak potřebuji nějaké pravidlo, dle kterého mohu smrkový les postupně přeměnit na cíl NP.
A v tom je právě to kouzlo NP, že tam máte v té změně poměrně oporu.
Je to zjednodušeně, ale pokud takové území není zařazeno do zvláštního režimu péče, těžko budete měnit skladbu dřevin.
Nebavím se o množství suché dřevěné hmoty na zemi. Ale, o tom, že může existovat určité přechodové období, kdy musí dojít k návratu mechanismu k obnovení co k dřívější přírodě nejbližší podobě.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.8.2022 07:52 Reaguje na Pavel Jeřábek
To je právě ono. Žádný přechodný režim, jen bezzásahovost. Ono se není čemu divit. Vždyť jsou to nedouci, co nerozeznají uplynulou kapybaru od zastřeleného bobra!
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.8.2022 00:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nevím co myslíte, že vedení NP České Švýcarsko nezvládli zásah proti požáru.
Do dneska jsem si totiž myslel, že likvidaci požáru je záležitostí hasičů, a na jejich rozhodnutí vyjíždí technika.
Neznám jak to chodí v oblasti NP, ale u nás když je ohlášen požár, okamžitě vyjíždějí profesionální hasiči dle území a zároveň se povolávají jednotky svazu dobrovolných hasičů.
A ty, protože bývají zpravidla v místě, se nezřídka k požáru dostanou dřív, než profesionální hasiči, kteří třeba musí jet desítku kilometrů.
Ale tohle přeci není záležitost vedení nějaké organizace.
Pokud bylo sucho, vítr - moc šancí na uhašení první jednotky neměly. Oheň je hodně rychlý živel.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.8.2022 00:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Bezzásahost si vyřešte s některými rádoby ekologickými organizacemi, které dokáží v republice, pokud někdo udělá něco proti jejich vizím o NP, takový blázinec, že s pomocí médií osočí všechny a správách, ministerstev za porušování zákonů, atd.
Když hořelo - byli tito zalezlí. Teď vystrkují nosánky a už hlásají, jak je dobře, že tam hořelo, a že jen se vyčistila příroda.
A to v době, kdy po spáleništi stále chodí hasiči, neustále létají vrtulníky s vodou a mnoho lidí nesmí stále do svého domova.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2022 08:38
Pokud se u Jetřichovic obnovil les s tím, že jsou tam smrky, tak možná to je zadarmo, ale není to dobře. Smrk v těchto nízkých polohách se silně písčitou půdou nemá co dělat. Díky plochému kořenovému systému, který postrádá kůlovité kořeny sahající do hloubky, budou smrky neustále trpět suchem, čímž se stanou ideálním terčem pro kůrovce a následně uhynou. A pak bude následovat známý scénář z posledních dní, protože NP je bezzásahová zóna, takže kůrovcové dřevo se odklízet nebude a určitě se najde nějaký debil, který si v takové krajině udělá ohníček.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

4.8.2022 09:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vaše výhrady jsou zdánlivě rozumné, ale mají jednu podstatnou vadu. U Jetřichovic se žádný smrkový les neobnovil. Toho času jsou tam pionýrské dřeviny s převahou břízy a neumím si představit mechanismus, kterým by tam přirozeně vznikla smrková monokultura (nebo chcete-li monocenóza). Zkuste si před zaujímáním zásadních stanovisek zjistit objektivní informace.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2022 09:14 Reaguje na Jiří Hušek
Uvidíme za čas, co se objeví po pionýrských dřevinách. Rozhodně to nebude to, co by v dané lokalitě bylo nejvhodnější
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.8.2022 10:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
výborně by se tam dařilo akátu. a místy i pajasanu:)

ne, fakt, bez legrace, to co provádí akát ve svahu pod Drábskými světničkami nebo pajasan prakticky kdekoli podél železnice (podmínky velmi podobné některým nikám českého švýcarska) je divukrásně příšerné.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2022 10:27 Reaguje na Lukas B.
Mi úplně stačí na Ostravsku monokultury křídlatky. Stačí se projít kolem Ostravice směrem na Frýdek - Místek. Hezký je taky pohled z vlaku, když jedete ze Suchdola na Nový Jičín. Celé kilometry křídlatky a stát s tím nic nedělá.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.8.2022 00:22 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Super - křídlatka je krásné řešení pro topení místo zemního plynu.
Pokud uděláte trochu nenápadné propagace, během chvilky bude vysečena a upravena pro topení.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.8.2022 10:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A to co tam je nejvhodnější určuje kdo? Vy?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2022 10:48 Reaguje na Slovan
Měl by to určitě nějaký odborník - lesník. Smrková monokultura v těchto místech (nadmořská výška, půda,...) je absolutní pitomost.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.8.2022 11:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Žádná smrková monokultura na tom spáleništi neroste a růst nebude.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

4.8.2022 15:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Problém je v tom, že lesník je odborník na hospodaření v kulturním lese. Odborník na vývoj přirozených lesních ekosystémů se jmenuje ekolog. Ale to vám asi úplně nepasuje do systému, že...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.8.2022 09:59 Reaguje na Jiří Hušek
Jakákoliv bezzásahová obnova lesa je závislá na semenných
stromech v okolí a pokud tam budou i smrky, tak naletí i ty
smrky. Koukněte na Šumavu, kdy smrky nahrazují smrky, které
utlačují i ty ostatní dřeviny. V husté smrkové mlazině nemá
třeba buk naději přežít kvůli svému pomalému růstu v tak
velkém zastínění. Pokud mu chci pomoci, tak ho musím
osvobodit od zastínění a nemohu se spoléhat na náhodu. No
a po kůrovci přijde za 50 let kůrovec opět a opět nálety
z okolních semenných stromů, kterými budou zase ty smrky.
To není teorie, ale praxe a vždy záleží i na tom, co
naletí dříve a zda už půda nezarostla travinami, které
nedovolí semenáčům ani vyklíčit. Suché traviny jsou na
oheň ještě více náchylnější, než hrabanka. To opěvování břízy vzhledem k její extrémní hořlavosti je krátkozraké,
neboť hoří i mokrá a situace se tak může zase opakovat.
Jinak zásah hasičů stál 20 milionů denně, ne-li více a
je třeba do budoucna snížit množství hořlavé hmoty tím,
že se odtěží přístupné souše alespoň tam, kde ohrožují
obydlí a nejcennější části NP. Ta bagatelizace požáru
je křečí viníků, kteří nyní čelí kritice místních, hasičů
a odborníků na prevenci podobných katastrof. Media jim
dávají až nepochopitelný prostor se obhájit a druhé
straně prostor nedávají. Ono nakonec pro media je každá
katastrofa zlatý důl a NP bez požáru si téměř nevšímaly.
Vraždy, války, povodně, požáry ano, ale obyčejná mravenčí
práce nikoho nezajímá.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.8.2022 11:02 Reaguje na Břetislav Machaček
To je paráda. Budeme sázet buky do míst, kde jsou horské smrčiny na Šumavě naprosto přirozené. To by byla stejná kravina, jako sázení smrků do nízkých poloh. Vskutku moudré hospodaření z vaší strany...

Řízený požár se ve světě běžně využívá jako součást managmentu krajiny. Nevidím na tom nic špatného, naopak. Má to mnoho výhod jak pro přírodu samotnou, tak pro člověka. Jen se ho lidé, a zvlášť u nás, bojí. Ochranáři budou muset, stejně jako na Šumavě, bojovat za přírodu i zde. A stejně jako na Šumavě se postupně ukáže, že měli pravdu a že příroda si bez člověka poradí jak nic. A lépe.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.8.2022 11:19 Reaguje na Slovan
Řízený požár (kromě toho, že to není chytré a nyní ani politicky vhodné řešení) asi opravdu nelze při nejlepší vůli považovat za "bezzásahovost". "Běžně" se řízené požáry jako "management krajiny" používají možná v Africe na Balkáně nebo v hornatých a řídce osídlených státech USA a Kanady. Jde zejména o opravdu primitivní formy zemědělství nebo cílenou ochranu sídel před masivními opakujícími se požáry. V hustě osídlené a pestré krajině ČR lze tyto cíle dosáhnout i méně drastickými způsoby. Stačí prostě sázet méně hořlavé dřeviny nehromadící surový humus (hrabanku), pěstovat druhově a věkově pestré lesy a investovat do požární prevence a infrastruktury.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.8.2022 12:55 Reaguje na Dalibor Motl
Není pravda... oheň se používá celkem hojně i např. ve Francii a postupně se tento způsob péče o krajinu prosazuje i jinde např. v Německu, Slovinsku nebo Portugalsku. Stejně tak ve Skandinávii.
Je to jednoznačně věc do diskuze. Není nutné to hned odsoudit jako něco špatného. Je třeba se dívat na pozitiva která to přináší. Článků a různých publikací je spousta a každý si může udělat obrázek sám.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

4.8.2022 15:20 Reaguje na Dalibor Motl
V NPČŠ v době předkůrovcové opravdu nešlo na naprosté většině plochy hovořit o bezzásahovosti. Naopak tam byl nastavený dlouhodobý lesnický management k potlačení invazivních nepůvodních druhů (vejmutovka) a k postupné přeměně smrkových monokultur na přírodě blízké porosty. Tedy přesně to, co ty navrhuješ.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2022 12:14 Reaguje na Slovan
Šumavské smrkové monokultury jsou původně komerční lesy, které stát vyhlásil jako národní park. Nikde v přírodě není velká monokultura přirozená. Vždy se jedná o zásah člověka. Jenže na té Šumavě to aspoň trochu dává smysl, protože je tam pro ten smrk vhodná nadmořská výška a vhodná humózní půda. V Okolí Hřenska jsou smrkové lesy pitomost. Jednak je to nížina a hlavně místní písčitá půda způsobuje, že smrk trpí suchem.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.8.2022 12:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Přečtěte si prosím celý článek. Doporučuji to úplně všem, protože je to nesmírně zajímavé a poučné.

https://www.fld.czu.cz/cs/r-6826-veda-a-vyzkum/r-7819-publikacni-aktivity/r-8047-popularizace-vedy/r-11594-smrciny-sumavy-a-stromy-odpovedely
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.8.2022 13:00 Reaguje na Slovan
A o klimatické změně jste nic neslyšel, zajisté. Že se posouvají pásma o stovky metrů výš, také ne. Že listnáče pomůžou diverzitě, také nevíte. Hlavně si moci kopnout do oponenta s jeho "kravinou", že?

Proto je v tom Švajcu takový průser, že tam není přirozená skladba, tj. převaha lisnáčů, příp. mix, ale na sucho háklivá monokulturní plantáž. Prostě důležité je vytrvat a držet se mantry dávno zprofanovaných zelených teorií...
Odpovědět
Sl

Slovan

4.8.2022 14:05 Reaguje na Karel Zvářal
Proč sázet listnáče do přirozené horské smrčiny? Proč by měl člověk strkat nos do něčeho, co evidentně probíhá nesmírně dlouho? Ten život horských smrčin je odlišný od lesů v nížinách. Velké kalamity tam jsou zcela normální (je na to nejedna studie - viz. reakce na p.Šeděnku) a vzniklý biotop zvyšuje biodiverzitu možná ještě víc, než kdybyste začal sázet listnáče.

ČŠ a Šumava jsou odlišné biotopy. V ČŠ mají skutečně převládat listnáče... je ostatně v jiné nadmořské výšce a celkově je to nesrovnatelná krajina. Uvádí se, že podíl listnáčů by měl být cca. 60%, což asi taky není tolik, kolik by tam většina lidí čekala. ČŠ je totiž nesmírně pestrá krajina a jsou místa, kde se bude přirozeně dařit i tomu smrku... různé studené a vlhké rokliny apod.
Jsem přesvědčen, že na tom vyhořelém místě vznikne smíšený les odpovídající daným podmínkám. Což je jenom dobře.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.8.2022 15:05 Reaguje na Slovan
To je stejná demagogie, jako bych hlásal, proč člověk "strká nos" do něčeho tak přirozeného, jako je lesní požár. Mají hasit kolem lidských sídel, a zbytek nechat vyhořet na prach, když je to takové požehnání. Nu ni? Zvýší se biodiverzita, a čert vem ty milióny zbytečně uhořelých organismů a rostlin (upečených v hrabance). Myslím, že předlohou dnešním ekologistům byl Terazky s jeho "popíliť, všetko ... spálit!"
Odpovědět
Sl

Slovan

4.8.2022 17:46 Reaguje na Karel Zvářal
Ale noták. Velký lesní požár ohrožuje lidi (nemá to nic společného s kontrolovaným vypalováním), proto se s ním bojovat musí. To nemá s bezzásadovostí nic společného - nechat ale přírodu již vzniklá spáleniště “obhospodařit” je už ale volba a člověk do toho sahat ani trošku nemusí. Tak to prostě je.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.8.2022 13:56 Reaguje na Slovan
O voze a o koze. A pokud vím tak Boubín je přirozený, ni? Tak jakápak smrčina? V nižších polohách se nemají semena listnáčů odkud vzít, ani na Šumavě ani v ČŠ. Tak jedině mozaikově dosázet a napravit.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.8.2022 17:05 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý den přeji. Nyní se nacházíme na konci nejchladnější periody země. Takže nás čeká oteplování, ať spalujeme fosilní paliva nebo ne. Akorát že možná rychleji.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.8.2022 00:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže - buk je poměrně stinná dřevina, dokáže pod smrky poměrně dlouho žít, než se jí uvolní prostor pro růst.
Pokud zas se zmladí smrky, tak už nebudou moci konkurovat bukům, které se sem tam uchytí a poporostou.
Takže třeba za 800 let na ploše bude smrková bučina, která tam kdysi původně rostla.
Těch 800 let to bude jen proces jak z monokultury se vyvine druhově bohatší les.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.8.2022 18:50 Reaguje na Pavel Jeřábek
Píšete to hezky, ale tak jako foukáním kouře do vody zlato nevzniká, tak bez semen buku buk nevznikne.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.8.2022 09:44
On jim jeden megapožár a pár spálených baráků nestačilo? Co třeba zlikvidovat ty kůrovčáky a nadělat požární cesty?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.8.2022 15:54 Reaguje na Hunter
Proč ne, ale to pak ten NP můžete rovnou zrušit.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.8.2022 18:20 Reaguje na Svatá Prostoto
Proc je to vlastne narodni park a co tam chrani? Uznam, ze ty piskovcove utvary jsou unikatni - to jen nam Cechum se zdaji obycejne, protoze jich mame vsude plno. Rostlinstvo? Kdyz vyhori, neni ho zadna skoda jak nas ekologoce presvedcuji. Lesy? Chacha - ty dobre hori. Zivocichove? Vlci? Divoka prasata? Volavky ci kormorani lovici m.j. i lososy pracne "reintrodukovane" do reky Kamenice? Dekuji, nemam zajem
Cili zbyvaji tgy skaly, do kterych nezodpovedni navstevnici vyryvaji nevhodne napisy a monogramy. Kvuli tomu potrebujeme tu velkou, byrokratickou a v pripade nejake vetsi "disturbance" v podstate necinnou instituci? Tady je i clanek Vaclava Klause coz je rozumny politik, u nas jeden z nejrozumnejsich. Nerikam, ze ten clanek je nejakym mimoradnym dilem ale urcite za precteni stoji, i kdyz je na mediu ktere se ta nase nejdemokratictejsi vlada snazila zakazat https://www.protiproud.info/politika/6636-pozar-u-hrenska-nezapalil-to-putin-dedictvi-drevene-knihy-rezignance-na-racionalni-chovani-statu-neni-krajina-jako-krajina-schovavani-se-za-ideologii-muselo-k-tomu-dojit-aliance-fanatiku.htm
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.8.2022 14:48 Reaguje na Miloš Zahradník
Tuto vaši otázku, a vůbec nic proti ní!!!, je potřeba doplnit o jednu před ní ... jaké má být poslání a funkce NP.

Pokud na tomto nepanuje shoda, a že teda fuck ne, tak to vždy bude z pohledu někoho bída a zmar.
To jinak dopadnout nemůže.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.8.2022 10:33
Začínám mít dojem, že se jednalo o nezvládnuté řízené vypalování prováděné pracovníky N.P.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.8.2022 10:45 Reaguje na Michal Ukropec
Přesně to si myslím. Tyhle pyromani z NP si za peníze daňových poplatníků prostě hráli se sirkama.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.8.2022 10:52 Reaguje na Michal Ukropec
Já si zase myslím, že jste to mohl zapálit vy nebo třeba hunter. ;)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.8.2022 11:58 Reaguje na Petr Eliáš
Nevím jak Hunter, já teď chodím do lesa, protože je srnčí říje. Pokud les hoří, moc toho neuvidím.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.8.2022 10:45
Tak na té spálené ploše bude nyní spíše problém opačný. Díky požáru je na místě nedostatek organické hmoty a vážně hrozí při prvním slejváku mohutná eroze a odnos popela do místních potoků a řek. Použil bych rozum a pokusil se po uhašení tu plochu rychle osít a zasázet pionýrskými a světlomilnými dřevinami, které snesou podmínky extrémní "černé" paseky. Takže bříza, borovice, habr, dub, osika, třešeň ptačí, javory... Vejmutovka je zlo srovnatelné se smrkem v otázce hromadění surového humusu. Zadělává na další požáry. Takže vejmutovku cíleně potlačovat. Tam kde to (zatím) neshořelo by se hrabanka neměla pálit ale opět urychleně stojící souše podsít nebo podsázet. Nechápu proč někdo uvažuje o "řízeném vypalování" cenných živin a biomasy vázané v hrabance. Hrabanka navíc brzdí už tak extrémní výpar z písčité půdy v mrtvém lese. Každý požár stanoviště ochudí a navíc rychle uvolňuje CO2 vázané v sur. humusu. Je to to co chceme?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.8.2022 11:04 Reaguje na Dalibor Motl
Prostě bych dal nějakým brigádníkům do ruky ocelovou tyčku a pytel žaludů, habrových semen, pecek ptačích třešní. Důlek a zahrábnout. Dalším malé hrabičky a březové semeno (lze teď aktuálně i otrhat z bříz v okolí požářiště). Nasít a zahrábnout... Zejména ta "těžká" semena dubů, třešní se po rozsáhlém požáru těžko sama dostanou na paseku. Resp. ony by se tam ty stromy jako duby dostaly ale trvalo by to v březových hájích stovky let. Jelikož jde o NP tak lze další vývoj nechat na přírodě a snad jen likvidovat nezvané invazivní druhy.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.8.2022 11:30 Reaguje na Dalibor Motl
1*
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

4.8.2022 12:31 Reaguje na Dalibor Motl
Sází se sadba, aby holina co nejdříve odrostla buřeni, jinak budete vyžínat semenáčky v buřeni.... asi tak.
Knížecí rady to by nám šlo... Podívejte se na sortiment školek stačí si vybrat. Pak je zde nějaký LHP aspoň u nás soukromníků... List původu sadby a osiva taky nic.
Odpovědět
dharmošlap

dharmošlap

4.8.2022 11:10
Pojděte si Zásady péče o NP ČŠ 2022-2041. O preventivních opatřeních proti lesním požárům tam nenajdete nic. Pro Správu to není riziko, prostě to lesu a přírodě prospěje. https://www.npcs.cz/sites/default/files/prilohy/2022/05/220502_zasady_pece_npcs_navrh.pdf
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.8.2022 12:06 Reaguje na dharmošlap
Dobry odkaz!
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

4.8.2022 15:17
Němci nechávali skály holé. My už neumíme hospodařit, říká starosta Hřenska
Zdroj: lžidnes
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist