Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
11.4.2024 13:37
(ČTK)
Apollo, jak se jasoň červenooký také nazývá, čelí vážným problémům po celé střední Evropě.
"Nová generace z chovné stanice v Královéhradeckém kraji by mohla být vypuštěna do krkonošské přírody v červnu. Je to o rok později, než se předpokládalo. Loňský pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal. V chovech nastaly komplikace. Housenky motýlů se před pár dny vylíhly z vajíček, jsou jich stovky. Samotné líhnutí motýlů by mohlo přijít na řadu v červnu," řekl Číp.
Úpravy lokalit pro návrat jasoně spočívají v prosvětlení strání zarostlých náletovými dřevinami. Příprava území se odehrává za dohledu odborníků ze skupiny JARO a botaniků Správy KRNAP.
"Zatím jsme se v Krkonoších zaměřovali pouze na jednu hlavní lokalitu, v následujícím období začneme připravovat druhý domov pro jasoně, který leží nedaleko. Také jsme zmapovali výskyt živných i nektarodárných rostlin a okolní louky a potenciální koridory, které mohou jasoňovi sloužit jako síť nášlapných kamenů. Ty představují mikrostanoviště, která mu pomáhají překonat cestu, jako když si představíte kameny, po kterých přeskáčete z jednoho břehu řeky na druhý," řekl Číp.
Loni ochranáři v Krkonoších upravili přes hektar hustě zarostlého skalnatého terénu, přičemž tam již zaznamenali rozšíření vzácných druhů kvetoucích rostlin i hmyzu, které se v Krkonoších kvůli nedostatku prostoru vyskytují sporadicky. "Je nesporné, že aktivity zaměřené na návrat jasoně do volné krkonošské přírody pomáhají přežít několika nejvzácnějším druhům motýlů Krkonoš, jako jsou například modrásek nejmenší a lesní nebo soumračník čárkovaný," uvedla projektová manažerka Skupiny JARO Tereza Macečková.
Projekt je zaměřený i na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh, péče o něj tak pomáhá ochránit další citlivé druhy.
V Česku jasoň červenooký vyhynul téměř před sto lety, ale v roce 1986 se vrátil na severní Moravu. Loni však podle ochranářů značně poklesla jeho početnost jak ve Štramberku, tak na Slovensku, ale i v Alpách.
"Apollo, jak se jasoň červenooký také nazývá, čelí vážným problémům po celé střední Evropě. I na lokalitách v Polsku a na Slovensku se mu přestává dařit kvůli upuštění od tradičního způsobu hospodaření, kdy přebytečné a rozpínající se křoviny a traviny regulovaly především pasoucí se zvířata. Většina jeho populací zaznamenala v loňském roce úbytek až o 90 procent. Tento projekt by tak mohl sehrát klíčovou roli v zachování středoevropského genofondu tohoto ikonického druhu," dodal Číp.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jasoně červenookého, jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy, začala v roce 2022 v několika oblastech střední Evropy. Misi za jeho návrat do Krkonoš uskutečňují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny a řadou dalších českých i zahraničních organizací.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
Kraj Vysočina se chystá přispět ochráncům na výkup mokřadu Na SkřivánkuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
DM
Dalibor Motl
11.4.2024 14:53"Apollo, jak se jasoň červenooký také nazývá, čelí vážným problémům po celé střední Evropě. I na lokalitách v Polsku a na Slovensku se mu přestává dařit kvůli upuštění od tradičního způsobu hospodaření, kdy přebytečné a rozpínající se křoviny a traviny regulovaly především pasoucí se zvířata." ... tududu ... vlci, regulace malochovů, zalesňování bezlesí.
Odpovědět
Sl
Slovan
11.4.2024 16:00 Reaguje na Dalibor MotlNojoooo, nebýt těch vlků, bylo by tu vše v pořádku, měli bychom tu zdravé populace jasoňů čítající tisíce jedinců a žádný záchranný program by nebyl potřeba. A pak se někdo probudil, uvědomil si, že jasoň u nás zmizel už před 100 lety kdy tu nebyl ani vlčí chlup, že v Krkonoších v té době žádní vlci nebyli také a že tam nejsou prakticky dodnes.
“Většina českých lokalit zanikla ve 2. polovině 19. století, poslední údaje pocházejí ze 20. let století dvacátého (Podkrkonoší). Na Moravě nejdéle přežívaly populace na vrchu Kotouč u Štramberka (do poloviny 20. let 20. století), a na Znojemsku (poslední nález z roku 1935)”
V Rakouských Alpách, jedné ze 3 oblastí, na které se tento projekt soustředí, je to úplně to samé - vlci i dnes výjimkou, jasoň přesto v kritické situaci. Prstem tedy ukazujete dost vedle.
Návrat by byl obrovský úspěch ochrany přírody. Jedná se o skvělou ukázku, že šetrná lidská péče může mít pozitivní účinky na biodiverzitu. Držím palce - a hlavně hodně sil a energie, které budou potřeba.
Odpovědět
“Většina českých lokalit zanikla ve 2. polovině 19. století, poslední údaje pocházejí ze 20. let století dvacátého (Podkrkonoší). Na Moravě nejdéle přežívaly populace na vrchu Kotouč u Štramberka (do poloviny 20. let 20. století), a na Znojemsku (poslední nález z roku 1935)”
V Rakouských Alpách, jedné ze 3 oblastí, na které se tento projekt soustředí, je to úplně to samé - vlci i dnes výjimkou, jasoň přesto v kritické situaci. Prstem tedy ukazujete dost vedle.
Návrat by byl obrovský úspěch ochrany přírody. Jedná se o skvělou ukázku, že šetrná lidská péče může mít pozitivní účinky na biodiverzitu. Držím palce - a hlavně hodně sil a energie, které budou potřeba.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
11.4.2024 17:37 Reaguje na SlovanOtec pocházel z Kopřivnice a tvrdil že poslední jasoni vymizeli z Kotouče už před druhou světovou válkou.
Odpovědět
Sl
Slovan
11.4.2024 19:47 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá čerpám odsud. Před tou druhou světovou to bude zcela určitě.
https://portal.nature.cz/w/druh-31619#/
Je tam mimochodem moc hezky popsáno, co potřebuje, jaké obývá biotopy apod.
Odpovědět
https://portal.nature.cz/w/druh-31619#/
Je tam mimochodem moc hezky popsáno, co potřebuje, jaké obývá biotopy apod.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
11.4.2024 20:18 Reaguje na SlovanJá jsem čerpal z informací svého otce, který už bohužel nežije. Mimochodem, měl jeden exemplář toho druhu doma v krabičce, ale rušníci zaúřadovali, takže zbyly jenom křídla. Když komunisti dědovi a babičce vykoupili statek, motýl skončil bůhvíkde.
Odpovědět
Pe
Petr
11.4.2024 16:45Tento druh motýla je ukázkou příliš velké specializace druhu na konkrétní podmínky a druhy, což vede k nulové adaptabilitě a vysoké citlivosti na jakékoliv, i jen nepatrné změny v podstatě čehokoliv v jeho biotopu. Jen těžko tedy můžeme jeho mizení a úbytek házet pouze na člověka. Obzvlášť když se to děje už víc než sto let. Spíš jde o souběh příčin, a já bych jako hlavní dal změny prostředí. Trochu mi to připomíná vymizení jiného živočicha, který měl možná podobný příběh, ale tím bych tu jen zbytečně vířil emoce.
Zajímalo by mě jaká asi tak mohla být populace tohoto motýla v době před přeměnou krajiny člověkem. Jeho podmínky jsou natolik specifické, že nemohl být příliš rozšířený. Suché a skalnaté stráně prostě nejsou všude. Člověk jich pak vytvořil mnohem víc a tím tomuhle motýlovi pomohl.
Odpovědět
Zajímalo by mě jaká asi tak mohla být populace tohoto motýla v době před přeměnou krajiny člověkem. Jeho podmínky jsou natolik specifické, že nemohl být příliš rozšířený. Suché a skalnaté stráně prostě nejsou všude. Člověk jich pak vytvořil mnohem víc a tím tomuhle motýlovi pomohl.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
11.4.2024 17:42 Reaguje na PetrPřed činností člověka byly stepi udržovány pastvou velkých divokých kopytníků a skalek s porostem rozchodníků (živná rostlina pro housenky) bylo taky celkem dost. Jenže pak přišel člověk, který začal přírodu planýrovat a lokality vhodné pro existenci toho motýla šmahem mizely.
Odpovědět
Pe
Petr
11.4.2024 17:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá si právě "dost" suchých skalek s rozchodníkem představit neumím. Kam by se poděly?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
11.4.2024 18:06 Reaguje na PetrKdysi se celkem dost stavělo z kamene a pokud byla v dosahu nějaká skalka, nevyplatilo se otevírat celý lom.
Odpovědět
Jakub Graňák
11.4.2024 19:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaCož by ovšem nebyl problém, pokud by selské lomy nezarostly stromy...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
11.4.2024 20:22 Reaguje na Jakub GraňákProto pan Petr Pavlík ve Štramberku vysazoval stovky rozchodníků, aby měly housenky na čem debužírovat.
Odpovědět
Pe
Petr
11.4.2024 19:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPořád se mi to nezdá. Z kamene se stavělo převážně v rovinách a nížinách. V horských oblastech byly chalupy spíš dřevěné. Takže mizení skalnatých strání takto asi ne.
Odpovědět
Pe
Petr
11.4.2024 20:12 Reaguje na PetrTen motýl mizel už v 19. století, tedy v době, kdy dozníval vliv malé doby ledové a začalo se oteplovat. Evidentně je to konzervativní puntičkář s autistickými sklony, a nelíbí se mu, když se cokoliv změní. Jenže už nic není jak bývalo, vše se změnilo a všelijak posunulo, lidové pranostiky na počasí ztratily význam... Hezký příklad je letošní jaro. Vše vykvetlo dřív, než jsou včely navyklé a připravené. Co když něco takového potkalo i jasoně?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.4.2024 20:36 Reaguje na PetrVůbec mu nevadí teplo. Žil v Podyjí i na Palavě, on ten Kotouč je spíš Palava. Problém je ve změnách hospodaření na pastevních plochách. A ty výrazné nastaly už v 18. století. Tedy počátek již na konci doby ledové vyhubením megafauny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.4.2024 21:01 Reaguje na Petrhttps://www.forumochranyprirody.cz/sites/default/files/ohrozeny_hmyz_nelesnich_stanovist.pdf
Výcuc:
Kdyby měl ochranu přírody symbolizovat nějaký motýl, nejžhavějším kandidátem by se stal jasoň červenooký (Parnassius apollo), klenot evropské přírody, který se ve většině areálu ocitl na hranici vyhubení. Vždy představoval tak trochu záhadu. Býval pokládán za příslušníka horské fauny, přestože kromě hor osídloval i velmi nízké polohy, třeba kaňon Dyje nebo Hády u Brna. Už během 19. století v celém svém areálu ustupoval. Izolovanost populací dala vzniknout nepřebernému bohatství lokálních forem, jež odedávna přitahovaly zájem sběratelů. Na ně se také mizení motýla nejčastěji svádělo. Protože jasoň je motýl nápadný a krásný, dočkal se ve většině evropských zemí jako jeden z prvních bezobratlých živočichů i zákonné ochrany. Ta se ale míjela účinkem: jádro problému totiž nepředstavovali sběratelé, ale nedostatečná péče o lokality. Jasoň obývá obnažené skalní stepi, sutě a droliny, kde se daří jeho živným rostlinám – rozchodníkům. Dnes v něm vidíme pozůstatek fauny (post)glaciálních stepí a připomínku dob, kdy evropská krajina ještě nestačila zarůst lesem. Jako takový mohl žít v nížinách i vysoko v horách, všude však potřeboval stanoviště s minimálním vegetačním pokryvem: vesměs strmé skalnaté svahy, kde opakované mýcení dřevin a pastva hospodářských zvířat bránily růstu lesa.
Vhodných míst začalo ubývat, jakmile prosperita související s nástupem průmyslové revoluce umožnila skoncovat s využíváním strmých, mizerně přístupných poloh. Dnes si už ani neuvědomujeme, kolik obnažených skalních svahů
v krajině kdysi bylo. Zdráháme se věřit starým kresbám, na nichž se nad Blanskem či Brnem tyčí bílé útesy Moravského krasu, nebo fotografiím dyjského kaňonu nad Znojmem, kde výhled nehyzdí jediný strom. Vedle spontánního zarůstání ubíjela jasoně i zalesňovací a okrašlovací mánie.....
Stojí za to si to celé přečíst.
Odpovědět
Výcuc:
Kdyby měl ochranu přírody symbolizovat nějaký motýl, nejžhavějším kandidátem by se stal jasoň červenooký (Parnassius apollo), klenot evropské přírody, který se ve většině areálu ocitl na hranici vyhubení. Vždy představoval tak trochu záhadu. Býval pokládán za příslušníka horské fauny, přestože kromě hor osídloval i velmi nízké polohy, třeba kaňon Dyje nebo Hády u Brna. Už během 19. století v celém svém areálu ustupoval. Izolovanost populací dala vzniknout nepřebernému bohatství lokálních forem, jež odedávna přitahovaly zájem sběratelů. Na ně se také mizení motýla nejčastěji svádělo. Protože jasoň je motýl nápadný a krásný, dočkal se ve většině evropských zemí jako jeden z prvních bezobratlých živočichů i zákonné ochrany. Ta se ale míjela účinkem: jádro problému totiž nepředstavovali sběratelé, ale nedostatečná péče o lokality. Jasoň obývá obnažené skalní stepi, sutě a droliny, kde se daří jeho živným rostlinám – rozchodníkům. Dnes v něm vidíme pozůstatek fauny (post)glaciálních stepí a připomínku dob, kdy evropská krajina ještě nestačila zarůst lesem. Jako takový mohl žít v nížinách i vysoko v horách, všude však potřeboval stanoviště s minimálním vegetačním pokryvem: vesměs strmé skalnaté svahy, kde opakované mýcení dřevin a pastva hospodářských zvířat bránily růstu lesa.
Vhodných míst začalo ubývat, jakmile prosperita související s nástupem průmyslové revoluce umožnila skoncovat s využíváním strmých, mizerně přístupných poloh. Dnes si už ani neuvědomujeme, kolik obnažených skalních svahů
v krajině kdysi bylo. Zdráháme se věřit starým kresbám, na nichž se nad Blanskem či Brnem tyčí bílé útesy Moravského krasu, nebo fotografiím dyjského kaňonu nad Znojmem, kde výhled nehyzdí jediný strom. Vedle spontánního zarůstání ubíjela jasoně i zalesňovací a okrašlovací mánie.....
Stojí za to si to celé přečíst.
Pe
Petr
11.4.2024 21:15 Reaguje na Slavomil VinklerJá v tom čtu pouze to, že se rozšířil díky lidské činnosti. A ta když skončila, zase z těch nepůvodních lokalit postupně vymizel.
Taky dám něco:
https://parnassius-apollo.life/cs/jak-jason-cervenooky-a-dalsi-motyli-reaguji-na-zmenu-klimatu
Odpovědět
Taky dám něco:
https://parnassius-apollo.life/cs/jak-jason-cervenooky-a-dalsi-motyli-reaguji-na-zmenu-klimatu
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 06:37 Reaguje na PetrČtete opět (schválně??) špatně.
Píší že: Rozšířen byl ve skalnatých stepích třetihor a čtvrtohor, udržovanýcgh pastvou megafauny. No a po jejím vyhubení tuto činnost suploval člověk pastvou dobytka a intenzivní těžbou dřeva. Až v modernizaci průmyslové revoluce se začaly opouštět extenzivní postupy v hopspodářství, začaly se zalesňovat uměle i přirozeně dříve holé skaliny a tím mu ubylo biotopů.
Odpovědět
Píší že: Rozšířen byl ve skalnatých stepích třetihor a čtvrtohor, udržovanýcgh pastvou megafauny. No a po jejím vyhubení tuto činnost suploval člověk pastvou dobytka a intenzivní těžbou dřeva. Až v modernizaci průmyslové revoluce se začaly opouštět extenzivní postupy v hopspodářství, začaly se zalesňovat uměle i přirozeně dříve holé skaliny a tím mu ubylo biotopů.
Pe
Petr
12.4.2024 09:24 Reaguje na Slavomil VinklerJenže vtip je v tom, kolik takových přirozených skalnatých stepí s rozchodníkem bylo? A jaká megafauna skalnaté stráně spásala? Vy si to opět představujete jako běžný biotop na každém svahu se stády... nevím čeho. Ale to přece není možné. Navíc po době ledové se změnilo klima a dřívější stepní krajina se přirozeně měnila na lesní, tedy přirozený úbytek vhodných lokalit, i těch vašich stád. Sám píšete, že člověk toto suploval intenzivní těžbou dřeva. Tím to i potvrzujete - protože intenzivně těžit dřevo jde jedině v lese.
Přirozených stanovišť prostě bylo velice pomálu. Člověk jich pak hodně přidal, a motýl to radostně využil. Lidská činnost skončila, a co vypadá jako tregédie, je v podstatě jen návratem k původnímu stavu. A ke všemu se mění klima, které vůbec neodpovídá tomu původnímu, které motýlovi maximálně vyhovovalo. Přílišná specializace má prostě výhody i nevýhody. Výhoda je v nízké konkurenci jiných druhů. Ale vyžaduje stabilitu. Pokud se něco změní, z výhody se stává past.
Odpovědět
Přirozených stanovišť prostě bylo velice pomálu. Člověk jich pak hodně přidal, a motýl to radostně využil. Lidská činnost skončila, a co vypadá jako tregédie, je v podstatě jen návratem k původnímu stavu. A ke všemu se mění klima, které vůbec neodpovídá tomu původnímu, které motýlovi maximálně vyhovovalo. Přílišná specializace má prostě výhody i nevýhody. Výhoda je v nízké konkurenci jiných druhů. Ale vyžaduje stabilitu. Pokud se něco změní, z výhody se stává past.
Pe
Petr
12.4.2024 10:10 Reaguje na Slavomil VinklerVšimněte si kde je dnes tanto motýl rozšířený - v Asii, tedy v místech, kde jsou rozsáhlé stepní oblasti, tedy oblasti, kde je klimaxovým společenstvem step. Ne les. To je jeho přirozené prostředí. A jde to i bez vaší megafauny. V Evropě se to změnilo, tady je dnes klimaxovým společenstvem les, takže tady tento motýl ty svoje jedinečné podmínky už nemá - což dokazuje i článek, kde se uvádí úbytek až o 90 %, a to i v Alpách. Nejen že už tu není jeho step, ale mění se i klimatické podmínky, takže ta nutná spolupráce motýla s rostlinami a prostředím se stále víc rozchází a neschází. Už to tu pro něj prostě není. Stejně jako to tu není pro mnoho jiných druhů, které tu kdysi dávno žily a dařilo se jim tu. A opačný jev, na kterém jdou hezky demonstrovat změny prostředí a s tím související posun druhů, je třeba kudlanka. Ani pro ni tu nebylo moc přívětivé prostředí, a tak se tu vyskytovala jen velmi vzácně na pár místech. To se ale viditelně mění, a kudlanka se začíná objevovat i tam, kde ji dřív nikdo neznal. Můžou za to lidi? Ne, je to prostředím (i když nepřímo způsobené lidmi).
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.4.2024 16:32 Reaguje na PetrI na těch stepích v Ázii žijí kopytníci. Třeba sajgy. I ony se starají o údržbu těch stepí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 06:55 Reaguje na PetrCo se týče oteplování, je mu to jedno. Spíše naopak se mu líbí slunečno. Žil v celé Evropě od jižního Španělska přes Palavu až třeba pod vrcholy Tater či Alp.
Odpovědět
Pe
Petr
12.4.2024 10:18 Reaguje na Slavomil VinklerNení slunečno jako slunečno. Letošní jaro je slunečné. A rostliny díky tomu vykvetly o měsíc dřív, než je pro hmyz normální. A hned jsou problémy. Kdyby se toto stalo postupně normálem, budeme svědky velkých změn. Jak v úrodnosti některých rostlin, tak ve výskytu hmyzu. Některé druhy hmyzu by tak postupně přicházely o potravu i příležitost k rozmnožování a ubývaly, a s nimi i některé rostliny, odkázané na opylování tímto hmyzem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 12:48 Reaguje na PetrO čem pindáte? Téma je jasoň a tomu je oteplování šuma fuk, jak prokázal celé třeti a čtvrtohory. On potřebuje vhodný biotop, suché skalky s živnými rostlinami hustě promíchané sa loukami s nektarodárnými květy.
Odpovědět
Pe
Petr
12.4.2024 12:58 Reaguje na Slavomil VinklerNepochopil jste to. Biotop nestačí a momentální teplota taky ne. Vše musí být dokonale sladěné a načasované. Ostatně, proto jsem vám dal svůj odkaz. Přečtěte si to.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 07:20 Reaguje na PetrA podobně ubývá i jasoň dymnivkový. Mizí mu řídké pastevní či pařezové lesy s dymnivkou a v blízkosti květnaté louky udržované mozaikovým kosením či pastvou.
Odpovědět
Pe
Petr
12.4.2024 09:29 Reaguje na Slavomil VinklerNo jasně že ubývá. Vrací se to do původního stavu. Kolik je v přírodě přirozených pařezových lesů a luk ss mozaikovým kosením? No žádná. Opět jde o příklad specializace druhu na extrémně vzácné podmínky. Takový druh prostě zcela logicky nemůže být rozšířený všude.
Je to přesně jako s vlaštovkami. Lidská činnost jim umožnila extrémně se přemnožit a rozšířit. Kolik je v přírodě příležitostí k hníždění pro vlaštovky? No minimum. V původním prostředí je tedy vlaštovka velice vzácná.
Odpovědět
Je to přesně jako s vlaštovkami. Lidská činnost jim umožnila extrémně se přemnožit a rozšířit. Kolik je v přírodě příležitostí k hníždění pro vlaštovky? No minimum. V původním prostředí je tedy vlaštovka velice vzácná.
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 12:42 Reaguje na PetrProč extrémě vzácné? Celé třetihory a čtvrtohory to bylo úplně všude. Až průmyslová revoluce to zatrhla. No a když je lidí 10 miliard, tak přežije co?
Nějak obracíte z extrému zelené ochrany do extrému po nás potopa.
Odpovědět
Nějak obracíte z extrému zelené ochrany do extrému po nás potopa.
Pe
Petr
12.4.2024 13:07 Reaguje na Slavomil VinklerKdyby to bylo všude, jak říkáte, nebyl by u nás klimaxovým stádiem les. Vše se vyvíjí a mění. Co bylo v jednom období, v dalším už být nemusí. Nedávno jsem tu uvedl, že 80 % současných druhů je lesních. To ukazuje jak se vyvíjela příroda v posledním období - od stepních společenství směrem k lesním. Některým druhům to vyhovuje víc, jiným méně, a některým to vezme jejich životní prostředí a ty druhy postupně mizí. Tak to prostě je. Vy jste se zhlédl v jednom typu krajny a nic jiného pro vás nepřichází v úvahu.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.4.2024 20:55Chvályhodná činnost, je třeba to (opakovaně) zkoušet, byť přežitelnost bude asi nevysoká. Ono je snadné napsat "vyhynul", ale s tím by se pravověrný ochranář neměl smířit. Úspěch je už to, že se množí v chovu. Těch domovů by mohlo být více (menších), než 1-2, aby šlo výsledky porovnávat. Možná i některý ohradit či zasíťovat, neb příčiny vymizení mohou být někdy nepředpokládatelné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 07:21 Reaguje na Karel ZvářalNo on potřebuje poměrně široké a velké plochy.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.4.2024 07:40 Reaguje na Slavomil VinklerČo také si predstavujete pod pojmom "široké a velké"? 30 ha? 100 ha? Odhaduji, že na plochách 20-30x30 m s dostatkem živných rostlin se těch housenic vejde poměrně dost. Na těch strmých skalách/zarůstajících lomech to byla mikrostanoviště, ale byla jich "sousta".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 09:29 Reaguje na Karel ZvářalNo já odhaduji tak desítky až stovky hektarů kde se střídají mikrostanoviště skalka - s kvetoucí loukou. No jako kluk jsem to ještě viděl, živé !!! jasoně na kopci Malino Brdo, asi Haliny.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.4.2024 10:04 Reaguje na Slavomil VinklerTo myslíte, že ten "domácí" chov má desítky ha? Osobně vidím budoucnost např. v soukromých chovech, kdy majitel nevysadí "moderní" sterilní kultivary a la tujaland, ale právě živné rostliny pro motýly. Pro chov bělásků zelných také nepotřebujete desítky ha:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 12:38 Reaguje na Karel ZvářalJá mluvím o volném vypuštění na lokalitu, (volném chovu). To skutečně vyžaduje velkou pastvinu se skalisky mnoho hektarů.
No je zajímavé, že bělásci zmizeli před mnoha lety taky. Před třemi lety se najednou objěvili na zelenině na mé zahradě, ale další rok už nic.
Odpovědět
No je zajímavé, že bělásci zmizeli před mnoha lety taky. Před třemi lety se najednou objěvili na zelenině na mé zahradě, ale další rok už nic.
BM
Břetislav Machaček
12.4.2024 16:59 Reaguje na Slavomil VinklerPamatujete dobu, kdy se krajina bělásky
přímo hemžila? Já ano a víte proč tomu
tak bylo? Co zahrada, to několik hlávek
zelí a dnes? Pár velkopěstitelů zelí v
republice, kteří to ještě stříkají proti
škůdcům. Místně někdo zkusí pěstovat BIO
zelí a bělásci se objeví, ale je to s
nimi jako s jinými potravními specialisty. Nemají potravu a tak se
nemnoží. Jednou jsem tu psal o okolí
vodního toku plného kopřiv ožraných
housenkami babočky kopřivové a druhý
den to bylo posečeno a uklizeno i s
housenkami. Stačilo s kosením počkat
pár dnů a byly tam stovky baboček.
Takže pokud nebudou mít motýli a
jejich housenky potravu, tak tu prostě
nebudou i kdybychom se potentovali.
Já zelí sadím každý rok a víte že i
pár hlávek pro bělásky? U zbytku je
setřepu do kbelíku a vysypu na rostliny
určené k jejich konzumaci. Co tak to
dělat i ochranáři a nebrečet, že tu
není to, či ono? V mém okolí jsou a
v době veder, kdy je absence nektaru
v květech, tak mám i krmítko pro ty
motýly a jiný hmyz. Stačí namíchat
vodu s cukrem, či medem a nebo tam
ještě přidat plátky jablek a jiného
ovoce. Budete překvapen, kolik druhů
hmyzu ve svém okolí máte, ale byl
rozptýlen okolo a tu je koncentrován
na jedno místo. Pomůžete jim přečkat
krizi horkých dnů, kde bez vody není
ani nektar v květech.
Odpovědět
přímo hemžila? Já ano a víte proč tomu
tak bylo? Co zahrada, to několik hlávek
zelí a dnes? Pár velkopěstitelů zelí v
republice, kteří to ještě stříkají proti
škůdcům. Místně někdo zkusí pěstovat BIO
zelí a bělásci se objeví, ale je to s
nimi jako s jinými potravními specialisty. Nemají potravu a tak se
nemnoží. Jednou jsem tu psal o okolí
vodního toku plného kopřiv ožraných
housenkami babočky kopřivové a druhý
den to bylo posečeno a uklizeno i s
housenkami. Stačilo s kosením počkat
pár dnů a byly tam stovky baboček.
Takže pokud nebudou mít motýli a
jejich housenky potravu, tak tu prostě
nebudou i kdybychom se potentovali.
Já zelí sadím každý rok a víte že i
pár hlávek pro bělásky? U zbytku je
setřepu do kbelíku a vysypu na rostliny
určené k jejich konzumaci. Co tak to
dělat i ochranáři a nebrečet, že tu
není to, či ono? V mém okolí jsou a
v době veder, kdy je absence nektaru
v květech, tak mám i krmítko pro ty
motýly a jiný hmyz. Stačí namíchat
vodu s cukrem, či medem a nebo tam
ještě přidat plátky jablek a jiného
ovoce. Budete překvapen, kolik druhů
hmyzu ve svém okolí máte, ale byl
rozptýlen okolo a tu je koncentrován
na jedno místo. Pomůžete jim přečkat
krizi horkých dnů, kde bez vody není
ani nektar v květech.
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2024 17:35 Reaguje na Břetislav MachačekNo já sadím pár zelí každoročně, no a bělásci se ojevili jen jednou za 30 let.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.4.2024 11:17 Reaguje na Slavomil VinklerPro motýly může být kritický jen
jeden rok v řadě, kdy se nezdaří jejich množení a je dokonáno. Rozhoduje vzdálenost populace,
která to přežila a za jak dlouho
k vám zase doletí. Pokud se ale cestou nenamnoží a nenakrmí, tak
to může trvat i těch třicet let.
Ruku na srdce a zkuste pozorovat okolí, kde se mají možnost krmit a množit. Jak píše pan Zvářal,
ta je krajina stále více a více
sterilní a o tom to je. Víte, já jsem nakonec rád za zdevastované okolí na Ostravsku proto, neboť
je naopak pestré a nikoliv jako "zahrádka". Na rumištích a haldách je všechno možné a často
se nestačím divit, co stačí
některým druhům k přežiti. Mi
třeba letos nakladly dvě ropuchy
vajíčka do kubíkové nádržky a pulci se zdárně vyvíjejí. Nádržku už "očistili" od řas a
tak jim pojedu dnes nějaké
"ulovit" a dodat. Lovím pro ně
i perločky a jiný vodní hmyz.
Samice osídlila krtčí díru pár metrů od nádržky a nemá potřebu opustit jednou ročně sečenou zahradu s nenáviděnými smrky
a jinými stromy. V jejich stínu netrpí horkem a nádržka je zdrojem vody pro ptáky, ježky
a dokonce veverky. Takže ono
i v malém lze přispět k tomu,
abychom přírodě pomohli a ne
se pouze upínat k NP a CHKO.
Kdyby v každé druhé zahradě
byly takové oázy pro život
hmyzu a jiných tvorů, tak tu
ten pláč o vymírání druhů
nebude.
Odpovědět
jeden rok v řadě, kdy se nezdaří jejich množení a je dokonáno. Rozhoduje vzdálenost populace,
která to přežila a za jak dlouho
k vám zase doletí. Pokud se ale cestou nenamnoží a nenakrmí, tak
to může trvat i těch třicet let.
Ruku na srdce a zkuste pozorovat okolí, kde se mají možnost krmit a množit. Jak píše pan Zvářal,
ta je krajina stále více a více
sterilní a o tom to je. Víte, já jsem nakonec rád za zdevastované okolí na Ostravsku proto, neboť
je naopak pestré a nikoliv jako "zahrádka". Na rumištích a haldách je všechno možné a často
se nestačím divit, co stačí
některým druhům k přežiti. Mi
třeba letos nakladly dvě ropuchy
vajíčka do kubíkové nádržky a pulci se zdárně vyvíjejí. Nádržku už "očistili" od řas a
tak jim pojedu dnes nějaké
"ulovit" a dodat. Lovím pro ně
i perločky a jiný vodní hmyz.
Samice osídlila krtčí díru pár metrů od nádržky a nemá potřebu opustit jednou ročně sečenou zahradu s nenáviděnými smrky
a jinými stromy. V jejich stínu netrpí horkem a nádržka je zdrojem vody pro ptáky, ježky
a dokonce veverky. Takže ono
i v malém lze přispět k tomu,
abychom přírodě pomohli a ne
se pouze upínat k NP a CHKO.
Kdyby v každé druhé zahradě
byly takové oázy pro život
hmyzu a jiných tvorů, tak tu
ten pláč o vymírání druhů
nebude.
Karel Zvářal
12.4.2024 17:59 Reaguje na Břetislav MachačekTo je přesně to, na co opakovaně poukazuji. S koncem malochovů, zahrad a sadů v každém humně zmizela spousta druhů. Intenzivní sady jsou z polo-čtvrtkmenů, tj. bez dutin, navíc pravidelně chemicky ošetřované. To v minulosti nebylo, a právě proto bylo minimálně řádově více hmyzu. Na něj navázaná řada dalších druhů (ptáci, netopýři aj.).
Místo toho sterilní náhražky, tzv. okrasa, ale zkuste do toho rýpnout. Jako hejno vos...
Odpovědět
Místo toho sterilní náhražky, tzv. okrasa, ale zkuste do toho rýpnout. Jako hejno vos...
Jakub Graňák
13.4.2024 15:51 Reaguje na Karel ZvářalZa posledních 100 let vyhynulo na území ČR cca 10 druhů motýlů. Daleko závažnějším problémem je pokles početností jednotlivých populací. Chcete tvrdit, že způsob hospodaření na 3 % výměry ČR, protože tolik činí výměra zahrad, sadů, chmelnic..., stojí za propadem početností motýlích populací o desítky %? Netvrdím, že to nemá vliv, nicméně se domnívám, že nebude o mnoho větší, než výše zmíněný procentický podíl. Jaký vliv na velikost hmyzích populací pak má množství dutin v ovocných stromech, je mi záhadou... s radostí vyslechnu vaše vysvětlení... tak šup sem s ním:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
13.4.2024 16:22 Reaguje na Jakub GraňákV ptačích budkách nocují (hlavně v zimě) nejen ptáci (sýkory, brhlík, šoupálek, strakapoud, polňák), ale obývají je i netopýři, plši, myšice, blechy, škvoři, vosy, sršně, čmeláci - a pozor, nacházím zde i kukly motýlů (zavěšené pod stříškou), druhy nezjišťuji, ale i dospělé motýly, nejvíce 4 najednou. No a pokud jsou budky náhradou za dutiny, resp. dobře kontrolovatelné dutiny - narozdíl od přírodních, je zřejmé, že motýli/kukly využívají k přezimování dutiny stromů. Mrtvé nacházím na půdách, když vletí nevím kudy, ale snaží se marně protlačit přes střešní okénko či skončí zamotaný v pavučině.
Nepočítám procentuální úbytek zanedbaných/nesečených luk a různých ruderálů, kterých dříve bývalo mnohem více. Už jsem to psal vícekrát - břeh řeky se sékl jednou, někdy koncem srpna, přičemž dnes je to dvojí sečení, první v květnu-červnu. Tam jakýkoliv pokus motýla o vývoj končí nezdarem. Jako děcka jsme hrávali v topinamburách na schovku, dnes je všude nízká tráva, stromy (vrba, olše) pravidelně vyřezávané. To je ta "ekologie" ala "Brusel/Amerika", všechno vymleté, přehledné, sterilní. Není nad angličáky a záplavu cizokrajných dřevin (místo jedlých ovocnáčů), že (mlčící snobská většino)!
A to jsou viditelné změny, další je vliv pesticidů aj. těžko postižitelných vlivů (elmag záření). Takže sečteno podtrženo: máme sice vyšší životní standard, ale na úkor přírody. Máme v ní hezky uklizeno, ale prd k vidění. A odtud není návratu...
Odpovědět
Nepočítám procentuální úbytek zanedbaných/nesečených luk a různých ruderálů, kterých dříve bývalo mnohem více. Už jsem to psal vícekrát - břeh řeky se sékl jednou, někdy koncem srpna, přičemž dnes je to dvojí sečení, první v květnu-červnu. Tam jakýkoliv pokus motýla o vývoj končí nezdarem. Jako děcka jsme hrávali v topinamburách na schovku, dnes je všude nízká tráva, stromy (vrba, olše) pravidelně vyřezávané. To je ta "ekologie" ala "Brusel/Amerika", všechno vymleté, přehledné, sterilní. Není nad angličáky a záplavu cizokrajných dřevin (místo jedlých ovocnáčů), že (mlčící snobská většino)!
A to jsou viditelné změny, další je vliv pesticidů aj. těžko postižitelných vlivů (elmag záření). Takže sečteno podtrženo: máme sice vyšší životní standard, ale na úkor přírody. Máme v ní hezky uklizeno, ale prd k vidění. A odtud není návratu...
Jakub Graňák
13.4.2024 18:01 Reaguje na Karel ZvářalOk, argumentaci budka-dutina beru, nicméně je potřeba si uvědomit, že valná většina vámi zmíněných (kromě imag motýlů - jejichž % přežití zimy je mizivé - samozřejmě v závislosti na průběhu zimy) přizimuje v půdě, na kůře stromů, pod kůrou sucharů, pod kameny apod...
Co se týče "zanedbaných" ploch a ruderálů - tady není na vině EU/USA, nýbrž "kulturní kontext" Německa - od nich pochází tento esprit uklizenosti. Daleko zásadnější, především co se výměry použitelného lebensraumu týče, jsou však důsledky kolektivizace a intenzifikace zemědělství a lesnictví, protože likvidací remízů, polních cest, mezí, mokřadů, extenzivních sadů, výmladkových lesů a světlých lesů došlo ke zničení specifických diverzifikovaných habitatů na výměrě blížící se milionu ha... to je to gró. Samozřejmě ruderály nejsou zanedbatelné (obzvláště jsou-li obsazené kopřivami, svízelem apod - ty totiž poskytují žír desítkám druhů hmyzu), stejně tak škarpy podél cest, ale vím přesně, kdo by začal jako první vynášet kartu "bezpečnosti" kolem neposečených příkop. Na druhou stranu je stejně závažný problém zarůstání xerotermních stanovišť vlivem rozpadu tradičního extenzivního pastevního způsobu hospodaření. Nebo např. tisíce ha luk sečených najednou... to jsou ty zásadní věci, ty totiž vzhledem k výměře mají největší vliv na početnost a hlavně vysvětlují, proč po útlumu používání těch nejhorších jedů nedošlo ke zlepšení situace, nýbrž k prohlubování problému. Bez snížení míry exploatace krajiny a změny způsobu hospodaření alespoň na části výměry to prostě nepůjde.
Odpovědět
Co se týče "zanedbaných" ploch a ruderálů - tady není na vině EU/USA, nýbrž "kulturní kontext" Německa - od nich pochází tento esprit uklizenosti. Daleko zásadnější, především co se výměry použitelného lebensraumu týče, jsou však důsledky kolektivizace a intenzifikace zemědělství a lesnictví, protože likvidací remízů, polních cest, mezí, mokřadů, extenzivních sadů, výmladkových lesů a světlých lesů došlo ke zničení specifických diverzifikovaných habitatů na výměrě blížící se milionu ha... to je to gró. Samozřejmě ruderály nejsou zanedbatelné (obzvláště jsou-li obsazené kopřivami, svízelem apod - ty totiž poskytují žír desítkám druhů hmyzu), stejně tak škarpy podél cest, ale vím přesně, kdo by začal jako první vynášet kartu "bezpečnosti" kolem neposečených příkop. Na druhou stranu je stejně závažný problém zarůstání xerotermních stanovišť vlivem rozpadu tradičního extenzivního pastevního způsobu hospodaření. Nebo např. tisíce ha luk sečených najednou... to jsou ty zásadní věci, ty totiž vzhledem k výměře mají největší vliv na početnost a hlavně vysvětlují, proč po útlumu používání těch nejhorších jedů nedošlo ke zlepšení situace, nýbrž k prohlubování problému. Bez snížení míry exploatace krajiny a změny způsobu hospodaření alespoň na části výměry to prostě nepůjde.
Karel Zvářal
13.4.2024 18:36 Reaguje na Jakub GraňákNějak Machačkovatíte, učíte orla létat, napsal jste jinými slovy, co zde melduji leta. Viz. článek o agrolesnictví, který jste suverenně odignoroval. V rámci agrolesnictví by byl i systém lučních mezi/pásů, aby ta krajina byla co nejpestřejší. Jenže v unii jede buďto pole, louka nebo les - nic mezi tím, už jsem o tom psal také. Aby nebyl sankcionován srážkou na dotaci, musel kámoš vysekat na pastvě všechny keře (kontrola satelitem). Takoví jsme kadeti, plná huba ekologie, ale skutek utek.
"Nejhorší jedy" zmizely výměnou za chytré jedy (feromonové), které nedovolí proměnu v imago. Ani sami tvůrci nedohlédnou, kam až dosáhne takový toxický ocas/"rezidua" postřiků. Takže tak asi.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-agrolesnictvi-ma-budoucnost
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/z-prirody-mizi-motyli-ochrana-ohrozenych-druhu.A170818_100854_domaci_mav
Odpovědět
"Nejhorší jedy" zmizely výměnou za chytré jedy (feromonové), které nedovolí proměnu v imago. Ani sami tvůrci nedohlédnou, kam až dosáhne takový toxický ocas/"rezidua" postřiků. Takže tak asi.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-agrolesnictvi-ma-budoucnost
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/z-prirody-mizi-motyli-ochrana-ohrozenych-druhu.A170818_100854_domaci_mav
Jakub Graňák
13.4.2024 20:00 Reaguje na Karel ZvářalPodívejte se, já narozdíl od vás chodím do práce a většinu volného času trávím venku, takže skutečně nemám čas sedět tu u každého článku - tudíž je zjevné, že mi spousta obsahu unikne. Orla učíte létat spíš vy, protože pokud jste si nevšiml, tak já tu to samé melduju stejně tak dlouho jak vy. I o agrolesnictví jsem tu psal mnohokrát, abych si od toho imbecila vyslechl jakej jsem blb a nedouk, kde jste tehdy byl? Statečně odigonoroval, že?... Jestli nemachačkovatíte spíš vy? Dokladů o tom jak se tu za něho stavíte, i když víte jaké krátkozraké nekoncepční a bezohledné pitschoviny tu plácá, je na tomhle fóru víc než dost, obzvlášť pokud dojde na jeho konfrontaci se mnou.
Např ve Francii berou na agrolesnictví dotace úplně normálně, tenhle větříček totiž nefouká z EU, nýbrž z našeho Mze, to je ta pověstná žabka na prameni. Zásadní podíl na tom, jak tuzemská zemědělská politika vypadá mají především lobby typu Agrární komory. Věřte nevěřte vím o tom víc než dost.
Feromonové, pesticidy mají jedno velmi podstané specifikum: působí téměř bezvýhradně na cílový organismus, to je obrovský rozdíl oproti "širokospektrálním" pesticidům typu DDT a spol., které zhubily (a stále hubí) všechno, s čím přišly do kontaktu.
Dávám k úvaze jeden podnět. Jak tvrdíte chodíte hodně po venku: všiml jste si, jak v průběhu dekád ubývá v krajině druhové pestrosti dvouděložných rostlin? Čím myslíte, že to je? Že by úletem po desetiletí užívaným glyfosátem, který jste tu onehdá bral na milost? Jaký myslíte, že má takový úbytek druhové pestrosti dvouděložných vliv na druhové spektrum hmyzu v takovém prostředí?
Odpovědět
Např ve Francii berou na agrolesnictví dotace úplně normálně, tenhle větříček totiž nefouká z EU, nýbrž z našeho Mze, to je ta pověstná žabka na prameni. Zásadní podíl na tom, jak tuzemská zemědělská politika vypadá mají především lobby typu Agrární komory. Věřte nevěřte vím o tom víc než dost.
Feromonové, pesticidy mají jedno velmi podstané specifikum: působí téměř bezvýhradně na cílový organismus, to je obrovský rozdíl oproti "širokospektrálním" pesticidům typu DDT a spol., které zhubily (a stále hubí) všechno, s čím přišly do kontaktu.
Dávám k úvaze jeden podnět. Jak tvrdíte chodíte hodně po venku: všiml jste si, jak v průběhu dekád ubývá v krajině druhové pestrosti dvouděložných rostlin? Čím myslíte, že to je? Že by úletem po desetiletí užívaným glyfosátem, který jste tu onehdá bral na milost? Jaký myslíte, že má takový úbytek druhové pestrosti dvouděložných vliv na druhové spektrum hmyzu v takovém prostředí?
Jakub Graňák
13.4.2024 20:09 Reaguje na Jakub GraňákPS: feromony nepůsobí na vývojová stadia, to si pletete s juvenoidy. Feromony jsou používány jako atraktanty na imaga, buď k matení aby nedošlo k nalezení opačného pohlaví, nebo k nalákání na principu atract and kill
Odpovědět
Jakub Graňák
13.4.2024 20:13 Reaguje na Jakub GraňákPps: pokud máte o problematiku zájem, sáhněte do kapsy a kupte:
Jan Žďárek - Ohroženi hmyzem?, vydavatelství Academia
Odpovědět
Jan Žďárek - Ohroženi hmyzem?, vydavatelství Academia
Karel Zvářal
13.4.2024 20:52 Reaguje na Jakub GraňákDovedete být nesmírně únavný až protivný, na podstatné věci nereagujete, ale na překlepu (feromon= hormon) se "vyřádíte". Debaty s vámi jsou (podobně jako u jiných dvou pánů) poměřováním ega, nic jiného.
Vzhledem k uvedenému zopakuji, že není podstatné množství použitých pesticidů (a že jich nových je!, jako u synt. drog), ale jejich účinnost. A na závěr starý židovský vtip, kdy otec na smrtelném loži praví: synu prozradím ti tajemství - všechno je jinak.
Je dávno po kolektivizaci - a kam jsme dospěli??? MŽP tehdy nebylo, ale hmyzu plno...
Odpovědět
Vzhledem k uvedenému zopakuji, že není podstatné množství použitých pesticidů (a že jich nových je!, jako u synt. drog), ale jejich účinnost. A na závěr starý židovský vtip, kdy otec na smrtelném loži praví: synu prozradím ti tajemství - všechno je jinak.
Je dávno po kolektivizaci - a kam jsme dospěli??? MŽP tehdy nebylo, ale hmyzu plno...
Jakub Graňák
14.4.2024 08:05 Reaguje na Karel ZvářalSpíš než o překlep (poněvadž překlep je záměna písmene, nikoli čtyřech písmen ze sedmi v jednom slově - "hodinky vs holínky"), šlo evidentně o neznalost, vaše reakce mluví sama za sebe... na kterou dle vás podstatnou věc jsem nezareagoval? Buďte konkrétní.
Je obrovský rozdíl mezi technikou, kdy pomocí feromonového odparníku zmatete samce obaleče jablečného tak, aby nenašel samičku, od techniky vystříkat sad přípravkem typu Karate. V prvním případě se v podstatě ani nejedná o pesticid. Zatímco první příklad je výstupem aplikované entomologie, druhý je výstupem aplikované chemie. Asi by na světě bylo málo lidí, kteří by po kompletním zákazu užívání pesticidů byli šťastnější, než já... jenže se uračte vnímat realitu - tak jako bylo radikální zavádění pesticidů, tak i úplný zákaz jejich používání je stejně radikální zkrátka proto, že není náhrada. O tom, co si myslím o radikálních řešeních, jsem tu s vámi už diskutoval a nebudu se opakovat.
Je dávno po kolektivizaci - a jak se od té doby změnil způsob nakládání s krajinou? Nijak... tudíž, důsledky stále přetrvávají. Řečí o tom, jak bylo hmyzu plno, už mi lezou krkem... od počátku zelené revoluce četnost hmyzu soustavně klesá - nejste schopen ten pokles postihnout, protože výchozí stav jste zažil maximálně jako krpan tahající kačera.
Odpovědět
Je obrovský rozdíl mezi technikou, kdy pomocí feromonového odparníku zmatete samce obaleče jablečného tak, aby nenašel samičku, od techniky vystříkat sad přípravkem typu Karate. V prvním případě se v podstatě ani nejedná o pesticid. Zatímco první příklad je výstupem aplikované entomologie, druhý je výstupem aplikované chemie. Asi by na světě bylo málo lidí, kteří by po kompletním zákazu užívání pesticidů byli šťastnější, než já... jenže se uračte vnímat realitu - tak jako bylo radikální zavádění pesticidů, tak i úplný zákaz jejich používání je stejně radikální zkrátka proto, že není náhrada. O tom, co si myslím o radikálních řešeních, jsem tu s vámi už diskutoval a nebudu se opakovat.
Je dávno po kolektivizaci - a jak se od té doby změnil způsob nakládání s krajinou? Nijak... tudíž, důsledky stále přetrvávají. Řečí o tom, jak bylo hmyzu plno, už mi lezou krkem... od počátku zelené revoluce četnost hmyzu soustavně klesá - nejste schopen ten pokles postihnout, protože výchozí stav jste zažil maximálně jako krpan tahající kačera.
BM
Břetislav Machaček
12.4.2024 09:33Hlavní podmínkou je dostatek potravy pro všechna vývojová stádia motýlů
a taky podmínky pro přezimování. Pokud jim to bude vyhovovat, tak základ
je položen a pak už bude záležet na množství predátorů housenek, kukel i
dospělců, aby nestačili populaci zdecimovat už na počátku. No a pak taky
na lidech, aby je svým přehnaným zájmem nerušili, či dokonce nelovili do
svých "tajných" sbírek. Posedlost některých sběratelů je neuvěřitelná a
uhlídat je na velké ploše je složité. Takže pokud ten pokus splní všechny
podmínky chovu, tak se může zdařit, ale pokud schází byť jen jedna, tak
se asi nezdaří.
Odpovědět
a taky podmínky pro přezimování. Pokud jim to bude vyhovovat, tak základ
je položen a pak už bude záležet na množství predátorů housenek, kukel i
dospělců, aby nestačili populaci zdecimovat už na počátku. No a pak taky
na lidech, aby je svým přehnaným zájmem nerušili, či dokonce nelovili do
svých "tajných" sbírek. Posedlost některých sběratelů je neuvěřitelná a
uhlídat je na velké ploše je složité. Takže pokud ten pokus splní všechny
podmínky chovu, tak se může zdařit, ale pokud schází byť jen jedna, tak
se asi nezdaří.
Karel Zvářal
14.4.2024 08:18 Reaguje na Břetislav MachačekNaprostý souhlas, ono teoreticky je to asi jasné každému, ale skrývá se za tím hodně práce. Proto přeji ochranářům hodně trpělivosti i štěstí, neb zatím mají nakročeno velmi dobře.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.4.2024 09:48 Reaguje na Karel ZvářalNesouvisí to sice s tématem článku, ale uvedu tady včerejší poznatek o predaci. Za slunečného dne se jdou vylíhlí pulci
ohřát na mělčiny a na rybníce s rybami a březňačkami kladlo
sice vajíčka cca 200 ropuch, ale pulců je poskrovnu. Za to
v mé mininádrži, kde nejsou predátoři a kde nakladl vejce
pouze jeden pár ropuch je co nakladené vejce to pulec. Už zkonzumovali veškeré řasy a nezbývá mi nic jiného, než jim dnes nějaké dodat a nalovit i perločky. No a kde? Přece na
tom rybníce, kde je jich dost, protože jejich konzumenty
sežrali predátoři jako sumečci američtí a březňačky. Je to
zářný příklad následků neřízené predace, která nedovolí,
aby se stavy ropuch vrátily na úroveň před desítkami let,
kdy na tom rybníku(bývalá pískovna) březňačky nebyly a ani
sumečci. Býval to rybářský revír omezující březňačky při
hnízdění jejich rušením a kdy rybáři vytvářeli tlak i na
škodlivé druhy ryb. Nyní se revír provozuje jako chyť
a pusť, pro monitoring obsádky a pro pozorování degradace
pískovny na budoucí bažinu. No a pro trénink rybolovu dětí z rybářského kroužku. Jedná se vlastně o bezzásah, mimo odlovu sumečků, ale který je nedostatečný, protože to děti nestačí
odchytat tak, jak by to činili ostatní rybáři chtějící se
zbavit této cizokrajné škodné, která likviduje i jikry a potěr ryb. Prostě zase jedna bezzásahová lokalita, která
postupně degraduje a ztrácí svůj někdejší význam cenného
místa ke množení obojživelníků a některých mizejících
druhů ryb( bývaly tam hořavky a s nimi škeble rybniční,
hrouzci, původní karasi, líni, oukleje, cejni atd.). Dnes
se obsádka smrskla na sumce, sumečky, štiky, kapry, karasy
stříbřité a perlíny. Výjimkou je kdysi hojný okoun a lín.
Je to názorný příklad lidské hlouposti a bezzásahového
hospodaření.
Odpovědět
ohřát na mělčiny a na rybníce s rybami a březňačkami kladlo
sice vajíčka cca 200 ropuch, ale pulců je poskrovnu. Za to
v mé mininádrži, kde nejsou predátoři a kde nakladl vejce
pouze jeden pár ropuch je co nakladené vejce to pulec. Už zkonzumovali veškeré řasy a nezbývá mi nic jiného, než jim dnes nějaké dodat a nalovit i perločky. No a kde? Přece na
tom rybníce, kde je jich dost, protože jejich konzumenty
sežrali predátoři jako sumečci američtí a březňačky. Je to
zářný příklad následků neřízené predace, která nedovolí,
aby se stavy ropuch vrátily na úroveň před desítkami let,
kdy na tom rybníku(bývalá pískovna) březňačky nebyly a ani
sumečci. Býval to rybářský revír omezující březňačky při
hnízdění jejich rušením a kdy rybáři vytvářeli tlak i na
škodlivé druhy ryb. Nyní se revír provozuje jako chyť
a pusť, pro monitoring obsádky a pro pozorování degradace
pískovny na budoucí bažinu. No a pro trénink rybolovu dětí z rybářského kroužku. Jedná se vlastně o bezzásah, mimo odlovu sumečků, ale který je nedostatečný, protože to děti nestačí
odchytat tak, jak by to činili ostatní rybáři chtějící se
zbavit této cizokrajné škodné, která likviduje i jikry a potěr ryb. Prostě zase jedna bezzásahová lokalita, která
postupně degraduje a ztrácí svůj někdejší význam cenného
místa ke množení obojživelníků a některých mizejících
druhů ryb( bývaly tam hořavky a s nimi škeble rybniční,
hrouzci, původní karasi, líni, oukleje, cejni atd.). Dnes
se obsádka smrskla na sumce, sumečky, štiky, kapry, karasy
stříbřité a perlíny. Výjimkou je kdysi hojný okoun a lín.
Je to názorný příklad lidské hlouposti a bezzásahového
hospodaření.
Karel Zvářal
14.4.2024 10:33 Reaguje na Břetislav MachačekJsem rád, že to vidíte podobně, neb ekologisté vše svádí na klimatickou změnu či změnu hospodaření. Že by do té "změny hospodaření" měli započítat i změnu hospodaření = (nesmyslnou) absolutní ochranu přemnožených predátorů, to je ani nenapadne. Protože predátor nemůže, že... šak to znáte.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-klimaticky-antropicky-a-predacni-tlak-na-populaci-zab
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-klimaticky-antropicky-a-predacni-tlak-na-populaci-zab
Jakub Graňák
14.4.2024 10:48 Reaguje na Karel ZvářalTo je dobře, že v souvislosti s úbytkem hmyzu zmiňujete nesmyslnou ochranu přemnožených predátorů, jistě budete všemi deseti za redukci stavů evidentně přemnoženého zpěvného ptactva
Odpovědět
Jakub Graňák
14.4.2024 10:51 Reaguje na Břetislav MachačekKdopak tam ty sumečky natahal? Kdopak je dotáhl už v 19 století do tuzemska? Ekologisti... že jo?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.4.2024 11:06 Reaguje na Jakub GraňákPřed padesáti roky jsem slovo ekolog neznal a přesto tu takoví lidé existovali. Co člověk, to jiný názor a od nadšení k činům není daleko i bez patřičného rozumu a zkušeností. Sumeček byl do Evropy dovezen jako velmi chutná ryba konzumující
takřka cokoliv, ale nikdo nedomyslel, že cokoliv
znamená i potěr a jikry ryb. Je to jako s vlky, kdy mají lovit zvěř a oni loví raději ovce. Nebo jako
s vydrami, kterým nejvíc chutnají pstruzi a lipani
a už méně jelci a jiné ryby. No a o volavkách už
ani nehovořím, že deset volavek na 100 ha rybníce
je něco jiného, než když zamrzne a ony plundrují
chovnou kapiláru s ročky pstruhů. Je zájmem ekologů i to plundrování pstruhů a lipanů jen proto, že se jim líbí volavky? U vlků už to vidím podobně jako
u medvědů na Slovensku. Málo, málo a nyní ouha, co s tím? Přiznat chybu a nebo zarputile tvrdit stále
totéž? U kormoránů se už ledy pohnuly, ale lov
přehodili jejich množitelé na myslivce a rybáře. Oni jsou přece ochránci a ti druzí jsou ti zlí.
Ochranáři pouze vše množí a pak od toho dají ruce pryč. To vysazení na té pískovně provedl ekolog amatér, který se do sumečků zamiloval v USA, kde
je rád lovil a konzumoval. Bohužel zde zakrňují
a jsou to pouze "jednohubky". Je už po smrti a později toho sám litoval. Nedošlo mu, co vše napáchají, ale horší je, že i odborníci z AOPK, kteří radí při bezzásahovém hospodaření na té
vodě, nekonají. Takže profesionálové nekonají v zájmu bezzásahu a výsledek je takový, jaký je.
Odpovědět
takřka cokoliv, ale nikdo nedomyslel, že cokoliv
znamená i potěr a jikry ryb. Je to jako s vlky, kdy mají lovit zvěř a oni loví raději ovce. Nebo jako
s vydrami, kterým nejvíc chutnají pstruzi a lipani
a už méně jelci a jiné ryby. No a o volavkách už
ani nehovořím, že deset volavek na 100 ha rybníce
je něco jiného, než když zamrzne a ony plundrují
chovnou kapiláru s ročky pstruhů. Je zájmem ekologů i to plundrování pstruhů a lipanů jen proto, že se jim líbí volavky? U vlků už to vidím podobně jako
u medvědů na Slovensku. Málo, málo a nyní ouha, co s tím? Přiznat chybu a nebo zarputile tvrdit stále
totéž? U kormoránů se už ledy pohnuly, ale lov
přehodili jejich množitelé na myslivce a rybáře. Oni jsou přece ochránci a ti druzí jsou ti zlí.
Ochranáři pouze vše množí a pak od toho dají ruce pryč. To vysazení na té pískovně provedl ekolog amatér, který se do sumečků zamiloval v USA, kde
je rád lovil a konzumoval. Bohužel zde zakrňují
a jsou to pouze "jednohubky". Je už po smrti a později toho sám litoval. Nedošlo mu, co vše napáchají, ale horší je, že i odborníci z AOPK, kteří radí při bezzásahovém hospodaření na té
vodě, nekonají. Takže profesionálové nekonají v zájmu bezzásahu a výsledek je takový, jaký je.
Jakub Graňák
15.4.2024 14:07 Reaguje na Břetislav MachačekVýsledek je takový, že si rybáři, myslivci a ekospolky nemají co vyčítat
Odpovědět
