https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedecky-problem-studentske-hnuti-spolecenska-zmena
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědecký problém + studentské hnutí = společenská změna? Video

24.4.2019 02:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Není vám jedno, že je ohrožená vaše budoucnost, když je vám 17 let,“ shrnuje sedmnáctiletý Petr Doubravský z hnutí Fridays For Future.
„Není vám jedno, že je ohrožená vaše budoucnost, když je vám 17 let,“ shrnuje sedmnáctiletý Petr Doubravský z hnutí Fridays For Future.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Vrabec / Fridays for Future
Klimatická změna byla dlouhé roky téma, o němž se informovalo poměrně obtížně. Sice má obrovský význam, ale lidi prostě obtěžovalo se jím zabývat. V posledním půlroce se tématu chopili studenti a zviditelnili ho bezprecedentním způsobem: stávkou za ochranu klimatu, do které se v České republice zapojily tisíce lidí a která vyvolala společenskou pozornost.

Ale popularizace složitého problému s sebou nese jednak zjednodušení, jednak spoustu nových otázek. Jak ukázala dubnová debata tří stávkujících studentů a tří českých vědců v Paralelní Polis, mezi studenty a vědci je obrovský rozdíl v perspektivě.
 
Studenti totiž svým přímočarým přístupem konfrontují vědecký pohled zaměřený na přesné popsání problému. Ze studentů je prostě cítit obava z toho, co mohou znamenat vědecké závěry a zprávy o klimatu.

„Není vám jedno, že je ohrožená vaše budoucnost, když je vám 17 let,“ popsal sedmnáctiletý Petr Doubravský princip, z něhož studentské hnutí Fridays For Future (Pátky pro budoucnost) vychází. A studenti jsou přesvědčení, že dochází k degradaci prostředí a že na to společnost dostatečně nereaguje.

Paleoekologovi Petru Pokornému ale vadí způsob, jakým jsou východiska problému v hnutí za ochranu klimatu popsaná. „Názor, že klimatická změna kauzálně souvisí s obsahem CO2 v atmosféře, se tady objevuje jako zjevená pravda,“ vyjádřil své výhrady Pokorný.

Přitom ale nezpochybňuje klimatickou změnu a nezpochybňuje ani skleníkový efekt. A jak sám říká, je fanouškem informovaného aktivismu, který u nás podle jeho slov dlouho chyběl. Relativizuje však příčinnou souvislost CO2 v atmosféře s oteplením planety.

„Myslíte si, že pokud zredukujeme emise na nulu, zvrátíme trend klimatické změny pozorovaný za posledních sto let?“ ptal se studentů Pokorný. „Dokážete vysvětlit skutečnost, že v minulosti planety byla období, kdy úroveň CO2 v atmosféře byla na předindustriální hladině, a přesto bylo globálně mnohem tepleji než dnes?“ pokračoval další otázkou.

Tahle úroveň debaty se ale během večera neujala. Lidé chtěli diskutovat hlavně o smysluplnosti konkrétních opatření, jako je jaderná energetika, uhelné elektrárny, (ne)jedení masa nebo osobní spotřeba. V debatě tedy převládla otázka: Co máme dělat, abychom věci dělali správně? A protože studenti vystupují z pozice těch, co kritizují současný stav, tak trochu se od nich očekává, že nabídnou řešení, jak klimatický rozvrat vyřešit.

Debatující studenti a vědci, zleva Petr Doubravský, Eva Matoušová, Marek Jankovský, Iva Zvěřinová, Petr Pokorný a Vladimír Wagner.
Debatující studenti a vědci, zleva Petr Doubravský, Eva Matoušová, Marek Jankovský, Iva Zvěřinová, Petr Pokorný a Vladimír Wagner.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Studenti ale mají poměrně jasno v tom, že oni nemají být těmi, kdo předloží řešení. Podle nich je to úloha politiků. Chtějí, aby závažnost změny klimatu politici uznali a podle toho ve společnosti nastavili smysluplná pravidla.

Studenti si uvědomují, že pro vytváření tlaku na politiky potřebují podporu široké veřejnosti – svých vrstevníků, rodičů, učitelů. „Apel na politiky bez podpory široké společnosti by k ničemu nevedl,“ míní student Gymnázia Arabská Marek Jankovský.

„Měli bychom zvažovat to, v čem jsou naši politici dobří. Řekl bych, že se umí skvěle přizpůsobovat tomu, co po nich chce společnost. A když bude požadovaná změna vycházet ze společnosti, tak bezradnost naší politické reprezentace nebude tak velká,“ soudí student.

Některým lidem na debatě ale vadil nátlakový způsob, jakým se studenti na politiky obrací. Působí, jako by na politiky chtěli přenést odpovědnost za problém, který způsobujeme my všichni svým životním stylem – létáním, jedením masa, nadměrnou spotřebou nepotřebných věcí. Snaha delegovat problém na politiky pak může působit jako alibismus.

Neměli bychom tedy raději každý začít u sebe a zpytovat svědomí, čím sami přispíváme k současné ekologické krizi?

Jak a na koho tedy vytvářet tlak?

Logiku Pokud vyžadujete ekologická řešení, nesmíte létat na dovolenou a nosit kožené boty kritizuje ve svých prohlášeních ke klimatické stávce britský novinář George Monbiot. Podle něj pouze hledáme chyby na nositeli nepříjemné zprávy, abychom nemuseli poslouchat její sdělení.

Tahle logika se objevila i na debatě. Publikum bylo zvědavé, jak zodpovědně studenti přistupují k vlastním spotřebitelských volbám. Šestnáctiletá švédská studentka Greta Thunbergová, která hnutí svými stávkami před švédským parlamentem inspirovala, je například známá tím, že nelétá, ale po celé Evropě cestuje vlakem.

Čeští studenti zmínili, že nejedí maso, někdo nakupuje část věcí v second handových obchodech, a každý si určuje hranici toho, co v rámci vlastní zodpovědnosti dělá. Společná jim je ale snaha bavit se o tom, co klimatická změna znamená, a co mohou udělat nejen oni sami, ale co se může zlepšit i u nich na školách: jak nastavit fungování školní jídelny, aby se méně plýtvalo jídlem, jak kompostovat nebo jak podpořit dojíždění do školy na kole. Pořádají debaty, snaží se o problému dozvědět více, setkávají se s politiky a debatují s vědci a veřejností. Jinými slovy jsou aktivní.

Studenti by rádi viděli konkrétní kroky české vlády vedoucí ke snižování emisí, například uzavření nejšpinavějších elektráren nebo zachování limitů těžby hnědého uhlí. Na snímku elektrárna Počerady.
Studenti by rádi viděli konkrétní kroky české vlády vedoucí ke snižování emisí, například uzavření nejšpinavějších elektráren nebo zachování limitů těžby hnědého uhlí. Na snímku elektrárna Počerady.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zuzana Pipla Havlínová / Foto Havlín

A chyběla jim možnost zapojit se do debaty o tom, jak se společnost staví k hrozbě klimatického rozvratu. Studentka Eva Matoušová ze Střední školy knižní kultury považuje za úspěch už společenskou debatu, kterou hnutí vzbudilo. Studenti Petr Doubravský a Marek Jankovský by rádi dosáhli víc: konkrétní politická opatření vyjadřující závazek snižování závislosti České republiky na uhlí, například uzavření nejšpinavějších elektráren jako jsou Počerady nebo zachování limitů těžby hnědého uhlí.

O energetice se mluvilo hodně. Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR zajímalo, jaké cesty ke snižování emisí by studenti preferovali. „Bez využití obnovitelných zdrojů, úspor, ale i jaderné energetiky to nepůjde. Jste ochotni jádro akceptovat?“ ptal se.

Studenti jsou vůči jaderné energetice obezřetní. Podle nich je potřeba zvažovat její rizika a hledat, zda lze zajistit energetickou bezpečnost jinak. To, že by to mělo být možné, ukázala Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí UK. Představila nízkofosilní scénář energetiky, který s kolegy vypracovali. „Už za současných technologií lze dosáhnout radikálního snížení emisí skleníkových plynů. Akorát se musí chtít. Je třeba představit politická opatření, která budou radikálnější než současná pozvolná,“ uvedla Zvěřinová.

Podle představeného modelu by se při přechodu na nízkofosilní energetiku vyšší náklady na elektřinu a teplo projevily až v roce 2050, a to ve výši 4 %. Navíc by je zřejmě vyvážily benefity ve snížených nákladech na zdravotnictví, například na léčení respiračních chorob.

Debata mezi vědci a studenty a publikem ukázala, že studenti téma klimatické změny opravdu oživili. Většina politiků se o něm sice více bavit nechce, jak ukázalo hlasování Poslanecké sněmovny o znovuzařazení změn klimatu na program jednání (hlasovalo se v úterý 16. 4.). Poslanci odmítli tento bod zařadit. Ale téma dále žije mimo Poslaneckou sněmovnu. Vedle hnutí Fridays For Future se ve světě prosazuje i hnutí Extinction Rebellion (Rebélie proti vyhynutí), které kromě klimatické změny upozorňuje i na problém vymírání druhů.

Na pozadí debaty o tom, co dělat v situaci, kdy si uvědomujeme, že „něco je špatně“, a návrhů, co s tím máme dělat, je možnost ztotožnit se s hnutím, která má velký potenciál oslovit společnost. A teprve informace, kterým lidé rozumí, jim nejsou jedno. A to je obrovský přínos středoškolského hnutí – snaha předat široké veřejnosti porozumění složitému problému.

Hledání spolupráce mezi vědci a studenty ale pravděpodobně teprve začíná. „Pro naše hnutí je důležité být v kontaktu s vědci a vzdělávat se. Nikdo z nás se logicky klimatu nevěnuje už 20 let. Nikomu z nás ani 20 let není. Víme, že ve znalostech máme určitě rezervy, ale jsme otevření spolupráci, diskuzi i vzdělávání se v celé problematice,“ uzavřela debatu v Paralelní Polis studentka Eva Matoušová.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

24.4.2019 02:30
První člen v té rovnici z nadpisu je irelevantní :-) Jednoduše platí, že studentské hnutí chce společenskou změnu, jako jsme ji chtěli kdysi my a před námi generace dalších studentů. Ovšem na jakých argumentech se to založí je vcelku jedno. Může to být (a bylo) náboženství, politické ideje nebo klimaalarmismus, cokoliv co se dá prohlásit za akutní tíživý problém.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2019 05:36
Je zde více okruhů problémů:

1. Nakolik je současný výkyv klimatu způsoben "uhlíkem" a nakolik se jedná o přírodní jev beze vztahu k CO2. Viz výše zmíněný Petr Pokorný.

2. Nakolik má vůbec cenu se CO2 zabývat, když EU přispívá k jeho produkci jen šesti procenty? Chtějí rozšířit EU na celý svět? Precedenty by tu byly: Napoleon, Hitler, Stalin ...
Hodlají bombardovat země, které se nepodřídí "uhlíkové diktatuře"? Hodlají nasadit jaderné zbraně? Aby pak ovšem nevyháněli ďábla Belzebubem...

3. Čeho se hodlají ze své spotřeby vzdát? Uvědomují si, že lidé mají nastaveny preference různě, a že věc, které se třeba oni vzdají bez problémů, může stát u jiných na hodnotovém řebříčku tak vysoko, že proti nim půjde se zbraní v ruce?

Za hlavní problém ovšem považuji fakt, že se celá problematika "lidmi způsobeného globálního oteplování" stala prakticky monopolem zločinců a gaunerů, od vědeckých hochštaplerů, kvůli nimž neznáme příčiny současného klimatického výkyvu (a ani nevíme, nakolik jsou presentované teploty reálné nebo zmanipulované), až po politické gaunery, u nichž je více-méně jisté, že tuto problematiku používají jako výtah k moci, nejlépe diktátorského charakteru, případně alespoň ke zničení jimi nenáviděné demokracie.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.4.2019 09:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, zopákněte si trochu fyziku...
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2019 17:34 Reaguje na Ladislav Metelka
A co si má "zopáknout" paleoklimatolog Pokorný?
Obávám se, že ten byl na tom fóru jediná kompetentní osoba ve vztahu ke klimatu. A já ho v podstatě jen cituji.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.4.2019 18:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, jak to děláte, že to všechno popletete? Petr Pokorný není žádný paleoklimatolog. Je to biolog a paleoekolog.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2019 17:50 Reaguje na Ladislav Metelka
A, mimochodem, i kdyby ta "fyzika" odpovídala za sto procent současného tepelného výkyvu, jsou v mém příspěvku ještě bod 2 a 3, které se s ní zcela míjejí a jsou podstatnější.
Odpovědět
JW

Josef Waters

24.4.2019 10:06
Záznam debaty jsem shlédl a myslím, že máte v článku chybu: "Studenti jsou vůči jaderné energetice obezřetní. Podle nich je potřeba zvažovat její rizika a hledat, zda lze zajistit energetickou bezpečnost jinak. To, že by to mělo být možné, ukázala Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí UK. Představila nízkofosilní scénář energetiky"
Ze vzájemné debaty mezi Ivou Zvěřinovou a Vl. Wagnerem vyplynulo, že nízkofosilní scénář počítá s jadernou energetikou v současném rozsahu a navíc i s fosilní plynovou energetikou místo uhelné. Nebylo to tam ale úplně jasné. Není někde k dispozici ten "scénář" k prostudování?

Jinak jsem získal dojem, že studenti, ač k tomu vyzývají politiky, bohužel sami vědcům moc nevěří a jen povrchně opakují známá klišé :o(
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.4.2019 10:25 Reaguje na Josef Waters
Bohužel. Zatím to je z jejich strany jen ideologie a s tou se nikam nedostanou. Ideologů je už v téhle diskusi moc a pokud budou jen opakovat hesla Zelených a Greenpeace, za chvíli po nich ani pes neštěkne...
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2019 17:39 Reaguje na Ladislav Metelka
Doufejme, že se tím ideologickým blábolením dostatečně zdiskreditují. Jsem také toho názoru, že se v řadě zemí toto téma promítne i do EUrovoleb, protože je možní volit jak pomatence a gaunery hlásající klimaalarmismus, tak i lidi rozumné.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

24.4.2019 19:16 Reaguje na Josef Waters
Příslušnou studii můžete nají zde: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_21_2016_Snizeni_emisi_sklenikovych_plynu.pdf
Je z ní vidět, že ve všech scénářích se využívá v elektroenergetice jádro. Kromě posledního, se u všech ostatních předpokládá výstavba nových jaderných bloků. U posledního se místo nových jaderného bloku plánují stavět plynové elektrárny. Ještě je potřeba poznamenat, že scénář označený jako SEK nemá moc společného s aktualizovanou státní energetickou koncepcí. V té se totiž neplánuje výstavba nových černouhelných bloků a rozšiřování využití černého uhlí v elektroenergetice.
Jinak je potřeba říci, že finanční porovnání je dost na vodě, protože závisí na tom, co za vstupní parametry (ceny surovin, investic, dopadů ...) vložíte.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

24.4.2019 11:51
Nikdy jsem nevěřil na teorii spiknutí, asi to budu muset přehodnotit.

Paní presidentka Slovenska se údajně vyprofilovala na odporu proti skládce, aby se stala presidentkou.
Tady nám vzniká nová generace nových politiků, kteří nám možná vyprodukují tunel proti kterému bude tunel solárních baronů nicotnost. No kdo za tím vším stojí????
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.4.2019 12:43 Reaguje na Vladimír Hošek
mám na to takovou svoji zmatečnou soukromou teorii. někdy v druhé polovině minulého století začalo být jasné, že celou populaci dokáže uživit asi 2% práceschopného obyvatelstva (za pomoci traktorů, kombajnů, napáječek atakdále), dalších dvacet procent práceschopného obyvatelstva dokáže všechny ostatní zabezpečit dostatkem všeho ostatního. pár procent obyvatelstva jsou nějak výjimeční, a ti mohou dělat vědu nebo umění. a co krucihiml s těmi ostatními?
lepší společenské sci-fi začalo tento problém řešit už dříve, a většinou si spisovatelé představovali, že budeme řešit nezaměstnanost tak, že budeme jako sjednocené mírumilovné lidstvo dobývat hvězdy, pěstovat vonou lásku a věnovat se umění, a krajinou budou znít tóny loutny a dětský smích. škarohlídové s báječným novým světem nebo mechanickým piánem nebo dokonce s 1984 byli naprosto v menšině. ovšem ti škarohlídové měli bohužel pravdu - vesmír dobývat naráží na fyzikální a ekonomické meze, a většina obyvatelstva báseň nenapíše a na loutnu nezadrnká, a když zahraje, tak je to brzo omrzí.
co tedy s tou armádou nezaměstnaných? zaměstnat. čtvrtina práceschopného obyvatelstva bude dělat něco smysluplného, a zbytek zaměstnáme tak, že polovina toho zbytku bude těm užitečným házet klacky pod nohy a druhá polovina bude ty klacky zase sbírat. do toho začneme stavět nějakou tu hladovou zeď.
berme to holt jako nějaké židozednářské iluminátské mumiové celosvětové spiknutí, jehož účelem je udržet smysl života pro tu část obyvatelstva, co jsou navíc, a udržet smír a mír a přiměřenou bídu.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

24.4.2019 14:35
Já moc nechápu, jakým způsobem je organizována diskuse o klimatu mezi studenty a vědci, přitom nikdo z přítomných vědců není odborník na klima.
Tvrzení doc. Pokorného "Jisté už ale není, zda na oteplování má hlavní podíl oxid uhličitý unikající do atmosféry při spalování fosilních paliv. Pokorný soudí, že větší význam mají astronomické vlivy, například parametry oběžné dráhy Země a měnící se intenzita slunečního záření. A připomíná, že podnebí se výrazně měnilo už v dávné minulosti." Je opravdu perlička, jako vyšitá z pera prof. Klause.
Dr. Wagner vehementně prosazuje jadernou energetiku "jinak nebude moci společnost fungovat s dosavadním komfortem". Když už tedy máme v panelu biologa, proč se nebaví o problému, kterému snad rozumí a to je vymírání volně žijících živočichů. Ti, zatím, nevymírají díky klimatické změně, ale právě díky zvyšování komfortu stále většího množství lidí. Jak toto vyřeší jaderná energetika?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.4.2019 14:40 Reaguje na Jiří Dlouhý
Snad každý Čech je odborník na změny klimatu a fotbalový nebo hokejový trenér....
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2019 17:43 Reaguje na Jiří Dlouhý
Doc Pokorný je odborník na paleoklimatologii, tedy na to, jak se klima chovalo a chová v delším časovém horizontu. A vlastně tam byl jedinou kompetentní osobou na toto téma. A má to podloženo tvrdými fakty, a ne nějakými počítačovými scénáři. A je zajímavé, že právě většina těchto skutečných odborníků zastává spíše klimaskeptické názory.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.4.2019 18:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Doc. Pokorný je biolog a paleoekolog, nikoli paleoklimatolog. To si dost pletete pojmy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2019 20:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Omlouvám se, nicméně i tak má představy o vývoji klimatu, včetně+ teplých epizod, teplejších než současnost, které zcela jistě nesouvisely s CO2 a současně, přestože byly v těch dobách opakovaně překročeny "katastrofické" teplotní limity (podle IPCC), k žádné katastrofě nedošlo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.4.2019 21:48 Reaguje na Jan Šimůnek
A on někdo tvrdí, že klima ovlivňuje JEN CO2?
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2019 07:34 Reaguje na Ladislav Metelka
Klimaalarmisté se snaží zapřít fakt, že klima ovlivňuje velké množství faktorů, jejichž vztahy mezi sebou pořádně neznáme, takže vztah mezi teplotou a CO2, pokud vůbec existuje, není tak jasný a přímočarý, aby se z nárůstu tohoto plynu k jakému reálně dochází, dalo něco zásadního říct o teplotě.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

25.4.2019 08:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Pořád zapomínáte na fyziku...
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.4.2019 09:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Na fyziku nezapomínám, ale vy ráčíte zapomínat na to, že v rámci klimatu existuje řada různých a vzájemně se ovlivňujících jevů, které lze velmi obtížně modelovat. Stavět tedy nějaké extrapolace na CO2 je zhruba na úrovni předpovědí z poloviny 19. století, že velkoměsta od určité velikosti zaniknou pod hromadami koňského hnoje, protože budou zahlceny možnosti vyvážet hnůj od té spousty koní, které budou obyvatelé těch měst potřebovat k dopravě (klasický vztah mezi růstem plochy a obvodu kruhu v závislosti na narůstání poloměru).
A měli to naprosto exaktně spočítané, jako vy ten CO2 a teplotu.
Ty výpočty, pochopitelně, odstřelily už omnibusy tažené koňmi a nájemné drožky, které drasticky snížily potřebný počet koní na obyvatele. Zavedení dopravních prostředků na parní stroj a později na benzínový motor udělaly z těchto výpočtů bláznivinu a jejich autorů blbce.

Už jenom zazelenění pouští v důsledku zvýšené koncentrace CO2 v ovzduší (rostliny nepotřebují tolik dýchacích pórů na listech pro vstup potřebného množství CO2 na fotosyntézu a ztrácejí tím méně vody) znamená nárůst utilizace uhlíku do biomasy.
A, mimochodem, pokud by se peníze, sypané gaunerům provozujícím OZE, použily na "pohnojení" oceánu kritickými mikroprvky, CO2 by pohltily řasy a uskladnily ve formě relativně stabilních sloučenin na oceánské dno.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

26.4.2019 11:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, měl byste si konečně uvědomut, že když tomu nerozumíte, ještě to neznamená, že to neexistuje. Velice úsměvně fušujete do něčeho, o čem nemáte ani páru. jako bych tam cítil trochu Dunning-Krugera...
Odpovědět

27.4.2019 09:06 Reaguje na Ladislav Metelka
Já se obávám, že toho Dunning-Krugera tady předvádíte vy. Kdykoli jste upozorněn na to, že klima a ekosystém jsou velmi složitě autoregulované systémy s mnoha vazbami, nichž existenci některých pouze tušíme, a u jiných není patrně k dispozici ani to tušení, tak to vše zredukujete na koncentraci plynu v kyvetě.

Ani lidský organismus nezareaguje na vypití šálku horkého čaje zvýšením teploty o příslušné, a podle fyzikálních rovnic snadno vypočítatelné, zlomky stupně. Dokonce ani tehdy ne, když ho umístíte do termosky.
Přitom klimatický systém je o několik řádů složitější, s daleko vyšším počtem úrovní regulací, než jaké najdete u toho lidského těla.
Právě proto jsem silně skeptický vůči představě holé závislosti teploty klimatu na koncentraci CO2.

Druhou věcí je, že jste se zatím nedokázal vypořádat s existencí teplejších období (i v rámci lidských dějin), kdy teplota překračovala oněch dnešek + 1,5 stupně, a žádná katastrofa, jakou vyhrožují studenti i IPCC, se nekonala. Naopak, klimatický systém se vždy spontánně uchladil (bez ohledu na vysoké koncentrace CO2 vyvolané jeho vypuzením ze zemského oceánu), dokonce někdy až na teploty, s nimiž bychom měli dnes podstatně větší problémy než se současným ochlazením.

Dnes by stačilo vypráskat ekology "bojující s oteplením" a místo řepky na bionaftu a kukuřice do bioplynek zasít na příslušných plochách obilí a další potravinové plodiny, a neměli bychom před sebou vidinu hladomoru z nepříznivého počasí, který nám v podstatě slibuje a pod praporem ekologie organizuje organizuje EU, asi jako Stalin na Ukrajině nebo Velká Británie v Irsku.
Pokud byly v Česku hladomory, byly za studeného a mokrého počasí, ne za tepla a sucha.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.4.2019 16:54 Reaguje na
Opravdu si myslíte, že klimatologové jsou tak blbí že tohle nevědí? A museli čekat na Vás, až přijdete a všechno jim to vysvětlíte? To byste si moc fandil. Na jednu stranu podle Vás klimatologové údajně podceňují složitost klimatického systému, na druhou stranu tady operujete primitivním argumentem, že v minulosti byly i vyšší teploty při nižších koncentracích CO2. Klima ale není závislé jen na CO2...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2019 10:14 Reaguje na Ladislav Metelka
Pokud to klimatologové vědí, tak proč blekotají, jako by to nevěděli? Proč se od nich dozvídáme maximálně katastrofické vize typu "za dvanáct let vybuchne permafrost a začne vařit moře na rovníku"?

Ano, klima není závislé jen na CO2, proto je nesmysl proti tomu CO2 jako izolovanému jevu bojovat.
A to, že tento "boj" přináší řadě jeho propagátorů nesporné ekonomické benefity, jasně ukazuje, že o CO2, potažmo klima, vůbec nejde.

Jinak ty vysoké teploty při nízkých hladinách CO2 v minulosti jsou argumentem pro primitivy, kteří vidí atmosféru jako kyvetu naplněnou plynem, za jejímiž stěnami končí jejich schopnost myslet.

Jinak platí pořád to, že pokud by hlasatelé boje proti oteplování nevěděli, že hlásají lži a nesmysly, tak by podporovali místo OZE a "uhlíkových odpustků", na nichž nehorázně vydělávají, rozvoj jaderné energetiky, na níž vydělat nemohou, protože je pod daleko přísnější veřejnou kontrolou.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.4.2019 11:17 Reaguje na Jan Šimůnek
To je tím, pane Šimůnku, že Vy o odbornou klimatologickou literaturu nezavadíte, bláboly alarmistů považujete za výstupy klimatologů. Máte v tom prostě hokej...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2019 09:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Není vinou klimaskeptiků, že si klimatologové nechali zparchantět svůj vědní obor jak biologii za éry Lysenka a spol.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2019 10:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Jinak aby bylo jasno: Klimatologové dosud nerozluštili otázku, zda náhrada bizonů na amerických prériích hovězím dobytkem znamená více nebo méně vypšoukaného metanu. Nevědí ani, zda víc metanu vyprodukuje hektar přírodní bažiny nebo hektar rýžoviště. A na základě podobných neznalostí se snaží dirigovat "poroučení větru, dešti".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.4.2019 11:19 Reaguje na Jan Šimůnek
A další kiks. Tohle není práce klimatologů, pane Šimůnku, to si tady hodně pletete obory. To patří do zoologie a botaniky, ne do klimatologie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2019 14:03 Reaguje na Ladislav Metelka
Zcela jistě ne, protože produkce skleníkového plynu metanu (ze zvířecích pšouků, z pozemků o různé kvalitě) je ryze klimatologická záležitost a není-li v klimatologických modelech zohledněna (spolu se spoustou dalších věcí), tak ty modely mají akorát cenu toho zvířecího pšouku, s prominutím.

Mimochodem, nedávno se prokázalo, že ústup pevninského ledu = snížení produkce skleníkového metanu. Máte to vůbec v nějakém modelu / scénáři zohledněno?

A, mimochodem, ještě jste se nevyjádřil k bodům 2 a 3 mého komentáře z 24.4.2019 05:36, přestože na nich visí smysluplnost celého "boje proti oteplení" a bez jejich vyřešení je tento problém jedním velkým nesmyslem.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

24.4.2019 22:01 Reaguje na Jiří Dlouhý
Pane Dlouhý, kolega Petr Pokorný soudí, že není jisté, že bez antropogenního vlivu (tedy, i když by se nám podařilo úplně vyloučit průmyslové emise CO2) nedojde ke klimatickým změnám, které budou stejně dramatické nebo i větší. A že znalost míra vlivu současných antropogenních emisí na vývoj klimatu má značné nejistoty. To je něco úplně jiného, než se mu snažíte podsouvat.
To, že se klima v minulosti měnilo dramatičtěji než nyní, je fakt potvrzovaný řadou experimentálních dat. Prosím podívejte se například na to, co jsou Dansgaard-Oeschgerovy oscilace.
Víte, ideologický dogmatismus, jakým se vyznačuje Klaus, spíše pozoruji u Vás, než u kolegy Pokorného. U vás je pouze jiného politického zabarvení, ale stejně primitivní jako u toho Klause.
Pokud byste pane Pokorný investoval alespoň trochu času do toho, abyste si poslechl tu diskuzi, tak byste věděl, že hlavním, co jsem se studentům snažil vysvětlit, bylo, že pokud chtějí dosáhnout jimi požadovaného snížení emisí CO2, budou muset současně akceptovat intenzivní využívání obnovitelných zdrojů a intenzivní využívání jaderné energetiky a snížení svého komfortu (zřeknutí se řady výhod, které oni, jako představitelé té bohaté části světové populace, považují za svůj běžný standard). A znovu opakuji, všechny zmíněné vyjmenované cesty ke snížení emisí je třeba uplatnit současně.
A ještě jedna poznámka ke kolegovi Pokornému. Jde opravdu vzděláním o biologa, ovšem intenzivně a dlouho vědecky pracuje v oblasti paleoekologie a dlouhodobého vývoje krajiny, vegetace a zvířeny v kvartéru (hlavně v posledním glaciálu a interglaciálu). To opravdu nejde bez toho, aby studoval a chápal vývoj klimatu v dlouhodobém měřítku a procesy, které je ovlivňují. Takže opravdu není nijak příliš nadnesené, že se pohybuje v oboru paleoklimatologie.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

24.4.2019 22:04 Reaguje na Vladimír Wagner
O poslechnutí diskuze prosím pochopitelně pana Dlouhého a ne pana Pokorného :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.4.2019 22:16 Reaguje na Vladimír Wagner
Mohu souhlasit se vším, až na ten závěr. Paleoklimatolog by měl být především klimatolog. Biolog či paleoekolog samozřejmě musí brát v úvahu změny klimatu v "paleo"obdobích (popisně), nepotřebuje ale znát procesy, které klima ovlivňují. Prostě bylo nějaké klima a jeho důsledkem jsou určité parametry (paleo)ekosystému. Fyziku klimatického systému ale zvládat nemusí, příčiny změn klimatu neřeší. Na rozdíl od klimatologa (i paleoklimatologa).
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2019 07:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Problém je, že neseriózní instituce jako IPCC pořád jen blekotají o CO2 a snaží se popírat, že v minulosti nějaké teplé periody (teplejší než současná doba) popírat ("vymažeme středověké klimatické optimum", jak vypadlo z "climategate").

Jinak paleoekolog musí ty faktory, které ovlivňují klima, znát daleko podrobněji, než uvádíte, nebo si myslíte, protože některé z nich mohou ovlivňovat ekosystém i jiným způsobem než jen ovlivněním teploty (a pokud ne, musí to být seriózně vyloučeno).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

25.4.2019 08:19 Reaguje na Jan Šimůnek
To všechno je o vlivu klimatu na ekosystém, ne o příčinách změn klimatu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.4.2019 09:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Jasně jsem vám uvedl, že řadu faktorů, ovlivňujících klima, musí znát ten paleoekolog proto, že na ekosystém působí nezávisle.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

26.4.2019 11:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Na ekosystém působí klima jako takové.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.4.2019 08:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Máte pravdu, že klima působí na ekologii jako takové, ale řada faktorů, které ho ovlivňují, má samostatné a jako takové detekovatelné účinky (hladina CO2 na schopnost rostlin invadovat do aridních lokalit, např.). Takže paleoklimatolog musí mít přehled i o tomhle. A jak vám níže odpovídá pan Wagner, chtě nechtě musí mít přehled i o širších souvislostech, pokud chce být vědec a ne superspecializovaná mírně vycvičená opice (které, bohužel, mají tendenci produkovat některé obory).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

28.4.2019 16:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano a detekovatelný účinek má i koncentrace CO2.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2019 10:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, CO2 má detekovatelné účinky, a některé z nich směřují k ochlazování klimatu a k nabírání uhlíku ze vzduchu do biomasy.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

29.4.2019 11:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy komiku... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2019 14:12 Reaguje na Ladislav Metelka
Ono je komické, že my se už v prváku na medicíně "za vlády zlých komunistů" učili o hierarchizaci systémů, z níž jednoznačně plyne, že ekologicko - klimatologické jevy jsou o cca dva stupně složitější než jevy, odehrávající se na úrovni lidského organismu.
Přitom těm v řadě případů dodnes nerozumíme, přestože do jejich výzkumu bylo investováno daleko více času a prostředků, než do celé klimatologie (uhlíkové odpustky a krmení solárních baronů za investice do výzkumu klimatu rozhodně nepovažuji a stávky pologramotných středoškoláků jakbysmet).
Osobně jsem toho názoru, že tento systém má určité rysy nepředvídatelného chaosu (má je i podstatně jednodušší pohyb planet ve sluneční soustavě), a že se ani vědecky (= s určitou mírou zodpovědnosti, kterou má vědec mít) ani pořádně modelovat nedá.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

25.4.2019 23:36 Reaguje na Vladimír Wagner
Vážený pane doktore Wagnere, myslím si, že je škoda, když do debaty a to ne v jednom případě, vtahujete různé nálepkování. Odborné klimatologické pojmy už tady částečně okomentoval pan Metelka. Znovu jen mohu zdůraznit, že je velká škoda, že jeden z vědců nebyl klimatolog.
Besedu jsem si vyposlechl, akorát jsem to nechtěl více rozpitvávat - ve vašem komentáři k besedě se vyjadřujete o zelené protijaderné ideologii - přitom oba studenti, kteří se vyjadřovali k jádru jasně připustili, že jádro může být v současnosti součástí řešení. Jestli někdo vyjádří svůj osobní názor, že jádro nemusí, ale přitom připustí, že možná bude nutné, tak v tom vidím hodně velký rozdíl proti situaci v Německu.
Mně osobně připadá naopak ideologické vaše úvodní prohlášení, ve kterém říkáte, že pokud nazapojíme do řešení klimatické krize jadernou energetiku, tak vyhyne 90 % lidstva. Toto vaše prohlášení si nemohu vykládat jinak, než že tedy říkáte, že studenti mají naprostou pravdu a mají stávkovat daleko více, protože politici nepřijímají opatření, ačkoliv hrozí vyhynutí většiny populace - a těmi opatřeními může být výstavba jaderných elektráren - a já plně uznávám vaše argumenty pro jadernou energetiku a také vaši odbornost v této oblasti. Ale co se u nás děje - první Pačesova komise, druhá Pačesova komise... a dále ticho a vesele pálíme uhlí, prolamujeme limity na Bílině, děláme výjimky pro Počerady atd.
K vašim úvahám o klimatických modelech jste jen trochu zapomněl poznamenat, že i ty dolní odhady jednotlivých scénářů nejsou zrovna fajnové. A již vycházejí první výsledky nové generace modelů a výsledky jiné nejsou s více faktory, s více proměnnými. Spíše je to horší...
Jiná věc je, že změna klimatu je jen jeden z problémů, před kterým stojí budoucí generace - především je to opravdu masivní ztráta biodiverzity, zamořené ovzduší, degradace půdy atd. atd.
Vy se ptáte, zda jsou studenti připraveni vzdát se různého komfortu a vymožeností - mohu vás ujistit, že oni právě vidí, že se toho komfortu vzdát budou muset Když budou vůbec chtít rozumně přežít. Samozřejmě se bavím o těch, co diskutují, co organizují stávky. Je jich určitě dost, kteří s nimi souhlasí a budou se chovat podobně ale je určitě mnoho mladých, kteří se za žádnou cenu komfortu vzdát nebudou chtít.
K doc. Pokornému - docela rád bych dostal odkaz na článek, který ukazuje, že 90 % paleoklimatologů nesouhlasí se současnou interpretací GO způsobeného lidmi.
Dansgaard-Oeschgerovy oscilace, Bondův cyklus - oblíbené argumenty proti klimatologům. Je tu ale jedna drobnost - tyto jevy nebyly planetární, ale regionální, což je hodně podstatný rozdíl. A pokud někdo říká, že se klima změnilo za 15 let o 4 stupně, tak bychom se tu docela mohli bavit o tom, co je klima a co je počasí, že.
Zatímco vy jste v besedě zajisté uplatnil svoji odbornost, u doc. Pokorného mě skutečně mrzí, proč spíše, než pouštění se mimo jeho obor neuplatnil své znalosti právě v otázkách proměny krajiny, úlohy lesů, úlohy krajiny v zadržování vody atd. atd.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.4.2019 14:04 Reaguje na Jiří Dlouhý
Vážený pane Dlouhý, diskuze s Vámi naráží na jeden obrovský problém. Velice často si vymyslíte nějaký kolosální nesmysl, který vložíte do úst oponenta, i když nic takového nikdy neřekl. Na základě vámi vytvořené mystifikace pak rozvíjíte dalekosáhlé závěry. Bylo to i v prvním příspěvku a je to i nyní. Soustředím se na dva opravdu absurdní případy:
1) Píšete o mě,“Tvrdíte, že pokud nezapojíme do řešení klimatické krize jadernou energetiku, tak vyhyne 90 % lidstva. Toto vaše prohlášení si nemohu vykládat jinak, než že tedy říkáte, že studenti mají naprostou pravdu a mají stávkovat daleko více, protože politici nepřijímají opatření, ačkoliv hrozí vyhynutí většiny populace.“
To ovšem není pravda. Já říkám úplně něco jiného. ˇMoje tvrzení je, že pokud se nezapojí i jaderná energetika nelze dosáhnout studenty požadované dramatické a rychlé snížení emisí. A pokud by chtěli !!!! dosáhnout jimi požadovaného snížení emisí !!!! bez jaderné energetiky, tak musí být úspory tak dramatické, že nelze udržet průmyslovou technologickou společnost. Neindustriální společnost však uživí jen zlomek současného stavu obyvatel. To opravdu není podpora katastrofických vizí, kterými se ohánějí studenti. Je to setsakramentsky odlišné tvrzení. Právě naopak říkám, že technologická civilizace má stále se zlepšující možnosti čelit případným změnám klimatu (ať jsou jakéhokoliv původu). A udržení těchto schopností je důležitější než snižování emisí.
2) Kolegovi Petru Pokorném vkládáte do úst výrok „že 90 % paleoklimatologů nesouhlasí se současnou interpretací GO způsobeného lidmi.“. To vůbec není pravda.
Co Petr Pokorný řekl, je zhruba toto: více než 90 % paleoklimatologů se shoduje na tom, že v minulosti probíhaly daleko dramatičtější a rychlejší změny klimatu, než jsou ty pozorované v současné době. A to je opět něco setsakramentsky jiného, než mu do úst vkládáte Vy.
To, že Petr Pokorný i já jsme se dominantně věnovali klimatickým změnám a možnostmi snížení emisí CO2 bylo dáno tématem diskuze, na kterou jsme byli pozvání. To bylo jasně dáno, tedy studentská stávka za klima. A dominantní téma (dané už názvem) stávky za klima jsou klimatické změny a snižování oxidu uhličitého co nejrychleji a za každou cenu (přímo v panickém děsu, jak deklaruje Greta). Pokud by se měl věnovat Petr Pokorný více jiným tématům, tak by to muselo být na jiné akci. Navíc k Vámi doporučené tématice jsme se já i kolega Pokorný dost vyslovili. Celou dobu jsme se snažili vyjádřit naši velkou obavu, že tlak ekologistických aktivistů na snižování emisí za každou cenu a daný více ideologickým než vědeckým pohledem může vést k ekologickým škodám, dopadům na krajinu a rozmanitost živočichů i rostlinstva. A tyto naše obavy jsou velmi podložené, protože už máme velmi těžké ekologické dopady po zelenými ekologisty prosazeném nahrazování fosilních paliv biopalivy a nahrazování produkce elektřiny z jaderných a fosilních zdrojů biomasou. Připomínám, že právě české ekologistické organizace prosazují masivní náhradu jaderných a fosilních zdrojů elektřiny biomasou.
Ještě dvě poznámky: Experimentální data (i když pochopitelně omezená) ukazují, že Dansgaard-Oeschgerovy oscilace jsou globální záležitostí klimatických změn a opravdu je nelze svést na změny počasí. Ladislav Metelka má pravdu, že Petr Pokorný se nezabývá modelováním klimatu a fyzikálními základy těchto modelů. Na druhou stranu intenzivně sleduje vývoj paleoklimatu (má dopady na životní prostředí a jeho ekologii,) a také na výsledky, které se prezentují při snahách o popis těchto změn pomocí modelů. Čili intenzivně sleduje literaturu v této oblasti a výsledký, kterých klimatologové i paleoklimatologové dosáhlidosáhli.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

26.4.2019 22:26 Reaguje na Vladimír Wagner
Vážený pane Wagnere, děkuji za vysvětlení, uznávám, že jsem vaše vyjádření neinterpretoval zcela správně. Pokud je vaše interpretace taková, že je třeba dělat opatření i v dalších oblastech, ve kterých jsou překračovány meze této planety, tak se velmi shodneme. Možná by stálo tohle srozumitelněji formulovat i před studenty.
Co se týče biopaliv a nakonec i solárních panelů, tam vidím problém především v tom, že náš český politický systém není schopný, s ohledem na lobbying mocných ekonomických skupin korigovat nesprávná rozhodnutí. Ale to je, bohužel, v i v mnoha dalších ekonomických oblastech.
Myslím ale, že hodně podstatné je, že se mladá generace začala o problém zajímat a že, zvláště v západoevropských zemích dosáhli toho, že se politici začali problémem překročení planetárních mezí zabývat. A je na těch starších, aby se na skutečně odborné úrovni dohodli, jaká mají být reálná opatření.

Poprosil bych vás, pro mé poučení o dva zdroje
1) pro tvrzení doc. Pokorného že "více než 90 % paleoklimatologů se shoduje na tom, že v minulosti probíhaly daleko dramatičtější a rychlejší změny klimatu, než jsou ty pozorované v současné době."
2) pro vaše tvrzení "Experimentální data (i když pochopitelně omezená) ukazují, že Dansgaard-Oeschgerovy oscilace jsou globální záležitostí"
Pěkný den
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.4.2019 14:54
Nedovedu posoudit, zda ten článek je "jen" špatně/chaoticky napsaný a nebo ten článek reálně odráží chaos v přístupu k řešení globální klimatické změny. Studenti do toho, myslím, vnesli další prvky chaosu, protože sami problému pořádně nerozumí, vlastně nevědí co chtějí (kromě fráze "dělejte více pro klima") a jen otevírají dvířka pro další neefektivní a drahá řešení, která nic nezmění a odčerpají ze společnosti spoustu prostředků potřebných jinde. Bohužel, studentům narostlo sebevědomí a cítí se najednou důležití. Kvalita jejich zkušeností a myšlení však vůbec neodpovídá komplexnosti/náročnosti/vážnosti problému.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2019 17:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Nějaký levičácký plátek včera či předevčírem brečel jak vysloužilá sexuální pracovnice, že v Česku stávkuje jenom cca 100 studentů. Je to ukázka, že postkomunistické země zůstaly v EU oázou zdravého rozumu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist