V posledních letech se do popředí zájmu společnosti dostávají úpravy území po těžbě uhlí v severozápadních Čechách, a to tvorbou vodních ploch či výsadbou rozptýlené zeleně. Lesnické rekultivace na výsypkách po těžbě hnědého uhlí čelí specifickým ekologickým faktorům, které je odlišují od zalesňování lesní a zemědělské půdy. Zásadním rozhodnutím je volba vhodné dřevinné skladby.

Jedním z nejvzácnějších a nejohroženějších zvířat, která kdy choval dvorský safari park, je buvolec hirola. Když v roce 1971 přímo z Keni dorazila jejich sedmičlenná skupina, bylo to vůbec poprvé, kdy bylo možné tato zvířata pozorovat v nějaké zoologické zahradě.

Nejčastěji na čistých vodních tocích lemovaných přirozeným vegetačním krytem a neregulovanými břehy se můžeme setkat se zhruba šestnácticentimetrovým pestrobarevným ptákem – ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), často nazývaným létající drahokam právě díky jeho nepřehlédnutelnému zbarvení. V Česku ho můžeme vídat i v zimě, protože na velké části našeho území je ptákem stálým. Řadíme ho mezi silně ohrožené druhy. V posledních letech se ovšem v České republice lehce zvyšuje početnost tohoto opeřence.

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé ČR. Několikaletý monitoring hub na stanovištích mimo lesy přinesl i další pozoruhodné objevy, sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí.

Klimatická změna postupně mění podmínky chovu ryb v České republice. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé druhy v následujících dekádách doslova smrtelná. Celosvětově přitom produkce ryb roste ročně zhruba čtyřprocentním tempem. V České republice má zvyšující se poptávku při stagnujících výlovcích z klasických rybníků zajistit nebo nahradit chov ve specializovaných produkčních systémech, říká Jan Mareš z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF Mendelovy univerzity v Brně. Týká se to zejména pstruha duhového, tedy ryby vyžadující chladnou a čistou vodu. Vědci budou nové produkční systémy detailně studovat.

Potřebu spánku mají nejen lidé, ale i všichni dosud prostudovaní živočichové. Spí ryby, žáby, krokodýli, ptáci a všichni savci. Oproti lidskému je spánek živočichů v mnoha ohledech odlišný. Jeho pozoruhodné formy popsal v knize Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění britský vědec, profesor neurovědy a psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a přední expert na výzkum spánku Matthew Walker. Přestože většina knihy zkoumá význam a vlastnosti spánku u lidí, jedna kapitola se věnuje mimo jiné i lůžkům primátů, spánků delfínů nebo podřimování jednou polovinou mozku.

Zajímavý přírodní jev je možné pozorovat v těchto dnech na vodárenské nádrži Švihov na řece Želivce nedaleko Prahy. U hlavního přítoku do nádrže se shromažďuje největší třecí hejno bolenů dravých v České republice. Tření ryb tam sledují hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), kteří mají deset tisíc bolenů v nádrži označených čipy a pozorují takřka v přímém přenosu jejich chování.

Jak jsou na tom vydry v Krušných horách a přilehlém podhůří? Mohou vydry volně přecházet z Čech do Saska? Dostanou se vydry z horských toků přes krajinu povrchových hnědouhelných dolů až k Ohři a Labi? Odkud se vydry do Krušných hor vrátily – z jižních Čech či z přilehlého Saska? Co je v Krušných horách ohrožuje a co s tím můžeme udělat? Odpovědi přináší projekt Lutra lutra.

Rybníky v přírodních rezervacích mají sloužit jako útočiště pro ohrožené druhy vodního hmyzu, obojživelníků, ptáků ale i některých druhů ryb, např. slunky či karasy obecné. Na takových lokalitách by mělo být rybniční hospodaření přizpůsobeno a podřazeno ochraně přírody. Rybí obsádky by měly být menší než na klasických produkčních rybnících a manipulace s vodou a její kvalita by měly respektovat nároky přítomných chráněných druhů. Často zde proto probíhá vyplácení tzv. kompenzací, tedy ztrát ušlého zisku hospodařícímu subjektu. Na papíře to vypadá skvěle, realita ale bohužel často pokulhává. Pojďme se podívat na několik aktuálních případů.

V uplynulých letech poznamenaných suchem se většina mediální pozornosti v oblasti životního prostředí upírala ke klimatické změně [1] Pravidelně jsme byli informováni o nových teplotních rekordech, narůstajících emisích skleníkových plynů a čím dál častějších extrémních výkyvech počasí. Na emisní kalkulačce jsme si mohli spočítat, nakolik zhýralý život vedeme nebo jaká je uhlíková stopa našeho oblíbeného avokádového toastu.