Z hlediska ochrany přírody poměrně neobvyklá metoda řízeného vypalování porostů může významně podpořit výskyt vzácných a ohrožených druhů pavouků na stepních lokalitách. Vypalování totiž vytváří stanoviště s rozvolněnou vegetací a obnaženým substrátem, čímž poskytuje podmínky pro teplomilné druhy pavouků. Příkladem je kriticky ohrožený slíďák suchopárový, který preferuje mikrostanoviště vzniklé na vypálených plochách, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

Podle zápisu v deníku se Josef Vágner, bývalý ředitel Safari Parku Dvůr Králové, do svého budoucího odchytového tábora Nabiswa na východě Ugandy vůbec poprvé vydal 5. prosince 1967. „Náš slavný kemp není dnes nic jiného než několik kup trávy pod řídkými vysokými stromy uprostřed buše. Asi 100 metrů podél kempu teče malá říčka,“ zapsal si tenkrát. Na začátku prosince 2020, shodou okolností na den přesně 53 let po Vágnerovi, jsme stáli na místě bývalého kempu a popis po letech víceméně sedí - pod řídkými stromy roste tráva a kolem se vzpíná roští. Možná to tak nevypadá, ale právě tady začala sláva dvorského safari. Josef Vágner právě odsud dovezl velká stáda žiraf, antilop losích, antilop koňských nebo zeber bezhřívých, tohle bylo místo, kam se v Africe nejčastěji vracel a které podrobně popsal ve svých prvních knížkách.

V posledních letech řada vědců poukázala na to, že i hospodářské lesy mohou skýtat velmi dobré podmínky pro život mnohých organismů, a tím podporovat biodiverzitu. Důležité je pěstovat lesy v různých věkových třídách v rámci jednoho území. Tím dochází k vytváření rozrůzněné mozaiky stanovišť s rozdílným prostředím mikrobiotopů.

Přestože v horách leží ještě velké množství sněhu, některým ptákům již začalo náročné období rozmnožování a právě snášená vejce musí ochránit i před mrazivými teplotami. Jedním z nich je kriticky ohrožený sokol stěhovavý. Sokoli začali v Jeseníkách hnízdit po dlouhé přestávce v roce 2001, od té doby tu vyvedli bezmála 300 mláďat.

Saproxylický hmyz svým životem vázaný na mrtvé dřevo, tvoří silně ohroženou skupinu naší fauny. Patří sem například náš největší brouk, roháč obecný, řada krásných tesaříků a krasců, ale také drobní štírci a spousta dvoukřídlých i blanokřídlých. Druhové bohatství této skupiny je velké, ale o většině jejích zástupců toho víme poměrně málo. Ohrožuje je nedostatek mrtvého dřeva v nejrůznějších podobách, ať už jde o suché stromy, mohutné tlející kmeny nebo třeba dutiny. Znalosti o životě těchto druhů jsou nezbytné pro zavedení účinných ochranných aktivit.

Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR využili svou unikátní sbírku a zaměřili se na potenciál rybích šupin zaznamenat historické změny ve vodním prostředí. V aktuální studii publikované v odborném časopise Science of the Total Environment popsali pomocí analýzy 1200 vzorků šupin více než čtyřicetiletý vývoj vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

S prvními teplejšími dny se vzácní sysli pomalu probouzejí ze zimního spánku. Minulý týden byli k vidění například na Radouči v Mladé Boleslavi. K zimnímu spánku se sysli ukládají často už na sklonku léta. Zatímco některé samice usínají už v průběhu srpna, mláďata často až v říjnu. Během zimy se sysli neprobouzejí a potřebnou energii získávají jen z nashromážděného tuku. Na jaře tak obvykle váží až o třetinu méně než koncem léta. Nyní u nás sysli žijí na pouhých čtyřech desítkách míst.

Výskyt kriticky ohroženého drobného brouka rýhovce pralesního potvrdili přírodovědci v CHKO Český les. Vzácného brouka tam poprvé našli v roce 2015 při inventarizačním průzkumu hmyzu. Nyní se výskyt prokázal i v dalších lokalitách Českého lesa, sdělila ČTK v tiskové zprávě Lucie Koryťáková Nováková ze správy CHKO Český les.

Na levém i pravém břehu řeky Jizery u Debře jsme v minulých dnech objevili pobytové stopy bobra evropského. Již před několika lety se usídlil mezi Bakovem nad Jizerou a Mnichovým Hradištěm. Teď jsme jeho pobytové stopy našli v tichém meandru řeky Jizery. Bobrům se u nás daří. V celé ČR zaznamenáváme nárůst jeho populace.

V nedávné době zde byl publikován příspěvek Květnaté louky z výsevu – návrat přírodní rozmanitosti od Bohumila Bradny a Zdeny Nikodémové, kteří pracují pro společnost Planta naturalis.