PřírodaJe evoluce předvídatelná? Do jisté míry ano27.5.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Dá se předvídat, pomocí kterých genů se organismy vypořádají se změnami prostředí? Jak se geneticky přizpůsobí změnám klimatu, znečištění přírody nebo k novým patogenům? Výzkum vědců vedený týmem Evoluční genomiky na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikovaný v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS), ukázal, že to do jisté míry možné je – především při srovnání blízce si příbuzných populací a druhů.
Krkonošský park ruší některé široké lesní cesty. Nejsou již potřeba26.5.2021 | VRCHLABÍ
(Ekolist.cz)
Krkonošský národní park odstraňuje některé cesty, které během let ztratily svůj význam. Krkonoše protínají stovky kilometrů různých pozemních komunikací – silnic, turistických chodníků, pěšin a lesních cest. Mnohé z nich byly vybudovány kvůli odvozu vytěženého dřeva v období imisní kalamity v 80. letech minulého století. Některé v současnosti pozbývají svůj význam, proto je Správa KRNAP odstraňuje a vrací daná místa zpět přírodě, nebo mění v pěšiny sloužící pěším návštěvníkům.
V půdě chybí zinek a selen. Vědci ho chtějí rostlinám dodat v rámci výzkumu21.5.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V české krajině chybí zinek a selen, což se následně projevuje v potravinovém řetězci. Oba prvky mají přitom pozitivní dopad na imunitu. Vědci se proto rozhodli zkusit obohatit kvetoucí směsi jetelovin, trav a bylin o tyto prvky a zkoumat, jak to ovlivní jejich nektarodárnost. Testovat budou, jak rostliny zareagují při aplikaci obou esenciálních prvků rovnou na listy.
Kůrovcová kalamita proměňuje naše lesy19.5.2021 | STRNADY
(Ekolist.cz)
Ještě před deseti lety lesnictví směřovalo ke stále jemnějším způsobům obnovy lesa. Hovořilo se o nepasečném či podrostním hospodaření, zmenšující se výměře holiny, přirozené obnově, změně druhové skladby a podobně. Dnes stojí lesní hospodářství naopak před obrovským problémem, se kterým se naposled potýkalo v 80. letech 20. století při imisní kalamitě – a to je zalesňování mnohahektarových holin.
Dostavěná stezka v bývalém vojenském újezdu se v pátek otevře veřejnosti aktualizováno18.5.2021 | PRAHA / HORNÍ PLANÁ
(Ekolist.cz)
Naučná stezka Olšina se v pátek 21. května otevře veřejnosti po stavebních úpravách. Dostavba trasy měla původně trvat až do 15. června, ale Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které stezku i celou lokalitu spravují, stihly úpravy v polovičním čase. Stezka se stala loni po otevření o letních prázdninách jedním z největších turistických lákadel Šumavy.
Jaké jsou hlavní příčiny vymizení raka kamenáče?15.5.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Bagry pomohou vytvořit podmínky pro vzácné ropuchy11.5.2021 | ŽIZNÍKOV
(ČTK)
Bagry a terénní vozy pomohou v Žizníkově na Českolipsku vytvářet ideální podmínky pro rozmnožování ropuchy krátkonohé. V Česku nejvzácnější žába v posledních desetiletích z mnoha míst zmizela. Liberecký kraj před třemi lety vyhlásil přírodní památku Pískovna Žizníkov, kde se ohrožený obojživelník vyskytuje. Teď se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí na projekt, který pomůže zajistit podmínky pro život ropuch i po ukončení těžby písku. ČTK to řekl mluvčí krajského úřadu Jan Mikulička.
Rostlina roku 2021? Vstavač kukačka1.5.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Česká botanická společnost (ČBS) se rozhodla každoročně vyhlašovat „Rostlinu roku“, a to právě od letoška. Inspirací byla akce Pták roku, která je již od roku 1992 organizována Českou společností ornitologickou.
Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů28.4.2021 | PRAHA
(Ochrana přírody)
Těžba nerostů a hornin, probíhající v České republice již po staletí, má významně negativní dopad na krajinu a životní prostředí. Bezesporu k plošně největší destrukci na našem území došlo při povrchové těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Více než 400 km2 plochy bylo ovlivněno těžbou, s ní spojenou infrastrukturou a navazujícím průmyslem. Dnes, kdy je na dohled ukončení aktivní těžby hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi1, běží naplno diskuse o budoucím využití uzavřených lomů. V odborné veřejnosti je již delší dobu rozšířené povědomí o velkém přírodovědném významu opuštěných nerekultivovaných jam a výsypek. Proto je nyní otázka využití ekologické obnovy pro tato postindustriální stanoviště aktuálnější než kdy jindy.
Co jsou zač jarní oranžové povlaky na stromech?26.4.2021 | PRAHA
(Ekolist.cz)
|
reklama |