Před sto lety žilo v Africe asi 3 až 5 milionu slonů. Dnes se jejich počet odhaduje na 415 tisíc. Za jejich extrémním úbytkem stojí sloní kly. Respektive legální i nelegální obchod se slonovinou. Tuto sloní historii se hodí připomenout právě dnes, kdy uplyne padesát let od okamžiku, kdy se státy světa dohodly na tom, že s některými věcmi se volně neobchoduje. 3. března 1973 byla přijata Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, pro kterou se zažila zkratka CITES.

Navzdory současnému ochlazení na jižní Moravě vykukují ze země první poupata koniklece velkokvětého, oznamující příchod jara.

Krkonoše už jsou opět domovem i pro vlka obecného. Ve své době byl po medvědovi druhou největší šelmou, která zde žila. Byl vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět 2018 začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Jejich počet ale poslední dobou stoupá a dnes již můžeme s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil. V polské části Krkonošského národního parku polští zoologové sledují dlouhodobě se vyskytující smečku. Na české straně hor jsou v poslední době pozorování častá a to prakticky od Harrachova až po Žacléř.

Mimořádné zaplavování lužních lesů v oblasti Soutoku zahájí ve středu 1. března dopoledne Povodí Moravy s Lesy České republiky. Doplní tím vodu v tamějších drobných vodních tocích, mokřadech a tůních. Informují o tom Lesy ČR.

Inspirace k velkým objevům si nachází vědce nečekaně. Například norský zoolog Thorleif Schjelderup-Ebbe jistě předem netušil, že se svého profesního vrcholu dobere během návštěvy zemědělské farmy své babičky, kde ve svých devatenácti letech, s nevelkým nadšením, trávil letní prázdniny.

Na konci prosince 2021 dosáhl ve Spojených státech amerických součet prodejů aut na baterky čísla 2 349 000 kusů. Nutno ale dodat, že 1 072 000 z nich přináleží právě k obyvatelům nejlidnatějšího amerického státu. Takže pokud hledáte zemi, kde se o elektromobilitě jen nemluví, ale kde se skutečně děje, z celých USA je to určitě Kalifornie.

Fakulta životního prostředí na ČZU v Praze se dlouhodobě věnuje výzkumu přírody a přírodních procesů a konkrétně na katedře vodního hospodářství a environmentálního modelování se dlouhodobě zabýváme především modelováním vody v krajině. Naše skupina se věnuje problematice sněhu, jeho měření a možnými riziky se sněhem spojenými.

Dne 3. února, těsně před devátou večer, vykolejil na trati nedaleko pětitisícového městečka ve státě Ohio, poblíž hranic s Pensylvánií, nákladní vlak č. 32N.

Zanechat těžby fosilních zdrojů je fuška, protože jsme si na ně vytvořili návyk a potřebujeme je v mnoha odvětvích. Najít za ně alternativy stojí peníze, energii a žádá si soustředěný výzkum. To s těžbou zlata je to mnohem snazší. Když ho zítra přestaneme těžit, svět se prý nezboří.

Překvapivé zjištění o úbytku a šíření motýlů v Beskydech přinesl výzkum pod vedením entomologa Martina Konvičky z Biologického centra Akademie věd ČR. Jeho tým více než deset let sledoval genetické složení populací dvou motýlů, perleťovce prostředního a perleťovce maceškového. Ukázalo se, že první z nich se v naší přírodě úspěšně šíří, přestože jsou jeho populace geneticky extrémně chudé. Oproti tomu druhý, po stránce genetické nadprůměrný, patří k nejohroženějším motýlům střední Evropy. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.