Loňským rokem odstartoval projekt, jehož cílem je systematicky mapovat výskyt nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů v České republice. To umožní získat podklady pro omezení jejich šíření či likvidaci. V roce 2024 se podařilo získat více než 25 tisíc údajů. Koordinátorem projektu je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Mykorhizní houby žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin. Výsledky mezinárodního týmu prokázaly, že oblasti, ve kterých se vyskytuje nejvíce různých druhů, nejsou chráněny, a jsou tedy velmi zranitelné vůči lidskému vlivu. Studii publikoval časopis Nature.

Navštívíte-li při svých letních toulkách Českým středohořím orchidejovou louku pod Solanskou horou nedaleko Chrášťan, možná vás překvapí desítky kovových klecí. Jsou zde kvůli ochraně orchidejí. Realizovány byly díky jednomu z desítek projektů, podpořených letos Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) v rámci programu Ochrana biodiverzity.

Sýčci obecní vyvedli v jádrové oblasti na severozápadě Čech 75 mláďat, což je podobný počet jako v loňském roce. Populace této kriticky ohrožené sovy tak sice neklesá, ale ani nijak výrazně neroste, a sýček se i nadále pohybuje na hraně vyhynutí. Nejvíce ho ohrožuje špatný stav zemědělské krajiny a technické pasti v okolí hnízdišť. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) proto ve spolupráci s farmáři vyvěšují hnízdní budky, instalují berličky a domlouvají vhodné způsoby hospodaření. Veřejnost může sýčkům pomoci především zabezpečením technických pastí, jako jsou svisle postavené roury, nádrže na vodu, prosklené plochy a další nástrahy.

Mury neboli blokovobahenní proudy jsou rychlým a ničivým typem sesuvů. Ačkoliv jsou typické pro vysokohorské prostředí, mohou se objevit i v českých horách – zejména při mimořádně extrémních srážkách.

Šest druhů orchidejí, kociánky, vzácné vrby, masožravé rosnatky, škardy nebo nenápadné vratičky a ostřice, to vše se podařilo najít botanikům během jednoho víkendu v jižní části chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Během průzkumu zaznamenali úctyhodných 450 druhů rostlin.

Výherní část druhé etapy 3x 30 dnů pro mokřady, kterou pro letošek vyhlásil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) jako součást svých aktivit na ochranu mokřadů, skončila 14. července. Po 30 dnů jednotlivci i rodiny s dětmi, školy, školky či různé dětské oddíly opět vyráželi za mokřady ve svém okolí a tentokrát pozorovali vážky, symbol zachovalých vodních ploch.

Chráněná krajinná oblast Český les si 1. srpna 2025 připomněla 20 let od svého vzniku. Za dvě desetiletí se z ní stal respektovaný partner pro ochranu přírody i rozvoj regionu. Významné výročí připomíná putovní výstava, chystá se vyhlášení nových přírodních památek – a oslavy vyvrcholí v říjnu Dnem Českého lesa na Čerchově.

Česká republika má nový druh včely. Odborníci z CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.) zaznamenali vůbec první výskyt impozantní včely Megachile sculpturalis, česky zatím neoficiálně nazývané čalounice jerlínová.

Kriminální policie se na několika místech v Česku aktuálně zabývá případy nelegálního zabíjení volně žijících živočichů. Mezi oběťmi jsou i chránění orli mořští, luňáci červení nebo kriticky ohrožený orel královský. Na případech spolupracuje psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se jako jediná v Česku specializuje na vyhledávání otrávených návnad a živočichů za pomoci dvou speciálně vycvičených psů.