Týmy z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze a ALKA Wildlife zahájily společně s partnery z Německa inovativní a prakticky orientovaný projekt „BIBOB“, jehož cílem je zkoumat roli bobrů v adaptaci na klimatickou změnu. Stavbou hrází bobři dramaticky mění hydrologické a hydraulické poměry menších toků. Výzkumníci hodlají kvantifikovat jejich přínos v podobě snižování environmentálních rizik, a vypracují také praktická doporučení pro obce a úřady, jak přistupovat k bobřím hrázím.

Ostrava se letos podruhé připojuje k celosvětovému projektu City Nature Challenge, který probíhá napříč všemi kontinenty planety ve dnech 25. až 28. 4. 2025. City Nature Challenge je největší komunitní projekt spojující dobrovolníky a milovníky přírody všech věkových kategorií s vědci v úsilí zdokumentovat biologickou rozmanitost měst po celém světě.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo 16. dubna 2025 národní výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu z národních zdrojů alokovaných pro program LIFE 2025 v oblastech Životní prostředí a Opatření v oblasti klimatu. Na přípravu a kofinancování celoevropských projektů LIFE vyčlenilo 100 milionů korun. Žadatelé mohou žádat o podporu na financování projektové dokumentace nebo na spolufinancování projektu.

S nárůstem výměry kalamitních holin se nyní v lesích klade důraz na prostorovou, druhovou a výhledově i věkovou rozrůzněnost následných porostů. Jedním z perspektivních postupů, jak toho dosáhnout, je také využívání přípravných dřevin s pionýrskou strategií růstu při obnově těchto holin.

Dlouhodobým problémem lesnického sektoru je nedostatek aktuálních dat o fungování lesních ekosystémů. Diskuze praktických lesníků s vědci vyústila v cílený výběr modelů hospodaření, které se jeví klíčové pro adaptaci lesů na klimatickou změnu. Ty zároveň musí zachovat odolnost lesních ekosystémů a zabezpečit udržitelnou produkční funkci lesů.

Příběh sokola stěhovavého patří mezi ty nejsilnější v celosvětové ochraně přírody. Přesto, že ho lidé tisíciletí využívají jako parťáka, hlavně pro lov, ve druhé polovině 20. století ho málem vyhubili.

Nový experimentální skleník postavený s výraznou finanční podporou Akademie věd ČR otevřel Ústav experimentální botaniky AV ČR. Ústav tak rozšíří své možnosti kultivace pokusných rostlin. Skleník je energeticky úsporný a součástí stavby jsou i ubytovací kapacity pro zahraniční hosty či začínající mladé vědce.

Stejné látky, které lidé využívají ke konzervaci potravin, umožňují broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Pomáhají jim při tom metabolity, produkty látkové přeměny, tj. metabolismu, produkované houbou Geosmithia eupagioceri, jež ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů. Nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci odhalil výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Studii zveřejnil časopis Fungal Ecology.

“Lék na rakovinu ani levnější chleba to nepřinese: výzkum, který naplňuje jedinou věc, odvěkou lidskou touhu cestovat do minulosti,” shrnuje Stanislav Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty UK v kostce výzkum, jehož výstupem je odborný článek v renomovaném britském časopise New Phytologist.

Při v pořadí patnáctém předávání Cen ředitele Správy KRNAP1 se laureáty stalo devět význačných osobností a institucí, které přispěly k rozvoji Krkonoš a povědomí o našich horách.