PřírodaDvojí přístup ke správě lesů v Národním parku Šumava25.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Nedávno publikovaná studie ukazuje, že les v Národním parku Šumava prošel od orkánu Kyrill v lednu 2007 významnými změnami. Ty však nejsou rovnoměrně rozprostřeny po celém území parku. Vliv na podobu těchto změn mělo kromě fyzicko-geografických podmínek i rozdílné hospodaření vlastníků lesa. Takové změny se nevyhýbaly ani prioritním biotopům chráněným celoevropskou sítí lokalit Natura 2000. Soukromí vlastníci při řešení důsledků orkánu Kyrillu upřednostňovali své ekonomické zájmy, zatímco Správa NP Šumava, která pečuje o státní lesy na území NP, častěji volila metody k přírodě více citlivé.
Norskou řeku vytrávil chlornan sodný. A přesto se v ní daří vzácné perlorodce24.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Čeká nás duhová budoucnost, tvrdí vědci23.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Plejtváci mají obrovskou smůlu. Mikroplasty z mořské vody filtrují ve velkém22.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Plejtvák obrovský si v současnosti osobuje titul největšího žijícího druhu živočicha na planetě Zemi. Dospělý jedinec může vážit až ke 200 tunám. Způsob, jakým přijímá potravu, ho bohužel předurčuje i ke sběru a filtrování mikroplastů z mořské vody. Denně jich tak nejspíš pozře až okolo 40 kilogramů.
Vyhubte všechny vrabce, ujídají nám zrní!21.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jedle bělokorá může být klíčovou dřevinou budoucích lesů19.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Globální změna klimatu reprezentovaná hlavně stoupající teplotou vzduchu a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami. V důsledku očekávaného nárůstu klimatických extrémů v budoucnosti dojde s velkou pravděpodobností k ještě většímu odumírání stromů a podstatným změnám v zastoupení jednotlivých druhů dřevin.Drtivá většiny fotovoltaických panelů se vyrábí v Číně. Čeští vědci chtějí znovu nastartovat výrobu v Evropě15.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Fotovoltaika, tedy přeměna slunečního záření na elektřinu, patří v současnosti k velmi žádaným obnovitelným zdrojům energie. Přibližně 97 % solárních článků se ovšem dováží z Asie, zejména z Číny. Projekt PILATUS, na kterém spolupracuje tým pod vedením Martina Ledinského z Fyzikálního ústavu AV ČR, má tuto situaci změnit. V plánu je instalace výrobních linek na inovativní křemíkové solární panely, a to na území Evropy.
Pozoruhodný život labských štěrkopískových náplavů15.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Přírodní a krajinné hodnoty kaňonu Labe mají své neopakovatelné charakteristické rysy, stejně jako celá oblast Českosaského Švýcarska a Českého středohoří. Za jedinečný a unikátní je označován především krajinný fenomén kaňonu Labe. Asi nejimpozantněji působí pohledy do hlubokého kaňonu, kde se v zachovalých lesních porostech vine v úzké říční nivě naše největší řeka Labe. V čem je vlastně tento úsek Labe unikátní? A co brání tomu, vytvořit funkční štěrkopískové náplavy uměle?
Čím škodí chroust maďalový?13.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Od poloviny 80. let 20. století v některých oblastech našich lesů poměrně významně škodí ponravy chrousta maďalového. Velikost ohroženého území je zhruba 10 tisíc hektarů a roční ztráty na výsadbách obnovovaných porostů dosahují 50–300 ha. Vzhledem k rozsahu obnovovaných kalamitních holin bude význam tohoto škůdce narůstat. Pro praktickou ochranu lesů je tedy důležité znát dobře jeho životní cyklus a možnosti obrany proti němu.Jezera v Itálii a Portugalsku trápí invaze sumců. Pomoc nabídli čeští vědci12.11.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Na devadesát procent sumců je potřeba odlovit v jezerech jižní Evropy. Zatímco v České republice je tento největší predátor sladkých vod žádoucím zástupcem rybích obsádek, v jihoevropských jezerech představuje nepůvodní a invazní druh, který působí škody v tamním ekosystému. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s kolegy z Itálie a Portugalska právě startují pětiletý projekt, během nějž budou v 50 jezerech a nádržích sledovat výskyt a šíření sumců, testovat různé metody jejich odlovu a posléze je se zapojením komerčních a sportovních rybářů odloví. Neméně obtížné bude i přesvědčit Jihoevropany ke konzumaci této ryby a dostat ji na jídelníček místních restaurací.
|
reklama |