Prase divoké je aktuálně rozšířené po velké části světa a jeho početní stavy v posledních desetiletích významně narostly jak v oblastech jeho přirozeného rozšíření, tak tam, kde bylo uměle vysazeno, případně samo rozšířilo svůj areál. Významně tak ovlivňuje ekonomiku zemědělského hospodaření, na silnicích působí dopravní nehody, poškozuje pozemky v blízkosti lidských sídel a negativně ovlivňuje diverzitu rostlinných i živočišných společenstev. Aktuálně je největší hrozbou jeho podíl na šíření afrického moru prasat, který při zavlečení do chovů prasat domácích způsobuje zásadní ekonomické ztráty.

Pořádání ornitologických exkurzí pro veřejnost v roce 2020 omezila a později i zatrhla vládní opatření proti šíření covidové epidemie. Koncem roku 2020 bylo jasné, že i v následujícím roce to může dopadnout podobně a tak vznikl nápad na pořádání malých ornitologických exkurzí. Zveřejněn byl 20. 12. 2020 na webu Moravského ornitologického spolku (MOS) a na webu BirdWatching.cz.

Málokdo věřil, že se vrátí na nebe – popálený a následně autem sražený orel mořský se léčil v záchranné stanici Falco na Litoměřicku. Podle vedoucího stanice Václava Tomšovského se tento majestátní dravec v péči záchranné stanice Falco objevil vůbec poprvé. Po intenzivní léčbě se vrací na svobodu opatřen vysílačkou. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.

O tom, že sloni v Africe kvůli pytlačení zažívají drastický úbytek se tak všeobecně nějak ví. Ovšem o tom, že ve stínu tragédie mohutných chobotnatců mizely i další pro Afriku neméně ikonická zvířata, žirafy, se už moc nemluvilo. Pro mnohé proto může být překvapením, že na každou započítanou živou žirafu dnes připadají čtyři sloni. A překvapivě je tohle ona dobrá zprávou. Znamená totiž, že žiraf je o něco více než před šesti lety.

U příležitosti Světového dne mokřadů se jistě objeví řada příspěvků, zdůrazňujících význam mokřadů pro ochranu druhové rozmanitosti, pro vodní režim a klima. Projekt Školní tůně u Chýnic nedaleko Prahy, realizovaný ve spolupráci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), Montessori základní školy Archa a Nadačního fondu Veolia (NF Veolia), k tomuto všemu přidává ještě ekologickou výchovu. Ne v nějaké teoretické rovině v učebnách, ale přímo v terénu, na konkrétním pozemku, po kolena v bahně.

V posledních letech se zhoršuje zdravotní stav lesů v České republice a dochází k rozpadu převážně monokulturních porostů smrku a borovice. Tento vývoj se dává do souvislosti s probíhající globální klimatickou změnou, která je spojena s vysokými teplotami a nedostatkem srážek ve vegetačním období. V posledním desetiletí byly teplotně mimořádně nadnormálními roky 2014, 2015, 2018 a 2019 a hydrologické sucho trvalo nepřetržitě minimálně od roku 2015 do roku 2019.

Zoologové sledují na Šumavě a v Bavorském lese tři samice vlka pomocí telemetrických obojků. Z dostupných informací a také z událostí posledních týdnů a měsíců je jasné, že se v oblasti za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také v oblasti Vojenského výcvikového prostoru Boletice.

Desítka divokých prasat loni dostala v Národním parku Bavorský les obojky s GPS vysílačkami. Jejich sledování má pomoci zjistit, jak zabránit šíření afrického moru prasat.

Ročně může jít o desetitisíce zvířat ročně. Skočí, vlezou či spadnou do nějaké požární nádrže, jímky, betonového koupaliště či jiné umělé nádrže - a už se z nich nikdy nedostanou. Mapování těchto ekologických pastí se už třetím rokem věnují pracovníci ochrany přírody Libereckého kraje ve spolupráci s veřejností. A na šesti nádržích v Libereckém kraji se provedla opatření na ochranu živočichů. A pracuje se na příručce, která by možná řešení pomohla aplikovat kdekoliv jinde.

Dokud jsou svahy hor bílé a na sjezdovkách se to dá pořádně rozpálit, není jediný důvod se bát o globální klima. Zima přeci je, jak má být. Umělé zasněžování už dvacet let vytváří iluzi pohody, která nás i přírodu vychází hodně draze.