Zastoupení smrku ztepilého v lesích ČR v důsledku současné kalamity klesá, přesto velmi pravděpodobně zůstane i nadále jednou z hlavních hospodářských dřevin. Závažným problémem se ale ukazuje skutečnost, že kůrovec zničil řadu kvalitních smrkových porostů určených ke sběru osiva. Hrozí tak riziko, že bude značně obtížné vypěstovat dostatečný počet kvalitních sazenic vhodných pro umělou obnovu.

Od roku 2012 sledujeme samce orla skalního, který byl vypuštěn v rámci našeho projektu „Návrat orla skalního do ČR“. Jde o samce Wabiho, který je jeden z 27 mláďat získaných pro účely tohoto projektu ze Slovenska. Odebíráno bylo vždy mladší mládě, které by jinak zahynulo v rámci vrozeného kainismu, dlužno dodat, že to bylo několikrát na poslední chvíli.

Vombat, klokan, koala, ježura, quoll, pštros emu. A samozřejmě stovky dalších, ne až tak ikonických druhů živočichů, nejrůznějších hadů a ještěrek, ptáků a drobných savců. Právě z nich se měli rekrutovat nejčastější oběti tzv. Černého léta, série drastických požárů australské divočiny tři léta nazpět. Australští badatelé nyní informaci o dopadech požárů na místní faunu přehodnocují.

Zimní odstřely jsou už zavedenou praxí kontroly místní populace vlků ve Švédsku a Norsku. Letos se k nim přidá i Finsko, které již považuje svou vlastní populaci vlků za dostatečně stabilizovanou a spíše přerůstající možnosti stabilní krajiny. Ochránci šelem z celé Evropy se proti tomu bouří.

Je to už 15 let, co se Evropou přehnala bouře Kyrill. A připomněla nám velmi názorně, že přírodu kolem nás nemáme stoprocentně pod kontrolou, a že stále ještě nedokážeme pořádně předvídat, kudy se její destruktivnější spády mohou ubírat. Na mnohé proto s jistým odstupem zafungovaly události 17. až 19. ledna 2007 jako zvonek ranního budíku. Který jsme ovšem znovu zamáčkli a spali dál.

Africký mor prasat (AMP) na sebe v posledních měsících opět strhává pozornost široké veřejnosti. Zraky myslivců, ale i chovatelů domácích prasat, se obracejí do oblasti německo-polského pohraničí, odkud hrozí opětovné zavlečení AMP na území České republiky.

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie (zde a zde) publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry (Parus major) podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu. Na mezioborovém výzkumu, který trval bezmála deset let, se podíleli výzkumníci také z dalších českých akademických pracovišť: z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Co činí přírodu unikátní? Její pestrost a rozmanitost. Výsledky první globální analýzy rostlinné diverzity nicméně naznačují, že flóra kolem nás se postupně stává uniformnější, a to i v odlehlých oblastech a na izolovaných kontinentech, jako například v Austrálii.

V úterý 4. ledna byly na Šumavě zvýšené stavy vody, některé zdroje předpovídaly na Vydře a Otavě i dvacetiletou povodeň. Zaměstnanci Správy Národního parku Šumava zdokumentovali, že kouzlo šumavských křivolakých potoků ve vrcholových partiích pohoří nespočívá jen v potěšení ducha, ale rovněž v tlumení síly povodňových vln. Mimo jiné se jim povedlo zachytit tzv. vybřežení, tedy okamžik, když voda opustí koryto potoka.

Kompletní a neporušený kořenový systém rostlin obvykle nemáme možnost zahlédnout, takže je pro většinu z nás dost těžké si představit, jak to tam dole vlastně vypadá. Profesoři botaniky a ekologie, Lore Kutscherová a Erwin Lichtenegger, se pokoušeli tento neviděný svět zpřístupnit lidem na povrchu celou svou usilovnou čtyřicetiletou prací. Výzkumné centrum univerzity ve Wageningenu (WUR) nyní jejich výsledky zveřejnila v přístupné obrazové databázi na svých stránkách.