https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-ma-spolecneho-prehistoricky-dinosaurus-a-moderni-zemedelska-technika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co má společného prehistorický dinosaurus a moderní zemědělská technika?

17.6.2022 05:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Průměrná váha kombajnu od 60. let minulého století, tedy od nástupu intenzivní zemědělské produkce, zvýšila zhruba desetkrát.
Průměrná váha kombajnu od 60. let minulého století, tedy od nástupu intenzivní zemědělské produkce, zvýšila zhruba desetkrát.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Paralela mezi moderním traktorem a například čtyřnohým diplodokem není ve vzhledu, ale v podobné hmotnosti. Autoři aktuální švýcarsko-švédské studie z toho u současné zemědělské techniky odvozují možnost vzniku podobného efektu, jací kdysi měli obří prehistoričtí býložravci na půdu, po níž prošli.
 

Srovnání s dinosaury je graficky názorné. Víme, že všichni ti apatosauři, brontosauři a diplodokové byli obrovští a těžcí. Tím, že zemědělská vozidla se svou váhou postupně přibližuje hmotnosti právě takových sauropodů, pak nejspíš překračuje bezpečné mechanické limity pro fungování půdy. Studie Thomase Kellera a Dani Or podobných srovnání a zajímavých informací nese spoustu. Třeba údaj o tom, že se průměrná váha kombajnu od 60. let minulého století, tedy od nástupu intenzivní zemědělské produkce, zvýšila zhruba desetkrát. Po pojezdu takové zátěže pak dochází ke zhutnění půdy.

„Vypadat to tak na první pohled nemusí, ale půda je ekosystém plný velmi křehkých struktur,“ vysvětluje Keller. Nejrůznější póry, mikroskopické praskliny a průduchy, funkčně zajišťují prostup vody a vzduchu do substrátu a podporují klíčení semen, rozvoj kořenového systému a růst rostlin.

K narušení a zhutnění dojde prakticky pokaždé, když se po půdě projde člověk nebo třeba kůň. Jenže ne každý takový zásah shora působí se stejnou účinností a do takové hloubky půdního horizontu, jako pojezd těžkotonážního traktoru. Takové zhutnění má chronický, trvalý charakter.

Příliš těžké stroje

Ono „zkompaktnění“ zhutnění půdy se pak může promítnout to toho, jak rychle a dobře budou hospodářské plodiny přirůstat. Roli bude hrát při vsaku dešťových srážek (případně tedy při splachu svrchních vrstev substrátu, vyplavování živin, půdní erozi a následně třeba eutrofizaci blízkých vodních zdrojů). I v tom se nabízí četná srovnání s vlivem a adaptacemi u dinosaurů, kteří dusali půdu pod svýma nohama před 66 miliony let.

Aby se tito mnohatunoví obři nebořili do země, byly jejich nohy sloupovitě mohutné. A zemědělská technika současnosti rovněž zvětšuje rozměry svých pneumatik. Styčná plocha vozidla s půdou se tím zvětšuje, tlak hmotnosti se rozloží do širší plochy. Poškození půdy se tím ale zrovna neumenšuje.

Dnešní zemědělské stroje jsou nyní tak těžké, že nenapravitelně zhutňují půdu pod prvními 20 centimetry hloubky, kde není obdělávána
Dnešní zemědělské stroje jsou nyní tak těžké, že nenapravitelně zhutňují půdu pod prvními 20 centimetry hloubky, kde není obdělávána
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Lze říci, že tlak na povrch půdy zůstal s narůstající hmotností zemědělských strojů poměrně konstantní,“ říká Dani Or, spoluautorka studie. Tlak na půdu pod povrchem se stále zvyšuje a proniká hlouběji, spolu s tím, jak stroje nabývají na hmotnosti. „Dnešní zemědělské stroje jsou nyní tak těžké, že nenapravitelně zhutňují půdu pod prvními 20 centimetry hloubky, kde není obdělávána,“ říká.

Pro pěstované rostliny se tím omezuje dosah kořenů, kterými mohou pátrat po vodě a živinách. Zhutnělé půdy také mohou vytvářet kompaktní horizonty, zóny s nízkou dostupností kyslíku. V takových se nedaří jak pěstovaným rostlinám, tak i mikroorganismům, s nimiž tento ekosystém sdílejí.

Dinosauři dokázali udržet balanc

Nabízí se otázka, jak to fungovalo za časů dinosaurů, protože sauropodi museli nutně devastovat půdu všude tam, kam šlápli.

Přepokládá se, že byli během své „pastvy“ setrvale v pohybu a drželi se na svých předlouhých pochůzkách již vydusaných pěšin. Tím nejspíš předcházeli tomu, že by si vypásli a zadupali zdroj potravy a jejich vliv na půdu se omezil jen na určitou výseč povrchu, zachoval se prostor pro regeneraci. Traktory a kombajny ale působí na podloží polí plošně, a pravidelně se sem vrací. Což může vést k tomu, že se jejich zátěž negativně promítne do struktury půdy a její úrodnosti trvale.

Podle Kellera a Or je – v závislosti na typu strojů a způsobu/frekvence jejich používání, stejně jako dle typu půdy a vlhkosti v ní vázané – ohroženo pojezdy těžkotonážní techniky až 20 % orné půdy na světě. Riziko ztráty produktivity v důsledku zhutnění půd je přitom vyšší v Evropě a Severní Americe, kde je relativně vlhko a kde je více velkých zemědělských podniků využívajících největší stroje.

Autoři upozorňují na to, že půda a její ekosystémy mohou snést jen určitou míru narušení a zhutnění půdy pojezdy příliš těžké zemědělské techniky je jen jedním z nich.

Intenzifikace zemědělství, jeho chemizace, znečištění či eroze jsou další faktory, které mohou vést k tomu, že půda přestane být úrodnou. Obří dinosauři dokázali najít způsob, jakým své zhutňující pochůzky udržet v rovnováze s okolním ekosystémem. A těžká zemědělská technika bude tuto rovnováhu muset také nalézt.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

17.6.2022 07:47
Ona ta pravda je jako vždy někde uprostřed. Nikdo nepopírá, že současná zemědělská technika je mohutná a to s sebou přináší tyto problémy. Jenže pokud se podíváte např. na tento kombajn, tak vidíte, že jeho žací lišta bude minimálně 11-12 m, tudíž na poseče jedním průjezdem tolik, co dřívější kombajny, ač lehčí, minimálně na tři. Takže jedna, byť zhutněnější kolej oproti třem kolejím. A ono to zhutnění u menšího se pak už tolik neliší. To samé je u techniky na přípravu půdy. Je rozdíl, zda traktor připravuje s 12 m agregací nebo s třímetrovou, pořád je tam rozdíl minimálně tří kolejí a tudíž tří zbytečných přejezdů navíc. Toto je nutné brát v potaz při celkovém hodnocení. Navíc ta zhutněnost se podrytím či hlubší orbou vrací do normálu. Ideální pak je, pokud je zařazena jarní plodina, protože pak na obnově struktury pracuje i mráz a voda. To jen připomenutí pro fanatické odpůrce orby.
Odpovědět
Pe

Petr

17.6.2022 17:43
Konečně se o tom mluví. Bude to velký průšvih. Zhutněná zemina velmi omezeně vsakuje vodu, nepropustí ji do větších hloubek, ale naopak v porovnání s nakypřenou zeminou velmi ochotně a rychle vysychá.
A nejhorší je, že jsme na těžkou dusací techniku přeškolili už i lesnictví.
Výsledek: celoplošné sucho.
Bez ohledu na srážky se sucho bude postupně zhoršovat, protože vody stihneme z půdy odebrat víc, než se vůbec stihne vsáknout. Hladina spodní vody tak postupně klesá, už je mimo dosah vegetace, která je tak životně závislá na nepravidelných deštích, a brzy bude i mimo dosah studní a vrtů (i tady se množí články o obcích, které už jsou bez vody).
Přesto nám to nijak nebrání vesele pokračovat ve svém vysoušecím úsilí. Lesy kácíme jak o život, trávu sekáme obden a nejraději bychom ji zakázali úplně, a z polí se snažíme vyždímat první poslední.
A pak se někde dočtu, jak bojujeme se suchem. Vtipné.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.6.2022 06:46 Reaguje na Petr
U toho lesnictví. Les byl taková houba, dokázal vodu přijmout a když jí bylo dost jí pustit.
Po našem státě, který způsobil kalamitu a zničil les, začal Šumavou, Opavsko , Vysočina - plíce ČR. Svádí se vše na sucho a tvůrce je tento stát.
Lers dokázal nádherně ochladit krajinu, jak jsem řekl držel vodu, ale i jednotlivé remízky v polích, ty překáželi a hlavně dnes, porosty podél cest....
Náš stát zapoměl na budoucnost a naše děti a vnuky a postupně je žene do záhuby....
Nejlépe je vše vybetonovat...
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.6.2022 06:39
Tento článek je jen obhajoba těžkých strojů. Tak za prvé, ten tvor tam přešel jednou, málokdy se trefil do stejného místa a objevil se zde až za několik měsíců. Měl buď vyšlapané stezky, nebo se napásl a šel dál. Nebyli provedené meliorace, takže se vyhnul některým místům úplně. Pak zde bylo patro keřů a ty svými kořeny zem udržovali ve stavu dále použitelnou. Voda se vsákla, př.
Zatímco stroj zde projede několikrát týdně. Postřik, postřik a to až do sklizně. Kde jsou bioplynky, ale i dnes velcí tzv. farmáři pěstují hlavně kukuřici pro železnou krávu, je to dobry kšeft. Zem je zhutnělá a pokud nedostane rostlina hnojení na list, nebude tu již nic růst. Po dinosaurech tu byla půda vhodná pro život rostlin. Po nynějších strojích již ne.
Zničit udusáním půdu nelze srovnat s dinosaury.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.6.2022 18:40 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Zhutnění má více parametrů. Jde nikoli o váhu, ale měrný tlak pojezdu. Nové stroje mají velmi široké pojezdové zařízení s nízkým tlakem. A taky se projevuje nedostatek humusu, špatné střídání plodin či nadměrná chemie.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.6.2022 10:13
Zná někdo řešení jiné, než jít cestou co největší efektivity jakékoliv
zemědělské činnosti? Nebo to chce někdo řešit koňským potahem a oráčem
za ručním pluhem? Doufám, že nikoliv, problém je v ekonomice provozu
používané techniky. Velký těžký stroj může hmotnost rozložit pomocí
velikosti a množství kol(pásů) a při jeho řízení pomocí GPS může zamezit jízdě ve stejných kolejích. Orbou, kultivací a střídáním plodin lze zhutněnou půdu opět nakypřit a hlavně ji dodat organiku, protože při
jejím rozkladu vznikají mikrotrhliny a kapiláry pro vodu a vzduch.
Menší stroje nejsou tak spásou, protože při nižším výkonu a záběru
zhutní půdu více, než stroj velký s dobře rozloženou hmotností. Navíc
každý stroj se hodí jinam a nelze tak paušalizovat, že bude pouze
jedna alternativa. I ten dinosaurus nechodil po horách a po horách
taky ty velké stroje nejezdí. Pokud ano, tak je to špatná volba i s
těmi následky. Velký traktor a nebo kombajn pak nejezdí po vrstevnicích,
ale napříč a řádkování je pak příčinou vodní eroze. To je ale věcí
volby daného hospodáře, který si musí pořídit techniku podle dané
lokality a nikoliv lokalitu přizpůsobit stroji. U koní to bylo jedno,
jestli se oralo v rovině a nebo v kopci, ale oráč musel přemýšlet jak
má orat. To musí i traktorista, ale musí mít na to traktor a pluh
vhodný na daný pozemek. Pokud ho nemá, tak zadělává půdě na problém.
Jinak z minulosti pamatuji kombajny do rovin a kombajny do kopců a
v Alpách i horské kombajny s dvoumetrovým záběrem. To samé u traktorů
a pluhů. V kopcích nikdo neoral se sedmiradličným pluhem, ale dvou a
nebo tříradličným podle výkonu traktoru a sklonu pole. Asi to byli
jiní hospodáři a jiné ekonomické podmínky s jiným dopadem na půdu.
Dotace mají být nikoliv na výměru, ale na ty podmínky a na to, zda
se zemědělec o půdu stará v souladu s přírodou. Vím, je to složité,
ale kontrola lze provádět i co pět let, protože půdu nevylepší z
mrtvé na živou nikdo za rok, či dva. To trvá roky, ale zničit ji lze
za rok, či dva zcela běžně a ve velké většině je už dokonáno. Půdě
hlavně chybí ta organika a to udusání je až důsledkem toho, že se
v půdě nemá co rozkládat a vytvářet mikrotrhliny a kapiláry. Schází
půdní hmyz vytvářející tunýlky pro koloběh vody a živin a udusání
lze eliminovat i orbou a kultivací půdy. Poznal jsem to sám na svém
pidipozemku strojní orbou, kultivací, pravidelným dodáváním organiky
a střídáním plodin. Strojní orbou proti ručnímu rytí jsem půdu naopak
nakypřil hlouběji a pravidelně. Kultivace rotavátorem ji "nadýchalo"
a promíchalo organiku a živiny do celé vrstvy ornice. Půda ožila
množstvím půdního hmyzu a s ním i krtky a bohužel i hraboši. Ona ta
kyprá půda se líbí všem včetně ptáků a sousedovic kočce jako záchod.
Voda po dešti zasakuje, ale zůstává vázána na organiku, pouze přebytek
odvádí drenáž 100 let stará a dodnes funkční. Organika v půdě je tou
alfou a omegou, co zabrání udusání půdy, pokud budu i orat a kypřit.
Ta organika je ale dnes popelkou a EKOenergetika s pěstováním biopaliv
a biomasy tomu nasadila korunu. Drancovat, drancovat a maximálně půdě
ponechat kořeny s dohnojením chemickými hnojivy a chemickými postřiky.
Naši předci se obracejí v hrobech, když končí sláma v kotlích a nebo
v bioplynce. Vzpamatujte se ekologisti dokud je možné ještě půdu
zachránit a neupínejte se jako Nizozemci k umělinám z hydropónie v
budovách s umělým osvětlením. Bez zdravé půdy na polích nebude nikdy
zdravá příroda a zdravé potraviny. Snížíte možná spotřebu fosilních
paliv, ale zničíte kvůli tomu půdu na celém světě !!!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2022 14:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Když už dotace, tak ne na hektar či bio, ale na péči o půdu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist