Co má společného prehistorický dinosaurus a moderní zemědělská technika?

Průměrná váha kombajnu od 60. let minulého století, tedy od nástupu intenzivní zemědělské produkce, zvýšila zhruba desetkrát.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Srovnání s dinosaury je graficky názorné. Víme, že všichni ti apatosauři, brontosauři a diplodokové byli obrovští a těžcí. Tím, že zemědělská vozidla se svou váhou postupně přibližuje hmotnosti právě takových sauropodů, pak nejspíš překračuje bezpečné mechanické limity pro fungování půdy. Studie Thomase Kellera a Dani Or podobných srovnání a zajímavých informací nese spoustu. Třeba údaj o tom, že se průměrná váha kombajnu od 60. let minulého století, tedy od nástupu intenzivní zemědělské produkce, zvýšila zhruba desetkrát. Po pojezdu takové zátěže pak dochází ke zhutnění půdy.

„Vypadat to tak na první pohled nemusí, ale půda je ekosystém plný velmi křehkých struktur,“ vysvětluje Keller. Nejrůznější póry, mikroskopické praskliny a průduchy, funkčně zajišťují prostup vody a vzduchu do substrátu a podporují klíčení semen, rozvoj kořenového systému a růst rostlin.

K narušení a zhutnění dojde prakticky pokaždé, když se po půdě projde člověk nebo třeba kůň. Jenže ne každý takový zásah shora působí se stejnou účinností a do takové hloubky půdního horizontu, jako pojezd těžkotonážního traktoru. Takové zhutnění má chronický, trvalý charakter.

Příliš těžké stroje

Ono „zkompaktnění“ zhutnění půdy se pak může promítnout to toho, jak rychle a dobře budou hospodářské plodiny přirůstat. Roli bude hrát při vsaku dešťových srážek (případně tedy při splachu svrchních vrstev substrátu, vyplavování živin, půdní erozi a následně třeba eutrofizaci blízkých vodních zdrojů). I v tom se nabízí četná srovnání s vlivem a adaptacemi u dinosaurů, kteří dusali půdu pod svýma nohama před 66 miliony let.

Aby se tito mnohatunoví obři nebořili do země, byly jejich nohy sloupovitě mohutné. A zemědělská technika současnosti rovněž zvětšuje rozměry svých pneumatik. Styčná plocha vozidla s půdou se tím zvětšuje, tlak hmotnosti se rozloží do širší plochy. Poškození půdy se tím ale zrovna neumenšuje.

Dnešní zemědělské stroje jsou nyní tak těžké, že nenapravitelně zhutňují půdu pod prvními 20 centimetry hloubky, kde není obdělávána

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

„Lze říci, že tlak na povrch půdy zůstal s narůstající hmotností zemědělských strojů poměrně konstantní,“ říká Dani Or, spoluautorka studie. Tlak na půdu pod povrchem se stále zvyšuje a proniká hlouběji, spolu s tím, jak stroje nabývají na hmotnosti. „Dnešní zemědělské stroje jsou nyní tak těžké, že nenapravitelně zhutňují půdu pod prvními 20 centimetry hloubky, kde není obdělávána,“ říká.

Pro pěstované rostliny se tím omezuje dosah kořenů, kterými mohou pátrat po vodě a živinách. Zhutnělé půdy také mohou vytvářet kompaktní horizonty, zóny s nízkou dostupností kyslíku. V takových se nedaří jak pěstovaným rostlinám, tak i mikroorganismům, s nimiž tento ekosystém sdílejí.

Dinosauři dokázali udržet balanc

Nabízí se otázka, jak to fungovalo za časů dinosaurů, protože sauropodi museli nutně devastovat půdu všude tam, kam šlápli.

Přepokládá se, že byli během své „pastvy“ setrvale v pohybu a drželi se na svých předlouhých pochůzkách již vydusaných pěšin. Tím nejspíš předcházeli tomu, že by si vypásli a zadupali zdroj potravy a jejich vliv na půdu se omezil jen na určitou výseč povrchu, zachoval se prostor pro regeneraci. Traktory a kombajny ale působí na podloží polí plošně, a pravidelně se sem vrací. Což může vést k tomu, že se jejich zátěž negativně promítne do struktury půdy a její úrodnosti trvale.

Podle Kellera a Or je – v závislosti na typu strojů a způsobu/frekvence jejich používání, stejně jako dle typu půdy a vlhkosti v ní vázané – ohroženo pojezdy těžkotonážní techniky až 20 % orné půdy na světě. Riziko ztráty produktivity v důsledku zhutnění půd je přitom vyšší v Evropě a Severní Americe, kde je relativně vlhko a kde je více velkých zemědělských podniků využívajících největší stroje.

Autoři upozorňují na to, že půda a její ekosystémy mohou snést jen určitou míru narušení a zhutnění půdy pojezdy příliš těžké zemědělské techniky je jen jedním z nich.

Intenzifikace zemědělství, jeho chemizace, znečištění či eroze jsou další faktory, které mohou vést k tomu, že půda přestane být úrodnou. Obří dinosauři dokázali najít způsob, jakým své zhutňující pochůzky udržet v rovnováze s okolním ekosystémem. A těžká zemědělská technika bude tuto rovnováhu muset také nalézt.