Jak byste nazvali projekt, který je rozplánovaný na dvacet tři let, ale po čtrnácti letech realizace je hotový jen ze čřyř %? Projekt, který prokazatelně nedokázal naplnit svůj jediný a hlavní cíl, a proto po uběhnutí dvou třetin své realizace musel tento opustit a přijmout šestnáct cílů jiných, náhradních, které se nyní pokouší splnit?

Často slýcháme o tom, jak je v zimních měsících „krásně, jako zjara“, což obvykle znamená, že se teploty drží nad nulou, nesněží, neprší a svítí slunce. Pro městského člověka, nezřídka poněkud odtrženého od přírodních cyklů, je to jistě důvodem k malé oslavě, například s pivem v lednu na vysluněné hospodské zahrádce.

V České republice dnes začala fungovat desátá rezervace velkých kopytníků. Volně chované koně vypustili ochránci přírody ve spolupráci na mokřadní louky u Nýřan na Plzeňsku. V Plzeňském kraji jde o třetí rezervaci velkých kopytníků, tedy nejvyšší počet mezi všemi kraji v České republice.

Ale kůrovec zde své stopy, i když v menší míře, zanechával stále, stejně jako řada orkánů. Výsledkem je, že čtvrtinu bezzásahového území národního parku (k roku 2019 cca 18 000 ha) tvořily porosty s odumřelými stromy. Na bezlesí a rašeliniště připadlo zhruba 22 % a zbývajících 53 % na různě staré porosty s převahou smrku. Svět rozlehlých smrkových chrámů s vysokým sloupovím kmenů se na části území rychle změnil.

Lýkožrout modřínový je sekundární škůdce modřínových porostů. Rozmnožuje se na vytěženém dříví, na vývratech, polomech či hynoucích stromech. Na přirozeně sušších lokalitách může v období s podprůměrným srážkami napadat i zelené vitální stromy. V takových případech se namnoží a následně působí jako primární škůdce zdravých stromů. Předpokládané změny klimatu pravděpodobně umocní v budoucnu dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.

Třicet králíčků, dvanáct sluk, tři lelci, dva jíkavci, dva vodní chřástalové… to není jídelní lístek z opulentní středověké hostiny. Je to výčet vzácných ptačích pacientů záchranných stanic z těchto dní. Setkání z blízka by záchranářům mohl závidět nejeden ornitolog. Pro pracovníky záchranných stanic pro volně žijící živočichy je však péče o takové svěřence jako každá jiná. Mezi svými pacienty nedělají rozdíly.

V Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá experimentální odstraňování souší s využitím trhavin. Neobvyklá metoda by mohla najít uplatnění v těžko přístupných lokalitách či na místech, kde by nasazení běžné lesnické techniky způsobilo neúměrné škody. Mohla by především pomoci předejít uzavírání některých úseků turistických cest nebo urychlit znovuotevření tras v současnosti přechodně uzavřených, a to při zachování přirozeného charakteru jejich okolí. Trhací práce provádí složky Policie České republiky, zkoušky mají být provedeny zhruba na čtyřech desítkách souší.

Agrovoltaika, agrivoltaika nebo taky agrofotovoltaika. Jestli jste tyto pojmy dosud neslyšeli, vězte, že se jedná o spojení zemědělské produkce a energetiky.

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Podle vědců vede k proměnám akustických vlastností přírody úbytek ptačích populací a proměny v rozšíření druhů vlivem změny klimatu. Zdůraznili, že ptačí zpěv hraje významnou roli ve vztahu člověka k přírodě.

V posledních pěti letech došlo v rezervaci velkých kopytníků u Milovic k výraznému nárůstu počtu motýlů . Vědci v rámci pravidelného monitoringu zjistili, že se počty motýlů zvýšily z 4592 jedinců v roce 2016 na 12 506 jedinců v roce 2021. Tedy o 172 procent. U nejvzácnějšího motýla modráska hořcového Rebelova počty vzrostly dokonce o 1700 procent.