Experimentální odstraňování nebezpečných souší u turistické cesty s využitím trhaviny

V Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá experimentální odstraňování souší s využitím trhavin. Neobvyklá metoda by mohla najít uplatnění v těžko přístupných lokalitách či na místech, kde by nasazení běžné lesnické techniky způsobilo neúměrné škody. Mohla by především pomoci předejít uzavírání některých úseků turistických cest nebo urychlit znovuotevření tras v současnosti přechodně uzavřených, a to při zachování přirozeného charakteru jejich okolí. Trhací práce provádí složky Policie České republiky, zkoušky mají být provedeny zhruba na čtyřech desítkách souší. Experimentální uplatnění tohoto neobvyklého postupu má za cíl ověřit, do jaké míry odstřel simuluje přirozený rozpad souše. Pro rozpadající se smrkové souše v Národním parku České Švýcarsko je charakteristické, že v relativně krátkém čase dvou až tří let dochází k jejich zlomení ve výšce jednoho až tří metrů. Okamžik, kdy ke zlomení dojde, není v pozdějších fázích rozpadu stanovitelný a proto, nejsou-li souše skáceny nebo vytěženy, představují velkou hrozbu pro návštěvníky národního parku.

Řízené odstřely souší by proto mohly ve vybraných případech být řešením bezpečnosti návštěvníků v lokalitách, které buď z hlediska bezpečnosti práce nebo z hlediska narušení přírodního charakteru lokality nepřipouštějí jinou další možnost než dlouhodobější uzavírku cesty.

Do jaké míry v praxi připadá využívání trhavin k odstraňování souší v blízkosti turistických tras v úvahu, ukáže následné vyhodnocení přínosů i negativních vlivů.

Jaký vliv na okolí a na volně žijící zvířata má nadměrný hluk vzniklý použitím trhaviny?

Tato metoda je bezesporu spojena s hlukem, srovnatelným např. s úderem blesku. Proto je tato (experimentální) akce také prováděna v ročním období, které není pro živočichy až tolik citlivé. Přípravy trhacích prací jsou navíc spojené s častým pohybem osob v lokalitě, vyšší druhy živočichů na takovém místě po dobu přítomnosti člověka nezůstanou.

Obecně vzato živočichové snáší lépe jednorázové či krátkodobé vyrušení, než dlouhodobé nebo periodické rušení, byť o nižší okamžité intenzitě. Pokud se metoda osvědčí, mohla by v některých případech být upřednostněna před nasazením lesnické techniky (kterou provází škody v porostech, na cestách a rovněž rušení hlukem) nebo před bezpečnostním kácením s využitím lezecké techniky (spojeného často s vysokým rizikem pracovních úrazů).

I v případě, že metoda bude vyhodnocena jako využitelná pro praxi, nelze předpokládat její "nadužívání". Uplatnění najde spíše tehdy, kdy je žádoucí zachování co nejpřirozenějšího charakteru těžko přístupných přírodních lokalit (kam se lesnická technika nedostane nebo by způsobila neúměrné škody) při současném zachování bezpečnosti návštěvníků tak, aby turistická trasa např. nemusela být uzavřena do doby, než spontánně spadne poslední souš.

Krajina národního parku a jeho okolí v současné době prochází proměnou, která staví jeho správu před mnoho náročných výzev. Správa parku se snaží o nacházení rovnovážných řešení tak, aby v národním parku mohly v maximální míře spontánně probíhat přírodní procesy a současně mohlo jeho území zůstat otevřené návštěvníkům v rozsahu co nejbližším tomu, v jakém jej užívali před počátkem této proměny. Tuto proměnu, tedy kůrovcovou gradaci v před zhruba 100 lety uměle založených smrkových monokulturách, si ochrana přírody nevybrala z vlastní vůle. Byla předurčena suchem v letech 2018 a 2019, jakož i historicky daným charakterem části lesních porostů na území dnešního národního parku. Tato kombinace přírodních vlivů umožnila kůrovcovou gradaci v dnes již obecně známém rozsahu.

Jakmile zdejší krajina tímto složitým obdobím projde, což lze v nejbližších několika málo letech očekávat, sníží se adekvátně i nutnost lesnických zásahů z důvodu zajištění bezpečnosti v okolí turistických a dalších cest. Do té doby je však správa parku nucena na řadě míst a podél několika cest rozhodovat, zda je pro veřejnost dlouhodobě uzavřít, dočasně je vyjmout ze sítě turistických tras či provést lesnické zásahy rozličné intenzity, které do značné míry ovlivní vzhled a budoucí kvalitu přírodního prostředí v jejich okolí.

Právě negativní dopady posledně uvedených lesnických zásahů se správa národního parku snaží minimalizovat. Pokud se k tomuto účelu osvědčí i neobvyklé metody, ve vhodných situacích k nim přikročí. V konkrétním případě využití trhaviny bude předcházet všestranné vyhodnocení efektivity současného experimentálního zásahu.

Zdroj videa: Správa Národního parku České Švýcarsko

---

reklama

---