https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/experimentalni-odstranovani-nebezpecnych-sousi-u-turisticke-cesty-s-vyuzitim-trhaviny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experimentální odstraňování nebezpečných souší u turistické cesty s využitím trhaviny

24.11.2021 13:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Smrková souš pokácená s využitím trhaviny. Odstřel má za cíl simulovat přirozenou událost (např. zásah bleskem či zlomení větrem) při současném zajištění bezpečnosti i přirozeného charakteru okolí turistické trasy. Vysoký pahýl i ležící kmen jsou formy "mrtvého" dřeva ponechaného v lese. Foto:
Smrková souš pokácená s využitím trhaviny. Odstřel má za cíl simulovat přirozenou událost (např. zásah bleskem či zlomení větrem) při současném zajištění bezpečnosti i přirozeného charakteru okolí turistické trasy. Vysoký pahýl i ležící kmen jsou formy "mrtvého" dřeva ponechaného v lese. Foto:
Foto | Tomáš Salov / Národní park České Švýcarsko
V Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá experimentální odstraňování souší s využitím trhavin. Neobvyklá metoda by mohla najít uplatnění v těžko přístupných lokalitách či na místech, kde by nasazení běžné lesnické techniky způsobilo neúměrné škody. Mohla by především pomoci předejít uzavírání některých úseků turistických cest nebo urychlit znovuotevření tras v současnosti přechodně uzavřených, a to při zachování přirozeného charakteru jejich okolí. Trhací práce provádí složky Policie České republiky, zkoušky mají být provedeny zhruba na čtyřech desítkách souší.
 
Experimentální uplatnění tohoto neobvyklého postupu má za cíl ověřit, do jaké míry odstřel simuluje přirozený rozpad souše. Pro rozpadající se smrkové souše v Národním parku České Švýcarsko je charakteristické, že v relativně krátkém čase dvou až tří let dochází k jejich zlomení ve výšce jednoho až tří metrů. Okamžik, kdy ke zlomení dojde, není v pozdějších fázích rozpadu stanovitelný a proto, nejsou-li souše skáceny nebo vytěženy, představují velkou hrozbu pro návštěvníky národního parku.

Řízené odstřely souší by proto mohly ve vybraných případech být řešením bezpečnosti návštěvníků v lokalitách, které buď z hlediska bezpečnosti práce nebo z hlediska narušení přírodního charakteru lokality nepřipouštějí jinou další možnost než dlouhodobější uzavírku cesty.

Do jaké míry v praxi připadá využívání trhavin k odstraňování souší v blízkosti turistických tras v úvahu, ukáže následné vyhodnocení přínosů i negativních vlivů.

Jaký vliv na okolí a na volně žijící zvířata má nadměrný hluk vzniklý použitím trhaviny?

Tato metoda je bezesporu spojena s hlukem, srovnatelným např. s úderem blesku. Proto je tato (experimentální) akce také prováděna v ročním období, které není pro živočichy až tolik citlivé. Přípravy trhacích prací jsou navíc spojené s častým pohybem osob v lokalitě, vyšší druhy živočichů na takovém místě po dobu přítomnosti člověka nezůstanou.

Obecně vzato živočichové snáší lépe jednorázové či krátkodobé vyrušení, než dlouhodobé nebo periodické rušení, byť o nižší okamžité intenzitě. Pokud se metoda osvědčí, mohla by v některých případech být upřednostněna před nasazením lesnické techniky (kterou provází škody v porostech, na cestách a rovněž rušení hlukem) nebo před bezpečnostním kácením s využitím lezecké techniky (spojeného často s vysokým rizikem pracovních úrazů).

Smrková souš pokácená s využitím trhaviny. Odstřel má za cíl simulovat přirozenou událost (např. zásah bleskem či zlomení větrem) při současném zajištění bezpečnosti i přirozeného charakteru okolí turistické trasy. Vysoký pahýl i ležící kmen jsou formy "mrtvého" dřeva ponechaného v lese. Foto:
Smrková souš pokácená s využitím trhaviny. Odstřel má za cíl simulovat přirozenou událost (např. zásah bleskem či zlomení větrem) při současném zajištění bezpečnosti i přirozeného charakteru okolí turistické trasy. Vysoký pahýl i ležící kmen jsou formy "mrtvého" dřeva ponechaného v lese. Foto:
Foto | Tomáš Salov / Národní park České Švýcarsko

I v případě, že metoda bude vyhodnocena jako využitelná pro praxi, nelze předpokládat její "nadužívání". Uplatnění najde spíše tehdy, kdy je žádoucí zachování co nejpřirozenějšího charakteru těžko přístupných přírodních lokalit (kam se lesnická technika nedostane nebo by způsobila neúměrné škody) při současném zachování bezpečnosti návštěvníků tak, aby turistická trasa např. nemusela být uzavřena do doby, než spontánně spadne poslední souš.

Krajina národního parku a jeho okolí v současné době prochází proměnou, která staví jeho správu před mnoho náročných výzev. Správa parku se snaží o nacházení rovnovážných řešení tak, aby v národním parku mohly v maximální míře spontánně probíhat přírodní procesy a současně mohlo jeho území zůstat otevřené návštěvníkům v rozsahu co nejbližším tomu, v jakém jej užívali před počátkem této proměny. Tuto proměnu, tedy kůrovcovou gradaci v před zhruba 100 lety uměle založených smrkových monokulturách, si ochrana přírody nevybrala z vlastní vůle. Byla předurčena suchem v letech 2018 a 2019, jakož i historicky daným charakterem části lesních porostů na území dnešního národního parku. Tato kombinace přírodních vlivů umožnila kůrovcovou gradaci v dnes již obecně známém rozsahu.

Jakmile zdejší krajina tímto složitým obdobím projde, což lze v nejbližších několika málo letech očekávat, sníží se adekvátně i nutnost lesnických zásahů z důvodu zajištění bezpečnosti v okolí turistických a dalších cest. Do té doby je však správa parku nucena na řadě míst a podél několika cest rozhodovat, zda je pro veřejnost dlouhodobě uzavřít, dočasně je vyjmout ze sítě turistických tras či provést lesnické zásahy rozličné intenzity, které do značné míry ovlivní vzhled a budoucí kvalitu přírodního prostředí v jejich okolí.

Právě negativní dopady posledně uvedených lesnických zásahů se správa národního parku snaží minimalizovat. Pokud se k tomuto účelu osvědčí i neobvyklé metody, ve vhodných situacích k nim přikročí. V konkrétním případě využití trhaviny bude předcházet všestranné vyhodnocení efektivity současného experimentálního zásahu.

Zdroj videa: Správa Národního parku České Švýcarsko


reklama

 
foto - Salov Tomáš
Tomáš Salov
Autor je tiskový mluvčí Národního parku České Švýcarsko.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

24.11.2021 15:52
Jako vy prostě chcete, aby část stromů byla rozlomena v cca. 2-3 m a s rozštípnutým kmenem, protože je to relativně přirozené, při rozpadu sm souší.
Tak proč to neřeknete hned :)
Odpovědět
ig

24.11.2021 16:35
Na vojně nám říkali, že strom padá na stranu kde byla nálož (přílož), ale jen teoreticky. Teď jsem to poprvé viděl, děkuji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.11.2021 19:44 Reaguje na
Jestli jste si neráčil všimnout, tak ty stromy měly zásek. Takže běžná lesnická technika co se běžně používá při kácení, tedy člověk a JMP se stejně použila. Cíl simulovat přirozenou událost? Spíš neví co z penězi.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

25.11.2021 03:19 Reaguje na Jarek Schindler
nějak se přece musí ti zkoumatelé živit, ne ? a kolik emisí to vyprodukuje ve srovnání s klasickým kácením ? když jim to napadá přes ty stezky, tak to stejně musí zas odřezat.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

25.11.2021 13:51 Reaguje na
Tady nebyla přílož, myslím že kmeny byly navrtané a trhavina uvnitř vývrtu.
Já to na vojně absolvoval taky,ted mi vytanulo 1cm2 - 1g TNT (raději víc).
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

25.11.2021 03:13
takže zase někdo z kanclu musel vypracovat nějakou studii a teď to budou zkoumat několik let "vědci" z neziskovek, že ? kolik si za to řeknou a kolik by stálo pokácení pilou, když tam již ten zářez stejně museli udělat ? to jako srovnávání s úderem blesku mě dost pobavilo. nějaké krytí se muselo vymyslet !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.11.2021 08:50 Reaguje na radim buffalo tobias
Mě to nepobavilo vůbec. Bude to stát hromadu peněz, které jdou z našich daní. Ale na takové pitomosti peníze jsou.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.11.2021 21:34 Reaguje na radim buffalo tobias
Kácet motorovou pilou v takové výšce pařezu je doslova o život.
Počítejte jen pokácení okolo 15 minut, ale taky musíte vymyslet, jak zajistit bezpečnost dělníka.
Je rozdíl, jestli jen vyřízne klín, což bych skoro považoval za zbytečné, partizáni a Rudá armáda ustupující k Moskvě uměla kácet i bez záseku, a nebo kácíte, kde musíte používat klína na zajištění řezu a i pádu stromu. Takže, pokud potřebujete nechat v lese ty vysoké pahýly, motorová pila bez techniky jako jsou plošiny apod., je dost nebezpečná a fyzicky namáhavá práce.
Zkuste si porazit třeba silný akát ve výšce 1,2m nad zemí (to je kvůli omezení kořenové výmladnosti), a možná vás humor přejde.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2021 15:10 Reaguje na Pavel Jeřábek
Proč by měl být akát, kýcený někde v úrovni pasu problémem? Samozřejmě, pokud chce někdo dělat takto rozstřelené dvoumetrové pahýly a má to například za vrchol estetiky? Jen pochybuji, že stromy které spadnou přes turistickou stezku se tam jen tak ponechají a následně se stezka neprořezává.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.11.2021 21:28 Reaguje na Jarek Schindler
Zřejmě jste jich v takové výšce moc nekácel.
A nebo jste při tom kácení nepřemýšlel o riziku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2021 02:42 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tak znovu. Proč by měl být jakýkoliv strom kácený v úrovni pasu, jen kvůli výšce pařezu, problémem? Jaká jsou rizika pokud mám zásek a hlavní řez vedený ve výšce pasu?
Já na tom vidím jedno plus. Člověk se k tomu nemusí ohýbat.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.11.2021 07:36
Použil bych gripeny. Ty se dostanou všude a nezůstanou po nich vyjeté koleje. Stejně vojsko musí cvičit... Některé stromy by byly ustřelené i výš.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.11.2021 10:19 Reaguje na Dalibor Motl
chápu, že řezání poloshnilých souší ohrožující například cestu ve velmi exponovaném terénu je velmi kvalifikovaná a velmi nebezpečná práce, kterou může použití bleskovic významně urychlit (kratší uzavírka provozu), zlevnit a zbezpečnit, ale to zřejmě není cílem. jestli je "chlupatý" pařez více gájafriendly než říznutý, to si netroufám soudit
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.11.2021 21:39 Reaguje na Lukas B.
Kácení suchých stromů je celkem rizikový problém, dost dělníků při takové práci již zemřelo. Zejména, když stromy jsou suché několik let, tak pevnost dřeva je již nižší, takže bezpečnostní nedořez nemusí při kácení vydržet stejně jako když je syrové dřevo a potom suchý strom padá rychleji, padají z něj suché ulomené a silné větve a někdy se lámou i špice.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.11.2021 15:26 Reaguje na Pavel Jeřábek
poloshnilé souše jsou na kácení fakt problém, nikdo neví, jak se při kácení zkroutí a kam vlastně padnou, a v obtížném terénu, kde je nutné řezání z lana, tomu řezání musí předcházet důkladné vyvazování stromu tak, aby nešlo o holej život. zdravej strom umí bezpečně položit každej zdatnější chalupář (samozřejmě v nadsázce), kácet shnilotiny a dlouhodobě přežívat je dřevorubecká extraliga.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2021 02:47 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tak nevím kolik jste toho nakácel vy pane Jeřábku ale tvrdit, že suchý strom padá rychleji? To je nesmysl.
Odpovědět
AM

Anežka M

25.11.2021 16:31 Reaguje na Dalibor Motl
:)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

25.11.2021 10:54
jojo - "nebezpečné souše"... Nebezpečná Matka Příroda... To jsme to dopracovali... no, hlavně, že se to dá vyřešit trhavinou, to se mi ulepšilo :o)!
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

25.11.2021 14:06
Proč ne, to nakolik je to ekonomicky a ekologicky výhodné si posoudit netrou fám.Je to asi bezpečnější a rychlejší než běžné kácení.V bývalých vojenských skladech bylo trhavin spousty ale ty už asi budou ekologicky zlikvidované(Vrbětice).
Odpovědět
kk

karel krasensky

25.11.2021 16:06
Blahoslavení chudí duchem nebot jejích jest kralovství nebeské.Amen
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.11.2021 09:49
Oko ekologisty bylo znechuceno pohledem na klasický pařez a tak vymysleli
odstřelování souší. Nic víc, nic méně v tom není. Jde pouze o pokus se
co nejvíce přiblížit vysněnému pralesu, kde stromy vítr, sníh a blesky
lámou podobně. Z praktického hlediska komplikace, ale co neudělat pro
to oko ekologisty za peníze daňových poplatníků.
Odpovědět

Jirka Černý

26.11.2021 11:47
Bylo by celkem férové ujasnit že se nejedná o nic nového, máte to i na YouTube kde jsou dokumenty z 50-60 let(?) Tehdy se tímto způsobem řešilo vše od polomů po rozmetání kupek hnoje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2021 15:17 Reaguje na Jirka Černý
Ono se za dob kolektivizace , po vzoru našeho velkého bratra "vyráběly" jak na běžícím pásu různé nesmysly. Pokud se střílely stromy tak to byly opravdu stromy ke kterým se nedalo postavit.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.11.2021 21:31 Reaguje na Jirka Černý
V té době ještě nebyly přijatelná rozmetadla.
Takže určitě bylo zajímavější komu hnoje - rozhodit výbuchem, než rozhazovat vidlemi.
Dělali se tak i různé tůně a další výmysly. Nicméně co mi vypravovali pamětníci, pole bylo plné drátů.
Odpovědět

Jirka Černý

27.11.2021 04:54 Reaguje na Pavel Jeřábek
Nutno přiznat že na ty stromy to opravdu může dávat smysl a minimálně značně zvýšit bezpečnost. Ty na videu by asi šly vpoho i klasicky (koukám na to jen v mobilu) ale předpokládám že jsou to jen njaké demonstrační kusy, co jsem viděl ty staré filmy bylo to použito v polomu a tam to bylo super. Řekl bych že je určitě dobře na specifické případy tyhle metody oprášit a znovu používat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist