Jaké domácí stromy mají perspektivu hrát významnou roli v dřevinné skladbě našich lesů příštích sto let? Vědci se domnívají, že mezi ně rozhodně patří duby a rozšiřují jejich výzkum o další aspekty. Dub se ukazuje jako jedna z dřevin, která poměrně příznivě snáší dopady klimatické změny v porovnání s ostatními dřevinami. Vědci proto předpokládají, že dub se rozšíří do vyšších lesních vegetačních stupňů oproti minulosti. Navíc podle prognóz by do roku 2075 měly klimatické podmínky nejvíc vyhovovat společenstvům dubů.

Naše ekologická farma ve Velkých Hostěrádkách s 367 ha orné půdy je učebnicovým příkladem téměř všech problémů v zemědělství – vodní i větrná eroze, dlouhodobé suché podmínky nebo přívalové srážky, degradace půd způsobená hospodařením za minulého režimu, málo organické hmoty. Kvůli vysokému eroznímu ohrožení (až 82 % jsou MEO a SEO) není možné na farmě pěstovat širokořádkové plodiny s NOF jako sója, kukuřice, slunečnice atp. Čirok se na farmě pěstuje úzkořádkově a jenom na těch několika hektarech, které jsou na rovině.

Procházka krajinou, při níž by turisty při pohledu na přírodní scenérie nerušily tovární komíny, rozhledny, sloupy elektrického vedení, vysílače, budovy, větrné elektrárny a další projevy lidské přítomnosti, je v tuzemsku téměř nemožná. V České republice totiž stále ubývají místa, která by nebyla zasažena vizuálním smogem způsobeným nejrůznějšími technickými stavbami rozesetými v krajině. Upozorňuje na to ochranářská organizace Česká krajina a Akademie věd ČR.

Ostropestřec mariánský patří k užívaným bylinám především ke zvýšení denních hmotnostních přírůstků u zvířat, nebo pro účely veterinární medicíny a farmakologie. Z výzkumu Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně bylo zjištěno, že výtažky ze semen ostropestřce mají u závodních koní také léčivé i regenerační účinky. Obdobně prospěšné by mohly být i pro člověka.

Situace a problémy našich lesů

Současná kůrovcová kalamita svým rozsahem a svými důsledky již dnes překonává všechny pohromy, kterými naše lesy kdy prošly. Je zřejmě pravda, že spouštěcím mechanizmem celé situace kalamitních rozměrů byly klimatické změny posledních let. Nejméně stejně velkou pravdou ale je, že dlouhodobý způsob, jakým jsme lesy obhospodařovali a jakým prioritám jsme přitom jejich pěstování podřizovali, k takovýmto koncům směřoval a bylo jen otázkou, v jakou finální podobu takovýto proces vyústí.

Za masivními požáry amerického středozápadu nestojí ani tak klimatické změny, jako dlouhodobá snaha tu jakýkoliv oheň potírat. V přírodních lokalitách, kde není oheň regulován, přispívají plameny k navýšení biodiverzity, obnově mozaiky původních porostů. Ke zvýšení odolnosti krajiny proti suchu a trochu nečekaně, ke zvýšení půdní vlhkosti a vydatnosti vodních zdrojů.

Přestože zástupci Ministerstva pro životní prostředí i hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller v médiích připouštějí možnost vyhlášení CHKO Krušné hory, realita tomu zatím moc neodpovídá. Pod zvažované chráněné území by totiž měly spadat i unikátní bukové lesy v Evropsky významné lokalitě Východního Krušnohoří, ovšem přístup úředníků k jejich ochraně je zatím tristní. Stávající ochrana bučin nesplňuje požadavek zákona o evropsky významné lokalitě a kvůli nečinnosti příslušných úřadů podalo město Horní Jiřetín stížnost k Evropské komisi.

Když v roce 2009 dnes již známý krajinářský architekt Daniel Matějka ve své diplomové práci navrhoval zpřístupnění Přívozské haldy pomocí stezek s moderním mobiliářem, málokoho by napadlo, že po 12 letech bude jeden z největších a nejkrásnějších ostravských odvalů stále nepřístupný a zcela odříznutý od městotvorných struktur jinak progresivní Ostravy.

V roce 2020 mělo počasí ve vegetačním období v porovnání s předchozími léty výrazně příznivější průběh a posílilo celkovou vitalitu lesních porostů. Zdravotní stav jehličnanů se mírně zlepšil. U dubu došlo ke zřetelnému zlepšení, u buku naopak k mírnému zhoršení. Jak ukazuje hodnocení zdravotního stavu lesa, které se v České republice provádí od roku 1986.

CHKO Český ráj, hrad Kost nebo pramen Klenice. To je pestré okolí krajiny Libošovic, jenž je však obklopené také intenzivně obhospodařovanými poli a sady. V obci žijí manželé Polívkovi, kteří se rozhodli na svých pozemcích obnovit rozmanitost krajiny. V plánu mají vytvořit mokřady, tůně, sad, aleje stromů a keřů nebo květnaté louky.